Populismus na vzestupu. Degradovaná demokracie slibující splnit největší ideál: „Ať vládne lid!“

Napsal/a Robert Břešťan 1. května 2018
FacebookXPocketE-mail

Slovo populismus se s ohledem na výsledky nejrůznějších voleb skloňuje v Evropě i v České republice stále častěji. Víme ale, o čem mluvíme?

Zajímavý text na téma populismus sepsal německý politolog Jan-Werner Müller ve své knize „Co je to populismus?“. V nakladatelství Dybbuk nyní vychází i v češtině.

Asi nikoho nepřekvapí, že se v knize objeví i jméno Andrej Babiš. A i když vedle této jedné zmínky autor další tuzemské politiky explicitně nejmenuje, do kontextu knihy poměrně přesně zapadají například i Tomio Okamura, Miloš Zeman i exprezident Václav Klaus.

Zpovykané elity a lepšolidi

Zkratka, že populista je ten, který chce oslovit „lid“, nestačí. Doby „Železných lady“, politiků (a političek), kteří věděli, že zodpovědný politik musí přijímat i nepopulární opatření, jsou dávno pryč a každý politik má teď naordinováno být vnímavý k tomu, jak „běžní lidé“ myslí, a dokonce i k tomu, jak se asi tak cítí.

Postupně ale lze typické znaky populismu a populistů identifikovat. Populisté kupříkladu hlasitě deklarují, že oni jsou proti elitám.

Je to typický znak i pro české prostředí, kde se to v politických výstupech hemží slovy o pražské kavárně, intelektuálech, co nevědí, co je lopata, o zpovykaných elitách, mediokracii a lepšolidech.

To, co je v protikladu, je „lid“, a populisté tvrdí, že jsou to oni, kdo onen lid zastupují. V českém, kontextu jde o zemanovských „dolních deset milionů lidí“.

Vláda populistů pak dle definice Jan-Wernera Müllera vykazuje tři charakteristické rysy: pokusy o zmocnění se státního aparátu, korupci a masový klientelismus.

Některé prvky jsou patrné už nyní na vládě v demisi – státní aparát mění v rozporu se zákonem o státní službě a nabízí materiální prospěch výměnou za politickou podporu občanů, klientů populistů (citelné zvyšování důchodů, slevy na jízdném…).

Nebezpečí pro demokracii – jak píše autor knihy Co je populismus? – dnes nespočívá ani tak v nějaké vnější ucelené ideologii, která by systematicky popírala demokratické ideály. Nebezpečí spočívá v populismu – degradované formě demokracie, která slibuje uskutečnit její největší ideál: „Ať vládne lid!“.

Kdo jsou ale voliči populistických stran? Není tak snadné je určit, i když v mnoha případech sdílejí určitý vzdělanostní a příjmový profil. Ti, kteří v Evropě volí populisticky pravicové strany, mají často nižší příjem a jsou méně vzdělaní. Jenže elektorát je mnohem pestřejší a s výrazy jako je frustrace, hněv a zášť, je třeba zacházet opatrně.

Dávat stoupencům populistů jednoduchou nálepku je jako říkat, že nejlepší způsob, jak porozumět sociální demokracii, je popsat její stoupence jako dělníky, kteří závidí bohatým, nabízí paralelu Jan-Werner Müller.

Tohle město nemakačenků

Kritika elit je nutná, nikoli postačující podmínka, aby se člověk kvalifikoval jako populista.

Ústřední tvrzení populismu je, že jen někteří lidé jsou skuteční lidé. A populista pak zastupuje – jak tvrdí – skutečný či pravý lid.

Populista proti sobě staví čistý, nevinný, vždy pracovitý lid proti zkorumpované elitě, která ve skutečnosti nepracuje (kromě uspokojování vlastního zájmu). Jak dokonale do této definice zapadá výrok Václava Klause seniora před letošními prezidentskými volbami:

„Praha je víc než jiné končiny město nemakačenků. V Praze je nejmenší počet těch, kteří se živí prací svých rukou a kteří při tom dokonce musí stát. To mozek trošku pozměňuje, a proto mozek typického Pražana není stejný jako mozek průměrného občana České republiky mimo toto velkoměsto. To říkám i jako celoživotní Pražák, který ani nežil mimo Prahu.“

Populisté – jak potvrdil i Klaus citovaným výrokem – nemají problém se zastupováním, pokud jsou těmi zastupiteli oni sami, nevadí jim elity, pokud jsou elitami oni sami. „To, na čem záleží, je jejich slib, že jako opravdová elita nezklamou důvěru lidu,“ píše autor knihy.

