Praha versus zbytek republiky. Proč jsou Češi po volbách navěky odsouzení kroutit hlavou
Parlamentní volby ukázaly, že zatímco Pražané si přejí pokračovat v liberálně demokratickém duchu uspořádání společnosti, občané jiných regionů chtějí změnu. V České republice tak možná ve skutečnosti existují společnosti dvě, pražská a mimopražská, což naznačují i statistická data.
V říjnových volbách letos zvítězily strany a hnutí, které odmítají polistopadový vývoj české společnosti a požadují změnu politického systému. Identický volební výsledek zaznamenaly všechny české kraje s jednou jedinou výjimkou, kterou je hlavní město Praha.
Komunistická strana Čech a Moravy byla v Praze dokonce pod pětiprocentní hranicí, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, a Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury ji v Praze jen těsně překročila. Strany, které se hlásí ke kontinuitě polistopadového vývoje, tak v Praze nad „celorepublikovými“ vítězi parlamentních voleb drtivě vyhrály.
Aspoň v něčem jako Němci
Praha má šestý nejvyšší hrubý domácí produkt na obyvatele v porovnání jednotlivých regionů zemí Evropské unie. Je tak přibližně na 180 % průměru regionů zemí EU a její HDP se rovná tomu v oblasti kolem bavorského Mnichova.
Mimopražské české regiony se pohybují přibližně okolo 75 % průměru regionů zemí EU, a jsou tak srovnatelné např. s nejbohatším bulharským regionem, regiony Estonska, Litvy či Portugalska. Ústecký a Karlovarský kraj jsou na tom ještě hůře. Pražský hrubý domácí produkt na obyvatele je tak více než dvojnásobný ve srovnání s mimopražskými regiony.
Související články
Češi a sny o německých platech. Konec levné práce, nebo levného života?
Je však nutno konstatovat, že pozici Prahy mohou ovlivňovat lidé, kteří do ní dojíždějí za prací (Stejně zkreslené jsou dlouhodobě třeba statistiky Bratislavy). Bohatství Prahy je tak podle statistických údajů vyšší než ve skutečnosti, zatímco v regionech kolem hlavních měst je podceněno.
Stejně tak mzdy jsou v Praze o více než 40 % vyšší než v mimopražských regionech. Není to však tím, že by byli pražští zaměstnavatelé štědřejší. Tento rozdíl je z poloviny způsoben vzděláním a profesní skladbou pražské pracovní síly a z poloviny vyšší cenovou hladinou v Praze.
Proč je Pražákům hej?
Daný pracovník si tak v Praze vydělá reálně stejně, jako si v průměru vydělá obdobný pracovník ve zbytku země, nicméně v hlavním městě jsou soustředěni vzdělanější pracovníci, vykonávající lépe placené profese.
V důsledku vyšších příjmů si může více pražských žen dovolit starat se pouze o domácnost, kdežto v mimopražských regionech je více žen, které jsou plně zaměstnány, a k tomu musí pečovat o domácnost a rodinu.
V mimopražských regionech se také ženy vracejí daleko dříve z mateřské a rodičovské dovolené zpět do pracovního procesu.
Pražané mají také v průměru nesrovnatelně vyšší vzdělání než obyvatelé mimopražských regionů. Podíl absolventů univerzit, vysokých škol a vyšších odborných škol na celkovém počtu obyvatel dosahuje téměř čtyřiceti procent.
Tento podíl je třikrát vyšší, než je podíl vysokoškoláků v Karlovarském a Ústeckém kraji, a přibližně dvakrát vyšší, než v dalších regionech.
My ne, to ti druzí
Růst životní úrovně obyvatelů mimopražských regionů po roce 1989, který je nesporný, tak zřejmě nesplnil očekávání, která po pádu železné opony panovala.
Pro tuto skupinu obyvatel není zachovávání statu quo přitažlivé, protože na něm nemají co získat. Daleko přitažlivější jsou pro ně koncepty, které nabízí změnu v krátkodobém horizontu.
Pražanům se v kontrastu s tím po roce 1989 mimořádně daří, a tudíž o zásadní změnu nemají zájem.
