Pozdní lítost Pavla Rychetského. Ústavní soud na jaře selhal, politické rozhovory jeho šéfa na tom nic nezmění
KOMENTÁŘ. Nepotřebujeme, aby předseda Ústavního soudu poskytoval politické rozhovory, byť třaskavé a částí veřejnosti dobře přijímané – jak se Pavlovi Rychetskému právě stalo v případě rozhovoru pro ČT o tom, že jarní zákaz vycestování byl protiústavní. Potřebujeme naopak, aby demokratické instituce v rámci systému brzd a protivah účinně fungovaly, a to v čase, kdy to má ještě smysl, rychle a neodvratně. A to se nestalo.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský vzbudil mimořádný ohlas rozhovorem, který v neděli poskytl České televizi. Velmi tvrdě v něm kritizuje vládní zákaz vycestování z republiky, který platil v březnu a v dubnu. Bez okolků ho označil za protiústavní.
„V jednom okamžiku (vláda) zavřela hranice a nikdo nesměl vycestovat z České republiky. Tak to je absolutně protiústavní,“ říká v rozhovoru pro Interview ČT24 Rychetský a nás může mrzet, že to říká na konci listopadu, a ne v březnu, v dubnu nebo dejme tomu počátkem května, kdy Ústavní soud o věci rozhodoval a z formalistických důvodů podanou stížnost odmítl. Ano, přesně to se stalo.
Mimochodem – je to dobrý rozhovor. Dobrý politický rozhovor, což je záležitost, na kterou jsme od Pavla Rychetského poslední dobou zvyklí. Začal před třemi lety známými slovy o „kohortě panošů“ kolem Miloše Zemana. V neděli naložil i premiérovi Andreji Babišovi: „Já jsem nečekal, že můžeme mít po listopadu jako předsedu vlády takového člověka, jakého máme dnes z hlediska jeho minulosti. To jsem si myslel, že už definitivně skončilo,“ řekl v narážce na Babišovu spolupráci se Státní bezpečností.
Jenže politické angažmá, jakkoli sympatické, je od předsedy Ústavního soudu málo. Ve věci protiústavnosti zákazu vycestovat Rychetský vysvětlil, že vláda sice může v krizové situaci zavřít hranice, ale pro návrat nebo pro příjezd do země. „Ale my máme v ústavě, z důvodů, které si jenom starší lidé pamatují, na ten totalitní režim, my máme výslovné ustanovení, že nikomu nelze bránit v tom, aby tuto zemi opustil,“ řekl na dotaz, zda měl při nynější koronavirové krizi někdy pocit, že vláda sešla ze správné cesty a Ústavní soud by měl zasáhnout.
Ústavní soud nezasáhl, pojďme si připomenout, jak to bylo.
Třetí komora nezasáhla
Zákazem vycestování z Česka se Ústavní soud na jaře skutečně zabýval. Jako soudce zpravodaj byl věci určen dokonce sám předseda Pavel Rychetský.
Stížnost na soud doputovala už 30. března. Podal ji jako občan A. P., zastoupený advokátem Davidem Zahumenským. Zákaz vycestovat občanům Česka z republiky byl v platnosti od 13. března, zrušen byl prakticky k 1. květnu.
Jak plyne z textu odmítavého usnesení Ústavního soudu, stěžovatel je systémový specialista v oblasti informačních technologií, který podle svých tvrzení během zimy vypjatě pracoval a začátkem dubna plánoval uskutečnit cestu do zahraničí za účelem odpočinku. Následkem vyhlášení nouzového stavu a navazujících krizových opatření se však odpočinku nedočkal, a proto se cítí být dotčen na svých právech opatřeními, k jejichž přijetí mělo dojít chaoticky, bez respektování ústavně a zákonem předepsaných procedur a bez řádného odůvodnění.
Celý text usnesení Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti najdete zde.
