Český prezident Petr Pavel a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na své poslední zahraniční návštěvě ve funkci. Foto: TASR / Profimedia

Petr Pithart: Končí další sen o spolupráci se Slováky

Napsal/a Petr Pithart 26. června 2024
FacebookXPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Náš společný stát se Slováky skončil 31. prosince 1992. Stále ale žil sen o spolupráci demokratických garnitur Čechů a Slováků ve společné Evropě. Ten sen skončil. Symbolicky v okamžiku, kdy se v Praze v půlce června na slavnostním obědě na Pražském hradě slovenská prezidentka Zuzana Čaputová rozloučila s prezidentem Petrem Pavlem a s několika desítkami českých hostů. Měl jsem čest být jedním z nich.

Obhlížel jsem sál a říkal si, že s většinou přítomných Slováků se už do konce života asi neuvidím. Vídal jsem je přitom – některé z nich – dlouhých pětatřicet let. Paní Magdu, Fera Miklošku, Martina Bútoru a jeho ženu Zoru, Ladislava Snopka, László Szigetiho, Petera Weisse…

Příští slovenští státníci jako hosté Pražského hradu si už s sebou přivezou jinou garnituru, úplně jiné lidi.

Občas to i drhlo

Na konci oběda přišli doprostřed sálu krojovaní moravští hudci a zahráli a zazpívali slovenské a moravské lidové písně. Všichni stáli kolem nich a přidávali se. Ono někdy nelze rozeznat, zda ta písnička je moravská nebo slovenská.

Kolem společných hranic, o které jsme naštěstí nikdy nevedli větší spor, Moravští Slováci přecházejí na svazích Kopanic v Záhoráky, anebo, chcete-li, obráceně.

Rozhlížel jsem se kolem, díval se přítomným do tváře a viděl jsem i neskrývané dojetí. Teď, teď se to stalo. Ten konec. Konec toho dalšího snu.

Vždyť kde v Evropě jsou vedle sebe dva národy, které si rozumějí jazykem a nikdy si nic zlého neprovedli?

Jaký to byl sen, kde a kdy se začal snít? Před první světovou válkou se několik let na Slovácké búdě na stráni nad Luhačovicemi scházejí desítky umělců, hudebníků, spisovatelů, lékařů a vedou řeči o prospěšnosti vzájemnosti: o lepší znalosti jednoho národa o druhém, o znalosti a překládání literatur, koexistenci kultur obou národů.

Netuší nic o budoucím státu (již brzy, za deset let!), ale chtějí povzbudit vzájemné poznávání. Vždyť ty dva národy o sobě tehdy nevěděly zhola nic, žily v jiných říších, v habsburské a uherské! Nenavštěvovaly se, až na vzácné výjimky. A přitom si rozuměly jazykem, mentalitou a v neposlední řadě těmi lidovými písničkami.

Prý právě tam poprvé padlo slovo, které mělo v sobě oba národy: určitě ne „čechoslovakismus“, který konstruoval jeden národ, ale něco jako českoslovenství, prostě vzájemnost, její potřebu, užitečnost, přinejmenším pro kulturu.

Vždyť kde v Evropě jsou vedle sebe dva národy, které si rozumějí jazykem a nikdy si nic zlého neprovedly? Vedle sebe jsou, byli dříve či později v jednom státě jazykově si blízcí – jen Rusové a Ukrajinci a Srbové a Chorvaté. Ti se ale spíše nenáviděli a nenávidí.

Takže poslední nadějí, že evidentně odlišné a velikostí srovnatelné národy mohou žít ve společném státě, jsme byli my, Češi (myslím tím samozřejmě i Moravany a Slezany) a Slováci.

Zkusili jsme to, jinakost obohacovala, neslo to mnohé užitky, ale také to drhlo. Avšak společný stát se rozpadl. Bylo nás mnoho, kteří jsme toho litovali, ale asi nás nebylo dost, tedy dost voličů na obou stranách těch idylických pokojných hranic.

Ale pořád tu byl ten sen, že ve společném Evropě budeme držet spolu, a tak se vlastně znovu, uprostřed širšího svazku, setkáme.