Navíc se nezdá, že by se rozdíly mezi Prahou a zbytkem republiky snižovaly. Zřejmě nás tedy i do budoucna čeká to, že mimopražští voliči budou nevěřícně kroutit hlavou nad volebními výsledky v Praze a Pražané zas vyjadřovat nespokojenost nad tím, jakou vládu jim voliči odjinud ustavili.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
34 komentářů
Reseni? Prazska republika.
Souhlas. Praha dotuje zbytek republiky ,ale je ve vleku špatných (voličských) rozhodnutí zbytku republiky. Republika Praha + blízké okolí.
Hnupe, clanek jste vubec nepochopil.
A co ta Praha produkuje? A jak dotuje? Za čí peníze se spravily budovy institucí, postavilo hluboce ztrátové metro?
Praha dotuje zbytek ČR ??? VOLE. Přesně díky těmto blbým kecům zbytek ČR nesnáší nafoukané „PRAŽÁKY“
Jsou to mozna blbe kecy ale bohuzel soucasne take realna fakta. Jsme mala zeme, Praha lezi veprostred. Vetsina firem ma sidlo a financak v Praze a dane plati v Praze. Nerikam ze je to dobre. Ale kdyby se skutecne rozdelovalo vsem podle toho kde penize vznikaji, byly by na tom regiony jeste hure nez jsou nyni. Muze to zlepsit lepsi dopravni infrastruktura. Posunuti nekterych statnich instituci do jinych mest… nektere zahranicni firmy se pokousi stavet pobocky v jinych mestech. IBM v Brne a pod. Ale neni tam mnoho zakazniku. Takze to byude asi par let trvat nez se situace zmeni. Pokud se vubec zmeni…
Zbytek republiky dotuje Prahu mozky 😉
To ano, ovšem těmi blbými!
Ano, občané jiných regionů sice chtějí změnu ….. jenomže neví jakou a nedají pokoj, dokud ji nedostanou!
Jeste bych poznamenal, ze Prazane take vetsinou nesdili protiimigrantskou hysterii jako zbytek republiky. Jednoduse proto, ze se dennodenne s multi kulti dostavaji do styku, at uz jsou to treba kolegove z prace nebo navstevnici klubu, baru, restauraci…
Já se obávám že si pletete „migranty “ a migranty. Snad to víte že tyto migranty (zahraniční kolegy, zde legálně žijící a pracující cizince,..) Evropská unie vůbec nezapočítává do svých kvót – těch tady můžeme mít třeba půl milionu (což taky skutečně máme), mít je rádi jako rodné bratry, a stejně budeme z pohledu EU za rasisty a xenofoby..
Jako že tedy, těch je – i mimo Prahu dost. Jen z toho jak vidím když vodím dcerku do školky, i tam už jsou české děti v menšině, a člověk se tam s dalšími rodiči domluví spíš několika světovými jazyky..A nikomu to moc nevadí..
Nejsem z Prahy. A je pravda, že chci změnu. Ale vím jakou. Nechci zadlužování země, korupci. Chci privatizaci zdravotnictví a důchodovou reformu,
PS: Volil jsem TOP 09, která mi mé představy naplňuje. Přesto nemám rád Kalouska a jsem rád, že již není předsedou.
Jistěže, ten rozdíl tam nutně je. Ovšem je bohužel nutné připomenout i další aspekt, že taky v Praze je prakticky většina centrálních úřadů, které rozhodují o přerozdělování dalších ohromných zdrojů po celé republice. Takže to není jenom liberalismus, ale i pravý opak státní centralismus, jak se komu v Praze právě hodí. Ostatně zrovna teď mají v Praze svou zvolenou „liberální vládu“ paní primátorky Krnáčové takže mohou srovnávat
Petře, ale i když jsou úřady v Praze, pracují v nich vétšinou mimopražští. Prosím podívejte se například na to odkud jsou ministři.
