Štáb hnutí ANO v při posledních volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019. Foto: Petr Hloušek/ Právo/ Profimedia

Boj o moc a neprůhledná rozhodnutí Bruselu nahrávají euroskeptikům

Napsal/a Lucie Sýkorová 22. března 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Nové europoslance si zvolíme přesně za 11 týdnů. Předpokládá se, že se Evropský parlament obmění z více než poloviny a celkově posílí konzervativnější názorové proudy. Opomíjenou otázkou zůstává, jestli se evropské instituce dokážou posunout k větší průhlednosti a k demokratizaci klíčových rozhodnutí.

Právě neprůhlednost rozhodovacích procesů a pochyby o roli europarlamentu jakožto jediné demokraticky volené instituce EU přispívají – vedle množství dezinformací – k nedůvěře občanů v unii jako takovou. A nahrávají euroskeptikům. Jak těm přesvědčeným, tak těm placeným za rozvracení EU.

Zase vyhráli Němci

Politici v evropských institucích by si přáli, aby se lidé o dění v EU více zajímali, aby média o evropské politice více (možná i lépe) informovala. Přejí si, aby se občané členských států dokázali s EU identifikovat.

S tím má jít ale ruku v ruce otevřenost a ta působí přinejmenším rozpačitě. Příkladů jen z posledních měsíců bylo několik.

Příklad první: když evropské instituce rozhodovaly o tom, kde bude sídlit nová evropská agentura AMLA. Ta má dohlížet na dodržování opatření proti praní špinavých peněz.

Vůbec poprvé se na výběru sídla podobného úřadu podílel i Evropský parlament, který do té doby k takovým rozhodnutím nebýval Radou EU přizván.

To, že se nyní se zapojit musí i europoslanci,  plyne z rozhodnutí Evropského soudního dvora v případu, kdy Itálie a město Milán napadly fakt, že Evropská léková agentura (EMA) se po brexitu přesune do Amsterdamu a Evropský úřad pro pracovní záležitosti (ELA) do Bratislavy.

Rada EU a Europarlament proto ve věci „úřadu proti praní špinavých peněz“ uspořádaly na konci ledna společné veřejné slyšení zástupců devíti zemí, které chtěly agenturu hostit. Rozhodnutí padlo o měsíc později.

Podle zainteresovaných to byla parodie na otevřenost a vše ve skutečnosti opět rozhodla Rada EU. „Největší země sehrály další kolo hry o to, kdo ,to umí líp‘. Prohrála důvěra v evropanství, ale i v to, že Evropský parlament do toho procesu přinese férovost a transparenci. Kolegové mne zklamali,“ řekl webu HlídacíPes.org po vyhlášení výsledku český europoslanec Luděk Niedermayer, který se podílel na vzniku legislativy proti praní špinavých peněz.

Nakolik bylo ruské vměšování do dění v Bruselu úspěšné, bude zjevné už po sečtení volebních výsledků v červnu.

Agentura bude sídlit ve Frankfurtu i přesto, že nabídka tohoto německého města patřila mezi zájemci k nejdražším. Hlasování bylo tajné a Frankfurt vyhrál o jeden hlas.

Za kulisy výběru, v němž je ve hře mnohem víc než technické parametry a daná kritéria, dal nahlédnout tradiční německý deník informující o finančních trzích Börsen-Zeitung:

„Rozhodujícím faktorem pro výběr místa je odhodlání národní vlády a její ochota k ústupkům v jiných politických sporech… Podle diplomatických kruhů bude muset kancléř Olaf Scholz pravděpodobně partnerům z EU výměnou něco podstatného nabídnout,“ napsal web.

Boj o moc a vliv

Příklad druhý: pachuť z nejasných záměrů Rady EU zůstala i po vyjednávání o konečné podobě Evropského aktu o svobodě médií.

