kresba: Josef Albrecht pro HlídacíPes.org

Putinova agrese na Ukrajině: válka nejen proti lidem, ale i proti médiím

Napsal/a Robert Břešťan 1. března 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

Součástí války je informační boj, propaganda, dezinformace a také tlaky na novináře, včetně jejich kriminalizace, věznění a násilí proti nim. Mezinárodní novinářské organizace evidují stovky útoků na zástupce médií na Ukrajině i v Rusku; přímo v důsledku války zemřelo na Ukrajině zatím třináct žurnalistů.

Zhruba devět stovek potvrzených fyzických útoků, příkladů cenzury, vyhrožování i věznění novinářů za uplynulý rok v Rusku a na Ukrajině zaznamenal ve své nedávno zveřejněné zprávě Mezinárodní tiskový institut IPI.

„Od začátku války na Ukrajině IPI zdokumentoval na tři sta případů ohrožení nebo porušení svobody tisku, z nichž ale většinu tvoří fyzické, verbální nebo online útoky ze strany ruských sil,“ konstatuje zpráva IPI. Tři desítky ukrajinských novinářů byly při těchto útocích zraněny. Přímo v důsledku války, ruské palby a ostřelování bylo zabito deset ukrajinských novinářů.

Novináři pod palbou

Celkově bylo podle údajů Výboru na ochranu novinářů (CPJ) v roce 2022 na Ukrajině zabito 13 novinářů, další jeden je veden jako pohřešovaný. Jde o největší počet žurnalistů, kteří při výkonu svého povolání zemřeli v jedné zemi (celkově v roce 2022 bylo po celém světě zabito 67 novinářů).

Vůbec první obětí Putinovy války z řad médií byl kameraman ukrajinské televize Live Jevgenij Sakun. Zemřel 1. března 2022 poté, co ruské vojenské síly ostřelovaly televizní věž v ukrajinském Kyjevě.

První obětí mezi zahraničními novináři byl zpravodaj amerického časopisu Time Brent Renaud. Zastřelen byl ruskými vojáky 13. března 2022 v ukrajinském městě Irpiň u Kyjeva.

„Zaznamenali jsme také více než sto dalších případů fyzických útoků a ohrožení bezpečnosti novinářů na Ukrajině, přičemž desítky novinářů pokrývajících válku se dostaly pod ruskou palbu,“ popisuje dále zpráva.

Azyl pro nezávislá média

Média v Rusku jsou pod konstantním tlakem režimu a čelí tvrdému pronásledování a represím. Respektive čelila – drtivá většina nezávislých ruských médií v uplynulém roce musela svou činnost v zemi ukončit. Podle údajů shromážděných IPI bylo od začátku války zatčeno – v případech bezprostředně souvisejících s pokrýváním konfliktu (ve většině případů v důsledku referování o protiválečných protestech, jež na počátku války v Rusku probíhaly) – nejméně 160 ruských novinářů.

Nepřekvapí, že vedle části Ukrajiny Rusko okupuje i nejnižší příčky v mezinárodním Indexu svobody médií, který pravidelně zveřejňuje organizace Reportéři bez hranic.

V Rusku bylo zablokováno nejméně 187 zpravodajských webů – právě kvůli informování o válce. Řada z nich našla azyl například v pobaltských státech, v Polsku, ale i v České republice.

Příkladem takového média v exilu je známý opoziční ruský deník Novaja Gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl v roce 2021 oceněn Nobelovou cenou za mír. Vloni v září ruský soud novinám odebral licenci a nařídil zastavit i provoz webu. Novaja Gazeta ale nadále funguje – ovšem přesunula se do lotyšské Rigy.

Jak také Muratov řekl na loňské mezinárodní konferenci v New Yorku, od roku 2000 bylo zavražděno pět novinářů deníku, který vede. Jiní čelili vysokým opakovaným pokutám a byli a jsou vězněni. „Ruský novinář Ivan Safronov byl odsouzen na 22 let za údajnou špionáž,“ připomněl případ, kdy důvodem vysokého trestu byla údajná vlastizrada a špionáž ve prospěch České republiky.

Dalším z novinářů, který musel hledat azyl a zázemí v zahraničí, je Roman Anin a jeho web iStories vycházející jak v ruštině, tak v angličtině. Anin dříve 15 let působil jako investigativní reportér právě v listu Novaja Gazeta. V Rusku mu podle jeho slov hrozí mnohaleté vězení, a tak i s částí svého týmu odešel do Prahy.

„Ruské úřady zavedly desítky cenzurních zákonů a zavřely řadu médií. Nezávislá média jsou označena za nepřátelské zahraniční agenty. V Rusku panuje silná autocenzura, lidé mají strach. Ztratil jsem proto velkou část svých zdrojů a je těžké se vůbec dostat k informacím. Máme v Rusku nadále své spolupracovníky, pracují pod stálou hrozbou, že skončí ve vězení,“ říká Anin s tím, že jeho web přežívá jen díky darům svých čtenářů.

Až 15 let natvrdo

Součástí války jsou i kybernetické útoky proti médiím a obecně na mediální infrastrukturu. „Naše údaje potvrzují, že v této agresivní válce proti Ukrajině jsou média jednoznačně cílem ruských sil a úřadů. Na pozadí rostoucího seznamu zvěrstev a nevyčíslitelného lidského utrpení si Putinova agresivní válka proti Ukrajině vybrala obzvláště těžkou daň na novinářích a nezávislých médiích v regionu,“ říká výkonný ředitel IPI Frane Maroevic.

To se vztahuje například i na Bělorusko. Příkladem je soud se zakladateli a novináři opozičního média Nexta Stěpanem Putilem, Janem Rudzikem a Ramanem Pratasevičem. Tento nezávislý zpravodajský kanál sehrál v roce 2020 značnou roli při tehdejších masivních protestech proti režimu diktátora Lukašenka.

Trojice novinářů je obviněna „z podněcování nenávisti a masových nepokojů, konspirace za účelem převratu či zapojení do extremistické činnosti“ a hrozí jim až 15 let vězení. První dva jmenovaní stihli včas zemi opustit a jsou souzeni v nepřítomnosti.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)