Ilustrační foto: bojový dron. Foto: Profimedia

Postavte nám bojový dron, vybízejí Ukrajinci. České firmy mají zájem

Napsal/a Robert Břešťan 11. prosince 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

ROZHOVOR.Nemůžeme soupeřit s Němci, Francouzi či Italy, kteří jsou v leteckém průmyslu lídři. Ale je tu šance vytvořit opravdu velký integrační projekt v rámci V4 a vymyslet produkt, který zatím není,“ říká Viktor Sotona, prezident společnosti Aero a viceprezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu. Jako možnost se nabízí společný vývoj a výroba bojového dronu.

Poptávka podle Sotony vzniká především na Ukrajině. Přispívá k tomu i fakt, že právě země střední Evropy mají historicky, geograficky i kulturně k Ukrajině blízko:

„Umíme dobře zmapovat jejich potřeby a mohli bychom tak Ukrajině nabídnout to, co si ověřili v reálném nasazení a co bude vyvinuté na základě jejích zkušeností z války. Západ k tomu tak blízko nemá a vidíme v tom i možnost, jak Ukrajině v budoucnu pomoci s její obnovou a rekonstrukcí v oblasti obrany. Věřím, že bychom byli schopni se dohodnout na společném postupu se Slovenskem a Maďarskem, možná i Polskem, i když to jde hodně vlastní cestou.“

Nabízejí se jako možnost zejména drony a jejich vývoj a výroba?

Určitě ano. A daly by se posunout na úroveň, jež nemá zatím ve světě obdoby – právě na základě reálných zkušeností z Ukrajiny. Drony jsou tam nasazeny ve velkém; asi nebyl a není jiný konflikt na světě, kde by se v takové míře používaly a kde jsou s nimi takové zkušenosti.

Naše nedávné návštěvy Ukrajiny jednoznačně potvrzují potřebu dronů. S tím, že nám Ukrajinci říkají: ano, máme zájem o drony, ale o takové, které to nasazení přežijí právě s ohledem na specifické prostředí a systémy rušení signálu.

Bavíme se tedy spíše o bojových než o průzkumných dronech?

Spíše ano. Podstatné je to, že na ukrajinském bojišti je dnes i silný elektronický boj, proto by drony musely mít specifické vlastnosti, aby mohly dobře fungovat. Potřeby, které vznikají na Ukrajině, by se měly přetavit do konkrétních požadavků a možné spolupráce ve skupině výrobců uvnitř V4. Konferenci, která zde proběhla, lze považovat za první impulz, abychom se poznali, propojili se. Ať už jde o budoucí integrační projekt nebo spojení dodavatelských řetězců. Je zde i možnost spolupráce na modernizacích původní ruské techniky, která je stále běžně používána třeba na Balkáně nebo v Pobaltí. A nemusíme se dívat jenom do Evropy. Ve světě je spousta zemí, které by se postupně rády ruské techniky zbavily, nebo ji alespoň modernizovaly na západní úroveň.

Viktor Sotona, prezident společnosti Aero a viceprezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu. Foto: se svolením Aero

Když ještě zůstaneme u dronů a bezpilotních letounů, v jaké oblasti by se mohly u onoho potenciálního společného projektu uplatnit české firmy?

V Česku se již vyrábějí menší bezpilotní letadla a řada firem má specifické schopnosti využitelné i pro větší projekty. Například firma PBS Velká Bíteš vyrábí malé turbíny, což je zajímavá oblast právě pro velké drony, zejména ty bojové, které mají letět rychle, daleko a mají unést i nějakou zátěž. Máme i výrobce kompozitových vrtulí, kteří jsou ve světové špičce, jsou zde i špičkoví výrobci elektrických motorů použitelných právě k pohonu dronů. Máme skvělé kontrolní a řídící systémy. Třeba Era Pardubice by mohla pomoct s návrhem systémů proti rušení, což je důležitá oblast, protože právě Ukrajina nám ukazuje, jak náročná je tam elektromagnetická situace. Už jen se členy naší Asociace leteckého a kosmického průmyslu bychom dali dohromady špičkový dron.

Pak se nutně nabízí otázka, proč vlastně už takový projekt neběží? Válka na Ukrajině už bude za chvíli trvat dva roky a to, že se tam používají drony, vidíme od samého začátku.

Jedna věc je myšlenka, druhá věc je realizace. Plus nutnost sehnat na to finanční prostředky. Sám v praxi vidím, jak je těžké něco nového uvést v život, ve všem je obrovská setrvačnost. Ale právě naše nedávné návštěvy Ukrajiny jednoznačně potvrzují potřebu dronů. S tím, že nám Ukrajinci říkají: ano, máme zájem o drony, ale o takové, které to nasazení přežijí právě s ohledem na specifické prostředí a systémy rušení signálu.

