Přečtěte si, jak vidí aktuální stav médií i jejich (a svou) budoucnost mimo jiné Dalibor Balšínek, Erik Tabery, Jaroslav Plesl, Pavel Šafr, Jakub Unger, Michal Půr, Petr Šimůnek a řada dalších.

Vyšší odborná škola publicistiky v Praze ve spolupráci s HlídacíPes.org oslovila prostřednictvím redakce svého školního webového magazínu Generace 20 zhruba dvě desítky předních českých novinářů.

Text je součástí mediálního projektu Generace 20 studentek a studentů
Vyšší odborné školy publicistiky ve spolupráci s HlídacíPes.org

Jak vidí vybraní šéfredaktoři a přední novináři českých médií to, jak obstáli v době koronakrize, jaké jsou a budou dopady na trh, prodeje či sledovanost, co očekávají směrem do budoucnosti a co museli kvůli pandemii obětovat?

Jejich odpovědi jsme rozdělili do čtyř tématických celků (odpovědi jsou řazeny abecedně podle názvu média či vydavatelství).

• Jaké budou podle vás dopady koronakrize na celý mediální trh?

Zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT František Lutonský

Myslím, že velmi těžké to budou mít soukromá a tištěná média. Minimálně dočasně ubude reklama. Co se týče veřejnoprávních médií, neobávám se, že by krize měla přímý dopad na jejich obsah. Ale až bude sílit únava ze současné situace, nepochybně se někdo ozve třeba s tím, proč má Česká televize šest programů.

Šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek

Těžko říct, jaké následky bude mít krize na celý mediální trh, protože ještě neznáme dopady na celou ekonomiku. Spousta věcí se významně změní, ale jak a v jakém dosahu, to nedokáže nikdo odhadnout. Jaromír Soukup změnil dočasně tištěný magazín Týden na měsíčník a deník Lidové noviny hledá nového vlastníka. Řada majitelů z mého okolí zvažuje, zda budou držet při životě některé jejich vysoce ztrátové projekty. Řekl bych, že tištěné deníky budou pandemií zasaženy mnohem více než třeba týdeníky. Ukazuje se, že kupovat si v aktuální situaci každé ráno noviny, je zbytečné. Všude na internetu jsou totiž aktuální informace a deníky jsou už staré.

Ředitel Empresa media Daniel Köppl

Až teď si česká mediální scéna odnese to, že jsme rezignovali na jakékoliv profesní sdružení novinářů a médií. Myslím, že nás to teď bude mrzet, protože neexistuje instituce, která by se novinářů zastala, tak jak je tomu například v Německu nebo ve Velké Británii. Druhá věc, která se nám pekelně vrátí, je vstup oligarchů do českých médií. Pro ně nebyl mediální trh byznys, ale prostředek pro získání vlivu. Oligarchové v mediální branži nevidí žádné jiné poslání než získat vliv. Takže nyní, když přijde krize a ty náklady se rapidně zvýší, bude oligarchům naprosto jedno, co se s médii stane.

Šéfredaktor měsíčníku Forbes Petr Šimůnek

Placený obsah je budoucnost médií. Když se podíváme třeba do Spojených států, do Británie nebo na Slovensko, tak tam všude už je placený obsah úplně běžný. Nevidím tedy důvod, proč by to nešlo u nás. Nejvíce bude rozhodovat kvalita v kombinaci s rozumně nastavenou cenou. Když se lidé naučili platit za muziku na Spotify, tak proč ne za dobrý obsah na webech? Jde jen o to, jak rychle si Češi dokáží na placený obsah zvyknout a nebude je to od média odrazovat.

