Putinovy hrozby jaderným útokem? Západ musí pokročit s vojenskou pomocí Ukrajině
ANALÝZA. Státní návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Praze tento týden ukázala, že otázky bezpečnosti, a to ať už té energetické, nebo čistě vojenské hrají v dnešní evropské agendě zásadní roli. Podstatná ale zůstává podpora Ukrajiny ve třetím roce války a ruské agrese.
Setkání Emmanuela Macrona s českým prezidentem Petrem Pavlem se vrátilo také k jedné velmi konkrétní – a do velké míry kontroverzní – záležitosti, kterou je přímé vyslání vojáků na pomoc Ukrajině; pokud to bude zapotřebí.
Poslední vývoj na ukrajinské frontě přitom takovou potřebu rozhodně nevylučuje. Právě naopak – pokud uvážíme, že příští měsíce budou spíše v gardu Ruska a jeho pokračující agrese, proti které se ukrajinské ozbrojené síly budou spíše bránit.
Rusko v informační ofenzivě
K efektivní obraně bude zapotřebí nejen vojenské pomoci a pokračujících dodávek vybavení a munice, ale možná také podpory západních států z týlu, o které oba státníci diskutovali.
Jak moc revoluční, až provokativní jsou tato vyjádření, ukázala reakce Moskvy. Ruský prezident Putin přišel s otevřenými hrozbami jaderné eskalace jdoucími až na hranici zničení evropské civilizace. Tak moc citlivé téma to pro Kreml je.
Jeho reakce však potvrzuje, že úvaha je krok správným směrem, který by zásadním způsobem podkopal vyhlídky a možnosti dalšího ruského postupu a zefektivnil obranu Ukrajinců.
Nejsilnější komoditou podpory západních zemí Ukrajině je jednota a vzájemná solidarita, se kterou západní země až do poslední doby vůči Kremlu postupovaly.
Nicméně s výjimkou pobaltských států a nově také Česka a Francie se nejedná o krok, který by měl prozatím silnější podporu u spojenců a vyzníval by proto důvěryhodně.
Toho si samozřejmě dobře všímá i Kreml, který se v poslední době snaží co nejvíce oslabit a ve veřejném prostoru ponížit vojenské podporovatele Ukrajiny, včetně Německa či právě Francie, která se po vyjádřeních Emmanuela Macrona ocitla v informační defenzivě.
Jak vůči Moskvě působit důvěryhodně?
Západní podpora Ukrajiny je dlouhodobě složena nejen z finančních transferů a dodávek vojenského materiálu a munice, ale také otázky důvěryhodnosti a předvídatelnosti této podpory.
Evropané v poslední době v této oblasti udělali spoustu kroků správně, včetně přijetí finančního nástroje na podporu Ukrajiny v následujících třech letech ve výši až 50 miliard eur.
Kromě toho se evropští lídři domluvili také na nárůstu prostředků v Evropském mírovém nástroji („European Peace Facility“), kde však finální vyčleněná částka ve výši několika miliard eur zaostala za původními očekáváními.
Jsou to přitom vojenské dodávky Ukrajině, které musí v následujících měsících sanovat postupný nedostatek dělostřelecké munice i dalších vojenských prostředků, včetně protiletecké a protiraketové obrany, kterých se Ukrajincům nedostává.
Jsou zásadní pro efektivní obranu proti ruským úderům vůči civilnímu obyvatelstvu, jež jsme v jejich hrůze viděli v nedávných dnech v Oděse a po řadě dalších měst napříč Ukrajinou.
Nejsilnější komoditou a cennou formou podpory západních zemí Ukrajině je ale jednota a vzájemná solidarita, se kterou západní země až do poslední doby vůči Kremlu postupovaly.
Ta se odrazila v podpoře Ukrajinců, ale také odmítnutí ruské agrese formou zavádění sankcí, které se dnes primárně koncentrují na otázku implementace.
