Řecký byznys v Česku ukazuje, proč se Řecku ekonomicky nedaří
Řekové, ve srovnání s dalšími zahraničními podnikateli, nejsou v České republice příliš aktivní. Řeckého vlastníka má jen 264 českých firem.
V žebříčku zahraničních majitelů českých firem, který pravidelně sestavuje společnost Bisnode, se tak Řekové pohybují až kolem padesátého místa.
Většina tuzemských firem s řeckým vlastníkem podniká v obchodě, cestovním ruchu nebo nemovitostech a jde především o malé společnosti se základním kapitálem 200 tisíc korun a obratem do jednoho milionu korun.
Paralela s řeckou krizí
Do jisté míry tak řecké podnikání v Česku odráží i současné ekonomické problémy Řecka. Řečtí podnikatelé se totiž zaměřují především na malý a střední byznys s relativně nízkou připadnou hodnotou: tři čtvrtiny z nich podnikají v obchodu, oblasti cestovního ruchu nebo nemovitostech.
„Zde bychom mohli nalézt paralelu se současnou řeckou krizí. S nadsázkou řečeno, malé firmy s orientací na export potravin jsou pro zemi, jako je Řecko, příliš malým záchranným kruhem,“ konstatuje analytik Bisnode Michal Řičař.
České firmy s řeckými majiteli podle oboru činnosti
Obor činnosti | Počet firem | Podíl na celku |
Velkoobchod, kromě motorových vozidel | 104 | 39,4 % |
Maloobchod, kromě motorových vozidel | 37 | 14,0 % |
Činnosti cestovních agentur, kanceláří | 31 | 11,7 % |
Činnosti v oblasti nemovitostí | 22 | 8,3 % |
Profesní, vědecké a technické činnosti | 13 | 4,9 % |
Stravovací zařízení | 9 | 3,4 % |
Ostatní | 23 | 18,2 % |
Zdroj: databáze a výpočty Bisnode
Ekonomicky úspěšné země se naopak orientují na moderní technologie a služby s vysokou přidanou hodnotou.
„Také Řecko by si to v první řadě toto mělo uvědomit a následně se přeorientovat na zajímavé investice, produkty a služby, které opravdu umí a tím nejenom cenově, ale i kvalitativně konkurovat na mezinárodním poli,“ podpotýká Řičař.
„To je ekonomicky adekvátní řešení, které však vyžaduje trpělivost a snahu Řeků učit se novým věcem, novému způsobu konkurenceschopnosti a zejména ochotu provést patřičné změny,“ dodává.
Klidní čeští spotřebitelé
České spotřebitele však nyní řecká krize nechává v klidu. „Nejistota spojená s tím, zda Řecko zůstane v Evropské měnové unii, zatím spotřebitele nejspíš nezasáhla. Může to být i díky tomu, že Česká republika není členem eurozóny. A navíc dobré hospodářské výsledky mají evidentně větší váhu,“ konstatuje nedávný průzkum společnosti GfK.
Podle něj jsou česká ekonomická očekávání na úrovni 31,3 bodu (na škále pohybující se od mínus 60 po plus 60), což je o 6,6 bodu výše než před třemi měsíci.
Také česká příjmová očekávání jsou mimořádně vysoká – na úrovni 41,4 bodu. Před rokem dosahovala příjmová očekávání pouze 28,3 bodu.
Pro srovnání: ekonomická očekávání Řeků jsou nyní na úrovni -9,9 bodu, oproti loňsku se snížila o 24,2 bodu.
Nejistota spotřebitelů plynoucí z ekonomické situace v zemi se odráží na jejich příjmových očekáváních.
„Poté, kdy v prvním čtvrtletí došlo k prudkému nárůstu příjmových očekávání (+29,1 bodu na hodnotu 6,9 bodu), ve světle současné ekonomické situace Řekové nyní neočekávají stabilní mzdy a platy. Příjmová očekávání od ledna neustále klesají a na konci druhého čtvrtletí spadla na -12,6 bodu,“ konstatuje průzkum GfK.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
1 komentář
Ten pan Řičař je asi velmi vdělaným a chytrým pánem.
Ty jeho rady…..ty jsou vskutku skvělé.
Jistě Řekům a Řecku pomohou, s konkretní strukturální přeměnou jejich ekonomiky.