Z této definice dokonale vyvstává Andrej Babiš se svou kritikou „zkorumpovaných tradičních stran“ a zdůrazňováním, že navzdory pátému roku v aktivní politice on sám stále politikem není. A ač druhý nejbohatší Čech a z podstaty elitář, on nejlépe rozumí zájmu obyčejných lidí.

Je tu i další důležitý rys populismu, který je patrný (nejen) v současném Česku: snaha vyřídit si to s novináři. Média jsou populisty běžně obviňována z toho, že pokřivují politickou realitu. Ruku v ruce s tím jde potlačování občanské společnosti a nevládních organizací.

„Někteří populisté testují hranice toho, jak hulvátsky se mohou chovat během diskusí nebo k moderátorovi diskuse. Populismus není pouhá mobilizační strategie, která se obrací na „lid“, ale používá velmi specifický druh jazyka,“ píše Jan-Werner Müller. Jako by nám tím právě přesně popsal Tomia Okamuru.

Jsou samozřejmě i „vyšší formy“ populismu, jež mají v popisu práce paralýzu soudní moci, ovládnutí médií a ztotožnění zájmů státu se zájmy vládnoucí strany či kontrolu tajných služeb a policie.

Populisté, kteří se dostanou k moci, také průběžně testují své limity, píše autor a dává příklady: tu změna ve volebním zákoně, tam tlak na nepříznivá média, daňový audit pro otravné nevládní organizace. Ale pozor – nic, co by vypadalo jako úplný rozchod s demokracií. Protože to by znamenalo ztrátu mezinárodní prestiže a o tu populisté velmi stojí.

Je však nutné vědět, že populisté poškozují demokracii jako takovou a fakt, že vyhráli volby, jejich chování automaticky neposkytuje demokratickou legitimitu.

Vzpomeňte na Babišův slib

Autor ve své knize ale nabízí i jisté řešení, možná návod pro nepopulistické strany. Uvědomit si, že „slabší socioekonomické skupiny se neúčastní politického procesu a jejich zájmy nejsou efektivně zastupovány“.

Jak napsal americký politolog David Ost, expert na Polsko, po vítězství polské strany Právo a spravedlnost v roce 2015: „Problémem není, že se lidé nezajímají o demokracii. Ano, mnozí lidé se dnes o demokracii opravdu nezajímají, ale je tomu tak proto, že cítí, že demokracie, zabalená do neoliberálního hávu, se nezajímá o ně.“

Důvody, proč se Evropa v posledních letech stala tak náchylnou a zranitelnou ve vztahu k populismu jsou – vedle výše řečeného – podle autora zjevné. Jsou jimi krácení výdajů sociálního státu, imigrace a eurokrize.

Krize – ať už společenská, ekonomická nebo i politická – automaticky nevytváří populismus. Je přirozené, že demokracie vytváří krize, má ale mechanismy a zdroje pro svou opravu.

Problém je, že se populismus výrazně zefektivnil. A zde také přichází autorova konkrétní připomínka dění v Česku: „Vzpomeňme na Babišův slib, že bude stát řídit jako jednu ze svých společností.“

Představa, že pokud se populista dostane k moci, tak neuspěje, je iluzorní. Za všechna selhání populistů ve vládě stále mohou být viněny elity, jež kují pikle v zákulisí, ať doma nebo v zahraničí.

I v českém prostředí (v Maďarsku to v uplynulých volbách dotáhli k dokonalosti) si do této rovnice můžeme dosadit zlovolné politické neziskovky, či dlouhé prsty finančníka a filantropa George Sorose. Na ně lze svést prakticky cokoli.

„Mnozí populističtí vítězové se nadále chovají jako oběti, většina se chová jako přehlížená menšina,“ konstatuje autor. Je tu snad někdo, kdo v tom nepoznává Andreje Babiše či Tomia Okamuru? Stejně jako ve faktu, že populisté obvykle vedou permanentní kampaň.

Kniha je Co je to populismus? je útlá, má necelých 120 stránek, je čtivá, chytrá a i ve vztahu k současnému Česku (a šířeji západní Evropě i k USA) až nepříjemně přesná.

Bohužel, jak to tak u podobných publikací bývá, přesvědčuje především ty přesvědčené a informuje informované. Za to však autor nemůže.