Slovenské povzbuzení pro Česko

Hudci uprostřed Rudolfova sálu se uklonili, my tleskali, dívali se kolem, kdo všechno neskrývá dojetí, a rozloučili jsme se se slovenským prezidentským párem. A šlo se domů. Mně se rozběhly myšlenky, které teď zkouším zachytit…

Slováci nás od rozpadu státu několikrát předběhli v tom, jak vážně to myslí se svobodou a demokracií: vzpomeňme na nečekanou porážku Ficova předchůdce Mečiara v roce 1998 a na krkolomné, riskantní vytvoření osmičlenné většinové koalice talentovaného Mikuláše Dzurindy!

Vládla osm let a zmohla se na reformy, na které my jsme tehdy neměli. Na zvolení slušného pana Andreje Kisky prezidentem, kdy my jsme tu měli dvacet let pár, jak se teď ukazuje i těm, kteří tehdy byli slepí, parádně proputinovský!

Vzpomeňme na úžasnou odpověď slovenské veřejnosti na náměstích celého Slovenska na zavraždění investigativního novináře a jeho snoubenky, Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, v roce 2018!

Ta rozzlobená a vytrvalá náměstí vyhnala Fica z premiérské funkce. Kde jinde se to stalo? Pak zvolení pevné, a přitom tak jemné, decentní paní Zuzany Čaputové prezidentkou. A masový odpor proti vraždě dvou „jiných“ před klubem Tepláreň.

A pak čestný a pro budoucnost nadějný výsledek poraženého opozičního Progresivního Slovenska vedeného mladým Šimečkou, vnukem Milana Šimečky, legendy slovenských chartistů.

A ještě, úplně naposledy, nedávné vítězství této opoziční formace v eurovolbách. Pro mě, a snad nejen pro mne, to byl nejlepší volební výsledek v celé Evropě…

Jak to vidím já, nyní končí i ten druhý sen o česko-slovenském společném usilování, tentokrát ve větším, evropském rozměru.

Tyto úspěchy svobodomyslného Slovenska i nás v České republice povzbuzovaly a inspirovaly. Nikdy jsme nebyly, oba národy, na stejné špatné vlně. Možná k ní ale směřujeme – uvidíme za rok a půl po našich parlamentních volbách.

Prezident Petr Pavel sice může zorganizovat další slavnostní oběd až přijede na oficiální návštěvu čerstvě nový slovenský prezident a pozvat i nás, demokratické politiky. To už ale budeme stolovat se Slováky, s nimiž si nebudeme rozumět.

Už tam všude budou sedět slovenští nacionalističtí, proruští politici. Pokud mně přijde pozvání, nejspíše se slušně omluvím.

Čtenář jistě chápe, že zde vůbec nejde o mě. A už vůbec ne o nějaké slavnostní obědy a večeře. Ty jen symbolizují úplně novou situaci, jak ji vidím já, ten, kdo u toho všeho byl od začátku a rozpad státu si tehdy nepřál.

Stalo se, ale byla tu stále naděje, že demokratičtí Češi a demokratičtí Slováci v Evropě potáhnou spolu, proevropsky. Jak to vidím já, nyní končí i ten druhý sen o česko-slovenském společném usilování, tentokrát ve větším, evropském rozměru. Snad jen prozatím.

