Stoprocentní účast na jednáních Poslanecké sněmovny mělo v loňském roce jen deset z celkem dvou set českých poslanců a poslankyň. Premiér Petr Fiala i lídr opozice Andrej Babiš mají účast shodně osmdesátiprocentní. Na chvostu je čtveřice poslanců a poslankyň z ANO a ODS.

Účast volených zástupců na jednání Poslanecké sněmovny důkladně zmapovala nezisková organizace Kverulant.org.

Z jí získaných dat plyne, že poslanci David Kasal (ANO 2011), Petr Vrána (ANO 2011), Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) a Bohuslav Svoboda (ODS) byli v roce 2024 přibližně jen na polovině jednání.

Jak pracují poslanci

„To jim však nebránilo pobírat poslanecký plat v plné výši a inkasovat poslanecké náhrady. Považuji to za nemravné. Vyzvali jsme všechny uvedené poslance, aby složili mandát, protože jej nedokáží řádně vykonávat,“ říká ředitel Kverulant.org Vojtěch Razima.

Poslanci, kteří se jednání parlamentu účastní jen málo, by se měli svého mandátu vzdát a vrátit peníze. K tomu Kverulant vyzval každého z výše uvedených čtyř poslanců, kteří měli docházku menší než 60 %.

Jak zdůrazňuje, Kancelář Poslanecké sněmovny si za vyhledání dat podle zákona o svobodném přístupu k informacím nechala zaplatit 15 600 Kč jako „úhradu nákladů spojených s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním požadovaných informací“ s tím, že nejsou určeny „k dalšímu šíření“.

„Veřejnost má ale plné právo vědět, jak její zástupci pracují,“ podotýká Razima.

Detailní tabulka všech poslanců – s jejich účastí na jednání sněmovny, plus jejich platy a náhrady za rok 2024 – je kompletně k dispozici ZDE.

Docházka se v Poslanecké sněmovně eviduje tak, že se poslanci při vstupu do jednacího sálu přihlásí prostřednictvím hlasovacího zařízení. Toto přihlášení se považuje za potvrzení účasti na celý daný jednací den.

Jednacím dnem se rozumí doba od 9:00 hodin prvního dne do 8:59 hodin dne následujícího, a to i v případech, kdy během tohoto časového období probíhá více schůzí.

Není proto vyloučeno, že se poslanec dostaví v daném jednacím dni do sněmovny pouze zaevidovat svou docházku a následně parlament opustí; to však z dostupných dat dohledat ani dokázat nejde.

Problém s kumulací funkcí

Pokud se ze soupisu za první tři čtvrtletí roku 2024 vynechá několik poslanců, kteří v daném roce na svůj poslanecký mandát rezignovali nebo svůj slib složili jako náhradníci až v roce 2024, nejhorší účast ze všech měl David Kasal (ANO 2011).

Do dolní sněmovny se dostavil 42krát ze sledovaných 84 jednacích dnů. Jeho docházka je tak na úrovni 50 %. Kasal za tu dobu inkasoval hrubý plat včetně náhrad celkem ve výši 3 462 689 korun (z toho náhrady činily 1 983 089 korun čistého).

David Kasal se v české politice pohybuje již od roku 2013. Vstoupil do politiky jako nestraník a postupně se stal členem hnutí ANO 2011. Kasal je také primářem na Dětském a novorozeneckém oddělení v Chrudimské nemocnici.

Dalším v pořadí je Petr Vrána, bývalý člen ODS, nyní člen ANO 2011: do sněmovny přišel ve 49 případech z 84 možných. Inkasoval plat ve výši 1 479 600 korun a náhrady ve výši 2 192 489 korun. Celkem tedy 3 672 089 korun.

Vránova profesní minulost je v chemičce Precheza patřící do holdingu Agrofert. Vrána je současně poslancem, zastupitelem Olomouckého kraje a od roku 2022 také primátorem Přerova.

Třetí odspodu je co do účasti na jednání PSP Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS): dorazila na 50 jednání parlamentu, její docházka tedy byla na úrovni 60 %. Celkem si za rok 2024 jako předsedkyně Výboru pro zdravotnictví a členka Výboru pro životní prostředí přišla na 3 923 036 korun. Z toho 2 193 836 činily poslanecké náhrady a zbytek byl plat.

Bohuslav Svoboda (ODS) se do dolní sněmovny dostavil 51krát z 84 jednacích dnů. Jeho docházka je tak na úrovni 60 %. I on ale inkasoval plat v plné výši včetně náhrad – celkem 3 175 290 korun (z toho náhrady činily 1 946 490 korun čistého).

Svoboda ve své praxi kombinuje politickou, lékařskou a akademickou kariéru. Od roku 2023 je opět primátorem hlavního města Prahy.

„Nejen na Bohuslavu Svobodovi je dobře vidět jedna z chronických nemocí, kterou trpí česká politika a správa veřejných věcí: kumulace funkcí. Poslanci, kteří se jednání parlamentu účastní jen málo, by se měli svého mandátu vzdát a vrátit peníze. K tomu Kverulant vyzval každého z výše uvedených čtyř poslanců, kteří měli docházku menší než 60 %,“ shrnuje Vojtěch Razima.