Ústavní soud o věci rozhodoval v plénu a 5. května – tedy v době, kdy již opatření nebyla v platnosti – stížnost odmítl. Z formálních důvodů – dospěl k závěru, že rozhodnutí vlády mají povahu právního předpisu, a proto se jimi nemohl zabývat na základě obecného podnětu od fyzické osoby. Tečka. Soud pouze v obecné rovině konstatoval, že „tento zákaz může být s ohledem na účel tohoto ustanovení, jímž je řešení krizové situace na území ČR, stanoven jen ve vztahu k území ČR, a nikoli ve vztahu k zahraničí“.
S formálními důvody toho člověk mnoho nenadělá. Ústavní soud nehledal cesty, jak, ale našel cestu, proč ne. Právě v tu chvíli byl čas na rozhovor, který předseda soudu poskytl 29. listopadu. Když si libuje v politických prohlášeních, mohl si najít cestu do televize a tam vysvětlit, že s tím sice soud mnoho nadělat nemohl, ale že byla opatření proti zákonu. „Tak to je absolutně protiústavní,“ mohlo zaznít počátkem května.
Nezaznělo.
Že by to bylo jen politické vyjádření? Jistě, stejně jako teď. Pavel Rychetský se ostatně politické roli Ústavního soudu nebrání, sám instituci opakovaně označuje za třetí komoru parlamentu, není mu to proti srsti.
Disent soudkyně Šimáčkové
Mimochodem, onen závěr soudu, že se věcí nemůže zabývat, není tak úplně jednoznačný. Usnesení totiž obsahuje i tzv. disentní stanovisko ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové, a ta věc vidí poněkud jinak.
„Jsem přesvědčena o tom, že Ústavní soud pochybil tím, že věcně neprojednal ústavní stížnost stěžovatele proti zásahu spočívajícímu v tom, že mu bylo zakázáno vycestovat do zahraničí napadeným opatřením vlády. Nesouhlasím se závěrem většiny, že nemohlo dojít k individualizovanému zásahu do základních práv stěžovatele přímo samotným vládním opatřením o plošném zákazu vycestování,“ píše v úvodu svého disentu Šimáčková.
Soudí, že soud měl stížnost věcně projednat. Zajímavé je, že při tom Šimáčková používá podobné argumenty s historickou zkušeností emigrace, které nyní užil i Rychetský.
„Součástí české ústavní identity, plynoucí z historické zkušenosti, jsou dvě ustanovení ústavního pořádku, reagující na uzavřené hranice v době komunistického režimu, jejichž projevem byla i střelba na prchající na hranicích. Na realitu emigrantů, kteří byli zbavování svého občanství, pokud zemi opustili, a na realitu osob, které byly vystaveny riziku zabití při nedovoleném opuštění země, reagují ústavně zakotvená pravidla, že nikdo nesmí být zbaven občanství proti svoji vůli a že každý, kdo se oprávněně zdržuje na území naší země, má právo ji svobodně opustit,“ píše soudkyně.
„Nemohu souhlasit se závěrem, že samo normativní opatření o zákazu opuštění země nemůže nikdy být jako takové pro jednotlivce zásahem do jeho základních práv. Zkušenost z doby před pětatřiceti lety mně vede k cynické poznámce, že tehdy by oním zásahem byl až zásah střelbou do zad na hranici podle tehdy platných instrukcí pro pohraničníky. Navíc samo vědomí, že v podstatě bezvýjimečně nebylo možno legálně opustit území našeho státu, vedlo k přímému tlaku na chování jednotlivců, kteří podléhali politické moci, jíž se prostým opuštěním země nemohli zbavit. Vycestování ze země totiž není jen dovolená v Chorvatsku, ale hlavně jedna z mála možností, jak získat svobodu od vlády, kterou jednotlivec vnímá jako nepřijatelnou či pro sebe nebezpečnou. A již vydání zákazu vycestování a faktické uzavření hranic jednotlivce této svobody zbaví,“ dodává.
Závěr soudu, že sám zákaz opustit zemi není přímým zásahem do práv jednotlivce, podle Šimáčkové neobstojí ani z pohledu českých ústavních tradic, ani z pohledu judikatury Evropského soudu pro lidská práva.