Šéfredaktor týdeníku Hrot Vadim Fojtík

Pandemie urychlila změnu v chování čtenářů, kteří se ještě více přesunuli k elektronickým médiím. Už nebudou tolik ochotní každé ráno kupovat zpravodajské deníky v trafikách. Tato změna se dotkne i týdeníků či měsíčníků. Nebude to tak, že by o ně výrazně klesl zájem, jen si je budou chtít čtenáři pořizovat ve formě elektronického předplatného. Stánkový prodej bude fungovat převážně jako kampaň sloužící k budování povědomí o značce. Věřím, že vzroste hlad po informacích, především po těch byznysových.

Šéfredaktor webu Info.cz Michal Půr

Ukáže se, že redakce, kde pracují desítky lidí, jsou přežitek. Velkou část nákladů mnohých vydavatelství dnes tvoří lidé, kteří nemají s obsahem nic společného. My naopak dáváme všechny peníze do obsahu a redaktorů. U velkých médií uvidíme rostoucí závislost na miliardářích či nejrůznějších donátorech. Ziskové médium bude spíše výjimkou, pokud se tedy nebavíme o televizích. Čtenáři také mohou ztratit některé návyky ze čtení tištěných médií a získat nové na webovém zpravodajství. Nicméně nejde o konec časopisů, byť jich několik zcela jistě zkrachuje. Mnohem větší problém současná situace představuje pro deníky. Ty klesají setrvale a dále budou. Weby budou ve výhodě, přestože budou bojovat s klesajícími cenami reklamy.

Šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl

Mediální trh se bude dál konsolidovat. Zánik papírových médií předpovídá leckdo již minimálně deset let. Myslím, že ta chvíle ještě dlouho nebude na obzoru.

Spolumajitel sítě hudebních rádií MMS Jan Neuman

Mediální trh žije z velké části z reklamy. Výpadek inzerce už dnes nutí média šetřit a bohužel i propouštět. Pokud se situace brzy nezlepší, lze očekávat zánik řady menších médií nebo další vlastnické změny. Rozvoj placeného obsahu je otázkou dlouhodobé strategie. Vzhledem k celkovému poklesu reklamních investic samozřejmě poroste tlak na posílení ostatních zdrojů příjmů. Proti tomu ale půjde v případě placeného obsahu ekonomická situace a snaha spotřebitelů šetřit. Kdo tedy rezignuje na investice do kvalitního obsahu a jeho rozvoje, nic nezíská.

Šéfredaktor webu Prima News CNN Tomáš Večeřa

Už teď je patrný pokles prodejů tištěných médií, protože čtenáři přešli k digitálnímu zpravodajství. Aktuálně ale prodělávají všechna média, protože klienti stahují placenou inzerci. Také televizi si diváci už umí představit jinak než v terestrickém vysílání. Na internetu sledují videoobsah, přímé přenosy i seriály a bude zajímavé sledovat souboj, jak moc která značka udrží důvěryhodnost. Tím i publikum, které ji bude pravidelně sledovat.

Šéfredaktor magazínu Reportér Robert Čásenský

To lze jen velmi těžko předpovídat. Záleží mimo jiné na délce této krize a hloubce jejích následků. Obecně bych si troufl tipnout, že může ještě zrychlit ústup papírových deníků. Stejně tak může o něco vzrůst důvěra veřejnosti v média obecně. Ukazuje se, že mohou poskytovat skutečně užitečnou službu. Tento odhad je ale velmi ovlivněn aktuální situací, za pár týdnů se může celkové klima kolem médií a pandemické krize významně proměnit.

Ředitel Seznam Zprávy a rádia Expres FM a Classic Praha Jakub Unger

Potíže mají především menší mediální domy. Novinářský trh je jinak bez ohledu na krizi stále svobodnější. Hodně lidí se emancipovalo, zjistili, že tradiční kamenné vydavatelské domy s jejich historickými vazbami nemusí být jedinou cestou.  Očekávám, že obsahově i technologicky silná média paradoxně posílí. Lidé potřebují přesné a užitečné informace. U veřejnoprávních médií bude pokračovat tlak na další omezování nezávislosti jejich zpravodajství.

• Jak zatím krize konkrétně dopadla na vaše médium?

Zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT František Lutonský

Jsem přesvědčen, že to zvládáme dobře. Kombinujeme aktuální, analytické a důležité informace s těmi užitečnými a praktickými. Snažíme se také ukázat pozitivní příklady toho, jak krizi zvládat. Ze současné situace pro nás plyne také poučení do budoucna. Například v tom, odkud můžeme vysílat, v jakém složení, nebo jak třídit a zpracovávat informace.

Ředitel zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný

Pozastavili jsme některé plánované projekty. Třeba velký projekt k výročí Pražského povstání. Původně to měla být dvoudenní zpravodajská rekonstrukce, ale minimalizovali jsme ji do speciálu. Dále jsme měli připravený rozjezd sportovního kanálu, který by po Olympijských hrách přešel v rádio. Protože se ale největší sportovní událost také zrušila, Radiožurnál Sport posouváme až na příští rok. Jestli se ale Radiožurnál změnil, tak ještě k lepšímu, protože ze začátku této krize nám čísla ukázala, že byl nejposlouchanější stanicí na trhu. Náš zpravodajský server iRozhlas.cz měl za březen přes tři miliony reálných uživatelů, čímž se dostal do TOP 10 českých zpravodajských serverů.

Šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek

Čtenost Echa vzrostla ve stejné míře jako ostatním médiím, o 100 až 200 procent. Dostali se k nám lidé, kteří nás předtím nikdy nečetli. Zaznamenali jsme i nárůst předplatitelů Echo Prime. U tištěného týdeníku Echo pak ze začátku pandemie spadl prodej na stánku o pět procent. Poslední čísla ale ukazují, že se prodej dorovnal zpět. U čtenářů jsme tedy posílili. V období krize jsme jako redakce spíše skeptičtější, racionálnější a nepodléháme emocím. Po celou dobu prosazujeme návrat k normálnímu životu. Razíme heslo, že léčba nesmí být horší než nemoc. Zatím se to ukazuje jako jednoznačně správný postoj.

Ředitel Empresa media Daniel Köppl

Všechna média zpravodajského rázu mají žně sledovanosti a čtenosti. Vše ostatní je ale spíše smutné. Čísla sice mohutně narostla, ale neumíme je monetizovat. Vidíme to i na počtu inzertních objednávek na dva měsíce dopředu. Už nyní je zjevné, že duben a květen pro nás bude znamenat dramatický propad. Ztráta příjmů z prodeje reklamního prostoru, ať už jde o televizní spoty, inzerci nebo bannery, je dramatická. Většina médií má dnes ekonomiku postavenou na inzertních příjmech, a to v rozpětí nějakých 60 až 100 procent. Pokles cen inzercí a propad je zásadní úplně pro všechny a rozhodně ho nekompenzují příjmy třeba z prodeje tištěných vydání.

Šéfredaktor měsíčníku Forbes Petr Šimůnek

Museli jsme odložit některé projekty, jako je například oblíbený žebříček 100 nejbohatších lidí světa, který bude až v červnu. Zrušit jsme museli i nějaké eventy, jako například Forbes Women´s Summit. V printu máme menší tržby z inzerce, než jsme původně plánovali. Oproti tomu na webu jsou příjmy o desítky procent vyšší než v minulém roce. Celkově finančně lehce zaostáváme, ale věřím, že do konce roku ztrátu doženeme. U březnového vydání jsme zaznamenali meziroční pokles zhruba o 10 %, to s ohledem omezení pohybu osob bereme jako úspěch. Duben očekávám horší, protože naše hlavní prodejní místa, jako jsou letiště a nádraží, jsou celý měsíc prakticky bez lidí. Na webu jsme už od loňska radikálně rozšířili digitální obsah a už před koronavirem rostla čtenost o stovky procent. Například v březnu jsme podle NetMonitoru měli 1 300 000 čtenářů, což je přibližně pětkrát více než loni.

