Vlivný podnikatel a bývalý aktivní politik za ODS Petr Štrunc podal žalobu na dva plzeňské politiky. Požaduje omluvu a finanční odškodnění za to, že jeho jméno bylo v médiích zmíněno s negativními konotacemi a že je spojován s hnutím PRO Plzeň.

Žalobu na plzeňského zastupitele a šéfa plzeňské TOP 09 Michala Vozobule podal Petr Štrunc za jeho komentář, který vyšel 18. října na webu Plzen.cz.

Komentář se primárně věnoval obvinění místopředsedy dozorčí rady pražského dopravního podniku Jana Marka v jedné z větví kauzy Dozimetr. Vozobule v komentáři upozornil na vazby Jana Marka na ANO a údajně i na primátora Romana Zarzyckého.

Petra Štrunce zmínil jen okrajově jakožto podnikatele, který má stát za hnutím PRO Plzeň, které se po volbách v roce 2022 stalo součástí současné koalice na plzeňské radnici i ve vedení Plzeňského kraje.

Petr Štrunc avizoval svoji žalobu na Michala Vozobuleho v textu, který publikoval rovněž na webu Plzen.cz o dva dny později:

„Pan Vozobule, který má údajně finanční problémy, a pan Roman Jurečko, ne moc úspěšný podnikatel, alespoň podle daňových přiznání, se nemohou smířit s tím, že jim po prohraných volbách skončil městský a krajský byznys. Jsou tak zoufalí, že začali psát pomlouvačné a nepravdivé články. Proto jsem se rozhodl podat na oba jmenované žalobu, ve které požaduji omluvu a finanční kompenzaci, kterou rád věnuji dobročinné nadaci.“

Za další dva dny se na stejném webu objevil třetí text, tentokrát podepsaný hnutím PRO Plzeň:

„Pan Vozobule označuje Petra Štrunce jako ,obchodníka s chudobou‘, což je tvrzení zcela neodůvodněné a nepravdivé. Petr Štrunc je plzeňský podnikatel, který se významně podílí na rozvoji Plzně a vytváří zde přibližně 600 pracovních míst (…) Právní kroky připravuje i hnutí PRO Plzeň,“ stojí v textu, který hnutí zveřejnilo i na svých webových stránkách.

Již brzy by měly i české soudy běžně posuzovat, zda se v případě žalob na ochranu pověsti nejedná o tzv. strategickou žalobu proti účasti veřejnosti (SLAPP), neboli šikanózní žalobu.

Právě spojení s hnutím PRO Plzeň je přitom jedním z bodů, za které Štrunc Vozobuleho žaluje. V textu žaloby požaduje kromě kompenzace ve výši 100 tisíc korun zveřejnění omluvy na webu Plzen.cz.

Jak již dříve uvedl HlídacíPes.org, oficiální spojení Petra Štrunce s hnutím PRO Plzeň nelze z veřejných zdrojů dohledat. Zřejmé ale je, že na nejvyšších pozicích kandidátky PRO Plzeň se vždy objevují dlouholetí přátelé a spolupracovníci Petra Štrunce.

Na jeho nemovitostech již tradičně před volbami visí obří transparenty PRO Plzeň. Předsedou PRO Plzeň je Štruncův dlouholetý spolupracovník a jednatel jeho firem Radek Mráz, který byl v roce 2013 obviněn v případu daňových úniků při dovozu LTO, v tzv. kauze Jantar, v níž pachatelé zneužívali jako bílé koně nájemce z ubytoven, které provozovaly Štruncovy firmy.

Radek Mráz je v současnosti jednatelem Štruncových firem POLTEKA a Area D, která provozuje zábavní centrum pro děti v sousedství ubytovny Zborovská.

Komunikaci s Petrem Štruncem v souvislosti s hnutím PRO Plzeň potvrdil veřejně ředitel Diecézní charity Jiří Lodr v rozhovoru pro MF Dnes poté, co se jeho strana KDU i on osobně vrátil po letech do vedení kraje jakožto součást koalice PRO NÁŠ KRAJ. „Já s Petrem vycházím dlouhodobě tak, že si z očí do očí řekneme, co se nám líbí nebo nelíbí,“ uvedl Lodr v rozhovoru.

Petr Štrunc podal podle informací webu HllídacíPes.org žalobu také na Romana Jurečka, podnikatele a dlouholetého místopředsedu plzeňské ODS, který bývá rovněž často nazýván „kmotrem“.

Štrunc byl v minulosti nejen Jurečkovým spolustraníkem, ale v 90. letech spolu i podnikali. Štrunc nyní požaduje od Jurečka omluvu a milion korun za jeho výroky v rozhovoru na Parlamentních listech.

Pomoci má „Zákon Daphne“

Také HlídacíPes.org obdržel – již vloni na podzim – předžalobní výzvu od Petra Štrunce za článek zveřejněný po loňských krajských volbách.

Již brzy by měly i české soudy běžně posuzovat, zda se v případě žalob na ochranu pověsti nejedná o tzv. strategickou žalobu proti účasti veřejnosti (SLAPP), neboli šikanózní žalobu.

Doporučuje to usnesení české Rady vlády pro lidská práva, které se tématem zabývala na základě nové evropské směrnice proti šikanózním žalobám z loňského roku (směrnici musí členské státy implementovat do 7. května 2026).