Pokud by byl údaj o nějakém větším počtu mimopražských pracovníků na ministerstvech fakticky pravdivý, dalo by se o tom diskutovat. Ale ministry do toho netahejte, i poslancům /z nichž je většina ministrů) parlament platí v Praze byty…
Vážení přátelé, počkejte si na příští sčítání obyvatelstva (doufám, že ho nebudete pokládat za zmanipulované, pokud nebude totožné s vašimi představami – což je velice častá námitka – kdo a proč by s tolika údaji manipuloval, když statistika má své metody, jak odhalit chtěná zkreslení) a srovnejte si počet rodilých Pražáků s počtem přistěhovalých s tzv. náplavou (pokud vás to slovo irituje, tak vás mohu uklidnit, že mne, jako rodilého Pražáka taky). Možná, že by tento výraz byl oprávněný, kdyby mimopražské do Prahy někdo přesouval a oni to trpně snášeli. Ovšem opak je pravdou. V době, kdy prakticky trh s byty neexistoval („trh“ nerovná se „šmelení“) docházelo k zajímavému procesu. Když se dělaly „nábory“ pracovníků např. pro těžký a báňský průmysl tak, např. na ostravsku bylo třeba získat poměrně velké množství horníků. Když vyschly místní zdroje, resp. když obyvatelé ostravska nechtěli nastupovat do hornických a hutnických a dalších profesí těžkého průmyslu, bylo nutné „povolat“ dělníky mimopražské. A pro ty bylo potřebné zajistit byty. A byty ale potřebovali i ti, kteří pracovali v jiných potřebných, ale ne prioritních profesích. Jediná bytová výstavba, která existovala byla státní, později podniková (družstevní se teprve rozbíhala). Proto značná část rodilých Ostraváků „neměla nárok byt získat“. Co bylo tehdy častým jevem? Ostravák se přistěhoval do Prahy, kde získal zaměstnání a většinou i byt. „Odbydlel“ si své a jako neostravák (o Ostravácích mluvím ve zjednodušení, jednalo se o obyvatele z moravských teritorií) získal trvalé zaměstnání a byt v Ostravě. Ti mladí, kteří se v Praze „uchytili“, většinou založili rodinu, často pozvali i své staré rodiče, adaptovali se a v Praze se usadili. Tak docházelo k víceméně živelné migraci, která vedla k tomu, že početná část obyvatelstva změnila své bydliště. A tak vznikala (nejen pražská „náplava“). Zdánlivě tento proces nemá racionální logiku. Ale fungovalo to tak. Čímž nechci říct, že to tak bylo dobře. Tak nám postupně vznikala pyšná skupina „Pražáků křtěných Vltavou“ a druhá skupina pod heslem „Já jsem horník, kdo je víc“. Vzhledem k tomu, že se jedná o proces více než půlstoletý, hrany se v mnohém obrousily, ale občas vybublá právě to reziduum lokálního patriotismu.
Pokud se na ČR podíváme světovým pohledem, uvědomíme si, že celá ČR je počtem obyvatel na úrovni jediného města (v evropském kontextu) případně průměrně velkého města (v asijském kontextu). V tomto světle se statistické rozdíly jeví jako hra čísel. Na druhou stranu není pochyb, že příjmy v Praze jsou vyšší. Odpověď na otázku proč máme tak velké rozdíly na tak malém území je jednoduchá – zanedbaná dopravní infrastruktura.
Současné technické prostředky umožňují běžnými kolejovými vozidly zajistit dojezdovou dobu z většiny krajským měst do středu Prahy okolo 30 minut (rychlost cca 250km/h), možná i rychleji. Velice snadno se vytvoří „pomyslný kruh prosperity“ o průměru zhruba 100 km. Tato dojezdová doba je srovnatelná s běžným dojížděním po Praze.
Promyšlený a dobře koncipovaný dopravní systém osobní dopravy by pracovně zpřístupnil mimopražským hlavní město a Pražané by mohli bydlet v lokalitách s lepším životním prostředím. Silniční doprava není z bezpečnostního hlediska pro rychlosti nad 200 km/h vhodná. Je až trestuhodné, že evropské peníze se rozhazují na různé pochybné projekty (např. finanční gramotnost sociálně slabých, kde se tato skupina obyvatel učí -jak investovat a podobně ) .
Zrovna finanční gramotnost je nejen u této skupiny dost důležitá. Finanční gramotnost také zahrnuje schopnost sestavit rodinný rozpočet, nebo si spočítat kolik přeplatím na půjčce a proč si ji zbytečně nebrat.
