Ještě koncem března byl na sídle firmy Elektromontas v Novém Strašecí vidět nápis Amper Grid. Pod touto novou značkou měla zavedená firma do budoucna působit. Symbolickým ztvárněním sporu o tuto firmu mezi podnikateli Janem Palaščákem a Janem Ondřichem je to, že jméno nesoucí obvyklou značku Palaščákova byznysu z firmy zmizelo. Boj o její vlastnictví se tím ale nijak neumenšil.

Spor dvou známých jmen pohybujících se převážně v energetice – Jana Palaščáka a Jana Ondřicha – má i zajímavou obecnou rovinu.

Jak je přesvědčen Jan Palaščák, majitel skupiny Amper, v minulosti zakladatel první české virtuální elektrárny Amper Market, české úřady a ani některé banky nejsou zrovna ostražité a k přepisu dispozičních práv jim stačí málo:

„Přijde mi zvláštní, že se někdo může prokázat poněkud podezřele působící plnou mocí a rázem vám vstoupí do bankovních účtů a převezme datovou schránky a vy se o tom dozvíte jenom náhodou.“

Právě to se prý stalo v případě firmy Amper Asset Management (AAM), která hraje ve sporu o firmu Elektromontas (alternativně Amper Grid) zásadní roli, jak vysvětlíme níže.

Zvažte soudem jmenovaného opatrovníka

Datovou schránku firmy AAM převzal letos 6. března na základě generální plné moci vydané 21. prosince 2023 Janem Ondřichem jistý Václav Pavlík.

Ten pak z nově nabyté pozice administrátora zrušil přístup předchozího správce datové schránky, jehož dříve jmenoval Jan Palaščák. Na městském úřadu v Novém Strašecí pak úředně odvolal všechny dříve udělené plné moci lidem spojeným s Palaščákem.

„Plná moc se tváří tak, že vznikla pouhý den před odvoláním Jana Ondřicha z pozice jednatele. Velmi pravděpodobně je antedatovaná. Ověření notářem působí zvláštně, nefunguje tam třeba ani uvedený QR kód,“ argumentuje Jan Palaščák.

Pod ověřením plné moci je kulaté razítko pražského notáře Františka Novotného. HlídacíPes.org jej požádal o reakci na podezření, že by snad plná moc, již potvrdil, měla být antedatována. Ten s ohledem na povinnou mlčenlivost odpověděl v obecné rovině konstatováním, že notářský systém ověřování podpisů je proti antedatování zajištěn tím, že „v okamžiku faktického vyhotovení ověřovací doložky se tato doložka nahrává do centrálního systému provozovaného Notářskou komorou České republiky, tzv. Evidence ověřených podpisů“.

Nastala každopádně zvláštní situace, kdy ani jeden ze společníků prý nemá přístup k bankovním účtům své firmy.

Jak si ověřila redakce, data a informace uvedené v databázi se shodují s papírovou verzí plné moci, již si HlídacíPes.org prohlédl.

Ani nefunkční QR kód není podle notáře Novotného podezřelá indicie. „Jde pouze o podpůrný ověřovací prvek, samotné jeho nefungování nemusí nutně znamenat, že by doložka byla padělaná. K nefunkčnosti může dojít například chybným vytištěním QR kódu na doložku. Klíčovým zabezpečovacím prvkem je pořadové číslo ověření.“

To, že by se s plnou mocí jakkoli manipulovalo, odmítá i Jan Ondřich, který je vedle manažerského působení v energetice i členem dozorčí rady státního Operátora trhu s elektřinou.

„V pozvánce na valnou hromadu byl i bod mého odvolání z funkce jednatele AAM. Věděl jsem tedy, že to přijde, a proto jsem pana Pavlíka zmocnil. Mým zájmem nebylo poškozovat pana Palaščáka, ale zachovat informační symetrii ve vztahu k firmě, kde mám 50 %. Pan Pavlík má striktní instrukce, aby vždy informoval mně i pana Palaščáka, když něco přijde do datové schránky. Nemá mandát převádět peníze, podepisovat žádné smlouvy ani nic takového nečiní,“ říká Ondřich.

Digitální informační agentura, která datové schránky provozuje, dává od sporu podnikatelů ruce pryč: „Nemůžeme se věnovat řešení vzájemných sporů mezi současnými či bývalými členy orgánů právnických osob.“ Ideální variantou by podle agentury bylo v tomto případě zvážit ustanovení opatrovníka soudem.

