Předvolební průzkumy jako záhada. Proč k volbám může „přijít“ 200 % českých voličů
I když předvolební kampaň politických stran trvá často až do posledních vteřin před otevřením volebních místností, tři dny před volbami platí zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů. Argumentem je snaha omezit možnost manipulace s výsledky průzkumů a tím i s voliči.
I lidé, kteří českou politiku dlouhodobě sledují a mají pocit, že se v ní vyznají, se mohou cítit zmateni při pohledu na některé průzkumy veřejného mínění. Pracuje se v nich totiž s různorodými pojmy – stranické preference či sympatie, volební preference či potenciál nebo volební model.
Faktem je, že řada voličů se rozhoduje až na poslední chvíli a předvolební průzkumy mají vliv na pocity voličů, zda jejich hlas nebude ztracen například v situaci, kdy se jejich strana pohybuje na „magické“ pětiprocentní hranici. Poslední sérii průzkumů před říjnovými volbami lze očekávat právě v těchto dnech.
LÍBÍ SE VÁM, CO DĚLÁ HLÍDACÍ PES? POMOZTE NÁM V TOM POKRAČOVAT
TŘEBA PRAVIDELNÝM PŘÍSPĚVKEM 100 KČ ZA MĚSÍC NEBO I VYŠŠÍM – DĚKUJEME VÁM!
Průzkumy různých agentur nabízejí tradičně široký rozptyl potenciálních volebních výsledků, přičemž platí, že není výzkum jako výzkum.
Různou kvalitu a věrohodnost nabídnou internetové předvolební průzkumy a dotazování na reprezentativním vzorku 1000+ lidí, i když otázky bývají velmi podobné: šli byste volit, pokud by se teď (zítra, za týden) konaly volby? Pokud ano, koho?
Stejné odpovědi lze také použít různě. Podle toho, co má být výsledkem: stranické preference, voličské preference, stranické sympatie nebo snad volební model či volební potenciál.
Jak se od sebe liší? Významně.
1. stranické preference
Základem jsou odpovědi všech respondentů výzkumu s volebním právem, zahrnují tedy i nerozhodnuté voliče a ty, co vědí, že k volbám nepůjdou. Neodhadují tedy, jak dopadnou volby, ale deklarují rozhodnutí celé populace 18+ v případě, že by byly volby (nejvíce „hlasů“ zde dostává „nepůjdu volit“ nebo „nevím“, což hlasy pro strany zkresluje)
2. voličské preference
Zde se již pracuje jen s odpověďmi těch respondentů, kteří říkají, že by k volbám přišli. Součet do 100 % tvoří příznivci jednotlivých politických stran plus ti, co sice hodlají volit, ale v době výzkumu říkají, že zatím nevědí, koho.
3. stranické sympatie
Příliš často se tento výzkum nedělá, ale je dobré o něm vědět. Pomáhá určit, jak by se ve volbách rozhodli zatím nerozhodnutí voliči. Jde o podíl osob, které preferují určitou politickou stranu, nebo jí i přes pochybnosti alespoň vyjadřují sympatie. Dopočet do 100 % tvoří odpovědi „nevím“ a ti, kteří nesympatizují se žádnou stranou.
4. volební model
Odhad toho, jak by volby skutečně dopadly. Metodologie různých agentur se zde liší. Do volebního modelu vstupují jen respondenti, kteří nevylučují účast u voleb a zároveň jsou schopni vybrat si jednu preferovanou stranu.
5. volební potenciál
Ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu byť jen zvažují a zároveň nevylučují účast u voleb. Součet hlasů v takovém případě je více než 100 %, což často budí posměch či úžas.
Jako třeba v tomto případě:
Proč věnuje ČT dvě minuty zavádějící zprávě o tom, že politické strany mohou potenciálně získat až 200 % hlasů? Téma pro @NewsroomCT24? pic.twitter.com/lZ1qyxDSuE
— Erik Best (@ErikBest) September 10, 2018
Běžný čtenář, divák či posluchač se obtížně orientuje v tom, co přesně se to vlastně v průzkumu zkoumalo a co to znamená. Jedno to ale rozhodně není.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Bez Ruska se v Česku pořád natankovat nedá. Závislost na Putinovi má skončit příští rok
Rok, ve kterém Tomio Okamura zmizel ze zpráv o českém extremismu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
A ani to není všechno, protože skutečný poměr sil po volbách dává až následné přepočítávání hlasů voličů na mandáty stran D’Hondtovou metodou. Až to by dalo voličům tu správnou informaci zda mají dát hlas straně velké střední či malé. (Díky tomu třeba získalo ANO při posl volbách 29% hlasů , leč 39 % mandátů ve Sněmovně . Což už (jak předkládám) nepublikuje z předvolebních průzkumů žádná agentura, a jen v malém počtu případů si to dopočítají a doplní nějaká seriozní (ba dokonce veřejnoprávní) média.. A dost pochybuju, že se předpokládá, že si to má dopočítat z hlavy uvědomělý občan svobodně sám.
