Prostorové odposlechy v jiné trestní věci? Podle NS ano

Napsal/a Robert Malecký 17. prosince 2020
FacebookTwitterPocketE-mail

Podle soudců Nejvyššího soudu je možné tzv. prostorové odposlechy použít za určitých podmínek i v jiné trestní věci, než ve které byly pořízeny. O rozhodnutí trestního kolegia Nejvyššího soudu informoval ve čtvrtek jeho mluvčí Petr Tomíček. Vzhledem ke složitosti tématu a detailům, jež není možné zjednodušit, přinášíme Tomíčkův výklad v plném znění:

Trestní kolegium Nejvyššího soudu schválilo k publikaci v Zelené sbírce dvě nedávná rozhodnutí senátů č. 7 a č. 8, která přináší výklad k problematice tzv. prostorových odposlechů povolených soudcem v jiné trestní věci.

Soudci trestního kolegia Nejvyššího soudu rozhodli na svém zasedání ve středu 16. 12. 2020 o tom, že usnesení ze dne 1. 9. 2020, sp. zn. 7 Tdo 865/2020, a taktéž usnesení ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 8 Tdo 647/2020, budou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu publikována se společnou právní větou:

Ustanovení § 158d odst. 3 tr. ř. neupravuje zvláštní, speciální institut v podobě sledování uskutečněného na základě předchozího povolení soudce, ale pouze klade náročnější podmínky na povolovací proces sledování, při kterém mají být pořizovány záznamy ve smyslu § 158d odst. 2 tr. ř. v případech, kdy má být sledováním zasaženo do vyjmenovaných základních lidských práv a svobod (přičemž může jít o práva či svobody i jiné než sledované osoby). Účelem ustanovení § 158d odst. 10 tr. ř. není nic jiného než s odkazem na ustanovení § 158d odst. 2 tr. ř. zdůraznit, že v jiné věci lze použít za předpokladů zde uvedených jako důkazní prostředek záznam pořízený při sledování a připojený protokol.

Záznamy o sledování osob a věcí uvedené v § 158d odst. 2 tr. ř. a připojené protokoly tedy lze použít jako důkazní prostředky i v jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo povoleno sledování, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu nebo souhlasí-li s tím osoba, do jejíž práv a svobod bylo sledováním zasahováno (§ 158d odst. 10 tr. ř.). To platí jak v případech, kdy bylo sledování povoleno státním zástupcem (§ 158d odst. 2 tr. ř.), tak i tehdy, kdy bylo sledování povoleno soudcem (§ 158d odst. 3 tr. ř.). V případech sledování povoleného soudcem, při němž se zasahuje do nedotknutelnosti obydlí nebo jiných práv uvedených v § 158d odst. 3 tr. ř., je však třeba přípustnost takového důkazního prostředku v jiné věci posuzovat s ohledem na zásadu proporcionality a s respektem k právu na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí ve smyslu čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Přitom je nutno zejména přihlédnout k intenzitě zásahu do práv uvedených v § 158d odst. 3 tr. ř. a k závažnosti trestného činu, o němž se vede řízení v jiné trestní věci.

Rozhodnutí trestního kolegia Nejvyššího soudu
Pop-up mobil Mobile (207451)
ReklamaSMR mobil článek Mobile (207411)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
ReklamaSMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

ReklamaSkyscraper 2 Desktop (211796-4)