Šéfredaktor Forum24 Pavel Šafr

Počet čtenářů našeho internetového deníku stoupá, lidé nás podporují proto, že jasně pojmenováváme rizika pro demokracii a právní stát. Takových médií v Česku moc není, což je naše, poněkud smutná, konkurenční výhoda. Současná situace tato rizika značně prohloubila a naši podporovatelé to cítí. Inzertní výnosy se ale snížily i přes výrazně vyšší sledovanost. V loňském březnu jsme v inzerci na webu vydělali 340 tisíc, v tom letošním jen 220 tisíc. To je pro malou redakci značný problém. I v době krize se jako vždy snažíme bránit hodnoty svobody, demokracie a příslušnosti k Evropské unii. Usilujeme o protiváhu k vládní propagandě, stavíme proti ní tvrdá fakta.

Šéfredaktor týdeníku Hrot Vadim Fojtík

Museli jsme odložit start tištěné verze o několik týdnů. Problém byl i se získáváním nových informací. Museli jsme vše řešit přes e-maily a telefonáty. Bylo to mnohem složitější než obvykle, ale myslím, že na kvalitě webu to vidět není. Zároveň můžeme tuto dobu využít ve svůj prospěch. Z minulosti máme ověřeno, že s každou ekonomickou krizí roste zájem čtenářů o informace z byznysu a ekonomiky. Budou chtít znát další vývoj, kdy krize skončí a jak se v ní chovat.

Šéfredaktor webu Info.cz Michal Půr

Kvůli pandemii jsme museli z dubna na červen posunout vydání nového měsíčníku s názvem „I“. Spolu s Íčkem představíme i nový web a chystáme dva nové podcasty. Uvažujeme o tom, že bychom měsíčník neprodávali na stáncích, ale byl by pouze pro předplatitele v rámci vznikajícího Klubu přátel Info.cz. Navíc existují stále inzerenti, kteří chtějí printovou reklamu. Samozřejmě se nám výrazně zvýšila návštěvnost webu a v březnu jsme poprvé překročili hranici dvou milionů reálných uživatelů za měsíc. V některých chvílích byl nápor čtenářů na webu skutečně masivní, ale na začátku dubna šla čísla dolů.

Šéfredaktor deníku Metro Petr Holeček

Odliv inzerentů zasáhl asi všechny redakce. Ze situace teď mohou těžit veřejnoprávní média, která mají přísun financí zajištěn, ale tituly v soukromém vlastnictví, a to i ryze internetové, mají a budou mít problémy, protože jsou závislé na reklamě. My jsme na inzerci závislí zcela, jen malý zlomek našeho nákladu je ve volném prodeji. Jaro je čas pro specifické inzeráty lákající třeba na dovolené, ty chybí napříč celým mediálním trhem.

Šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl

„Zaznamenali jsme pokles pultového prodeje a přešli na home office,“ říká Plesl. MF Dnes podle neoficiálních informací v těchto dnech prodává na stáncích jen asi 30 tisíc výtisků. „Týdenní průměr tak nějak vychází. Přesná čísla budou zveřejněna,“ komentuje to šéfredaktor deníku.

Spolumajitel sítě hudebních rádií MMS Jan Neuman

Potýkáme se s výrazným výpadkem reklamních příjmů. Podobně náročnou situaci česká soukromá rádia nikdy nezažila. V dubnu se bude výpadek inzerce pohybovat kolem šedesáti procent. Tato situace postihuje většinu médií jako je televize, tisk a samozřejmě i rádio. Nejmenší propad příjmů zatím sledujeme v onlinu. Velmi zajímavá čísla ale přinesla poslechovost rádia přes internet. Ukazují výrazný nárůst až o třicet procent.

