PSÍ UŠI. Máme teprve konec května a v Česku už se zase rozdávají metály. Obvyklé absurdní drama se letos odehrává plně v režii Pirátů, kteří se rozhodli nám ukázat, že se dá se slzou v oku vzpomínat na Kremličkovy důchodce nebo holky z Věcí veřejných. Do toho se nám prezident horních deseti miliónů Rusů vydal do podhradí, aby si vyřídil účty s Peroutkou a novináři vůbec, čili bylo veselo. Pojďme tedy ke strojům.

• Aby to ale nevypadalo, že jsme vůči působení Pirátské strany a jejích čelných soudruhů nějak zaujati. Naopak. Považujeme je za vítané osvěžení politiky v této krásné normalizační době. Proto i jejich podporu návrhu na vyznamenání básníka Karla Sýse, kterého zasloužilým umělcem uznal už boss normalizačního bezčasí Gustáv Husák, vnímáme v kontextu doby. Druhá věc samozřejmě je, že Miloš Zeman si stejně udělá, co bude chtít, a se sněmovními návrhy naloží v duchu nejlepších zdejších tradic stejně jako s jinými právními náležitostmi parlamentní demokracie, jako je Ústava a podobně. Vy víte jak.

„Jde to za mnou, pos*al jsem to. Navrhněte trest.“
(předseda podvýboru pro státní vyznamenání, Pirát Vojtěch Pikal se kaje, 26. května)

Trest by byl jednoduchý. Přečíst kompletní dílo zmíněného velikána, zejména s důrazem na období let 1990 až 1993, kdy dotyčný redigoval erotický časopis Sextant a později působil jako redaktor Domácího lékaře. To by mohlo pro začátek stačit. Nicméně nejsou v tom Piráti sami, Sýsovu nominaci podpořili též zástupci ANO, SPD, KSČM a sociální demokracie.

„Já ho vnímám jako umělce, který tvořil velmi kvalitní tvorbu v 70. a první polovině 80. let, podobně jako celá řada jiných, kteří byli v tu dobu oceněni.“
(sociální demokrat Antonín Staněk k podpoře Karla Sýse, 26. května)

Nechceme malovat čerta na zeď. Jen se trochu bojíme, co se stane, až se Staněk nedejbože dozví, že třeba takový Miroslav Florian patřil v 60. a 70. letech pro svou improvizační lehkost též k velice oceňovaným umělcům. No nic.

Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.

Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.

• Na Pirátech je ovšem sympatické, že se řídí heslem: Začneme naplno a budeme postupně přidávat. Stejně naložil i Vojtěch Pikal, který je tedy kromě předsedy zmíněného podvýboru i místopředsedou celé vážené sněmovny. Když už lejno kolem Sýse rozmazával, zabrousil i do navržených válečných letců.

„Kontroloval jsem si osobnosti, které připravovaly násilný puč, válečné letce, co v zásadě jen plnili rozkazy, údajné rasisty, gestapácké donašeče, dětský básničkář mě nenapadl.“
(Vojtěch Pikal vysvětluje, 26. května)

No když už jsme u toho, tak to v armádě chodí. V zásadě „jen“ plnili rozkazy třeba Gabčík s Kubišem, abychom tedy zmínili osobnosti, o kterých předpokládáme Pikal už něco slyšel. V rozhovoru pro iRozhlas, ze kterého je ukázka, už poslanec „údajné rasisty a gestapácké donašeče“ jmenovitě rozpitvávat nechtěl. Ale my věříme, že v dalších dnech ještě hromádka naroste. To by bylo, aby do toho Piráti ještě trochu nešlápli.

• Kolem horké kaše naopak nechodil prezident Miloš Zeman, který se po svém „omluvil“ za nařčení Ferdinanda Peroutky ze sympatií k Hitlerovi.

„Udělal jsem chybu, když jsem zpaměti citoval článek, který se teď nemůže najít.“
(Miloš Zeman na Žofínském fóru, 23. května)

On SE ten článek prostě nemůže najít, v tom je ta chyba. Tak Peroutkovi přiložíme pod kotel poněkud obecněji.

„I když byl Ferdinand Peroutka bezesporu velký novinář, v určité fázi, jak jsem tvrdil, podlehl nacistické ideologii.“

A když byl hotov s Peroutkou, pustil se Zeman, jak je jeho zvykem, do novinářů vůbec. 

„Novináři jsou nevzdělatelní. Jde o to nahradit je jinou formou, kterou vám nabízí inernet. Takové diskuze se neúčastní političtí komentátoři, ale několik desítek tisíc lidí. V zásadě je to argumentovaná diskuze.”

My samozřejmě nevíme, zda měl argumentovanou diskusí prezident na mysli komentáře na serveru Novinky, Mimibazar nebo Sputnik. V zásadě ale oceňujeme, že si Zeman konečně k internetu našel cestu, dobře si ještě pamatujeme, jak to dopadlo, když loni sledoval servery z Alabamy.

• Na závěr na poněkud truchlivou notu. Zdravotní sestra Věra Marešová, kterou policie a státní zástupci vláčeli roky po soudech s obžalobou z šestinásobné vraždy, musí teď před soudem obhajovat svůj nárok na čtyřmilionové odškodné. Zajímavě na věc nahlíží zástupce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Michal Sladký.

„Není příliš zřejmá příčinná souvislost mezi ztížením společenského uplatnění a trestním stíháním žalobkyně.“
(Michal Sladký před soudem, 24. května)

Celkem rozumíme tomu, že zástupce státu nechce v atmosféře všudypřítomného šetření pustit chlup, aby se sám nedostal do problémů, že to aspoň nezkusil. Přesto nám přijde, že se zde se svou profesní úlohou ztotožnil příliš a zapomněl při tom na obyčejnou slušnost. Třeba by mu souvislosti ztíženého uplatnění u ženy, pro niž státní zástupce požadoval doživotí, lépe došly, kdyby stejně jako ona strávil nevinný 429 dní ve vazbě.

Klidnou mysl.

Follow @malecak