Čínské firmy mladých byznysmenů sklízí úspěchy ve světě, Peking se však bojí o jejich loajalitu. I to může být jeden z důvodů, proč chce komunistická strana zvýšit kontrolu nad soukromým podnikáním v Číně. Soukromé firmy tvoří odhadem na 60% čínské ekonomiky a poskytují až 80% pracovních míst ve městech.

Kancelář Ústředního výboru KS Číny 15. září vydala novou direktivu nazvanou „Návrhy na posílení práce jednotné fronty v soukromém sektoru pro novou éru“. Za stranickým žargonem však stojí konkrétní kroky namířené k větší kontrole státu a strany nad soukromými firmami.

Za pozornost stojí i v dokumentu použitý výraz min-jing (doslova „lidem provozovaný“ nebo „lidový podnik“), který je užíván namísto „soukromý podnik“ (s‘-jing).

Direktiva vyzývá k větší míře stranické kontroly nad podnikateli a soukromými společnostmi. Privátní sektor by podle ní měl věnovat více pozornosti studiu Si Ťin-pchingova myšlení o socialismu s čínskými rysy pro novou éru a přispívat k dosažení strategických cílů státu a Strany.

Význam práce na jednotné frontě v soukromé sféře byl sice stranickými vůdci v posledních letech opakovaně zmiňován, podle serveru Sinocism však byla direktiva otevřeně vybízející k posílení státní a stranické kontroly v soukromém podnikání vydána vůbec poprvé od zavedení ekonomických reforem v roce 1978. V praxi to lze hodnotit jako další krok v utužování stranické kontroly nad privátní sférou a jasný odklon od modelu tržní ekonomiky.

Strana řídí vše, i soukromý sektor

Instrukce prezidenta Si Ťin-pchinga v obecnější rovině odrážejí v Číně dlouho vedenou debatu ohledně role soukromých podniků v zemi, kde vláda stále drží v rukou klíčové páky celého průmyslu. Čína se stala globální ekonomickou velmocí z velké části právě díky tomu, že umožnila podnikatelům otevřít soukromé továrny a najít si cestu na trhy po celém světě, komentují novinku Chris Buckley a Keith Bradsher pro New York Times.

Stranické vedení podle nich dlouhodobě tlačí na to, aby se soukromé podniky více podílely na uskutečňování strategických cílů Strany, ať už je to posilování pozice Číny na mezinárodní scéně, nebo „zmírňování chudoby“ v dosud málo rozvinutých oblastech ČLR.

Jak funguje specificky čínský model kontrolovaného tržního hospodářství, popsali autoři serveru Sinopsis i ve studii publikované think tankem International Forum for Democratic Studies.

Hongkongská badatelka Kellee Tasi pro New York Times tvrdí, že hlavním poselstvím nové direktivy je „potvrzení svrchované autority Strany“ nad vším, včetně soukromého sektoru.

Jak jsme už párkrát poukazovali, Si Ťin-pching ve vlastní ideologii, jež byla v roce 2017 zanesena do stanov komunistické strany, oživuje někdejší Mao Ce-tungův výrok „Strana řídí vše“. Ten tehdejší vůdce pronesl na známém „zasedání sedmi tisíc“ začátkem roku 1962, po němž se stáhl do ústraní v důsledku fatálního selhání své politiky Velkého skoku.

Princip svrchovanosti Strany nad vším rozvolnil po konci Kulturní revoluce a Maově smrti Teng Siao-pching, avšak Si Ťin-pchingova politika posledních téměř deseti let se znovu nese ve znamení posilování pozice Strany a jejího jediného vůdce.

Mladí a málo loajální?

Současná direktiva podle mnohých přichází podivně načasovaná, zrovna v době, kdy se již několik měsíců v USA i jinde ve světě diskutuje o zákazu čínské zábavní aplikace TikTok, vlastněné pekingskou firmou ByteDance. Jedná se také o možnostech odkupu TikToku některým z amerických technologických gigantů, který by zaručil, že aplikace ani data jejích uživatelů nebudou zneužívány pekingskou vládou.