Šéfredaktor Novinky.cz a zástupce šéfredaktora deníku Právo Vladimír Dušánek

Rapidně se nám zvýšila návštěvnost Novinky.cz. Před krizí jsme měli denní návštěvnost 1,7 – 1,8 milionu reálných uživatelů. Na začátku pandemie to bylo přes tři miliony reálných uživatelů denně. Pokud jde o deník Právo, ten měl jako celý trh tištěných médií pochopitelně pokles. Lidé seděli doma. Vnímáme především rozdíl v organizaci práce, kdy většina redaktorů pracuje z domova. A samozřejmě i tématické změny, kdy byl koronavirus na čas jediným ústředním tématem, které strhávalo veškerou pozornost od ostatních článků.

Šéfredaktor magazínu Reportér Robert Čásenský

Za březen nám klesly o třetinu prodeje časopisu na stáncích. Výrazně poklesly také příjmy z inzerce. Na druhou stranu vzrostl prodej předplatného. Oproti loňskému dubnu jsme na tom o 40 procent lépe. Dvojnásobně nám také vzrostl prodej digitální verze Reportéra. I díky tomu, že jsme nabídli měsíční přístup k našemu zamčenému webu za symbolickou korunu. Objevujeme i nové formy prodeje tištěného vydání, například přes rohlik.cz. Chystáme také zcela novou webovou obsahovou službu Reportér Premium: každý všední den ráno budeme vydávat aktuální rozhovor s někým zajímavým. Pokles inzerce s naším hospodařením výrazně zahýbe, otázkou je, zda dokážeme najít dostatek zdrojů k vyrovnání tohoto propadu. Jsem ale životní optimista.

Šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery

Zpočátku jsme měli na webu neskutečný nárůst čtenosti, jeden týden to bylo o 1200 %, některé články měly čtenost kolem půl milionu. Je ale třeba zdůraznit, že za to může hodně Seznam.cz, který ze své domovské stránky odkazuje na články z různých webů. V prodaném nákladu výtisků tištěného týdeníku jsme v březnu nezažili žádný drastický propad, což vnímám jako úspěch. Inzertní propad je větší. Respekt měl vždy výhodu, že je malý týdeník, který šel postupně nahoru. Naše drtivá většina příjmů byla vždy spíše od platících čtenářů, než z inzerce. Což je důležité, ale nedokážu říct, jak to bude v budoucnu.

Ředitel Seznam Zprávy a rádia Expres FM a Classic Praha Jakub Unger

Naše sledovanost trvale stoupá. Táhne jak naše zpravodajství, tak další obsah, který tým kolem Ivana Mikuly (ředitel Televize Seznam, pozn. red.) produkuje. Dokázali jsme vyvinout nástroje, které pomáhají při řešení krize. Ať už se podíváte na „covidový“ projekt Mapy.cz nebo na naší aktivní roli při přípravě „Chytré karantény“. Jsem přesvědčený, že jsme sehráli klíčovou roli i v tom, aby se lidé v situaci dobře orientovali.

• Jak se vlivem krize změnil styl vaší redakční práce?

Zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT František Lutonský

Od poloviny března jsme nastoupili na úplně jiné rozdělení práce. Zaměstnance jsme rozdělili do tří týmů, které se střídají po dvou týdnech a nepotkávají se. Museli jsme tomu přizpůsobit i vysílání, třeba kvůli koronaviru nenatáčíme žádné magazíny dopředu.

Ředitel zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný

V newsroomu se točí dvě skupiny reportérů zhruba po padesáti lidech. Vedle toho máme ještě tým, který reportuje z terénu, ale do budovy Českého rozhlasu nevstupuje. Dovnitř nezveme ani hosty zvenčí. Vymezili jsme jedno studio mimo budovu, ze kterého vysílá třeba Lucie Výborná. Pokud by se virus do budovy dostal, máme studio rozhlasu v pražském Karlíně, které jsme vydezinfikovali a připravili tak, aby se odtamtud dalo v případě potřeby vysílat. Pokud bychom museli zavřít redakci na Vinohradské, máme v záloze ještě 33 lidí. Ti jsou doma v preventivní karanténě, připraveni vysílat po nějaký čas z Karlína a dokonce tam i bydlet.

Šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek

Rozdělili jsme se do tří videoskupin: deník Echo 24, týdeník Echo a marketing a obchod. To se ukázalo jako mimořádně efektivní. Kvůli karanténě také nikdo nemůže chodit na dlouhé obědy a zbytečné schůzky. Všichni zaměstnanci jsou výkonnější než za standardních okolností. Na druhou stranu práce z domova může fungovat jen nějaký čas. Pohromadě v jedné redakci si lidé informace předávají rychleji a jednodušeji.

Ředitel Empresa media Daniel Köppl

Narušilo to chod celého vydavatelství. Část lidí zůstala doma s dětmi, ale většina pracuje ve standardním procesu. Když to ale trochu přeženu, jakákoliv taková událost je pro média požehnáním. Neustále se totiž něco děje a novináři mohou být u toho a jsou v jisté euforii, že mohou přinášet informace. To je určitě pozitivní, protože to pracovní nasazení a náboj je během krize mnohem větší než ve všedních dnech, kdy se toho tolik neděje. Rozhodně je to velká škola pro všechny zaměstnance médií.

Šéfredaktor měsíčníku Forbes Petr Šimůnek

Každé ráno se vídáme přes obrazovky našich počítačů a s někým se občas potkám přímo v redakci, protože tam maximálně každý druhý den docházím. Jinak je to pro nás nová zkušenost, což zohledníme při přípravě nového sídla redakce, které teď hledáme.

Šéfredaktor webu Info.cz Michal Půr

Po pracovní stránce se nic nezměnilo. Vždy jsem podporoval home office a zkrácené úvazky. Řídím se pravidlem, že novinář, který tráví většinu času v redakci, dělá svou práci špatně. Takže my jsme poměrně zvyklí pracovat z domova, teď jen té práce bylo více.

Šéfredaktor deníku Metro Petr Holeček

Už od půlky března má naše redakce home office. Deník Metro vyrábíme na dálku z domovů. Naši reportéři jsou samozřejmě v terénu, ale editoři jsou doma. Chybí nám sice porady a sociální kontakt, ale zase využíváme ušetřený čas. Noviny vyrábíme rychleji než dříve a můžeme se věnovat projektům, na které jsme jindy neměli moc čas. Na našem webu chystáme ofenzívu autorských a originálních článků o Praze.

Spolumajitel sítě hudebních rádií MMS Jan Neuman

Bezpečnostní opatření nás přinutila připravovat vysílání v malé skupině lidí tak, abychom předešli případné karanténě, která by mohla postihnout část týmu. Méně lidí tím pádem musí zvládat mnohem větší objem práce. Návštěvy v rádiích jsou zakázány, takže zpracováváme zvýšené množství materiálu od reportérů. Zavedli jsme ale speciální pořady i servisní rubriky. Snažíme se poskytnout maximální prostor státním institucím i firmám. Radnice i kraje naším prostřednictvím informují občany o přijatých opatřeních, firmy nabízejí služby, jednotlivci zprostředkovávají pomoc.

Šéfredaktor Novinky.cz a zástupce šéfredaktora deníku Právo Vladimír Dušánek

Vidím, že lidé od nás z redakce umějí pracovat i z domova a jsou na tom výkonnostně možná i líp. Uměl bych si takový model práce představit i do budoucna. Pracovat na home office by ušetřilo dost peněz, ale vím, že by zaměstnancům chyběl kontakt s kolegy.

Šéfredaktor webu Prima News CNN Tomáš Večeřa

Přípravy článků, rozhovory a porady byly složitější, protože jsme nemohli být v redakci všichni pohromadě a pracovali jsme online, což ale znamenalo zajímavou zkušenost. Také komunikace s experty ze CNN byla složitější. Těžší podmínky však začínající redakci stmelily. Všichni jsme si museli natrénovat komunikaci na dálku. Stejně jako tahle úplně nová situace nasměrovala čtenáře od printu k webům, tak i redaktoři, kteří nebyli zvyklí komunikovat online, se posunuli více digitálním směrem.

