Byla to velká diplomaticko-právní tahanice. Za kulisami i před nimi. Odpověď na otázku, zda ruský prezident Vladimir Putin odjede na summit zemí BRICS do Jižní Afriky, už nějaký čas známe. Akce začíná právě dnes a víme, že Putin zůstává doma – v bezpečí. Pokud by v JAR přistál, hrozilo by mu zatčení na základě zatykače Mezinárodního trestního tribunálu.

Mezinárodní izolace Vladimira Putina je stále zjevnější. O to více, že to dlouho vypadalo, že si na cestu do Jižní Afriky na summit zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) troufne.

Putin vyrazit rozhodně chtěl, vnímal to zřejmě i jako gesto ve stylu „já se vás nebojím“ – tím spíše, že hlavy ostatních států včetně čínského prezidenta chybět nebudou. A dorazit má dalších 67 lídrů z Afriky, Latinské Ameriky, Asie a Karibiku.

Jenže šéf Kremlu cestu do Johannesburgu nakonec raději vzdal. Místo něj dorazí ministr zahraničí Sergej Lavrov. Putin se summitu BRICS zúčastní jen prostřednictvím videokonference. Riziko bylo pro něj příliš velké.

Musel by být zatčen

Jihoafrická republika je totiž jednou ze 123 zemí uznávajících autoritu Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) – a ten Putina spolu s ruskou komisařkou „pro práva dětí“ Marii Lvovovou Bělovovou letos v březnu obvinil z válečných zločinů spáchaných v souvislosti s válkou proti Ukrajině.

Konkrétně za únosy a násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska.

Možné Putinovo zatčení vláda v Johannesburgu dlouho řešila. „Je to pro nás velké dilema,“ přiznal ještě v průběhu července viceprezident Paul Mashatile jihoafrickému zpravodajskému webu News24. „Samozřejmě ho nemůžeme zatknout. Je to skoro jako když si pozvete kamaráda k sobě domů a pak ho zatknete. Proto je pro nás jeho nepřijetí nejlepším řešením.“ Tak se také stalo – nepochybně po velkých diplomatických diskusích a právních rozborech. Svou roli sehrál i tlak Západu.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa dokonce žádal ICC, aby Putina během summitu země nemusela zatknout; prý proto, že „by to hrozilo válkou“.

Vrchní soud v Pretorii naopak rozhodl, že pokud by Putin dorazil na summit BRICS, zatčen by být musel.

Na schůzku do Turecka

To, že Kreml nebere ICC na lehkou váhu, dokazuje i snaha ruských tajných služeb soud sídlící v nizozemském Haagu inflitrovat. V červnu 2022 oznámila nizozemská rozvědka AIVD, že odhalila ruského špiona, který se s falešnými doklady pokoušel dostat jako stážista do struktur soudu.

Podle šéfa nizozemské tajné služby Erika Akerbooma se Rusko snaží získat nezákonný přístup k informacím v rámci Mezinárodního trestního soudu, který mimo jiné vyšetřuje právě zločiny spáchané během ruské invaze na Ukrajinu. A rozhodně není vyloučeno, že nějaký agent pro Rusko v ICC už pracuje…

Kreml také už vloni v březnu recipročně zahájil trestní stíhání soudců Mezinárodního trestního soudu (ICC), kteří vydali zatykač na Putina a Lvovovou-Bělovovou.

Občasné zahraniční cesty do pro něj bezpečných třetích zemí si Putin dopřeje. Koncem srpna by se například měl vydat do Istanbulu na setkání s tureckým prezidentem Erdoganem.

Zárukou bezpečnosti pro něj je, že Turecko dohodu o ICC neratifikovalo.

Přehled, zemí kam Putin nemůže (a kam by případně mohl) 

Členské státy ICC/ Státy, které smlouvu dosud neratifikovaly/ Státy, které svůj podpis stáhly/ Nečlenské státy

Jurisdikci ICC neuznává ani Rusko a ani Spojené státy. Americký prezident Biden nicméně nedávno právě kvůli ruské válce na Ukrajině udělal nezvyklý krok: nařídil své administrativě, aby se soudem v Haagu spolupracovala a začala s ním sdílet důkazy o ruských válečných zločinech spáchaných na Ukrajině.