Přečtěte si tři analýzy, které si ke „kauze Kroupa a Agrofert“ objednal ředitel rozhlasu Zavoral
Rada Českého rozhlasu se přiklonila k názoru generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala, že investigativní novinář ČRo Janek Kroupa neodvedl kvalitní práci na reportáži týkající se holdingu Agrofert a premiéra Andreje Babiše.
Rada na středečním jednání jednomyslně odhlasovala, aby se rozhlas snažil do budoucna o objektivitu, což se v „tomto případě zcela nestalo“.
Vycházela přitom z analýzy, kterou na jednání rady citoval generální ředitel ČRo René Zavoral.
Ten si ale ve skutečnosti objednal celkem tři analýzy, spokojen byl však pravděpodobně s vyznění jen jedné z nich. Té, kterou zpracoval Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. I z ní Zavoral vybral kriticky vyznívající pasáže, přestože obsahuje i jiné.
Ze tří jedna
Například tuto: „Popsaná pochybení lze vysvětlit či vyvážit přesvědčením autorů příspěvků (Janka Kroupy) o významnosti pojednávaného případu a jeho aktérů. Holding Agrofert je držitelem/vykonavatelem enormní ekonomické moci, stejně jako Andrej Babiš moci politické, nemluvě o navázané moci mediální. Monitorování (a možná i preventování či vyvažování) výkonu (a zejm. zneužívání) těchto typů moci je primárním úkolem veřejnoprávního média. Včetně investigativní žurnalistiky, na kterou nelze uplatňovat standardní žurnalistické normy bezezbytku. Všechna tato relativizační hlediska, která za specifické situace mohou mít až podobu veřejného zájmu, je třeba mít na paměti při závěrečné interpretaci výsledků naší analýzy.“
HlídacíPes.org nabízí ke stažení plné znění všech tří analýz, které k tématu na zakázku ČRo vznikly: od společnosti Newton, od Institutu komunikačních studií a od novináře Karla Hvížďaly.
Zavoral kritizuje Janka Kroupu za reportáž, v níž na konci listopadu informoval o tom, že koncern Agrofert (nyní součást svěřenského fondu spravovaného ve prospěch premiéra Andreje Babiše), hospodaří na 1700 hektarech polností, které mu nepatří a nemá je ani v pronájmu. Na většinu pozemků podle reportáže navíc pobírá dotace.
Otevřené dopisy
Část zaměstnanců se ve čtvrtek obrátila na generálního ředitele otevřeným dopisem. „Důrazně se ohrazujeme proti jeho prohlášení, že jde o neobjektivní a nevyvážené reportáže. Ač měl generální ředitel Zavoral k dispozici tři nezávislé analýzy, zcela účelově si vybral jen jednu z nich a z té pak pouze citoval vybrané pasáže,“ píší v něm.
Celé znění dopisu ZDE.
Naopak Zavoral letos v lednu v rozhovoru s Alex Mynářovou na TV Barrandov řekl, že část zaměstnanců si k němu na Kroupu chodí stěžovat: „Mně tady chodí lidé a říkají, my tady pracujeme desítky let, poctivě, a uráží nás, že Kroupa nadřadil svůj zájem nad zájem Radiožurnálu.“
Už v polovině loňského prosince řediteli rozhlasu adresovali svůj dopis i šéfredaktoři a vedoucí redaktoři osmi různých médií, mezi nimi i HlídacíPes.org.
„Se vším respektem k vaší pravomoci generálního ředitele si vás dovolujeme požádat, abyste redaktory vámi řízeného Českého rozhlasu plně podpořil nyní i do budoucna v konkrétním a adresném přístupu. Právě na případech, jako je ten, který právě projednáváte s Radou Českého rozhlasu, se definují principy zpravodajských standardů. Věříme, že jste si toho plně vědom,“ stojí mimo jiné v dopise.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Kdo jsou poradci šéfa ČT Součka. Televize hledá seznam jmen už měsíc a půl
Aleš Rozehnal: Charta pracovníka ČT, kterou navrhuje Jan Souček, je protiústavní
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
9 komentářů
Pane Břešťane,rozumím správně,že jde o toto?:
1)Janek Kroupa neodvedl kvalitní práci o holdingu Agrofert.V čem chyboval?
2)Jedna vlaštovka jaro nedělá.Nebylo těch pochybení víc,pane Zavorali?
3)Analýza se objednává vždy z nějakého důvodu.Smíme vědět proč?
4)Pind „Jeden ze tří“:Dlouho jsem nečetl tak nesrozumitelnou tláskanici.Já ji pochopil tak,že Kroupa neměl slučovat už nebabišovský Agrofert se jménem premiéra Babiše.Možná se mýlím,nejsem rétor ani právník.
5)Souhlasím s dopisem části zaměstnanců.Nerad bych jim ale svým souhlasem ublížil.
6)Pan Zavorálek se ale zašťiťuje částí zaměstnanců s opačným názorem.Dojde tedy k plebiscitu?
7)Dopis vedoucích redaktorů ostatních medií bude asi rozhodující.Obstojíte Zavorálku.Jsem neutrální.
