Mnichov bude poprvé v historii města řídit politik ze strany Zelených – Dominik Krause. Přestože dlouholetý primátor, sociální demokrat Dieter Reiter, byl favoritem ještě dva týdny před prvním kolem voleb, na poslední chvíli mu zlomily vaz dva přešlapy. Německá média mluví o senzaci. Pro české prostředí jde o fascinující pohled přes hranice na zatím stále nesrovnatelnou úroveň politické kultury.

Sociální demokraté (SPD) vládli bavorskému hlavnímu městu Mnichov po celou dobu od konce druhé světové války kromě sedmi let, kdy byla u vesla nejsilnější bavorská strana CSU (křesťanští socialisté).

SPD tedy určovala politiku Mnichova dlouhých 64 let. To nyní skončilo, pro mnohé pozorovatele velmi překvapivě. V době, kdy se velká část Německa obává nástupu extrémistické konzervativní AfD, bohatý Mnichov si zvolil do čela mladého primátora ze strany Zelených, který je navíc velmi otevřeným gayem a svůj soukromý život rád a často sdílí na sociálních sítích.

Kandidát AfD na primátora Mnichova Markus Walbrunn, který je od roku 2023 poslancem bavorského zemského sněmu, zcela pohořel, v prvním kole získal zanedbatelná 4,4 procenta.

Pětatřicetiletý Dominik Krause zvítězil v druhém kole s 56,4 procenta hlasů. Jeho předchůdce, 67letý Dieter Reiter získal pouze kolem 43,6 procenta.

Zakázané „N-slovo“

Ještě na konci února, dva týdny před prvním kolem voleb, přitom vypadalo vše zcela jinak. Zkušený Reiter, který řídil město posledních 12 let, v podstatě počítal s výhrou, stejně jako jeho strana SPD. O jeho sebevědomí svědčilo i jednoduché heslo, jakým se prezentoval v kampani: München. Reiter. Passt. (Mnichov. Reiter. To pasuje.)

Na poslední chvíli ale kartami – a názory voličů – zamíchaly dvě události, které Dietera Reitera stály téměř čtvrtinu hlasů oproti predikcím i výsledku v minulých volbách.

V prvním případě se jednalo o starší informaci, která ale vyšla najevo krátce před volbami. Reiter byl již delší dobu členem dozorčí rady fotbalového klubu FC Bayern a před volbami se ukázalo, že za tuto službu od roku 2021 dostával ročně dvacet tisíc eur. Odměny nijak neskrýval, řádně je danil, jediné, co zanedbal, bylo formální schválení odměny městskou radou. O to nepožádal, údajně o této povinnosti nevěděl.

Přestože šlo v podstatě o formalitu a nikomu nevznikla žádná škoda, politickým konkurentům se podařilo vytvořit z věci kauzu. Předseda mnichovských Zelených Florian Siekmann prohlásil, že Dieter Reiter „oklamal městskou radu i veřejnost“.

Druhá záležitost se týkala výroku primátora na zasedání městské rady čtyři dny před volbami. Reiter použil tzv. N-slovo, když listoval dokumenty a hledal po debatě návazný bod schůze. Doslova řekl (v bavorském slangu): „Tak kde to jsme, jak říkají negři.“ (Slovo „negr“ Němci označují jako „N-slovo“.)

Starosta následně vysvětlil, že šlo o citát z díla kabaretisty a písničkáře Fredla Fesla, který mu spontánně vyklouzl z úst.

Podle oponentů ale porušil usnesení městské rady, která v roce 2022 přijala „zákaz N-slova“ s tím, že používání tohoto termínu je rasistické a musí být odmítnuto.

Reiter vzápětí ujistil, že tento postoj přirozeně podporuje. „Jako starosta mám zvláštní odpovědnost za respektující, citlivé a nediskriminační vzájemné interakce.“

Následné reakce ovšem ukázaly, jak přísné je politické prostředí v Německu. Přestože se primátor v obou případech veřejně omluvil, rezignoval na pozici v FC Bayern München a odměny v celkové výši 90 tisíc eur přislíbil věnovat na dobročinné účely, nevyhnul se lynči opozice i médií. A voliči jej potrestali ztrátou deseti procent hlasů.

