EXKLUZIVNĚ. Vyšetřování podezřelých machinací s restitučními nároky po pražském velkostatkáři intenzivně pokračuje. Národní centrála proti organizovanému zločinu zajistila téměř 25 hektarů půdy, které považuje za výnos z trestné činnosti.

Detektivové z odboru nelegálních obchodů zablokovali na počátku srpna pozemky v Praze a Středočeském kraji o rozloze 24,5 hektarů. Existuje totiž podezření, že byly získány nelegálním způsobem.

Majitelem všech zajištěných parcel je podnikatel a bývalý člen vedení Universal Banky Zdeněk Činčera. Vyplývá to ze zjištění HlídacíPes.org.

Policie mu zablokovala pozemky ve čtyřech katastrálních územích: v Praze – Lochkově, na Sázavě, v Lánech u Kladna a v Kolíně. Většinou jde o lukrativní parcely, například u řeky Sázavy, u výpadovky na Prahu, nebo u kruhového objezdu.

Zablokování půdy souvisí s rozsáhlým vyšetřováním podezřelého převodu restitučních náhrad po pražském velkostatkáři Julii Bečvářovi.

PSALI JSME: Zákulisí korupce: Staří známí boha Dia aneb podezřelé restituce v Praze

“Důvodem zajištění dalších pozemků byla nová zjištění týkající se rozsahu výnosů z trestné činnosti – došlo k jejich navýšení,” potvrdil HlídacíPes.org státní zástupce Jaroslav Pražák z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

V současné době probíhá zároveň rozsáhlé znalecké oceňování zajištěného majetku. Jeho hodnota je předběžně státním zástupcem odhadována v řádech stamilionů korun.

Podle Činčerova právního zástupce Daniela Honzíka je ale zabavení dalších pozemků klientovi marginálním krokem. „Ani jsme se proti tomu neodvolali,“ řekl advokát HlídacíPes.org. „Považujeme to totiž za absolutní nesmysl. Vycházejí z nesprávných údajů Státního pozemkového úřadu.“

Honzík naopak podal za své klienty žalobu na získání dalších restitučních náhrad pozemků o rozloze zhruba 30 hektarů. „V Praze už nic není, tak žalujeme na venkově,“ uvedl Honzík.

Místo restituentů tajemné firmy

V souvislosti s restitucemi po Bečvářovi zasahovala policie už loni v březnu, kdy nechala zablokovat pozemky o celkové rozloze 37 hektarů. Přičemž Činčerovi tehdy policie znemožnila nakládat s parcelami o velikosti čtyř hektarů.

Nyní ale přistoupila k zajištění drtivé většiny jeho zbývajících pozemků. Právě Činčera totiž sehrál při podezřelé restituci, kterou detektivové protimafiánského útvaru vyšetřují třetím rokem, důležitou roli.

Zdeněk Činčera jakožto zástupce restituentů po Bečvářovi získal na konci roku 2012 pozemky o rozloze více než jednoho kilometru čtverečních v Praze a ve Středočeském kraji. Jenže ještě ten samý den, kdy je získal, většinu pražských pozemků prodal společnosti Bečvářova, a.s., kterou spoluzaložil jeho advokát  a podnikatel v solární energetice Daniel Honzík.

Většina pozemků zablokovaných loni na jaře patřila právě této společnosti. Více než 8 hektarů ale stačili její představitelé ještě před policejním zásahem prodat.

Kmotři v pozadí?

Podle policie neměly být pozemky vůbec na restituenty převedeny, protože podle hypotézy neměli na parcely nárok. Údajně mohlo jít o předem promyšlený plán, díky kterému se jistá skupina lidí významně obohatila.

Zablokované pozemky na okraji Kolína u výpadovky na Prahu. Zdroj: Katastrální úřad

Princip byl relativně jednoduchý – restituenti zastoupení zmíněným Činčerou nezískali přímo dané pozemky, protože je stát už zastavěl, ale vybrali si parcely v rámci restitučních náhrad – často v lukrativních místech v Praze a okolí. Ty záhy (často týž den) převedly na neprůhledné firmy.

Centrum nezávislé investigace přineslo v minulosti informaci, že za prošetřovanými transakcemi a za anonymními společnostmi, které pozemky vlastní, mohou stát pražští kmotři Ivo Rittig, Tomáš Hrdlička a Roman Janoušek.

Zákulisní hráči pražské politiky v souvislosti s touto kauzou dosud obviněni nebyli. Jediní, na koho zatím policie ukázala, jsou tři bývalí úředníci Státního pozemkového úřadu – bývalá ředitelka Eva Benešová, její předchůdce Petr Chmelík a právník úřadu Jan Horák.

Právě oni totiž svými podpisy v minulosti stvrdili převod daných pozemků do rukou domnělých restituentů. Policie je stíhá pro zneužití pravomoci úřední osoby dokonaného a ve stádiu pokusu, a pro maření úkolu úřední osoby z nedbalosti.

Projekt Pavučiny byznysu podpořil Karel Janeček.