Šéfredaktor magazínu Reportér Robert Čásenský

Myslím, že na kvalitě obsahu se změna fungování redakce nijak nepodepsala. Komplikací pochopitelně je, že jsme dočasně museli rezignovat na originální reportáže ze zahraničí, kam není možné vyjíždět. Příjemným zjištěním je pro nás vysoká míra čtenářské sounáležitosti a zájmu o Reportér. Lidí nám hodné píší, drží palce a fandí nám, ať to přežijeme. Vidíme i zvýšený čtenářský zájem na našem webu. Soudím z toho, že čtenářům nejsme jedno. Hlavním poučením pro nás je, že musíme posílit příjmy z placeného obsahu, ty jsou méně náchylné k výkyvům než příjmy z reklamy. Důležitost placeného obsahu poroste.

Šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery

Většina redaktorů pracuje na home office a jen malá část z nich se pohybuje v terénu. Pro vedení to znamenalo překopat celou organizaci práce. Všechny úpravy textu a zanášení korektur se dělají přes PDF dokumenty a je to mnohem složitější. Navíc hrozí to, že někdo snáz přehlédne chybu. Museli jsme také pozměnit skladby čísel. Některé rubriky jsme pozastavili a jednu novou naopak přidali. Úplně se změnila kulturní rubrika, pozměnit se musela rubrika Civilizace, kde jsme psali převážně o vědě. Ta se současnou krizí hodně souvisí.

Ředitel Seznam Zprávy a rádia Expres FM a Classic Praha Jakub Unger

V televizním vysílání se na čas zpomalila příprava dabingu zahraničních pořadů. Ve zpravodajství jsme se samozřejmě museli naučit fungovat v určitém neosobním provizoriu. Od dubna pozoruji, že například kolegové ve zpravodajské a lifestylové redakci se sami přirozeně začali „vracet“ do redakčních newsroomů. Prostě se potřebují setkávat osobně. Původní zprávy a informace se zkrátka nedají vysedět vyhledáváním na internetu. Musíte si pro ně dojít sami. Získat si důvěru těch, o kterých píšete.

• Jak obecně hodnotíte práci českých médií v době koronakrize?

Zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT František Lutonský

Média v současné krizi sehrála základní roli. To, co lidé od začátku pandemie potřebují, jsou jasné, srozumitelné a rychlé informace. Každé médium, které dodržuje nějaké žurnalistické standardy a zásady, přistupuje ke krizi velmi citlivě a nesnaží se jít po nějakých senzacích. Česká televize je v době pandemie naprosto základní informační médium. Pokud se nic moc neděje, je kritizována. Ale když nastane krize a lidé potřebují opravdu seriózní a ověřené informace, uchylují se obecně k veřejnoprávním médiím.

Ředitel zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný

Co se týče rozsahu zpravodajství, žádné médium na českém trhu nepřináší v dobách krize tolik unikátních a ověřených obsahů jako Česká televize a Český rozhlas. Samozřejmě jsou privátní média, která také reportují o současné situaci. Z těch elektronických ale není žádné, které by se mohlo v množství a kvalitě rovnat těm veřejnoprávním. Ostatně ta mají ověřené zpravodajství v genech a v popisu práce. Lidé prostě potřebovali vědět, co se děje.

Šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek

Řekl bych, že média nepřispívala k panice a správně informovala o situaci. Stejně jako všichni ostatní, ani média nebyla na pandemii připravená. Byla to zcela nečekaná situace.

Ředitel Empresa media Daniel Köppl

Funkce přinášet zpravodajství a informace je klíčová a myslím si, že v té první fázi krize to plnila většina médií prioritně. V tuhle chvíli už ale vidíme, že jednotlivá média začínají lobbovat za zájmy svých vydavatelů a je jedno, jestli je to Mafra, Bakalova média nebo Seznam.cz. Prioritou je nyní z toho něco vytřískat.