Kam odešly peníze?

Držitel plné moci Václav Pavlík získal následně i přístup k bankovních účtům firmy AAM vedených u J&T banky a v Raiffeisenbank.

„Přišel jsem na to tak, že mi přišel dopis o změnách sazeb z J&T a oslovili mne tam vážený pane Pavlíku,“ říká Jan Palaščák s tím, že v J&T bance sice žádné peníze firma uložené neměla, ale „je možné tam vyrobit dluh“. „Pak by se třeba J&T mohla přihlásit do konkurzu. Banka na náš dopis, kde píšu, že pana Pavlíka neznám a považuji ho za nedůvěryhodnou osobu, vůbec nereagovala, Pavlík taky ne.“

Druhá z bank – Raiffeisenbank – spor mezi podnikateli vyřešila radikálně: podnikatelský účet firmě AAM zrušila. Na dotaz HlídacíPes.org, nakolik je to v podobných případech obvyklý postup, banka nereagovala.

Palaščák prý netuší, kam a komu odešlo zhruba 300 tisíc korun, které v té chvíli na účtu zbývaly, coby peníze na běžný provoz. Netuší to ale podle svých slov ani Jan Ondřich.

Václava Pavlíka se redakci nepodařilo kontaktovat, v otevřených zdrojích na něj není uveden žádný kontakt. Jan Palaščák upozornil skrze datovou schránku Václava Pavlíka, že jeho plnou moc neuznává, že není oprávněn za AAM jakkoli jednat a že jeho kroky mohou mít i trestněprávní důsledky. Pavlík prý na dopis nijak nereagoval.

Nastala každopádně zvláštní situace, kdy oba společníci AAM nemají přístup k bankovním účtům své firmy.

„Ani já, ani lidé z Amper Holding, kteří spravují účetnictví AAM, nemáme přístup k žádnému bankovnímu účtu AAM. Raiffeisenbank nám účet ukončila, J&T převedla patrně na pana Pavlíka,“ říká Palaščák.

Firma působí zejména v lokalitách sousedících s Německem, kde se očekává značný rozvoj energetické infrastruktury a disponuje zajímavými rámcovými smlouvami se společností ČEZ.

Disponovat s účtem prý ale nemůže ani Jan Ondřich ani Václav Pavlík. Ten má podle tvrzení Jana Ondřicha jen zmocnění nahlížet do výpisů a má pravidelně informovat oba společníky.

AAM je přitom nadále funkční společnost, která mimo jiné vlastní 17,5% podíl v projektu stavby solárních elektráren v Polsku. Jinak je ale bez statutárního zástupce. Poté, co Palaščák nechal Ondřicha vloni v prosinci na valné hromadě vyškrtnou jako jednatele, Ondřich mu tento krok oplatil. Shodou okolností se dnes má podle informací HlídacíPes.org konat další valná hromada AAM, kde by se trvající spory měly řešit.

Právě AAM je v podnikatelském vztahu Palaščák–Ondřich klíčová. V této jejich společné firmě (oba v ní drží po 50 %) měla podle původních plánů skončit montážní firma Elektromontas z Nového Strašecí.

Ta je zajímavá – a i do budoucna dále slibná – tím, že působí zejména v lokalitách sousedících s Německem, kde se očekává značný rozvoj energetické infrastruktury a firma disponuje zajímavými rámcovými smlouvami se společností ČEZ.

Smlouva je, nebo není…

„V létě 2020 jsme se s Ondřichem o Elektromontasu bavili, že by to bylo fajn ho mít a on pak náhle přišel s tím, že koupil 60 % a půjčil si na to v Raiffeisenbank. Byl pak úplně bez peněz, evidentně na to vydal vše, co někde sehnal. Úvěr jsem začal splácet já,“ říká Palaščák a ukazuje dokumenty a smlouvy o úvěru mezi jeho firmou Road to Interest a Ondřichovou společností Technosystems, jež Elektromontas vlastní.

Jan Ondřich tuto historii popisuje trochu jinak. „První část firmy – 60 % – jsem koupil po dlouhých jednáních. Úvěr jsem nejprve splácel já, pak šly splátky ze zdrojů Amper Asset Management, kde byly peníze Jana Palaščáka i jiných věřitelů. Vše byla zápůjčka, pohledávka Jana Palaščáka platí, ostatní jsou již vyplaceni,“ říká.