Ministři členských států kupříkladu velmi tlačili na zachování možnosti špehovat novináře a požadovat vyzrazení jejich zdrojů. Bránili se naopak zákazu vlastnictví médií politiky nebo požadavku, aby všechny obce měly povinnost transparentně vykazovat přidělování inzerce z veřejných zdrojů. Což šlo zcela proti smyslu záměru.

Boj o moc a vliv ale ovlivňuje někdy i procesy v samotném europarlamentu. „V Evropském parlamentu jde o moc, bohatství a vliv. Kompromisy, které za tím stojí, často zacházejí z mého pohledu příliš daleko. Nejen v tomto případě,“ popsala bývalá europoslankyně a šéfka frakce Zelených Rebecca Harmsová pro velšský deník Nation.cymru.

To je také důvodem, proč jednotlivé frakce často zavírají oči i před problematickým působením některých europoslanců. Právě ve frakci Zelených působila například lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoková, která měla současně s výkonem mandátu dvacet let spolupracovat s ruskou FSB.

Skupina ji vyloučila až před dvěma lety poté, co tehdy odmítla hlasovat pro odsouzení ruské agrese na Ukrajině.

A Ždanoková nebyla jedinou ruskou agentkou sedící přímo v lavicích Evropského parlamentu. V roce 2017 byl obviněn ze špehování institucí Evropské unie ve prospěch Ruska maďarský poslanec Béla Kovács.

„V minulosti se v této souvislosti mluvilo i o českých europoslancích za KSČM, zejména Kohlíčkovi a Ransdorfovi,“ připomněl český europoslanec Tomáš Zdechovský, který na vliv třetích zemí přímo v europarlamentu upozorňuje dlouhodobě.

I když se to mnohým nezdá, Češi mají velkou svou volbou ovlivnit další směrování EU.

Europoslanci v reakci na případ Tatjany Ždanokové vydali letos na začátku února usnesení o tzv. Russiagate, tedy obvinění z ruského vměšování do demokratických procesů Evropské unie.

Nakolik bylo ruské vměšování do dění v Bruselu úspěšné, bude zjevné už po sečtení volebních výsledků v červnu.

A příklad třetí: pro důvěru občanů v evropské instituce je důležitá volba předsedy Evropské komise. Jenže způsob, jakým se do čela Komise dostala v roce 2019 Ursula von der Leyenová, jakkoliv ve své pozici následně uspěla, také nepřispěl k důvěryhodnosti rozhodování unijních orgánů.

Čtvrtí v míře vlivu

Řada současných europoslanců nicméně věří, že nastal posun k lepšímu, a že vliv přímo voleného orgánu EU, Evropského parlamentu, vzrůstá. To by mohla být dobrá zpráva pro Čechy.

Několik českých europoslanců totiž už teď patří mezi ty nejvlivnější. Web EUmatrix umístil Českou republiku v poměru k počtu poslanců dokonce na 4. místo v míře vlivu na oblast unijní legislativy.

Jako nejvlivnější z Čechů a Češek za celé volební období vyhodnotili analytici Ditu Charanzovou, Tomáše Zdechovského, Marcela Kolaju, Martinu Dlabajovou a Alexandra Vondru. Luděk Niedermayer je uveden jako pátý nejvlivnější europoslanec v oblasti financí. HlídacíPes.org přinesl analýzu aktivit současných europoslanců zde.

I když se to mnohým nezdá, Češi mají tedy slušnou šanci svou volbou ovlivnit další směrování EU; a to i v oblasti transparentnosti institucí. Návod je prostý: stačí volit ty kandidáty, kteří se transparentně chovají už teď. A co se týká těch, kteří už v „Bruselu“ působili, není nic snazšího, než si zjistit, jak tam dosud pracovali.

Základem ale je, aby voliči k urnám vůbec došli. Evropský průměr se pohybuje na padesátiprocentní účasti, v posledních eurovolbách se ale obtěžovalo jen 28 % Čechů.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)