Přímo mne šokuje, že si vůbec někdo za veřejné peníze dovolí objednat takovou práci od Karla Hvížďaly. Autora a jednoho z hlavních protagonistů v začátku 90.let úplně prvního českého miliardového megatunelu totiž krádeže deníku Mladá Fronta, včetně databáze předplatitelů. Na tom se skvěle obohatil a s ním řada kolegů z tehdejší redakce. Na př. Petr Šabata, Martin Komárek, Ondřej Neff, Marcela Pecháčková, Libor Ševčík, Vojtěch Trapl, Pavel Beránek, Vladimír Matějovský, Bořek Hanuš, Bohumil Židek, Karel Pacner, Tomáš Marek, Viliam Buchert, Jiří Leschtina, Jan Čech, Jindřich Štěpánek. V právním státu by Hvížďala šel sedět. Místo toho nám tady on, i řada jeho kumpánů, už řadu let moralizuje.
Naopak, analýzu pana Hvížďaly považuji za vysoce kvalitní, a mnohé vysvětlující a zásadní.
Pokud jde o Vaší výtku, že v právním státu by Hvížďala šel sedět, snad jste pochopil z analytických článků znalců práva zde na HP , že toto vůbec není primárním úkolem našeho právního státu , totiž odsuzovat a trestat někoho za provedené a fakticky zjištěné zločiny.
Ale že naopak – a bylo to snad zde uváděno naprosto otevřeně – chránit tyto před zásahy vyšetřovacích a justičních orgánů. Vysoce eticko-morální důvody sice byly uvedeny, jenže touto cestou se neblížíme k nějaké pravdě a spravedlnosti – ale spíše k sicilskému Palermu. Tudíž i proto je pan Hvíždala z hlediska našeho právního státu naprosto nevinný..
Lidé, kteří v takových případech útočí ad hominem a nejdou po obsahu, jsou mi podezřelí, a to zejména v poslední době. Je to totiž demagogický argument… Pan Hvížďala je respektovaný mediální odborník. Doporučuji třeba jeho Moc a nemoc médií.
Analýzu pana Hvížďaly jsem si se zájmem přečetl. Domnívám se, že je skvělá, dokonce srozumitelně napsaná, bez žonglování s pojmy. Měli by ji číst všichni, ideálně místo řečí o údajných tunelech. Ostatně doufám, že vyjmenovaní novináři si Vaše udání nenechají líbit (snad až na pana Komárka, jenž je ve službách). Taky doufám, že o ono hospodaření na cizích pozemcích policie rozšíří svá obvinění ve věci dotačních podvodů pana B.
Ten Hvížďalův výplod snad nikdo nemůže považovat za analýzu. Přinejlepším je to obhajoba, na které není nikde znát kritický přístup ke zkoumaným promluvám a navíc je vedená prazvláštním způsobem, kdy jsou rozvláčně uváděna srovnání se zahraničními případy s historickými a filozofickými exkurzy sporné relevance. Hvížďalovy postoje jsou veřejně známé a odpovídají těm Kroupovým, na jehož (a dalších zaměstnanců) popud byla tato práce údajně objednána. O nestrannosti, kterou Hvížďala tak rád relativizuje, tedy nemůže být řeč. Prostě další případ, kdy se zaměstnanci považují za elitu, která si může vytvářet vlastní pravidla s odkazem na žurnalistickou svobodu (dost zvrácené pojetí takové svobody).
Ale to je právě na té analýze pana Hvížďaly hodnotné, právě ta „..uváděna srovnání se zahraničními případy s historickými a filozofickými exkurzy.
Protože ta řešená situace vůbec není u nás (ani ve světě) právně a legitimně pevně zakotvena. Dokonce i v Británii, kde jí při vzniku veřejnoprávní BBC začínali řešit, upozorňovali, že nastavená kritéria jsou obecná, mají být aplikována široce v rámci celého vysílání – že je velkým informačním i politickým rizikem se snažit demagogicky vynucovat v rámci jednotlivých pořadů.. (Takový ilustrační příklad vynucovat aby se debaty o holokaustu účastnil nacista se Židem – a tím byla zaručena objektivita informování posluchačů :)))))
Takže proto jsou i zahraniční příklady cenné – právě s uvedením období – protože a bohužel i období liberální svobody projevu a politického potlačování téhož se i v demokratických státech dynamicky mění.
Jakože tedy – pod pojmem „právně a legitimně pevně zakotveno“ nutno rozumět široce přijatý celospolečenský právní konsensus. Nikoliv tedy izolované soudní rozhodnutí metodou většího razítka, bez legitimního odůvodnění. Takové soudní rozhodnutí občan právně akceptovat musí , ale za legitimní ho pokládat nemusí a jeho nedůvěra k režimu (včetně soudního aparátu) prudce klesá,,,
A zase naopak. Že?
Jistě – tato mediální situace je poměrně typická pro současný mainstream. A je nutné pojmenovat její příčinu – a tou je pokrytecká ideologie vnucovaní a přijímání mediálních kodexů (ČRo i jiných)- Prostě, ředitelé nebo šéfredaktoři měli popravdě říct – nezlobte se, ale NELZE současně FAKTICKY a AKTUÁLNĚ informovat čtenáře (posluchače) o všem důležitém A NELZE SOUČASNĚ dodržovat takto do hloubky a ve všem deklarovaný ETICKÝ MEDIÁLNÍ KODEX. Prostě to nejde, i pro novinařinu platí určitá limitující fyzikální pravidla. Stejně jako třeba v ekonomice nelze současně vyrábět levně, kvalitně a rychle – (a navíc transparentně a poctivě)–
Ale jestli to neudělali, ty nesplnitelné kodexy přijali, za své.,potom tím na sebe přijali i riziko, že je za prakticky každou faktickou a aktuální informaci může kdokoliv napadnout, jak právně, politicky, i (pseudo)eticky…