Kromě dvou chemiček a kamenolomu má centrum města Ústí nad Labem další – i když opět nechtěnou – „atrakci“. V posledních dnech opět přibývá kontaktů s divokými prasaty, a to i v denní dobu a v hustě obydlených čtvrtích. Zvířata v zimním období ztrácejí plachost, vyhledávají potravu, lidé na sociálních sítích sdílejí údaje o jejich pohybu. Město o situaci ví a pokračuje v odlovech do nastražených klecí.

„Dnešní ráno bylo děsný, neměli se k odchodu. Furt chodili sem a tam (Ostrčilova, Resslova). Vidět je tu běhat naživo, i když z okna, fakt respekt. Jsou obří,“ stojí v jednom z příspěvků z tohoto týdne.

Ostrčilova a Resslova jsou názvy ulic ve vilové čtvrti Klíše. Do centra města, třeba k budově magistrátu, je to vzdušnou čarou nějakých 1100 metrů, trolejbusem tři stanice. Za rohem je univerzitní kampus, základní škola, známé Městské sady a poliklinika.

Nebo další příspěvek: „Když vidím všechny ty videa tady … tak už skoro ani nevycházim. Střížák od haly nahoru se sluchátkama na uších už ne. Pěkně „po hlavní“ od staveniště a rámusit.“ Střížák je Střížovický vrch, oblast, odkud prasata do města přicházejí a zároveň oblíbená oblast rekreačních běžců a rodinných vycházek.

Lidé na sítích sdílejí i informace o tom, jak bude město proti divočákům dál postupovat. Právě na Klíši má být v následujících dnech instalována nová odchytová klec. „Jde o klec velkých rozměrů a aktuálně se čeká na úřední schválení jejího umístění. Klec bude kontrolovat Městská policie a měla by být otevřena jen na noc, tak aby nebyli ohroženi lidé, psi a ani jiná zvířata. Divočáky je potřeba do klece nejprve vnadit a zvyknout je, že je v ní volně přístupné žrádlo. Zda bude odchyt úspěšný není ale jisté,“ píší správci sousedského profilu.

Lidé klece poškozují

Podle vedoucí magistrátního odboru životního prostředí Simony Karpíškové je průnik prasat do města problematický právě z důvodu bezprostřední návaznosti zástavby na komplexy lesů a polí, tedy na místa přirozených úkrytů prasat. Prasata navíc nachází ve městě zdroj potravy především v kritickém ročním období – vyhledávají komposty a skládky organického materiálu, zeleninu ponechanou na záhonech za ploty a na nezabezpečených pozemcích, někteří lidé ovšem divočáky i cíleně přikrmují. „Prasata ztrácí vůči lidem plachost, na pohyb lidí jsou zvyklá i ze svého přirozeného prostředí,“ říká Karpíšková.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Mluvčí ústeckých strážníků Jan Novotný dodává, že za poslední rok a půl bylo do odchytových klecí odchyceno 70 kusů a celkem odloveno 1357 divokých prasat.

„Strážníci městské policie každý večer natahují sklopná zařízení těchto odchytových klecí a brzo ráno zajistí, aby klece byly zavřené. Jsou zde také umístěny fotopasti, které snímají nežádoucí aktivity kolem klecí, neboť se již několikrát stalo, že nástražný systém odchytových klecí někdo záměrně poškodil,“ říká Novotný.

Pokládáním návnad, následným odlovem a zpracováním odchycených zvířat jsou pak pověřeni myslivci. Pokud hlídka městské policisté zjistí při kontrole odchycený kus, kontaktuje mysliveckého hospodáře, který v co nejkratší době zajistí odlov chycené zvěře. „Je možné, že se do klece chytí i jiné zvíře než cílený divočák. I na to je v pravidlech pamatováno; tato zvířata jsou z klecí vypouštěna zpět do volné přírody,“ popisuje mluvčí strážníků.

Dalším způsobem jsou pak pravidelné naháňky, které ale nelze provádět přímo v zastavěných oblastech, kam se prasata v zimě stále častěji stahují. „Přímo ve městě však nelze uplatnit standardní lovecké metody,“ říká Simona Karpíšková. Město podle ní jako doplňkovou záležitost aplikuje pachové ohradníky, případně je poskytuje veřejnosti.

Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.