Přidat je ale naopak potřeba v otázce vynakládání stejného dílu národních zdrojů a odpovědnosti na pomoc Ukrajině, protože v tom se západní spojenci prozatím rozchází.
Kde vzít prostředky na podporu Ukrajiny?
Statistiky Kielského institutu jasně ukazují, že mezi jednotlivými zeměmi panují značné rozdíly, a to například v porovnání zdokumentované vojenské pomoci vůči HDP, kde jasně dominují malé pobaltské státy s menší ekonomickou základnou, ale jasným přístupem vůči Moskvě a její agresi.
V absolutních číslech do popředí vystupují ekonomicky silné státy s významným vojenským potenciálem a výrobními kapacitami, jako jsou Spojené státy nebo Německo, které stále více přebírá vedení v oblasti dodávek od partnera na druhé straně Atlantiku, jenž se stále více koncentruje na domácí dění a vlastní prezidentskou volební kampaň.
Statistiky mezinárodního srovnání, ale také praxe ukrajinského bojiště, ukazují i své slabiny. Konkrétně jde o několik velkých evropských států v čele se Španělskem nebo Itálií a v menší míře také Francií.
Francouzské bezpečnostní síly sice v minulých dnech odtajnily řadu vojenských dodávek a materiálu, které na Ukrajinu za poslední dva roky putovaly, ale ani tato zveřejněná čísla neobhájí prozatím vlažnější přístup Francie.
Ruské prezidentské volby uvolní Kremlu ruce k dalším akcím a potenciální vlně mobilizace, která může po několika měsících přinést na frontovou linii čerstvé síly.
To se ale může rychle změnit – jak naznačily i poslední dva týdny. Prezident Macron má ambici postavit se do čela evropské podpory Ukrajiny, čehož bychom ve střední a východní Evropě měli využít a v širší alianci ochotných dělat pro potřeby Ukrajiny více.
Další vlna ruské mobilizace
Následující měsíce, zejména od poloviny roku, budou pro Ukrajinu velmi tíživé a bez kvalitativního skoku kupředu v západní podpoře bude udržení současného stavu věcí zásadním problémem, zejména pak pokud dojde v Rusku k další vlně mobilizace po tzv. prezidentských volbách.
Jakkoli jsou pouhou fraškou, uvolní ruskému politickému vedení ruce k dalším akcím a potenciální vlně mobilizace, která může po několika měsících přinést na frontovou linii čerstvé síly, které naopak Ukrajině mohou chybět.
Právě proto je tak důležité, abychom na Západě dopředu nevylučovali různé formy podpory tak, jak to v poslední době předvádí kancléř Olaf Scholz. Ten již reagoval na Ruskem zveřejněnou nahrávku německých vysoce postavených představitelů Bundeswehru rezolutním odmítnutím poskytnout raketových systémů Taurus Ukrajině. Podobně razantně Němci negovali také přímou účast svých vojáků v pomoci Ukrajině.
Pro Česko, Francii a další podobně smýšlející země z toho vyplývá potřeba prohloubení dialogu napříč evropskými státy a budování „koalice ochotných“. Tedy zemí připravených více se na straně ukrajinských ozbrojených sil angažovat, protože to stále zůstává nejistým a neodpracovaným podnikem napříč evropským kontinentem a spojeneckými zeměmi.
Situace je o to urgentnější, když víme, že konečným cílem ruské koloniální války má být ovládnutí celé Ukrajiny. To – jak opět připomenul bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv – zůstává pro Kreml metou číslo jedna.