Mimochodem, zrovna požadavek „spočítat kolik přeplatím na půjčce“ vůbec není triviální věc – to totiž není otázka jednoduchého ani složeného úrokování, tam je totiž souběh anuitního splácení a řady dalších poplatků. Ostatně, třeba nyní státem nařízený koeficient RPSN, to už se ani klasickým postupem (z hlavy nebo na kalkulačce) spočítat nedá, na to se používají iterační metody s velkým počtem cyklů, řešitelné na počítačích..
Jakože se často stává že do něj finanční firmy některé parametry (třeba záměrně) dávají špatně, takže ani to nemusí být konečné číslo..
Finanční gramotnost sociálně slabých osobně podporuji, protože lidé, jímž se z různých důvodů nedostalo výchovy či vzdělání, jsou tím pádem v nerovném postavení vůči ostatním, a je správné toto nerovné postavení eliminovat.
Naopak investiční pobídky, dotace, granty, různé programy začleňování a podobně jsou doslova pravou loupeží, protože nerovnost naopak již z principu své povahy vytvářejí.
Nicméně pochybuji, že by se našla vůle je zrušit právě tam, kde z těchto zdrojů plyne nejvíc peněz.
Každému, kdo má pocit, že je v Praze blaze doporučuji, nechť se do té Prahe přestěhuje. Není nic jednoduššího. Sám pak může posoudit, jestli víc získal či víc ztratil.
Teorie o tom, že se společnost dělí na zlé pražáky a hodné antipražáky, poctivé zaměstnance či zlé živnostníky nebo slušné řidiče a piráty silnic je v principu jen jedem naplivaným občanům této země do očí.
Smyslem takového počínání není nic jiného, než vnést mezi občany závist, nenávist a svářlivost, a tím odvést pozornost od skutečných problémů této země a jejího směřování k neodkladné, zato pesimistické budoucnosti.
Jediné, co je zcela jisté, je to, že ten, kdo tak činí, má zlé úmysly!
Ty skutečné problémy této země jsou? No, co?
Praha vysává všechny peníze z republiky a pak přerozděluje venkovu. Stejné je to v celé bývalé rakousko-uherské říši!
Soudím, že je stále otázkou kde je hranice efektivní centralisace moci a výroby.
S rozvojem informačních a dopravních technologií se tato hranice posunuje, ale nesporně existuje.
Možná, že by bylo dobré, abyste se zamyslel, co si pod pojmem Praha představujete a trochu se seznámil s problematikou financí, daní a přerozdělování, jakož i sestavování různých rovní rozpočtů a práce s nimi.
Možná, že byste přestal trpět i bludem pragocentrismu.
Rozdělování společnosti zejména populisty v čele se Zemanem je politicky zřejmě efektivní, ale bohužel to vybuzuje síly, které by měly být u ledu. také to může skončit rozdělením ČR na dva státy – Čechy a Morava a to snad nikdo kromě politických matadorů, kterým jde pouze o moc nechce.
Není rozdíl ve frontě u pokladny v marketu v Praze nebo kdekoliv na Moravě. Všude lidé před sebou tlačí přecpané vozíky. Jen mladí , vzdělaní lidé z vesnic odešli do velkých měst nebo zahraničí. Zůstali tam jen ve velké většině voliči populistů a lhářů, které jim denně předhazuje televize a jejich omezené vidění to nechápe. Náš oblíbený prezident Zeman by řekl. co vesničan, to hňup.
Je těžké v této zemi někomu vysvětlovat, že příčinou všech hlavních problémů naší země – tedy i zjevného pragocentrismu – je současná Ústava ČR, spichnutá na podzim 1992 během pár týdnů bez jakékoli diskuse s lidem. Schválilo ji 172 poslanců ČNR.
Lid Česka ústavu ponechává 62 ústavním právníkům této země – a myslí si, že ji nerozumí.
Pomalu a jistě degenerujeme jako celý národ Čechů.
Několik lidí už připravilo návrh zadání nového textu ústavy – určený k celonárodní dvouleté diskusi – a poté definitivní text jest nutno schválit v referendu.
Zdá se, že toto řešení udržitelnosti další existence českého státu, národ již není schopen pochopit, takže nastane – nastává – žijeme ve variantě druhé – podle stávající zcela nevyhovující nedemokratické ústavy – a to není cesta udržitelná – viz zcela neadekvátní rozdíly mezi Prahou a zbytkem republiky. Takových příkladů systémově špatných je asi padesát. Jeden z návrhů zadání pro diskusi o nové ústavě je na níže uvedených w-stránkách.