V následujících dnech nabídne HlídacíPes.org vybrané ukázky z knihy Co je to populismus? politologa Jana-Wernera Müllera se svolením nakladatelství Dybbuk

 

Kde se to posr***? Chyby Václava Havla
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Od chvíle, kdy Havel přijal kandidaturu na prezidenta, se domácí politice věnoval jen okrajově a udělal v ní řadu chyb nebo opomenutí, o kterých se nevědělo, nechtělo vědět, nemluvilo nebo jen málo.“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Tragédie „české cesty“
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Klausova kuponovka byla ,česká cesta‘, bez cizáků, tedy hlavně Germánů, kterým prý Pithartova vláda jde za pár marek na ruku. A kde dnes nacházíme ty, co nás ostouzeli? Na krajní evropské nacionalistické pravici. Klausovi aplaudují sjezdy nahnědlé Alternativy pro Německo...“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi agenti
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Na klíčová místa ministrů vnitra a obrany v první Čalfově vládě se v prosinci 1989 dostali agenti vojenské kontrarozvědky Richard Sacher (krycí jméno Filip) a Miroslav Vacek (krycí jméno Srub). Se souhlasem prezidenta Havla, ale za zády Občanského fóra...“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi hvězdopravci
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Havel prezident byl někdo úplně jiný. Nový Havel měl názor dřív, než kohokoliv vyslechl. Dokonce vydal příkaz: ,Nepouštějte ke mně nikoho se špatnými zprávami.‘ Obklopil se přitakávači a podivnými existencemi, mezi nimiž nechyběli agenti StB nebo hvězdopravci.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Nová smlouva s KGB
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Koncem února 1990 se na cestě na první státní návštěvu SSSR ministru vnitra Sacherovi v uličce mezi sedadly vysypaly z desek papíry. Když jsem je začal sbírat, najednou jsem měl v ruce připravený text nové tajné dohody s KGB. Hájil se tím, že prezident o tom ví. Havel se odmítl o věci bavit.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Soudcokracie
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Snaha ,zachraňovat státu peníze‘ je buď projevem servility moci soudní k moci výkonné, nebo zřejmě nevědomou známkou jevu, který označujeme jako,soudcokracie‘. Tato tendence je o to nebezpečnější, že soudní moc je státní mocí nejmocnější a nejdůležitější.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Policejně gangsterský stát
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Četnost případů a úroveň krytí nezákonností ze strany vysokých státních orgánů naznačuje, že se Česko posunulo do úrovně, kterou bychom mohli označit jako policejně gangsterský stát. V něm stát neovládají zločinci, ale je to právě stát, který kontroluje zločineckou infrastrukturu. Ta pak funguje ku prospěchu vyvolených úředních osob a osob pod jejich ochranou.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Rozkradené restituce
Jan Kalvoda
Jan Kalvoda / expolitik a právník
„Lex Schwarzenberg není zdaleka jediným příkladem, kdy český stát za dlouhodobé pomoci tuzemské justice systematicky obíral vlastní občany o jejich majetek. Odpudivou kapitolu polistopadových dějin představují i zemědělské restituce.“Jan Kalvoda
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Republika oligarchů
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„35 let od listopadu 1989 máme zoligarchizovanou, podinvestovanou ekonomiku, plnou neschopných politiků ve vládě i opozici, kteří nejsou schopni pochopit, jak vypadá ekonomika 21. století. Ti, kteří zde zbohatli, už většinou investují mimo Českou republiku.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Privatizace pro vyvolené
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„Při privatizaci nakonec převážila vize známá z hasičského bálu ve filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Tedy zhasnout, určitý čas počkat a po rozsvícení sálu nechat každému, co si stihl ,zprivatizovat‘. Bohužel, o tom, že se zhasne a nastane ten správný čas, byli informováni jen vyvolení.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Zombie českého práva
Tereza Engelová
Tereza Engelová / reportérka HlídacíPes.org
„Lex Schwarzenberg je zombie českého práva. Kauza v sobě spojuje vršící se bezpráví obou totalit minulého století a navazující bezpráví doby polistopadové...“Tereza Engelová
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Dotační feťáci
Robert Břešťan
Robert Břešťan / šéfredaktor HlídacíPes.org
„Peníze od evropských daňových poplatníků byly v mnohém promarněnou příležitostí. Lidé, firmy a vlastně celá tuzemská ekonomika si na ně navíc vytvořili velmi nezdravý návyk. Česko plíživě přešlo z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích.“Robert Břešťan
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Užiteční idioti Kremlu
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Kauza ,radar v Brdech‘ ukázala Rusku, jak v bývalých středoevropských satelitech může znovu získat vliv. Nasvítila společenské rozložení i ,užitečné idioty‘, kteří se Kremlu můžou hodit v pozdější hybridní válce.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Stavitelé „mostů“
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Rusko přitahovalo české prezidenty Klause i Zemana. Sen o Česku jako o mostu mezi Východem a Západem se ale zbortil nejpozději s odhalením ruské účasti v kauze Vrbětice.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)