Autor je analytik Asociace pro mezinárodní otázky
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Petr Pithart: Samota v roli udavače a jak změnit slouhovskou mentalitu
Petr Fischer: Americká show českých politiků a riziková karta premiéra Fialy
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
17 komentářů
ČSSR dodavala v minulosti zařízení/lisy, atd/pro zbrojovky v zemích Maghrebu. V současnosti jsou to lidnate státy s produkcí plynu a nafty. Mají velké zásoby z minulosti stare munice, které se potrebuji zbavit. Obtížnější bude doprava tohoto nebezpecneho karga na místo určení. Situace je to bezesporu závažná a hlavně není pozitivní. Premiér Fiala na základě informací poradců, tak spustil iniciativu, kterou rozvinul prezident Francie Macron. Peníze nesmrdi to věděl i jeden římský císař, proto ta podpora, složitější je rychla doprava tohoto zboží v mezinárodním obchodním prostoru. Prezident Putin reaguje na tuto iniciativu šachem, což je odpověď rychlá, která může mít i dlouhodobejsi záměr, nyní těžko odhadnutelny.Nas premiérFiala by se do takovych slozitych výměn neměl pouštět, neodpovídá to politicky váhové kategorii, je jen walter a na tezke váhy prostě nemá.
Západu se nedá v ničem věřit. Je prolhaný, agresivní imperiální a má jen své zájmy. Pokaždé zradí a potopí a zapře každou smlouvu, žene Evropu do války aby na té válce zbohatl. Putin se jen brání agresi západu. Už aby poslal rakety na Prahu a Varšavu, Paříž, Londýn a Berlín. Toho se západ bojí, už má zkušenosti s RA jak pochodovali rusové Berlínem. To bylo něco a bude se to opakovat.
My jsme Západ, My jsme NATO! Proberte se! Hezký den, i těm dezorientovaným přeji
My nejsme Západ, protože ten původní je v podstatě tam, kde my jsme byli před rokem 1989. A my na tom pořád ještě nejsme tak špatně, byť současná vláda maká až se z ní kouří, aby nás před ten rok 1989 dostala taky.
My jsme součástí západní civilizace ať chcete nebo nechcete a takové ideologické žvásty to nezmění, to si nechte někam do hospody, kde se můžete sejít se soukmenovci a bědovat na životem.
Ano jsi prolhaný, agresivní a imperiální a nedodržuješ smlouvy jako každý rusák. Ale neboj ono se už pochoduje a ruští náckové se při tom drží za ručičky s německými nácky obdobně jako se drželi za ruce v roce 1939 po podpisu hnusu jménem pakt ribentrop molotov.
Pane Ivane, běžte si prosím psát takové příspěvky na Seznam apod., tady vám tyhle provokace nikdo nežere. Zde se vede vcelku normální diskuze.
Pokud by byla třetí světová,tak ti,co by přežili a měli touhu mezi sebou bojovat ,tak by to bylo už jen klackama a kamením.Někdy jsem ráda že jsem stará.Nazdar !
Ono i na tom je vidět ten chaos – v článku jsou sice popsány sumy od EU pro Ukrajinu ve výši miliard, desítek miliard? Jenomže kdyz nyní nás pan prezident generál Pavel vyhlásil vyzvu na nákup dělostřelecké munice, tak to z téhle peněz EU zaplatit nejde a evropskë státy se na to musí skládat ještě vedle EU a dohadovat se o tom pokoutně, taky mimo bruselské instituce.
V čem je taky problém, brzo budou eurovolby a ty mohou postoj EU k Ukrajině změnit. Ovsem i za to si můžou v Bruseli sami – ani ta valka na Ukrajině je neprinutila vzdát se vlastní sebeznicujici klimatologicke ideologie.ktera ji ekonomicky ničí tak spolehlivě že z toho musí mít Putin radost..
V Bruselu vládnou Putinovi tajtrlíci s jeho projektem zvaným Green Deal. Jakákoli racionálně uvažující vláda by minimálně v momentě, kdy byly ruské kolony na Kyjev zastaveny a konflikt se dostal do formy opotřebovávací války (v němž je námi fanděná Ukrajina v těžké nevýhodě) by GD totálně utnul, aby byly prostředky na pomoc Ukrajině. Ruští tajtrlíci v Bruselu ovšem dělají pravý opak: GD prohlubují a tím stále víc prohlubují její ekonomickou i vojenskou impotenci. Přesně tak, jak to Putin potřebuje.
