ANALÝZA. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu čelí stále hlasitější kritice, že na pokyn elitních státních zástupců „leze do zelí“ jiným útvarům. Především policejní inspekci a protikorupční policii. Uvnitř jeho struktury přitom neexistuje žádný odbor, který by měl případy, jako byla kauza Nagyová, operace Vidkun nebo nejnovější zatýkání protikorupčních detektivů, v popisu práce. Ředitel Robert Šlachta to obchází zakládáním ad hoc týmů, které stojí zcela mimo řádnou strukturu ÚOOZ.

„Byl bych velmi rád, aby policie měla jasný řád a abychom přesně věděli, který útvar za kterou problematiku zodpovídá.“ Slova policejního prezidenta Tomáše Tuhého, která řekl v den svého uvedení do funkce, 14. dubna 2014.

Kontext byl následující. Delší dobu se tehdy objevovaly signály, že ve spolupráci ÚOOZ a protikorupční policie to jemně řečeno skřípe. Tomáš Tuhý to jako čerstvě jmenovaný šéf policejního sboru chtěl probrat s řediteli jednotlivých útvarů.

„Co se týče korupce, měl by ji řešit útvar, který je k tomu primárně zřízen, což je ÚOKFK. Pokud se jedná o daňové delikty, je to tentýž útvar. Ale pokud se jedná již o problematiku organizovaného zločinu, tak samozřejmě v tuto chvíli je na místě pro konání ÚOOZ,“ nechal se slyšet.

Žalobci mají své vyvolené

Po dvou letech je situace ovšem ještě vyhrocenější. Ke kauzám na pomezí kompetencí ÚOOZ a protikorupčního útvaru se ve dvou případech přidalo vyšetřování příslušníků policie, které ze zákona připadá Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Poslankyně Jana Černochová (ODS), která patří k nejhlasitějším kritikům postupu Šlachtova útvaru, otevřeně hovoří o vzniku nové policejně-prokurátorské moci. „Ta nejenže je téměř nekontrolovatelná, ale uzurpuje si právo zasahovat do všech oblastí veřejné a politické sféry. Zcela tak ignoruje standardní právní systém založený na obecné, místní, ale i věcné příslušnosti orgánů činných v trestním řízení,“ obává se Černochová.

Zmínka o prokurátorech – řečí platných zákonů o státních zástupcích – není náhodná. Už minimálně od roku 2012 je totiž veřejným tajemstvím, že si ÚOOZ vybírají ke spolupráci státní zástupci obou Vrchních státních zastupitelství – pražského i olomouckého. A že jsou to právě ty případy, které vzbuzují nejvíc otazníků.

Tuto praxi nyní otevřeně potvrdila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. „Každý policejní útvar představují lidé a u Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality je celá řada lidí, kterým mohu důvěřovat a přesvědčili mě o tom svou prací a svými výsledky. Ale jsou tam i ti, jimž na základě dostupných objektivních informací věřit nemohu,“ citovaly Bradáčovou úterní Hospodářské noviny.

Jak je členěn ÚOOZ

Jak je věcná příslušnost ÚOOZ založena v jeho vlastních předpisech? Odbory ÚOOZ si můžeme projít jeden po druhém a zkoumat jejich náplň práce.

• Odbor násilí
  Zabývá se zločineckými skupinami páchajícími zvlášť závažnou trestnou činnost násilného charakteru (vraždy, loupeže, únosy, braní rukojmí, vydírání, použití nástražných výbušných systémů na celém území ČR).
• Odbor nelegálních obchodů
  Sleduje a rozpracovává aktivity zločineckých seskupení na úseku nedovoleného obchodování se zbraněmi, střelivem, výbušninami a vojenským materiálem, nedovoleného obchodování s radioaktivními, chemickými, biologickými a ostatními vysoce nebezpečnými látkami a jejich přechováváním.
• Odbor obchodu s lidmi a nelegální migrace
  Zabývá se organizovanou trestnou činností zločineckých seskupení pachatelů na úseku nelegální migrace, obchodu s lidmi, nedovoleného nakládání s lidskými orgány a tkáněmi, šíření dětské pornografie na internetu, trestné činnosti nucených prací a jiných forem vykořisťování.
• Odbor zločineckých struktur
  Prověřuje aktivity zločineckých struktur působících na území ČR v souvislosti s mezinárodním organizovaným zločinem.
• Odbor terorismu a extremismu
  Sleduje aktivity a rozpracovává rozložení zločineckých struktur souvisejících s mezinárodním terorismem, monitoruje projevy terorismu na území České republiky.
• Odbor padělání
  Vyhledává, prověřuje a vyšetřuje trestnou činnost na úseku padělání měny, padělání šeků, kolků, směnek a dálničních známek, skimmování platebních karet.
• Odbor závažné majetkové trestné činnosti
  Provádí vyhledávání, sběr a vyhodnocování informací k odhalení páchané nebo připravované organizované trestné činnosti na úseku krádeží motorových vozidel.
• Odbor vyšetřování kybernetické kriminality a analytiky
  Je výkonným článkem na celostátní úrovni s působností odhalovat a vyšetřovat nejzávažnější případy kybernetické kriminality, včetně kybernetických útoků na kritickou informační infrastrukturu.
• Odbor strategické analýzy
  Zabývá se shromažďováním, tříděním a ukládáním informací získaných činností jednotlivých výkonných organizačních článků útvaru do jednotného informačního systému útvaru. Provádí správu informačních systémů a datových sítí. Provádí lustrace pro resortní a mimoresortní orgány. Zajišťuje analytické zpracování informací v oblasti organizovaného zločinu. Zabývá se metodickou činností v oblasti analytiky a informatiky.