Tedy že se drony vlastně nemusí sestřelovat, ale dají se vypnout, vyřadit na dálku?

To jsou situace, které se tady v Čechách nedají navodit. Ani v rámci celé Evropy vlastně nejsou vhodné polygony, kde by se daly drony takto zkoušet, kde by se dalo nasimulovat takové reálné prostředí, jemuž by v nasazení čelily. Vymyslet tady pořádný polygon na drony, už to je samo o sobě také zajímavá oblast, které bychom se mohli věnovat. Jsou tu sice firmy, které mají vlastní letiště, ale létat v normálním evropském prostředí není problém. To řešíte v podstatě jen fyziku, aerodynamiku, dynamiku, jenže ve válce jde o to, aby se ten dron dal uřídit i navzdory silnému rušení. Je nutné to vyzkoušet, ale takové prostředí se obtížně simuluje.

Zní to cynicky, ale válka je tedy i příležitost?

Tak to prostě je. Vždyť celý vesmírný výzkum se silně rozvíjel hlavně na základě studené války a vznik spousty z dnes běžně používané techniky byl akcelerovaný právě konflikty.

Společný projekt evropského bojového dronu už existuje, projekt Eurodrone. Ta idea spolupráce v rámci V4 by měla vést k propojení s tímto projektem, nebo by šlo o projekt konkurenční?

V rámci EU a západního světa je více ambiciózních projektů. Jedním z nich je právě i Eurodrone, jsou tu dvě konsorcia, která vyvíjejí stíhací letoun šesté generace. To jsou velké projekty, do nichž se zapojují celé státy a vlády. Já uvažuji o menší platformě na půdorysu V4. Neumím si představit, že bychom dělali společnou stíhačku, ale vždycky je dobré najít mezeru na trhu, nabídnout něco, co ostatní nedokážou. A musím zopakovat, že vidím potřebu právě na Ukrajině. Jsme tomu konfliktu blízko, dokážeme vnímat, co je potřeba a mluvíme o tom s ukrajinskými partnery.

Dává smysl spolupracovat, spojovat se a soustředit se na nějakou unikátní a zajímavou oblast. Těžko začneme vyvíjet vlastní stíhačku nebo velký transportní letoun, to by byl nesmysl, ale drony by jistě smysl měly.

Už jste zmínil, že od nápadu k realizaci vede dlouhá cesta, na niž je také nezbytné najít financování. Jaká je vaše zkušenost s ochotou bank financovat projekty, které jsou spojené s obranným průmyslem? A mění se to v čase třeba v souvislosti s válkou na Ukrajině?

To je dlouhodobé téma. I během mého působení v různých firmách jsme čelili více méně neochotě určitých bank financovat projekty z obraného průmyslu. Řekl bych, že se to pozvolna mění, i když některé banky s touto oblastí nadále nechtějí mít nic společného. Dá se ale použít služeb České exportní banky, která s tím nemá problém, což je velká výhoda, kterou je potřeba využít. Bez financování to nejde a doufám, že se nakonec bankovní sektor probudí. V našem oboru je dlouhodobost, vysoká přidaná hodnota a je dobré si uvědomit, že schopnosti, kterými disponujeme, řadí Českou republiku možná mezi sedm zemí světa, které je mají. Nechci tu dělat reklamu letadlům L-39NG, ale je to typická ukázka toho, jak funguje integrační projekt: na výrobě se podílí dvě stě firem, čtyři stovky dodavatelů, spolupracujeme s vysokými školami. A hlavně: auto si koupíte na tři roky, na pět, ale letadlo si kupujete na 40 let i více. A s tím je pak spojená údržba a modernizace.

Opakovaně se vztahujete k zemím V4, což je ale uskupení, které politicky jako celek moc nefunguje a je mnohými označované za mrtvý projekt. Dá se říct, že byznysově by tedy V4 fungovat mohla mnohem lépe?

Politiku komentovat nechci, ale pokud jde o tu byznysovou část, příležitost tu je a platforma V4 je nepochybně zajímavá. Polsko má trochu jinou pozici, ale jinak jde o země s podobnými historickými zkušenostmi, s podobnou velikostí, kdy všichni víme, že žijeme vedle velkých zemí a že sami o sobě tolik nezmůžeme. Dává tedy smysl spolupracovat, spojovat se, ale je při tom nutné se soustředit na nějakou unikátní a zajímavou oblast. Těžko začneme vyvíjet vlastní stíhačku nebo velký transportní letoun, to by byl nesmysl, ale drony by jistě smysl měly.

A berete si to tedy za své?

Je to projekt, který bychom chtěli rozvíjet. Přivezli jsme si to jako informaci přímo z Ukrajiny, kde jsme byli na nedávné obchodní cestě. Otevřeně nám bylo řečeno, že to vnímají jako potřebu s tím, že ideálně by se do toho zapojily i ukrajinské firmy.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)