Jinými slovy – pokud by Ústavní soud chtěl, věcí se zabývat mohl. A měl. Dnešní slova Pavla Rychetského přicházejí pozdě, jakkoli jsou nejspíš míněna upřímně a veřejnost jim tleská. Na jaře si většina ústavních soudců nad neústavností počínání vlády umyla alibisticky ruce. Systém brzd a protivah rozdělení moci ve státě selhal.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
30 komentářů
Rychetský : „Já jsem nečekal, že můžeme mít po listopadu jako předsedu vlády takového člověka, jakého máme dnes z hlediska jeho minulosti. To jsem si myslel, že už definitivně skončilo,“
Já jsem si zase nečekal, že i 30 let po Listopadu budeme mít v čele Ústavního soudu člověka s minulostí ve zločinecké organizaci jménem KSČ.
Klasický pozdní Rychetský… Předseda ÚS by se měl být zticha a nedávat najevo svoje ( zejména politické ) názory. Má pouze interpretovat rozhodnutí a postoje ÚS jako celku a ne si přihřívat svoji ( politickou ) polívčičku a účtovat prostřednictvím médií se svými oponenty.
Je vidět, že ani po 30 letech nechápe, jak by měla fungovat justice v demokratickém právním státě…. Holt, co čekat od člověka, který byl schopen podat přihlášku do KSČ.
Nevíš o té době nic! Nekritizuj to!
Tak :
1) odkdy si tykáme pane Antoníne ? Prosím, neuchylujte se ke způsobu komunikace, kterou tak často kritizujete. Já to osobně nedělám a dělat nikdy nebudu. Shazujete tím sám sebe i svoje názory a argumenty.
2) Žil jsem v té době dost dlouho a členů KSČ jsem měl okolo sebe dost. Neříkám, že to byli všechno zlí nebo špatní lidé. To ne. Většinou chtěli jen klid a kariéru. Ale…. to, že tito lidé byli schopni ústupků a kompromisů a ohnuli svoji páteř, tak to o nich dost vypovídá. Povaha lidí se příliš v čase nemění, naopak věkem se osobnostní rysy každého jen zvýrazňují. Viz
MZ……Prostě, já bych na místě pana Rychetského raději mlčel. Tím spíše, že bych měl dostatek sebereflexe a s tou kaňkou v CV bych nikdy do podobné funkce nekandidoval. Hanba by mne fackovala. Ale když on je pan Rychetský ukázkový oportunista, že ….
Ale já o té době vím dost.
Nemusím mít rád p.Babiše, ani pana prezidenta, ale p.Rychetský jako osoba moci soudní by se do politiky míchat neměl.
Oni páni soudci by chtěli tuto zemi řídit a dělejí to skrytě (viz Nečasova vláda, atd.)
V 68 viděli lidé cestu jak pomoci změně ve společnosti i vstup do reformní DubčekovskéKSČ. Vstup třeba do Lidové strany by skutečně byl k ničemu. Mladík Rychetský byl v té partaji 66 ´68. PO sovětské okupaci podepsal Chartu..
Nekvíc po něm jdou dosud kovaní komouši.
Paní doktorka Šimečková má samozřejmě pravdu – za komunistů dráty, v ZemBabistánu účelová nařízení. Ano, až tak moc se to neliší.
1) Zajimalo by me, proc az ted. Chysta si Rychetsky „comeback“ do politiky? 2) To co je os(t)udne pro CR, je formalisticky vyklad prava. 3) Jeste ted se smeju, kdyz si vzpomenu, co na jare vyplodil pan Rudy svetr. Hranice neni zadratovana, ale nepropustna. Bolsevik jako vysity.
Ale potřebujeme….
Děkuji naprosto správně. To je pro pana Rychetského typické.
Je to tak! Ústavní soud nezabránil exekutivě v přijetí právního předpisu, jímž se ruší Ústava!!! 🙁
Problematičnost této věci spočívá v tom, že v tom březnu a dubnu nikdo nevěděl, co se vlastně bude dít. Bylo důvodné očekávání daleko drastičtějšího průběhu epidemie, než k jakému skutečně došlo – jednoduše nebylo dost validních informací. A za těchto okolností nechtěl ÚS exekutivě „mydlit schody“. Mimo jiné proto, že naše právo s podobným průserem ani moc nepočítá.