Důležitá je následující věta mluvčího útvaru Pavla Hantáka. „Činnost jednotlivých organizačních článků ÚOOZ SKPV je řešena Organizačním řádem útvaru a dalšími interními akty řízení policejního prezidenta.“

Neboli činnost není stanovena nějak vágně, jen aby byla popsána v informativních odstavcích na internetu. Jde o závazné pokyny, které mají sice podzákonnou, ale stále právní platnost.

Mimo strukturu stojí ad hoc týmy

Jak je tedy možné, že se uvnitř pevně stanovené struktury ÚOOZ nachází prostor pro vyšetřování případů, které nemají odraz v náplni činnosti jednotlivých odborů?

„Některými rozsáhlými případy se zabývají týmy policistů napříč jednotlivými odbory. Tyto týmy vznikají z pokynu ředitele útvaru a věnují se konkrétní kauze. Nejsou tedy součástí stálé organizační struktury ÚOOZ SKPV,“ říká Pavel Hanták.

Je zřejmé, ze jde právě o ty případy, které byly ÚOOZ přikázány státním zástupcem poté, co byly odňaty jiným útvarům. Složení týmů – tedy například to, ze kterých odborů jsou detektivové nejvhodněji připraveni například na vyšetřování úplatných policistů nebo politický klientelismus, ale nechce Hanták blíž komentovat.

„Ke složení týmů se nebudeme nijak detailněji vyjadřovat, jsou to vnitřní záležitosti útvaru. Jak už jsem psal, jde to napříč odbory a policisté jsou do týmu zařazováni podle odborných znalostí, nikoli podle gesce toho daného odboru,“ říká mluvčí ÚOOZ. 

Poslankyně Černochová ale varuje, že ani žádný ad hoc vyšetřovací tým vytvořený napříč odbory ÚOOZ by neměl v žádném případě překračovat gesci útvaru jako takového. „Měl by se věnovat případům, které spadají do spektra těchto jednotlivých odborů, byť se mohou týkat více z nich,“ říká Černochová.

Nový „politický“ odbor? Prý ne

Už několik měsíců se v kuloárech mluví o vzniku nového odboru ÚOOZ, který by byl partnerem zamýšleného protikorupčního speciálu. Myšlenka samozřejmě pochází z doby, kdy nikdo nepočítal s tím, že by speciál nakonec nevznikl.

Bylo by to řešení právně konformní a v minulosti vyzkoušené. Už dříve platilo, že když byla náplň činnosti některého odboru praxí překonána, prostě se změnila. Takto byla například v roce 2006 změněna gesce odboru zločineckých struktur, který se vedle cizojazyčných začal zabývat i domácími mafiánskými skupinami.

„O zřízení nějakého dalšího speciálního odboru na ÚOOZ se v současnosti žádné debaty nevedou a s něčím takovým se ze strany vedení útvaru nepočítá,“ říká ale mluvčí Hanták.

Podle brněnského politologa a experta na domácí organizovaný zločin Tomáše Šmída je ale nějaké systémové řešení potřeba. A zajímat by se o něj měl i předseda vlády.

„Měla být to priorita jak pro policejního prezidenta, tak pro jeho náměstka pro službu kriminální policie a vyšetřování. A vzhledem k tomu, že si ÚOOZ přisvojuje úkoly, které jinak přísluší GIBS, tak je to úkolem i pro samotného předsedu vlády, jemuž je GIBS podřízen. Kompetenční spory by měl řešit vždy nejbližší společný nadřízený,“ říká Tomáš Šmíd.