I s tím co je uvedeno v článku, se zase dostáváme dosti k pochybnému protlačovanému modelu vzdělání, potažmo moderní ideologii. Žaci/studenti/občané? se prý nemají učit fakta a pusté definice, leč jak nacházet vztahy mezi nimi. S tím že prý ta fakta (pokud by je potřebovali) si najdou na tom internétě. Tedy – pokud jim vůbec dojde, že neví o čem je řeč., a půjdou si je tam dohledat.
J
Celé předvolební průzkumy jsou podvod. Neznám nikoho, kdo byl kdy dotazován a dokonce nikdo z mých známých a kamarádů nikoho takového nezná! Prostě si v kanceláři udělají průzkum a ten je pak zveřejněn jako vzorek 1000 lidí.
Pro příklad nemusíme chodit daleko. Nedávno v Pardubicích dělala komunistická televize předvolební debatu. Na základě údajného průzkumu tam pozvaly zástupce stran. Ty z pardubicka tam nepozvali ale ty, kteří v Pardubicích vůbec nekandidovali tam byli. Tzv. veřejná debata probíhala v prvním patře bez výtahu, takže určitá část voličů byla předem vyloučena ( ještě by si někdo mohl dovolit otázku, co budou dotyční dělat pro invalidy).
Celý systém má jednoduchou formu. Každý si musí vybrat z těch nabízených stran. Není možnost svobodné volby!!
Pochopitelne, pokud se jedna o tisic lidi, je sance zhruba 1:7.000, ze budete vybran (pokud odectete deti, nevim, kolik jich v populaci je)
Me treba jednou dotazovali po telefonu, bylo to zhruba pul roku pred prezidentskou volbou.
Takze nemyslim si, ze je to nutne podvod. Samozrejme ale vysledky je potreba brat s urcitou rezervou.
Clanky jako tenhle si myslim, ze pomahaji porozumet tomu, jak volebni preference funguji. Pokud samozrejme clovek tomu porozumet chce. Pokud ma jenom potrebu vyblabolit, ze je to vsechno stejne na dve veci, tak je pak samozrejme naprosto zbytecne se o tohle nejak zajimat, coz bude asi vas pripad
Nejkomičtější jsou ty bláboly těch jednodušších voličů o tom, že si strany, nebo televize kupují průzkumy! Proč tedy pořád s takovým náskokem vítězí Babiš? To si to taky věichni kupují…..?
Asi proto, že alespoń mi to tak příjde,že zloděj kříčí chydte zloděje. A ve výsledku P.premíér Babiš již nepotřebujje krást a podvádět narozdíl od jiných. Tak at´si každá strana zamete sama před svým prahem.
Nejvíce kradou a podvádějí právě ti, kteří to vůbec nepotřebují.
Souhlas s: – Faktem je, že řada voličů se rozhoduje až na poslední chvíli a předvolební průzkumy mají vliv na pocity voličů,“ – za předpokladu, že novináři současně voličům připomínají povinnost se v komunálních volbách rozhodovat hlavně na základě místních osobních zkušeností. Namnoze to, (zejména v Praze) znamená dát důvěru a hlasy určitě jiným kandidátům, než těm co slibují napravit co, stranicky programově celá léta kazili. I za cenu rizika chyb nezkušených nových mladých – kteří si budují správu města pro své potomky… Já věřím Pirátům!
Je to sranda, jak mnozí voliči argumentují, co je správné a co ne. Jak jsou mnozí mdlého rozumu, až je to k nevíře. Ale nadávat po volbách to umějí, to jim jde skvěle!
No sranda, nebo smutek? Nezbývá než se nechat překvapit..
Ano, je to k pobavení. Ale do té doby, než dojde na krájení chleba, apod.. Jak se říká, – „kdo chce kam, pomozme mu tam“, nebo „jak si usteleš, tak si lehneš“, budeš mít takovou vládu, jakou si zasloužíš !
Ale no protože, sice je faktem že „.. řada voličů se rozhoduje až na poslední chvíli“, leč není pravda že by „předvolební průzkumy“ měly silnější vliv na jejich rozhodování. Bohužel problém pozdního rozhodování voličů je v tom, že vlastně žádné pevné podklady pro rozhodování nemají – žádné rozdělení stran na vysloveně dobré (a kvalitní) versus ty zlé (a špatné) nemají, aby si podle toho mohli vybrat.. Jestli jim něco „pomůže“ si na poslední chvíli vybrat, je – ovšem partajemi draze zaplacená mediální propaganda- , která účelově některé zásluhy stran zveličí, o záporech pomlčí,..a naopak opačně o svých odpůrcích „.. Pan Hašek blahé paměti to vystihl krásnou větou
„Zde se přijme mravný hoch na pomlouvání protikandidátů“..
A zrovna pan Babiš má na svou propagandu v médiích peněz dost
Tady to nemůže dopadnout dobře, vždy mnozí vůbec netušíte o co jde a jen blábolíte nesmysly….