Co dodat? Prezidentské volby se blíží, proto je třeba se zviditelnit. Souhlas s disentním stanoviskem. Jsou tam od toho, aby rozhodovali! Myslím, že pan předseda se už dost finančně zrehabilitoval a měl by odejít. Jak se ukazuje, je už opravdu pozdě.
AleRychecký říkal že ve stavu výjmečném má vláda prostor měnit rozhodnutí ze dne na den a v případě napadení ustavním soudem je všade 30 dní lhuta na to či ono ,tak nám nepotsouvejte nečinnost ustavního soudu,když ten byl bezzubý protože vláda by přišla s něčím jiným.Byl jsem na jaře ve Hřensku a nechtěl věřit vlastním očím přes silnice panely ,v lese zátarasy i na cyklostezce evropský.Tenkrát jsem napsal že chybí jen pohraničník s šedesáti ostrýmy a vyfotil proFB.Z německé strany nebylo vidět nic-takže selhala vláda .Na zavírání hranic pánové a soudruzi ,bude náš národ vždy po skušenostech háklivý ,ba i až vzpurný.
Kdyby tenkrát byl ten Váš Fejs a vy byste tam nasdílel svoje fotky pohraničníků, tak byste nám tady mohl vyprávět, jak jste v base lepil pytlíky :).
Ano, Ústavní soud na jaře, ve věci v článku posanéi, hrubě selhal. Ovšem v tom případě hlavně selhal soudce zpravodaj a současně předseda ústavního soudu Pavel Rychetský.
Ten zákaz vycestování byl protiústavní, jak nám, národu, teď v ČT24 opožděně sdělil a současně se naskýtá otázka, proč to říká až dnes, co tím Rychetský sleduje?
Pochybuji, že mu jde jen o to, aby „ulehčil svému svědomí“.
Je tu najednou hned několik otázek, jako třeba, potřebujeme takového předsedu Ústavního soudu a potřebujeme vůbec, takový Ústavní soud, takovou třetí komoru parlamentu?
Jsou, i v Evropě země, které se bez takové instituce docela dobře obejdou.
Je dobře, že autor, pan Malecký, tuto věc za dobré paměti otevřel a ledacos tím, naznačil. Za to si zaslouží dík a uznání.
Oprava: Ano, Ústavní soud na jaře, ve věci v článku popsané, hrubě selhal. Ovšem v tom případě hlavně selhal soudce zpravodaj a současně předseda ústavního soudu Pavel Rychetský.
Ten zákaz vycestování byl protiústavní, jak nám, národu, teď v ČT24 opožděně sdělil a současně se naskýtá otázka, proč to říká až dnes, co tím Rychetský sleduje?
Pochybuji, že mu jde jen o to, aby „ulehčil svému svědomí“.
Jsou tu také najednou, v souvislosti s pochybením Ústavního soudu a to ne prvním, ani jediným, další otázky, jako třeba: potřebujeme takového předsedu Ústavního soudu a potřebujeme vůbec, takový Ústavní soud, takovou třetí komoru parlamentu? Není vůbec, co se týká nejvyššího, ale i vrchního, soudnictví u nás trochu „přesoudováno“?
Jsou, i v Evropě země, které se bez takové instituce docela dobře obejdou.
Je dobře, že autor, pan Malecký, tuto věc za dobré paměti otevřel a ledacos tím, naznačil. Za to si zaslouží dík a uznání.