Nákup zbylých 40 % pak firma Technosystems financovala úvěrem od RSJ Investments podnikatele Libora Winklera. „Za tuto půjčku jsem opět ručil já. Raději bych býval Elektromontas normálně koupil rovnou, ale to už nešlo. Smluvně je každopádně zajištěno, že Technosystems na AAM převede 100 % akcií Elektromontasu. A to pan Ondřich neudělal,“ vysvětluje Palaščák.

„Kromě mailových a ústních dohod byl závazek převést akcie Elektromontas na AAM jasně stanoven ve smlouvě o úvěru s RSJ, mělo k tomu dojít do 15. 8. 2023,“ dodává Palaščák a příslušnou smlouvu dává k nahlédnutí. Níže je printscreen bodu 10 h), o nějž nárok na převod akcií opírá:

Printscreen ze smlouvy, která má podle Jana Palaščáka dokládat povinnost firmy Technosystems Jana Ondřicha převést akcie firmy Elektromont na Amper Asset Management.

Jan Ondřich nicméně namítá, že žádná smlouva o budoucím převodu akcií neexistuje. „Je pravda, že jsme o tom v kontextu širších změn struktury skupiny jednali. Tato jednání ale nebyla dokončena a konkrétní dohodu o podmínkách převodu jsme neuzavřeli. Skutečně jsem činil přípravné kroky k prodeji akcií na AAM. To ale vyžadovalo souhlas financující banky a také dosažení dohody na finálních podmínkách prodeje. A z čistého nebe na mne najednou od Jana Palaščáka přišla tahle kampaň a tím se vše zastavilo,“ říká Ondřich s tím, že jako majitel Elektromontasu všechny půjčky uznává a hodlá je splatit.

Nejde o málo peněz. „Moje firma Road to Interest má vůči Amper Asset Management pohledávku 20 milionů, po splatnosti je už čtvrtý měsíc. AAM má i pohledávku vůči Technosystems ve výši deset milionů a jsou tam i další nesplacené faktury,“ říká Palaščák. „Podali jsme také žalobu na to, aby byl proveden převod akcií Elektromontasu na AAM,“ dodává.

To Ondřich potvrzuje, i když opět s výhradou: „Společnost Technosystems opravdu dostala výzvu k převodu akcií, ta ale byla odeslána advokátem Jana Palaščáka, který není oprávněn za společnost AAM vystupovat.“

Žádnou likvidaci nechceme

Jan Palaščák významnou část pohledávek postoupil třetí osobě. To zase za problematické označuje Jan Ondřich s tím, že to Palaščák udělal „den před svým odvoláním z funkce jednatele, tajně, bez souhlasu valné hromady a s významným neodůvodněným diskontem“.

Podle Palaščáka šlo ale o nezbytný krok a o jednání v mezích péče řádného hospodáře. Palaščák je naopak přesvědčen, že Jan Ondřich by nejraději poslali firmu AAM do likvidace, ve snaze si vlastnictví Elektromontasu definitivně pojistit.

Ondřich takový scénář odmítá: „Splátky půjčky na Elektromontas teď platím ze svých zdrojů já. Vůči bance plním všechny závazky a hodlám je dodržet i vůči všem ostatním. Nevím, proč Jan Palaščák nabyl dojmu, že mu chci škodit. Navrhoval jsem i smírčí řízení s mediátorem, ale odmítl.“

Palaščák připouští, že nabídka mediace přišla: „Jenže šlo v ní hlavně o přípravu na likvidaci AAM, což je jejich evidentní taktika; my navrhujeme realistické kroky, například shodu na omezeném mandátu pro prokuristu.“

Palaščák je také přesvědčen, že vedle Jana Ondřicha jsou v Elektromontasu angažováni i tiší společníci, kteří mají na vlastnictví a provozu firmy finanční zájem. To Jan Ondřich označuje za nesmysl – trvá na tom, že jediným majitelem firmy Technosystems, jež ovládá firmu Elektromontas, je v obou případech výhradně on.

Naopak Jan Palaščák říká, že Jan Ondřich firmu ve skutečnosti ovládl za jeho peníze; i proto věří, že firmu Elektromontas nakonec získá do svého portfolia: „Ta firma velice dobře zapadá a věřím, že i v budoucnu zapadne, do celkových aktivit Amperu.“