Šéfredaktor Forum24 Pavel Šafr

Média většinou bezmyšlenkovitě šíří propagandu vládního hnutí. Nedělají vládě oponenturu, neukazují dostatečně zneužívání krize k posílení moci. Je to značné kolektivní selhání, jehož symbolem donedávna byli televizní moderátoři s rouškami. Ten vir se přes televizní vlny nešíří. Je to absurdní a novináři ze sebe dělají lokaje. Nevím, zda je ještě možné, aby s koncem krize posílila média v rukou oligarchů. Už sedm let tato média určují, spolu s polosvobodnými veřejnoprávními médii, skoro celou agendu a nezávislá scéna se jen těžko dostává z undergroundu.

Šéfredaktor týdeníku Hrot Vadim Fojtík

Média v době koronakrize informují čtenáře o aktuálním vývoji. O opatřeních, která je potřeba dodržovat, dávají jim informace a pomáhají jim alespoň částečně krizi překonat. Také se jim snaží přinášet určitou zábavu. Na statistikách zpravodajských webů je vidět, že lidé visí na telefonu a sociálních sítích. Hltají nové informace. Média se jim pokoušejí pomoci i trochu odreagovat skrze pozitivní zprávy.

Šéfredaktor webu Info.cz Michal Půr

Podle mě se česká média nezachovala nijak nestandardně. Nicméně mě trochu mrzí, že například z veřejnoprávních médií prakticky vymizelo ostatní dění. U soukromých to pochopím, protože koronavirus skutečně je to jediné, o co diváci mají zájem. Veřejnoprávní média si ovšem takový luxus dovolit nemohou. Osobně jsem raději ČT24 po několika dnech přestal sledovat, abych příliš nepodléhal naléhavosti situace, která byla popisována na hraně snesitelnosti.

Šéfredaktor webu Prima News CNN Tomáš Večeřa

Média sehrála přesně takovou roli, jakou konkrétní média sehrát chtěla. Kdo chtěl navýšit návštěvnost na webech, tak tomu obsah i odpovídal. Ale pořád bylo dost médií, která se snažila hlavně informovat, ať už formou pozitivních příběhů či pomáhat lidem servisními zprávami.

Šéfredaktor magazínu Reportér Robert Čásenský

Média sehrála v převážné většině pozitivní roli. Snaží se poskytovat veřejnosti dobrou informační službu. Vyzdvihl bych roli veřejnoprávních médií, České televize a Českého rozhlasu. Myslím, že kvalita zpravodajství, zejména v době koronavirové krize, je u těchto médií vysoká. U České televize bylo obdivuhodné, jak zareagovala v začátcích krize. Myslím tím především jejich výukový program pro děti už týden po uzavření škol. Přesně tak si představuji, že má veřejnoprávní televize sloužit veřejnosti.

Šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery

Nemám rád obecná označení typu politici, média či novináři. Je třeba odlišovat, že každá osoba či každý titul se chová jinak. Domnívám se ale, že řada médií sehrála velmi pozitivní roli, co se informovanosti občanů týče. Byla zde ale samozřejmě i média, která se snažila vzbudit strach. Nemám ale pocit, že by během koronavirové krize nastalo fatální selhání selhání ze strany médií, jak to bylo například před pěti lety během uprchlické krize.

Ředitel Seznam Zprávy a rádia Expres FM a Classic Praha Jakub Unger

Možná právě tyto krizové okamžiky dovádějí lidi k poznání, jak důležité jsou pro naše životy kvalitní informace. Jak podstatnou roli mají opravdu nezávislá média. Že jsou tu přirozeně od toho, aby kontrolovala mocné a kladla i nepříjemné otázky. Lékaři umí poznat infekci, novináři mají zase zjišťovat, ověřovat a vysvětlovat.