Zatímco ByteDance se snaží celou dobu vyvracet podezření, že coby čínská firma slouží strategickým cílům čínské vlády, stranické vedení nyní otevřeně hovoří o tom, že je třeba „pěstovat více loajálních podnikatelů v oblasti high-tech“.

Někteří komentátoři, jako například Jane Li pro Quartz, se domnívají, že za vydáním direktivy stojí právě obavy stranických lídrů o loajalitu mladé generace podnikatelů, již reprezentuje i sedmatřicetiletý zakladatel ByteDance Čang I-ming. Ti se na rozdíl od matadorů, jako je zakladatel společnosti Alibaba Jack Ma, primárně zaměřují na globální dosah svého podnikání. Čang I-ming nedávno vzbudil v rodné vlasti nevoli mnohých spoluobčanů, když připustil možnost prodat TikTok Microsoftu a „zapomněl přitom na Čínu“.

V praxi to může znamenat, že společnosti, které se budou řídit stranickými direktivami a ideologií, dostanou od státu podporu, zatímco ty, které se nepodřídí, budou odstřiženy. Agentura Bloomberg k tomu napsala, že dokument ukazuje, že se Čína pokouší mobilizovat více zdrojů pro svoji státní strategii, která se musí vypořádat se zpomalením ekonomiky způsobeným pandemií a narušením diplomatických a obchodních vztahů s USA.

Deklarovaným cílem nové direktivy je totiž stranickým žargonem „posílení vedení Strany v rámci práce na jednotné frontě v soukromém sektoru, aby se veškeré vědění a síla soukromých podnikatelů ještě lépe zacílily na uskutečnění cílů velikého obrození čínského národa“ a „vybudování páteřního týmu soukromých podnikatelů, na něž se bude možno spolehnout v klíčových okamžicích“.

Sbohem tržní ekonomiko

Není jasné, jaké bude do budoucna postavení zahraničních firem v Číně. Bill Bishop ze serveru Sinocism se však domnívá, že nová direktiva jim může politicky i ekonomicky zkomplikovat jejich působení v zemi.

Podnikatelé na jejím základě musí jednat v „naprostém souladu se Stranou s ohledem na politické aspekty jejího postavení, směřování a principů, aby tak lépe přispívali k hospodářské obnově (po koronaviru).“ Podle Bishopa a mnohých dalších je právě „čím dál nejasnější dělící linie mezi veřejným a soukromým sektorem jedním z důležitých faktorů stojících za narůstajícími tlaky mezi Čínou a USA i dalšími státy, když jsou zdánlivě soukromé firmy, jako např. Huawei, v zahraničí nahlíženy jako nástroje čínské státní moci“.

Jak poznamenává Bloomberg, stranické úsilí o navýšení kontroly nad soukromým sektorem je patrné již od roku 2015, kdy vláda vydala nařízení o zanesení povinnosti zřídit stranické buňky do stanov všech firem, včetně soukromých.

V říjnu 2016 Si Ťin-pching ve svém projevu zdůraznil zákonem vymezenou významnou roli, kterou stranické organizace mají hrát v řízení podniků (viz např. zde). Nová direktiva pak hovoří o „vysoko zdviženém praporu vlastenectví a socialismu“, „zvýšeném úsilí zaměřeném na politické a ideologické vedení“ a „neumdlévajícím budování pevného základu pro politickou a ideologickou práci mezi aktéry ze soukromé sféry“.

Konzultant přední britské advokátní kanceláře Linklaters Bogdan Evtimov, který se specializuje na obchodní právo, na firemním blogu přímo hovoří o „razantním čínském odklonu od modelu tržní ekonomiky“ a, podobně jako další, vidí v nové direktivě jen další krok v dlouhodobějším trendu.

Podle něj tyto změny v Číně dále posílí snahy velkých západních ekonomik o reformu Světové obchodní organizace a jejích pravidel a budou mít trvalý dopad na obchodní vztahy Číny s jejími hlavními obchodními partnery.

Již v roce 2017 USA prohlásily Čínu za „strategického soupeře“ a Evropská komise ji o dva roky později označila za „systémového rivala propagujícího alternativní modely vlády“. I když tedy podle Evtimova Západ při vstupu Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001 věřil, že hospodářský rozvoj umožní postupnou demokratizaci země, poslední roky ukazují pravý opak.