Ministerstvo financí si od povinného systému elektronické evidence tržeb slibuje, že na daních vybere až o deset miliard korun více. V Chorvatsku, jehož systém Babišovy úředníky inspiroval, byl ale dopad opatření na výběr DPH minimální.

K tomuto zjištění dospěl projekt Demagog.cz, když ověřoval pravdivost výroků politiků v úterních Událostech, komentářích České televize. Pražská politička ODS Aleksandra Udženija tvrdila, že výběr DPH se snížil. Poslanec ANO Jan Volný kontroval tím, že se v Chorvatsku po zavedení systémy na DPH vybralo více. A jaká je skutečnost?

„Chorvatsko zavedlo systém elektronické evidence tržeb v roce 2013. Jednotlivé subjekty se připojovaly postupně podle rozsahu podnikání, od 1. července 2013 pak bylo povinné pro všechny (článek 37). Při pohledu na tabulky chorvatského Ministerstva financí však lze konstatovat, že dopad tohoto opatření na výběr DPH („Porez na dodanu vrijednost; 11411″) byl minimální. Měsíční výběr DPH stále osciluje okolo 3-4 miliard kun měsíčně, ročně to pak okolo 37-40 miliard kun (výsledek za rok 2014 zatím nezahrnuje prosinec),“ uvedl Demagog.cz a výroky obou politiků označil jako nepravdivé.

Výběr chorvatského DPH 2004−2014 (v tisících kun)

(pro větší rozlišení klikněte)

Faktem je, že v Chorvatsku restauratérům a hoteliérům v roce 2013 zavedení elektronické evidence tržeb osladili snížením DPH z 25 na 10% (o rok později se pak opět daň zvedla – na 13%).

O snížení DPH na potraviny pro restauratéry a hoteliéry z 21 na 15 % mluví i Andrej Babiš, proti se ale staví předseda vlády Bohuslav Sobotka. Pravicová opozice je pak proti celému plánu na zavedení povinné elektronické evidence tržeb.

Mylné plány Babišových úředníků?

České Ministerstvo financí dosud argumentovalo tím, že ČSÚ odhaduje českou „šedou ekonomiku“ na 150 miliard korun. „Odhadovaný dodatečný výnos zavedení systému elektronické evidence tržeb pro veřejné rozpočty může reálně přesáhnout 10 mld. Kč ročně při nejširším nastavení rozsahu povinných subjektů (podnikatelů podléhajících tomuto systému). Pro ilustraci, jen v odvětví stravovacích služeb (restaurace, hostince, bary) by teoreticky dle revidovaných národních účtů měl výnos DPH činit 11 mld. Kč, ovšem podle údajů ze systému ADIS bylo tímto sektorem odvedeno 1,6 mld. Kč. Při statickém posouzení to indikuje daňový únik v rozsahu 9,4 mld. Kč,“ tvrdí ministerstvo.

V Analýze evidence tržeb elektronickými prostředky pak na Chorvatsko odkazuje v následující pasáži: „V Chorvatsku došlo po zavedení tohoto systému k zásadnímu nárůstu vykazovaných tržeb u podnikatelů. Dle získaných dat v pohostinství vykázaly osoby samostatně výdělečně činné nárůst tržeb v průměru o cca 55 %, v maloobchodě o 28 %, např. u advokátů byl vykázán nárůst tržeb ve sledovaném období o cca 8 %“.

Novinář Petr Holub v článku na Echo24.cz navíc s odkazem na stránky chorvatského ministerstva financí upozorňuje, že vyjít nemusí ani tuzemská sázka na odhalení skrytých příjmů živnostníků a firem, což se má promítnout do vyšších výběrů daně z příjmů.

„Výnosy daně z příjmů fyzických osob skutečně vyrostly z 1,2 miliardy kun v roce 2010 na 1,4 miliardy o tři roky později. Firemní daň ovšem zůstala na úrovni 6,4 miliardy. Není pochyb, že některé firmy zaplatily po zavedení pokladen víc na daních, ovšem jen za tu cenu, že jiné zkrachovaly,“ argumentuje Holub.