Značky „Petr Kaminski“ a „Karel“ horují pro Pražskou republiku.Takovou snahu jsem zaznamenal i v mezinárodním měřítku.Katalánsko. Průmyslová,finanční a politická centra si neuvědomují,že za to čím jsou vděčí celé zemi.Vyrostla díky preferování z různých hledisek(historických,územních,dotačních a dalších).Ve své pýše přerostla své „matce“ přes hlavu a má roupy.Princip solidarity je jim cizí.Proto ta odlišnost centra a okolí.K hanbě „matky“.
Dovolil bych si jen takovou droboučkou poznámku k tomu srovnání Prahy a Katalánska. Praha je určitě centrem ČR; Katalánsko (s Barcelonou) je v mnoha ohledech ekonomicky nejvýkonnější region Španělska, ale právě že samozřejmě není jeho centrem – tím je Kastilie (s Madridem). Kdybychom tedy tu španělskou situaci chtěli přenést k nám, a zcela bez ohledu na ty ekonomické faktory, tak jistě spíš sedne srovnání Katalánska třeba s Moravou než Prahou. Ostatně, případů, kdy se nějaká ekonomicky rozvinutější „periférie“ chce TAKÉ, MJ. z těchto důvodů odtrhnout od centra, je/bylo v Evropě i jinde ve světě více. Tu eventualitu v případě Prahy bych z naší vlastní nedávné minulosti možná srovnal s rozpadem Československa v l. 1992/3, kdy iniciativa přišla jistě spíše ze slovenské strany, ale i z české strany se ozývaly názory (protože jsme byli takovým tím ekonomicky vyspělejším centrem), že to pro nás může být z podobných důvodů prospěšné.
Praha by měla vyhlásit nezávislost na zbytku republiky. Bylo by zajímavé sledovat, jak si ostatní regiony bez ní poradí, zejména Ostravsko, Bruntálsko atd…
V případě Prahaexitu by bylo zajímavé sledovat,jak si poradí s navracením napumpovaných financí zbytku republiky.Pražané by si pak možná jezdili do zahraničního Bruntálska pro levnější mléko,brambory,atd….
Co s tím ? V zahraničí mám pocit je to také tak. Města, protože byla tolerantnější k jiným etnikum a náboženstvím a liberálnější celkově, byla vždy díky obchodu a vzdělanosti bohatší, Pak zde byly zemědělské úrodné oblasti, viz agrárníci za I. republiky, ti byli ovšem konzervativní, zřejmě až příliš, proto je ostatní partaje pod taktovkou komunistů, přenechali k likvidaci, aby měli menší konkurenci. Migranti taky chtějí do velkých měst a ne osídlovat menší jak je potřeba. To je ovšem o cílené migraci. Jako ve středověku, po Bílé hoře, aj. historie ne vždy úspěšné, viz české pohraničí po II. světové válce. To se vzpamatovalo až snad v 90. letech.
Ať se na to díváš, jak chceš pražská média se zapojila do válečné propagandy NATO ve stylu Goebbelse a za to mnozí zasluhují jednoznačně kriminál. Tady jde o statisíce zničených životů, které jim zjevně nestojí ani za máchnutí rukou, natož za projevený zájem.
Ostatně demokracie není ten akt, že si můžete zvolit někoho do parlamentu, ale demokracie je až správa země v zájmu běžných občanů ve všech oblastech. Až potom ji můžete označit za skutečnou demokracii, jinak jde jen o fasádu. Ale když tito zločinci hustí propagandu a zatahují národ do války, aby se podpořily amorální akce takzvaných „spojenců“, tak je to proboha co? To není liberální demokracie, ale bezpochyby zvrhlá prasečina. A z toho potom pramení upřímný nezájem o takovouto „demokracii“.
Nejedná se o statistické hrátky?? Vždyť v Praze mají sídlo téměř všechny obchodní řetězce. Bez jejich čísel by byla Praha poloviční. Toto je potřebné vysvětlovat, ať je to tak či onak.