Získal pouze 35,6 procenta a na záda mu tak již v prvním kole dýchal právě o třicet let mladší Dominik Krause ze Strany zelených. Již jeho výsledek 29,5 procenta v prvním kole byl překvapením. Vůči svému staršímu kolegovi se ale v kampani zachoval více než korektně. „Kauzy“, kvůli kterým Reiter nakonec volby prohrál, odmítl Krause vůbec komentovat. A první, komu po oznámení výsledků poděkoval, byl právě Reiter.

50 tisíc nových bytů? I za cenu vyvlastňování

35letý Dominik Krause je rodilý Mnichovan, vystudovaný fyzik. Do politiky vstoupil, jak sám říká, kvůli šoku z neonacistického pochodu. V letech 2012 až 2014 působil jako mluvčí Zelené mládeže v Mnichově, poté byl jako mladý student zvolen do městské rady. V letech 2022 až 2023 působil jako předseda zastupitelského klubu Zelených a již šest let je druhým starostou bavorského hlavního města.

Jak sám říká, do mnichovské politiky chce přinést především „svěží vítr“. A předpoklady k tomu rozhodně má. Již 12 let je místopředsedou populárního sdružení „Mnichov je barevný“, které pravidelně pořádá velké demonstrace proti extremismu. Je zasnoubený s o dva roky mladším lékařem, jehož tvář Mnichované znají z Krauseho instagramového účtu. Společné fotografie sdílí často, ať už z výšlapů do hor, dovolené v Itálii, či s duhovou vlajkou.

Krause na sebe upozornil především v roce 2023, krátce po nástupu do funkce starosty. Tehdy nazval mnichovský Oktoberfest „největší otevřenou drogovou scénou na světě“. Chtěl tím podpořit legalizaci konopí, věhlas po celém Německu mu ale následně přinesly především velmi ostré reakce hostinských z Oktoberfestu.

Krauseho postoje budou znamenat bezpochyby změny i ve velmi praktických otázkách městské politiky. Chce na rozdíl od Reitera přeměnit prázdné kanceláře na byty a v extrémních případech i vyvlastňovat soukromé pozemky pro velké bytové projekty. Slíbil 50 tisíc nových bytů. Je oddán elektromobilitě a chce silněji podporovat veřejnou dopravu.

Zelení jsou nejsilnější i v městské radě

Prosazování svých vizí bude mít mladý primátor zřejmě poměrně snadné. Jeho Strana Zelených je totiž i nejsilnější v mnichovské městské radě, získala 26,5 procenta a 21 křesel. CSU byli druzí s 24,9 procenta a obsadí 19 křesel. Sociální demokraté (SPD) získali 19,2 procenta a 15 křesel, Levice bude mít šest křesel, AfD pět, Volt čtyři.

K vytvoření frakce jsou potřeba alespoň čtyři zastupitelé. Nevytvoří ji tedy liberální FDP, která získala pouze tři radní, a dále po dvou křeslech mají Svobodní voliči a Ekologicko-demokratická strana ÖDP. Po jednom radním budou mít ještě čtyři malé strany, které získaly jedno procento hlasů či méně.

Celkově v komunálních volbách v Bavorsku svoji neochvějnou pozici potvrdila CSU, která dosáhla na 33,7 procenta. Druzí skončili Svobodní voliči s 13,1 procenta a AfD byla se 13 procenty i zde na třetím místě, stejně jako ve volbách v Hessensku. Přestože AfD podle očekávání posílila v městských a okresních radách, volby v obou zemích jasně ukázaly, že na regionální úrovni straně chybí osobnosti. Nezískala žádné starosty ani hejtmany.

Zelení se na celobavorské úrovni propadli o čtyři procenta a dosáhli pouze na 11,9 procenta. Sociální demokraté skončili až pátí s 11,7 procenta.

Německo letos zažívá supervolební rok, v září bude volit ještě Berlín, Meklenbursko-Předního Pomořansko a Sasko-Anhaltsko.