KOMENTÁŘ. Jízda po českých dálnicích bude opět o něco skvělejší, slibují politici spolu s tím, jak opět vrací do hry ideu PPP projektů, kdy tuny betonu a asfaltu do dálnic lijí za svoje soukromníci. Je dobré být ve střehu. Kromě toho, že se za poslední čtvrtstoletí v Česku takto nepostavil ani metr dálnice, není náhoda, že se o stavby tohoto typu začal aktivně zajímat prezident Miloš Zeman. Jedním z možných dodavatelů, kteří projevili zájem o stavbu českých dálnic, je i čínský státní kolos CITIC.

Spojení PPP projekty zní moderně a úderně, v českém prostředí se dá ale chápat i úplně jinak než „partnerství soukromého a veřejného sektoru“. V oblasti dopravních staveb lze zkratku PPP přeložit spíše jako „projet se po poli“.

O tom, že tuzemské dálnice budou stavět soukromníci (jak jinak než rychle, kvalitně, rádi a levněji než stát), totiž mluvili ministři dopravy opakovaně v posledních dvaceti a více letech. Nestalo se vůbec nic.

Výmluvné je, že PPP projekty na dálnice „patřily k prioritám“ ministra dopravy Vladimíra Kremlíka. A kde že je pan Kremlík i se svými prioritami teď?

Reklama podle vzoru Zeman

PPP projekty na české dálnice se nyní znovu vrací do hry; a opět je vláda prezentuje jako něco nového, jako průlom, který konečně vyjde. Pilotním projektem má být dostavba 32 kilometrů D4 od Příbrami směrem k Písku.

Stavět by se prý mohlo začít na přelomu letošního a příštího roku, zprovozněný bude úsek do konce roku 2023. Tolik optimismu unese asi jen hlavičkový papír Babišovy vlády. Výhledově by se prý soukromníci mohli za svoje vrhnout na další úseky, dálnici D6 nebo D35, případně i D3.

Klíčovým argumentem pro rozjezd PPP projektů je, že Česko v horizontu několika let zbohatne natolik, že už nebude mít nárok na takové dotace z fondů EU do dopravní infrastruktury jako doposud.

Podle Státního fondu dopravní infrastruktury se to od roku 2021 projeví výpadkem 20 až 30 miliard ročně. Tempo výstavby (které je ovšem v Česku ve srovnání s okolním regionem vpravdě šnečí) prý mohou zachovat právě jen soukromé peníze.

O dostavbě D4 soukromníky vláda (v níž už seděl i Babiš a ANO mělo ministra dopravy Ťoka) mluvila už v roce 2017. Jenže se zkomplikoval už jen výběr poradce na tento PPP projekt. Natož, aby vzešla z tendru nějaká konkrétní firma.

Skepse je na místě i díky tomu, jak příšernou reklamu těmto projektům udělal stát v době, kdy byl premiérem Miloš Zeman.

Prvním PPP projektem na stavbu dálnice v Česku měla být výstavba dálnice D47 na Ostravu. Zemanova vláda dala v roce 2002 zakázku bez výběrového řízení izraelské společnosti Housing & Construction. Stavba měla i s třicetiletou zárukou na údržbu vozovky stát kolem 125 miliard korun.

Necelý rok poté ale nová vláda začala o smyslu projektu pochybovat, označila jej za předražený a dohodu se značným penále vypověděla. Zakázku pak řešila i policie, podezření z korupce se ale nikomu prokázat nepodařilo a případ byl odložen.

PPP projekty tím každopádně získaly punc něčeho skandálního a nefunkčního a podezřelého.

Další lobbing pro Číňany

Nyní se Miloš Zeman o PPP projekty na stavbu dálnic znovu aktivně zajímá. Po nedávné schůzce na Hradě to přiznal ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Za náhlým zájmem lze vystopovat Zemanovu posedlost investicemi z Číny.

Do projektů čínských dálnic by totiž ráda vstoupila čínská společnost CITIC, která v Česku nahradila zkrachovalého „investičního favorita“ CEFC.

Po loňské návštěvě Číny prezident Miloš Zeman řekl, že firma vyšle své projekční týmy do Česka. Nutno dodat, že mezi posledními třemi konsorcii v soutěžním dialogu na dostavbu D4 Číňané nefigurují.

Očekávejme tedy, že to dopadne jako vždycky. Číňané budou slibovat, prezident a suita kolem něj lobbovat, ale nakonec z toho nic nebude. Což bude dobře, neb zde máme memento z Polska, které se stavbou dálnic vsadilo právě na čínské firmy. Stavba se ale protahovala, Číňané neplatili dodavatelům a polské ředitelství silnic nakonec muselo smlouvu zrušit.

Nicméně poučení z Polska se nabízí jiné: rozhýbat úřady, přestat mudrovat a konečně začít stavět. Časy, kdy se Česko mohlo chlubit skvělou dopravní infrastrukturou, jsou dávno pryč a Polsku můžeme jeho síť nových dálnic jen závidět.