Ta získala neformální přídomek „Daphne’s Law“ (Zákon Daphne) podle maltské investigativní novinářky Daphne Caruany Galizie, která byla zavražděna v říjnu 2017 a v době svého úmrtí čelila téměř padesáti šikanózním žalobám.

Účelové žaloby v Česku

Pojem SLAPP v českých podmínkách dosud není příliš známý, případy šikanózních žalob zde dosud nebyly ani monitorovány. A to přesto, že je to fenomén, který již do velké míry umlčel kritické hlasy především v regionech. Potvrzuje to i zmíněné Usnesení Rady vlády pro lidská práva k ochraně novinářů a obránců lidských práv před šikanózními žalobami (Usnesení) ze dne 18. března 2025. 

„Účelové šikanózní žaloby, které omezují veřejnou debatu, jsou problémem i v Česku. To víme z naší činnosti i díky výstupům z dotazníku, který jsme k tématu připravili. Víme o desítkách případů zástupců občanské společnosti nebo novinářů, kteří čelili zneužití práva, s často závažnými dopady na psychické zdraví, finance i motivaci v aktivitách ve veřejném zájmu pokračovat. Aby byla opatření obsažená v evropská anti-SLAPP směrnici účinná, je nezbytné ji v Česku vztáhnout i na vnitrostátní případy. V drtivé většině případů je totiž žalobce i žalovaný z jedné země. Bez demokratické diskuse a bez svobodných médií není kvalitní demokracie realizovatelná,“ uvedl pro HlídacíPes.org David Chytil ze Sekretariátu Rady vlády pro lidská práva.

Právě žaloby na ochranu pověsti jsou v Česku nejčastějšími případy SLAPP. Vyplynulo to z dotazníkového šetření, které letos provedl Úřad vlády.

Doporučení Rady Evropy definuje SLAPP jako „právní úkony kterými je vyhrožováno nebo které jsou podány nebo vedeny jako prostředek za účelem šikanovat nebo zastrašit svůj cíl a jejichž cílem je zabránit svobodnému vyjadřování ve veřejném zájmu nebo účasti veřejnosti ve veřejném zájmu nebo tyto aktivity omezit nebo jinak postihovat“.

Příkladem může být žaloba bývalého ministra vnitra za ČSSD Jana Hamáčka na Seznam Zprávy nebo žaloby proti Deníku Referendum.

HlídacíPes.org obdržel jen za poslední dva roky tři předžalobní výzvy. Ty též patří mezi právní nástroje zneužívané k umlčení kritických hlasů. Proti nim by už ale v budoucnu měli být whislebloweři, obránci lidských práv či média chráněni.

Riziko zneužití žalob na ochranu pověsti si podle svého usnesení uvědomuje i většina Ústavního soudu:

„Ústavní soud si je vědom, že právo na ochranu dobré pověsti může být také zneužito. V konkrétních případech je proto třeba trvat na jeho důsledném poměřování s právem na svobodu projevu a na informace podle čl. 17 Listiny. […] Právo na ochranu dobré pověsti proto nelze zneužívat např. k vedení tzv. strategických sporů proti účasti veřejnosti.“

Státy by měly přijmout i taková opatření, aby oběti SLAPP byly plně odškodněny za újmy (majetkové i nemajetkové, jako je třeba psychická újma) vzniklé v důsledku takových žalob.

Odradit od šikanózních žalob

Strategické žaloby proti účasti veřejnosti využívají obvykle osoby v mocenském postavení a s dostatečnými finančními prostředky.

„Šikanózní žaloby podávají vlivné subjekty, ať už jednotlivci, lobbistické skupiny, společnosti, politici, nebo státní orgány. Mezi oběti (žalované) SLAPP patří novináři, mediální organizace, whistlebloweři, obránci lidských práv, stejně jako další aktéři občanské společnosti, nevládní organizace, odbory, nebo akademici. Nejekonomičtějším řešením pro redakci může být zveřejnění omluvy. Zároveň je pravděpodobné, že médium se bude v budoucnu danému tématu nebo osobě vyhýbat, což zkresluje mediální pokrytí způsobem, který je výhodný pro žalobce, ale nikoliv veřejný zájem,“ konstatuje usnesení Rady vlády pro lidská práva.

Členské státy by měly v rámci transpozice evropské směrnice přijmout taková ustanovení, aby umožnily soudům z vlastní iniciativy zamítnout ve věcech veřejného zájmu žalobu jako SLAPP již v rané fázi řízení.

Státy by měly přijmout i taková opatření, aby oběti SLAPP byly plně odškodněny za újmy (majetkové i nemajetkové, jako je třeba psychická újma) vzniklé v důsledku takových žalob.

Měl by být také zaveden „systém účinných, přiměřených a odrazujících sankcí“. Cílem ochrany před šikanózními žalobami je zabránit zneužívání ochrany dobré pověsti a dalších právních nástrojů.

I když je úspěšnost takových žalob zatím nízká, často případy jdou přes více soudních instancí a trvají roky. „Už to představuje podstatný zásah do práva na svobodu projevu a účast veřejnosti. Soudy nižších instancí mají větší tendenci rozhodnout v zájmu vlivných osob, což potvrzuje i mezinárodní komparace soudních rozhodnutí,“ konstatuje Rada pro lidská práva.