To se jistě může volbami do EP změnit.
1) žádné „pokoutné“ skládání se nekoná, prostě některé státy dobrovolně přispějí víc
2) postoj po volbách v EK se může změnit, ale téměř jistě se změní v USA – o to víc je potřeba, aby bylo jasné, kdo, co a jak opravu myslím
3) klimatická politika není sebezničující, hledání problémů v ní jen politikum (viz i zemědělci: vadím nám nastavení dotací (oprávněně), nejasná zemědělská obchodní politika k Ukrajině (napůl oprávněné) a také ten Grýndýl (jak? to už nikdo neumí vysvětlit)
Klimatická nouze je ryzí fikce. Je to jen a jen tahání peněz lidem z kapes a vycpávání štrózoků solárních baronů a dalších Green Dealem privilegovaných skupin těmito penězi.
Ještě ve druhé polovině 16. století bylo výrazně tepleji než dnes a žádná katastrofa se nekonala. Naopak to byla léta prosperity. Mezi tou dobou a dneškem byla malá doba ledová, která skončila před necelými dvěma stoletími (kolem r. 1850) a od té doby se zcela přirozeně otepluje.
MMCH, začátek klementinské teplotní řady spadá už do doby po nástupu malé doby ledové, takže moderní „rekordní teploty“ z ní mají nulovou výpovědní hodnotu.
Jeden obrázek vydá za spoustu slov: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_doba_ledov%C3%A1#/media/Soubor:2000+_year_global_temperature_including_Medieval_Warm_Period_and_Little_Ice_Age_-_Ed_Hawkins_cs.svg
Pane Ivane, běžte si prosím psát takové příspěvky na Seznam apod., tady vám tyhle provokace nikdo nežere. Zde se vede vcelku normální diskuze.
Tedy, že bych si dovolil trochu reálný pohled, tak titulek z Hospodářských novin
https://archiv.hn.cz/c1-67301530-macron-si-prijel-pro-zakazku-na-stavbu-jadernych-bloku-a-v-nasem-zajmu-je-abychom-mu-ji-dali
Bez toho ani bezpečnostními důvody se to příliš vysvětlit nedá, protože a jak známo, sotva pár dní před touto Macronovou návštěvou v Praze se konal podobný summit v Paříži.
Sice nic, proti tomu , když jsme součástí Západu, tak si dohadujme kšefty hlavně uvnitř Západu. Jenomže – a že zrovna těsně předtím pojala Fialová vláda doslova „vizi “ místo jednoho reaktoru si objednat hned 4″ , tak přece jen dojednat politicky za pár hodin megakšeft za odhadm 1,5 bilionu, který tenhle stát bude splácet sakra dlouho (ani se dneska neví z čeho), je přece jen trochu kách,,,
Svatý otec Frantisek, nepřesně vyjádřil nutnost příměří na Ukrajině. „Najít odvahu vyvěsit bílou vlajku v Kyjevu“, to je ta nepresnost, s tou vlajkou jdou parlamentari po předchozím signálu, jsou to důstojníci v důležitém úseku boju, takto zmocnění svym GS, kteří požadují jednání se stabem druhé strany boju, která má převahu. Je to důležité rozhodnuti, respektovane a nikdo nemá právo je kritizovat, platí o nich ženevske dohody. Nemá se vahat s tímto vojenským jednáním a to měla být ta výzva papeže Františka. Jednáni mezi oběma stranami mohou být dlouhá a prerusovana, je to cesta k ukoncení bojů mezi oběma bojující stranami.
Na straně Ruska nerozhoduje o válce žádný generální štáb, ale diktátor Putin. Jinak do ukrajinských vojáků s vyvěšenými bílými prapory ruští vojáci bez skurpulí dál střílejí.