PSÍ UŠI. Pomalu končí týden, v němž se naplno ukázala pravá podstata koronaviru. Z vědeckého hlediska je to obyčejná šroubovice RNA obalená tukem, která napadá plíce, ústavu, svobodné volby a právo na soukromé vlastnictví a podnikání. Tak pojďme ke strojům, dokud vůbec ještě nějaké máme.

• Každá doba má svoje symboly, co se zásobování – tedy tzv. dodavatelsko-odběratelských vztahů týče. Dřív to byl toaletní papír nebo dámské vložky, teď zas prý došlo droždí. Zároveň tato doba přeje skutečně hrdinským činům našich elit.

„Když jsem si šel do obchodu koupit zubní pastu, zauvažoval jsem, zda si rovnou nekoupím dvě najednou. Ale nakonec jsem nechtěl před prodavačkou vyvolávat dojem nákupní horečky a koupil jsem si pouze jednu.“
(bývalý prezident Václav Klaus v rozhovoru pro iDNES.cz, 1. dubna)

Čili v pořádku, zubní pasty budou. Dál.

Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.

Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.

• Událostí víkendu bylo bezesporu jednání expertního týmu pana prezidenta, který nad kolečkem salámu expertně dumal, jak zbaštit sváču s rouškou na ústech.

Pardon, to se nám sem vloudilo nějak omylem, správný obrázek je zde:

Z dnešního jednání expertního týmu pana prezidenta v Lánech. pic.twitter.com/rskt74HukS

— Jiří Ovčáček (@exPREZIDENTCR) April 4, 2020

My samozřejmě nechceme být zlí, a když už, tak jen trochu. Tak jen připomeneme jiný výrok jednoho z účastníků zmíněné seance.

„Pokud bude někdo přistižen na předzahrádce, jak ve skupině popíjí pivo, tak policie jim tam rozdá desetitisícové pokuty a je po problému.“
(ministr vnitra Jan Hamáček, Novinky.cz, 1. dubna)

A hradní mluvčí Jiří Ovčáček? Ten rovnou zahrál na samaritánskou notu.

Závěr? Nic nového pod sluncem. Takhle věc už před víc než třiceti lety v jedné ze svých písní popsali rapoví Manželé:

„Když poslouchám rádio / co tam všechno hrajou / napadá mě jedna věc / oni se nám smějou.“

• Agentury v týdnu přinesly zprávu, že Apríl podal stížnost k soudu pro lidská práva. Vadí mu, že ho česká vláda slaví nepřetržitě od 12. března. Příklad? Třeba tahanice o to, kdy v Česku skončí stav nouze, vládou navržený původně až do 11. května. Nakonec prý bude od 11 dní kratší.

„Třicátý duben je fajn, alespoň si to všichni zapamatují, teď je to uprostřed měsíce.”
(premiér Andrej Babiš ve vysílání ČT, Novinky.cz, 2. dubna)

My v této souvislosti připomeneme, že každé zákonné opatření musí být kromě jiného řádně zdůvodněné a přezkoumatelné. Babiš: „Hold my zmrzlina.“ Moc se těšíme na okamžik, až bude stát jednou premiér před Nejvyšším správním nebo Ústavním soudem (vtip) a na otázku soudců, jak vláda k termínům pro stav nouze vůbec přišla, bude odpovídat: „My jsme len chceli, nech si to všichni zapamatují.“

• Než přejdeme k pravidelnému obrázku na závěr, je tu jedna dobrá zpráva. Ta zní, že jsme se z nesnesitelné fáze očekávání smrti posunuli do přijatelné fáze onemocnění a umírání. Ve společnostech založených na vyvolávání strachu je to očistné. Uvolní se nám velká spousta energie, kterou můžeme využít v boji s nepřáteli svobody, kteří chtějí situaci zneužít k nastolení fašismu, ukrytí se před zákonem nebo jednoduše krást, jak jsou zvyklí. Nyní již k obrázku. Ukazuje, jak velkým prognostikem náš první muž ve skutečnosti je, i když to občas vypadá, že není.

Tak klidnou mysl, pokud možno s úsměvem.

Follow @malecak