Předseda vlády Andrej Babiš zahájil 10. května společně s francouzskou ministryní pro evropské záležitosti Nathalie Loiseau takzvané občanské konzultace v České republice. Připojili jsme se tak k celoevropské iniciativě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Premiéra české verze „Macronových debat“ byla ale rozpačitá.

Na slavnostním zahájení občanských konzultací  s podtitulem „Jakou unii chceme?“ diskutovalo s předsedou vlády a francouzskou ministryní v plném sále kolem 200 lidí.

Rozdílná úroveň odpovědí obou politiků byla místy do uší bijící.

Skvělý projekt se špatnou pověstí

Před vchodem do pražské La Fabriky postává hlouček asi dvaceti demonstrantů. Hlasitým skandováním: „Babiš is a lier (Babiš je lhář)“ provázejí každého, kdo chce vejít dovnitř.

V zaplněném sále mezitím odpovídá na dotazy asi dvou set občanů, kteří se zvládli na debatu v krátkém čase zaregistrovat, premiér Andrej Babiš a francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseau.

Oba politici shodně vyzdvihují především mírový rozměr projektu Evropské unie a výhody volného pohybu osob:

„Já jsem začala milovat myšlenku propojené Evropy, když jsem byla ještě mladá a náš kontinent dělila železná opona na Východ a Západ. Moc jsem si tehdy přála, abychom jednou měli společnou Evropu a ten sen se mi splnil, což možná plno mladých lidí nedocení, když už v této situaci vyrostli,“ reaguje ministryně Loiseau na argument mladého muže z Mariánských Lázní, že si evropský projekt nedokázal získat srdce českých občanů.

Za skvělý projekt se špatnou pověstí (v Česku) označil EU Andrej Babiš:

„Musíme lidem vysvětlovat, že projekt Evropské unie je skvělý. Jako záruka míru, máme volný pohyb osob, který je úžasný. Na druhé straně musíme zdůrazňovat, že stále není dořešen vnitřní trh, kde jsou omezení a bariéry na pracovním trhu,“ řekl Babiš.

„Naše vize je jasná. Větší vliv členských států, méně vlivu Evropské komise a společná bezpečnost, obrana celého kontinentu, nikoliv pouze nesmyslně vymyšleného Schengenu,“ ohradil se český premiér proti výtce, že Češi nemají jasnou vizi, jak v osmadvacítce vystupovat.

Prostřednictvím sérií podobných debat v členských státech chce iniciátor projektu, francouzský prezident Emmanuel Macron, více zapojit občany do spolurozhodování o směřování Evropské unie.

Poraďte mi, jak na dezinformace

Téma, k němuž se diváci v pražském sále opakovaně vraceli a kde se ukázaly největší mezery v připravenosti obou debatérů, byla ruská hybridní hrozba a boj s dezinformacemi na internetu.

Francouzská ministryně potvrdila, že její země bere tato témata velmi vážně, jak na vnitrostátní, tak celoevropské úrovni:

„Fake news a ruské dezinformační kampaně ovlivnily naše prezidentské volby, máme podezření, že se tak dělo i při rozhodování o Brexitu. Musíme v této oblasti spojit síly na policejní i soudní úrovni, podporovat iniciativy zabývající se ověřování faktů, podporovat kvalitnější novinářskou práci,“ shrnula.

Premiér Babiš naopak žádal rady od diváků v sále.

„Dezinformace, to máme od rána do večera, ale poraďte mi, jak proti tomu bojovat. Já se snažím to vysvětlovat od rána do večera. Nejdřív pyl z řepky, potom je to borovice, tak jsme se spletli a stále dokola,“ dostává se k meritu věci poněkud nesouvisle český předseda vlády.

„Máme svobodu médií, svobodu informací, myslím, že naši lidé jsou inteligentní a určitě si o tom udělají nějaký názor, ale ať mi někdo poradí tady, jakým způsobem může vláda zakazovat nějaké názory a je otázka, jestli média mají o to zájem, mají spíš zájem, abychom se všichni hádali,“ pokračuje Babiš.

V tu chvíli se v publiku zvedá exministr zahraničí a bývalý předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a odchází ze sálu.

Naopak z řad diváků zaznívá požadovaná rada: „Jsou dvě země, které čelí ruské propagandě v první linii a to je Finsko a Estonsko, které mají vyvinuté účinné metody, jak čelit ruské propagandě,“ napovídá premiérovi mladý muž v zadních řadách sálu.

Dočkává se promptní odpovědi: „Já letím 20. května na oficiální návštěvu za finským premiérem a určitě se na to zeptám. Zeptám se i estonského premiéra, píšeme si smsky, pokud mi dá na to nějaký recept, budu ho uplatňovat,“ uzavírá debatu o ruské hybridní hrozbě Andrej Babiš.

Špatná organizace a vyloučení opozice

V rámci občanských konzultací zazněly i kritické hlasy vůči organizátorům, že akci špatně propagovali a vědělo o ní málo lidí i novinářů.

Konkrétní výtka zazněla z úst někdejšího prezidentského kandidáta Marka Hilšera:

„Velmi oceňuji, že pan premiér tuto akci zorganizoval a že tato debata proběhla, ale napočítal jsem v sále 200 lidí a nevím, jestli to úplně stačí pro účel občanských konzultací. Nevidím tady žádná média, není tu ani Česká televize a přitom právě takovéto kritické debaty by měly být přenášeny do veřejného prostoru.“

Podle Hilšera, ale i demonstrantů z hnutí Pulse of Europe, kteří protestovali před budovou La Fabriky, by občanské konzultace neměly být akcí jedné politické strany, ale měla by k nim být přizvána také opozice a europoslanci z jiných stran.

„Předpokládali jsme, že občanské konzultace budou skutečnou národní debatou. Ale když jsme chtěli tuto akci propagovat, tak jsme doposud nedostali žádné konkrétní informace, kdo, kdy a kde bude vystupovat. Také není jasné, kdo občanské konzultace vlastně organizuje,“ zlobí se Tomáš Peczynski z hnutí Pulse of Europe, které se zabývá propagací Evropské unie.

Podle něj je nejasné, zda je organizátorem debaty europarlamentní frakce ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu) nebo think-tank Institut pro politiku a společnost založený Andrejem Babišem nebo Úřad vlády ČR.

„To je typické pro naší současnost, že se slévá to, co je Babiš, co je ANO a co je vláda. Vypadá to skoro, jak za dob minulých, že strana a vláda začíná být jedno a to samé,“ konstatuje Peczynski.

Občanské konzultace v regionech

Hlavní část občanských konzultací má podle Úřadu vlády probíhat v regionech napříč republikou.

Od května do října budou mít občané v Brně, Litomyšli, Olomouci, Jihlavě, Kroměříži, Opavě, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem a Liberci možnost vyjádřit svůj názor na budoucí směřování EU.

Jací se těchto deseti debat zúčastní diskutéři, Úřad vlády zatím nezveřejnil. Obecně sdělil, že z řad zahraničních hostů mají zájem dva velvyslanci a dále zástupci ústředních orgánů státní správy. Výsledky občanských konzultací v rámci celé Evropské unie mají být na konci roku prezentovány Evropské radě.