Na Slovensku se jméno Milana Fiľa objevuje především v negativních souvislostech, v Česku však jeho vliv roste. Politickým sponzoringem získal přístup do nejvyšších míst, a do ČR přestěhoval i celý svůj byznys.

Miliardář s majetkem odhadovaným na zhruba 600 milionů eur, tedy asi 16,2 miliardy korun, vyrostl až natolik, že k výročí 100 let Československa převzal po boku dalšího slovenského kontroverzního podnikatele Pavola Krúpy ocenění z rukou prezidenta Miloše Zemana.

Krúpa podle slov Zemana za to, že „bojuje proti ekonomickým zm*dům“, Fiľo za zásluhy v oblasti umění, coby mecenáš, který provozuje například muzikálové divadlo v domě U Hybernů.

Ocenění lze však připisovat spíše vstřícnému vztahu Milana Fiľa a Zemanova poradce Martina Nejedlého, s nímž se setkává v soukromí a na rodinných oslavách. Fiľo však nevycítil příležitost pouze na Hradě.

Na jím sponzorovaných kulturních akcích a večírcích se opakovaně objevuje i premiér České republiky Andrej Babiš.

Miliardový papír

Ten mu na konci letošního října spolu se slovenským premiérem Peterem Pellegrinim asistoval například při otevírání nové výrobní linky ružomberské papírny společnosti Mondi SCP.

Akce dostala 30. října přednost před jiným programem spojeným s oslavami vzniku Československa. Bez zajímavosti není ani to, že zisková papírenská firma získala od slovenského státu dotaci 50 milionů eur, tedy asi 1,3 miliardy korun.

Jde o historicky druhou nejvyšší státní dotaci pro soukromý podnik. Na prvním místě zůstává i nadále dotace pro Babišovo Duslo Šaľa – 58 milionů eur z roku 2014.

Před dvěma lety, v roce 2016, po osmi letech života v Praze, přestěhoval do Česka i celý svůj byznys.

„Důvodů je několik, ale svou roli určitě sehrála jako velikost českého trhu, tak i skutečnost, že zdejší byznys nabízí více nových příležitostí. Co vím říct s určitostí je, že tato změna neovlivní naše aktivity ani rozvoj našich podniků na Slovensku,“ řekl v rozhovoru pro slovenské Hospodářské noviny Fiľo.

Čtvrtý nejbohatší Slovák přesunul sídlo svého holdingu Eco-Invest do Prahy po dvaceti letech. Vlajková loď jeho byznysu tehdy uzavírala po deseti měsících roku 2016 slovenské účetnictví se ziskem 25,2 milionu eur, tedy asi 680 milionů korun. V Česku nyní nese značku Eco Investment.

V Praze kupříkladu za 790 milionů korun odkoupil bývalý klášter U Hybernů na náměstí Republiky.

„Chceme expandovat v segmentu výroby a zpracování papíru, prostor vidíme také v oblasti telekomunikací a výroby potravin,“ sliboval další nové, zatím ne zcela naplněné, investice Fiľo.

©HlídacíPes.org

Od Mečiara k Ficovi

Svou roli v přesunu dále na západ může hrát i to, že partnerství slovenského miliardáře s vládními politiky skončilo. Stranu Smer-SD údajně sponzoruje řadu let, moc někdejšího premiéra Róberta Fica ovšem opadá a na veřejnost pronikají informace o okolnostech minulých privatizací Milana Fiľa.

Miliardář začínal, podobně jako desítky jeho dalších kolegů na Slovensku, podporou hnutí Vladimíra Mečiara HZDS.

První kapitál měl podle svých dřívějších vyjádření vydělat na obchodu s nerostnými surovinami. Jeho peníze pak přitáhly lidi z vyšších kruhů – především vzmáhající se byznysovou dvojici Juraje Kamaráse a Ladislava Krajňáka.

Byznysmeni měli pod palcem několik klíčových slovenských podniků a působili přímo ve státních strukturách a i v HZDS.

Privatizační proudy je pak přivedly k zlaté žíle. Fiľo se stal spolumajitelem papírenského gigantu SCP Ružomberok. Přátelské vazby ve vládě napomohly tomu, že vyšší privatizační nabídkou od rakouské společnosti Frantsach zůstala stranou.

Zatímco Krajňák s Kamarásem své podíly v papírenské firmě později prodali společnosti Neusiedler za 280 milionů dolarů, Fiľo se vzdal pouze části podílu. V rukou si nechal těsnou minoritu, tedy 49 procent akcií. Důvěra v profit společnosti se mu vyplatila i na jeho osobním zisku. Dodnes s SCP Ružomberok vydělává desítky milionů eur ročně.

Jeho nejvýnosnější firmou je investiční holding Eco-Invest. Hlavní aktivity skupiny firem jsou opět zaměřeny na celulózový průmysl. Ovládá zhruba padesátku firem z oboru papírenství.

Jeho papírny opakovaně získávaly vládní subvence, on sám byl naopak vždy zadobře s těmi, kteří byli zrovna nahoře, ať už šlo o Mečiara, či sponzoring kampaně Róberta Fica, ale i Ivety Radičové a stran předchozích pravicových vlád.

Oligarcha byl také na oslavě padesátých narozenin slovenského exministra dopravy Vážného. Fiľův exmanažer Milan Mojš se stal státním tajemníkem na ministerstvu dopravy.

„Je pravda, že jsem pracoval pro pana Fiľa. Každý někde pracuje, nevidím v tom problém,“ vysvětloval Mojš.

Mít své lidi

Fiľo měl své lidi i v orgánech státních firem Slovenská elektrizační a přenosová soustava a Slovenský plynárenský průmysl. Prvním byl Vladimír Ševčík, druhým Daniel Šulík. Ani jeden se netajil tím, že se s Fiľem znají z byznysu.

Jak se píše v knize novináře Marka Vagoviče „Vlastnou hlavou“, exministr hospodářství a zemědělství Jahnátek přiznal, že obsazuje funkce na základě koaličních dohod.

Slovenský opoziční poslanec Igor Matovič začátkem března 2017 obvinil Milana Fiľa, že okradl stát i zaměstnance. Podezření se týká právě privatizace jeho zlatého vejce SCP Ružomberok.

Eco-Invest tehdy získal 67 procent akcií státní papírenské firmy. Podle Matoviče nejenže dosud nevydal zaměstnancům 15 procent z tohoto většinového balíku, jak mu to ukládala privatizační smlouva, ale v roce 1997 pracovníky nutil odprodat mu zbylé akce. Poslanci žádají současné vyšetřovací orgány, aby podezření prošetřily.

I to je jednou z nepříjemností, které Fiľa nutí k přesunu do Česka, kde navenek působí jako nepopsaný list.

„Společně s našimi partnery zkoumáme možnost výstavby nového závodu na výrobky ze dřeva a papírenskou výrobu. V potravinářství pracujeme na zvýšení dodávek našich tradičních výrobků na český trh,“ rýsuje plány Fiľo. Zatím je jeho jedinou českou ranou multimiliardová investice do pily ve Štětí.

Aktuálně také získal povolení k dokončení své 1,3 miliardové investice do slovinských papíren Paloma.

Kromě fotbalu či politiky sponzoruje jeden z nejbohatších Slováků také Katolickou univerzitu v Ružomberoku. V minulých letech jí daroval 400 tisíc eur (přes deset milionů korun).

Slovenští novináři v této souvislosti loni kritizovali fakt, že mu vedení univerzity přes protesty absolventů i profesorů udělilo čestný doktorát.