…a když se pan Rychetský zmiňoval o premiérovi bývalém komunistovi od roku 1983 a údajnému spolupracovníkovi StB, měl by se pan Rychecký zmínit i o tom že v médiích opěvovaná a médii uznávaná paní Kamila Moučková vstoupila do KSČ již v roce 1946 a v 50 letech neprotestovala proti komunistickým popravám, v roce 1956m byla bez problémů přijata do Televize a byla v KSČ až do doby, než jí komunisté po roce 1968 vyloučili ze strany a pak se z ní stala disidentka
…pravdou je že češi dnes ve volbách volí a zejména uctívají osoby s podivnou bolševickou minulostí a na své předky jako byl Pán Jan z Trocnova nebo mistr Jan Hus…a na Beneše a Masaryka češi málem plivou
ono je to totiž tak : co se hodí /k napadání pana Babiše a pana Zemana/ to bezostyštně použiji /Rychetský/ , ale co se mi nehodí o tom /členství dnešních prominentů v KSČ / mlčím jako hrob .Například mohu posloužit faktem ,že dodnes je na velmi vysokém postu u Policie bývalý vysoký důstojník bývalé STB !!!!/ znám jméno i funkci /
Jak by mohl jednat ústavní soud rychleji, když jsou tam starší a starý zpomalenci.
Kdo ví, zda by vůbec mohli ještě řídit auto, ale sebrat řidičák se jim asi žádný doktor nedovolí.
Je hezké,když komunista kritizuje komunistu .
Přirovnávat komunistickou moc k epidemii je sice vtipné, ale z podstaty věci nesprávné.
Jak sám pan Rychetský poznamenal, u Ústavního soudu se hlasuje! Co když byli přehlasováni ti, kteří na jaře chtěli věc projednávat? To nevím! Vy, pane Malecký, (asi) také ne!
Pokud Rychetský prohlašuje ústavní soud za třetí komoru parlamentu ČR, usvědčuje sám sebe z nepřípustného a protiústavního zasahování soudní moci do moci zákonodárné.
Hezky vám pan Rychetský hnul žlučí, co? To je dobře! Členem KSČ byl v letech 1966 až 1969. Víte, co to znamenalo skončit v KSČ v roce 1969? Ani bratrovražda by vás tak kádrově nepoznamenala ….
Nebyl sám a rozhodně přežil , není žádný hrdina.
On ale pak dělal právníka na bytovém družstvu – čili žádná kotelna (plynová)…
No, jak píšu výše. Podat přihlášku po tom co se dělo a prosáklo na veřejnost o padesátých letech, tak to svědčí buď o neskonalé naivitě a snění o nápravě KSČ ( a tím i o souhlasu s idealistickými vizemi a cíli komunismu ), nebo o kariérismu a vypočítavosti.
Jistě, jeho pozdější činnost pana Rychetského částečně rehabilituje, ale do funkce předsedy ÚS demokratického státu s touto kaňkou kandidovat neměl. Kritika AB z jeho úst vyznívá tak nějak …. jak to říct…. má takový tragikomický nádech a hořkou pachuť. Nevím , jak to přesně popsat, ale cítím to dost jasně a je mi pana Rychetského svým způsobem líto.
Veřejné přiznání předsedy Ústavního soudu, že nečekal Babišovo ustavení premiérem, ke kterému nepochybně došlo ústavním způsobem, Pavla Rychetského diskvalifikuje pro setrvávání v zastávané ústavní funkci pro chabý úsudek…
Soudci jsou tady stále zaměňovány za soudy. Prezident nejmenuje soud, ale soudce. Soud je instituce, samosoudce je jeden kvalifikovaný člověk s právním názorem.
Soudce by měl znát procesní postupy a měl by rozhodovat podle práva, tedy tak, že skutek porovná se zákonným ustanovením a to vysvětlí v odůvodnění.
Soudce není nějaká hlava pomazaná, která nám tady má kázat nějaké svoje všepravdy. A už vůbec ne nějaké tzv. zvyklosti a politicky zabarvené důvody.
Největší nehorázností jsou tzv. ústavní zvyklosti, o které se někteří vykladači ústavy opírají při kritice prezidenta. To je nesmysl, prezident postupuje podle dikce ústavy i jiných zákonů.
Je zábavné si přečíst sdělení, že Zeman dodržuje Ústavu. To byl prima fór. A na otázku, zda v naší elitě existuje důvěryhodný člověk, pak odpověď zní ano, je to právě pan Rychecký.