Kde se to posr***? Chyby Václava Havla
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Od chvíle, kdy Havel přijal kandidaturu na prezidenta, se domácí politice věnoval jen okrajově a udělal v ní řadu chyb nebo opomenutí, o kterých se nevědělo, nechtělo vědět, nemluvilo nebo jen málo.“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Tragédie „české cesty“
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Klausova kuponovka byla ,česká cesta‘, bez cizáků, tedy hlavně Germánů, kterým prý Pithartova vláda jde za pár marek na ruku. A kde dnes nacházíme ty, co nás ostouzeli? Na krajní evropské nacionalistické pravici. Klausovi aplaudují sjezdy nahnědlé Alternativy pro Německo...“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi agenti
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Na klíčová místa ministrů vnitra a obrany v první Čalfově vládě se v prosinci 1989 dostali agenti vojenské kontrarozvědky Richard Sacher (krycí jméno Filip) a Miroslav Vacek (krycí jméno Srub). Se souhlasem prezidenta Havla, ale za zády Občanského fóra...“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi hvězdopravci
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Havel prezident byl někdo úplně jiný. Nový Havel měl názor dřív, než kohokoliv vyslechl. Dokonce vydal příkaz: ,Nepouštějte ke mně nikoho se špatnými zprávami.‘ Obklopil se přitakávači a podivnými existencemi, mezi nimiž nechyběli agenti StB nebo hvězdopravci.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Nová smlouva s KGB
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Koncem února 1990 se na cestě na první státní návštěvu SSSR ministru vnitra Sacherovi v uličce mezi sedadly vysypaly z desek papíry. Když jsem je začal sbírat, najednou jsem měl v ruce připravený text nové tajné dohody s KGB. Hájil se tím, že prezident o tom ví. Havel se odmítl o věci bavit.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Soudcokracie
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Snaha ,zachraňovat státu peníze‘ je buď projevem servility moci soudní k moci výkonné, nebo zřejmě nevědomou známkou jevu, který označujeme jako,soudcokracie‘. Tato tendence je o to nebezpečnější, že soudní moc je státní mocí nejmocnější a nejdůležitější.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Policejně gangsterský stát
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Četnost případů a úroveň krytí nezákonností ze strany vysokých státních orgánů naznačuje, že se Česko posunulo do úrovně, kterou bychom mohli označit jako policejně gangsterský stát. V něm stát neovládají zločinci, ale je to právě stát, který kontroluje zločineckou infrastrukturu. Ta pak funguje ku prospěchu vyvolených úředních osob a osob pod jejich ochranou.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Rozkradené restituce
Jan Kalvoda
Jan Kalvoda / expolitik a právník
„Lex Schwarzenberg není zdaleka jediným příkladem, kdy český stát za dlouhodobé pomoci tuzemské justice systematicky obíral vlastní občany o jejich majetek. Odpudivou kapitolu polistopadových dějin představují i zemědělské restituce.“Jan Kalvoda
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Republika oligarchů
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„35 let od listopadu 1989 máme zoligarchizovanou, podinvestovanou ekonomiku, plnou neschopných politiků ve vládě i opozici, kteří nejsou schopni pochopit, jak vypadá ekonomika 21. století. Ti, kteří zde zbohatli, už většinou investují mimo Českou republiku.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Privatizace pro vyvolené
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„Při privatizaci nakonec převážila vize známá z hasičského bálu ve filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Tedy zhasnout, určitý čas počkat a po rozsvícení sálu nechat každému, co si stihl ,zprivatizovat‘. Bohužel, o tom, že se zhasne a nastane ten správný čas, byli informováni jen vyvolení.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Zombie českého práva
Tereza Engelová
Tereza Engelová / reportérka HlídacíPes.org
„Lex Schwarzenberg je zombie českého práva. Kauza v sobě spojuje vršící se bezpráví obou totalit minulého století a navazující bezpráví doby polistopadové...“Tereza Engelová
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Dotační feťáci
Robert Břešťan
Robert Břešťan / šéfredaktor HlídacíPes.org
„Peníze od evropských daňových poplatníků byly v mnohém promarněnou příležitostí. Lidé, firmy a vlastně celá tuzemská ekonomika si na ně navíc vytvořili velmi nezdravý návyk. Česko plíživě přešlo z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích.“Robert Břešťan
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Užiteční idioti Kremlu
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Kauza ,radar v Brdech‘ ukázala Rusku, jak v bývalých středoevropských satelitech může znovu získat vliv. Nasvítila společenské rozložení i ,užitečné idioty‘, kteří se Kremlu můžou hodit v pozdější hybridní válce.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Stavitelé „mostů“
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Rusko přitahovalo české prezidenty Klause i Zemana. Sen o Česku jako o mostu mezi Východem a Západem se ale zbortil nejpozději s odhalením ruské účasti v kauze Vrbětice.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)