Ekonomické události kratšího předvelikonočního týdne byly v porovnání s předchozími dramatickými týdny drobným vydechnutím. Česká koruna byla téměř netečná a ani další nárůst inflační bouře, oznámený tento týden, s ní takřka nehnul. Spíše než o plynu se mluvilo o ropě, a to je vždy dobré znamení, o ropě se totiž mluví vždy, takže to nic zásadního neznamená. A ropu víc než plyn ovlivní i nový „obyvatel“ černomořských hlubin – potopený ruský křižník Moskva.

Kurz koruny: ticho po pěšině, navzdory inflační bouři

• Proti dolaru ztratila koruna deset haléřů, ale to jenom proto, že zrovna na konci týdne to vyšlo takto, o den dřív byla zase o pár haléřů silnější než před týdnem. A to přitom všechny ty drobné pohyby byly v režii kurzu euro-dolarového. Vůči euru byla koruna celý týden připoutána, jako by nebyla česká nýbrž dánská, s de facto fixním kurzem (rozdíl mezi oběma korunami se tak tento týden poznal jen tak, že dánský lev má na ní o ocas méně. Nu a pro zoologicky lenivé uživatele je pak dánská koruna ještě pro jistotu provrtána uprostřed. Dřív se mince nosily navlečeny na kožených řemíncích. Šít se s kapsami na všechny kalhoty bylo zbytečně drahé).
• Ten stabilní kurz to dělal schválně, v zájmu mentálního zdraví, aby dále nejitřil rozbouřené vody inflační, které tento týden bořily rekordy po celém světě. Ta česká vyskočila na 12,7 procent za březen (z 11,1 procenta za únor). Navzdory tomu pořád nemáme nejvyšší inflaci v EU, pořád je tu Pobaltí, kde třeba estonská inflace skočila z 12,0 na 15,2 procenta.
• Náš tradiční „soupeř“ o nejvyšší inflaci v regionu, Maďarsko, je stále na jednociferné míře, když v březnu se tamní inflace téměř nepohla z 8,3 na 8,5 procenta. Mohou za to samozřejmě dlouhodobé kontrakty na ruské energie, kdyby nebylo Maďarsko v EU, určitě by bylo na slavném ruském seznamu „spřátelených zemí“. To jen pro kontext českých volání „podívejte, jak vlády v okolních zemích bojují za levné energie pro své občany“. Jistě, jde to, jen nevíme, jestli tento způsob máme chtít.
• Možná ale i v Česku je současný růst inflace trochu přeceněn. Pamatujete ten nedávný zázrak, kdy navzdory očekávání ekonomů se lednová inflace „podařila“ těsně jednociferně na 9,9 procenta? Dopomohlo k tomu i to, že se statistický úřad tehdy rozhodl, že zvyšování cen energií bude během roku „rozpouštět“ do indexu postupně, spolu s tím, jak odhaduje, že lidem budou dobíhat staré paušály a nabíhat nové. Pokud to neodhadli správně, vypadají dnešní nárůsty inflace jako příliš vysoké: Vyšší mohla být již ta dřívější inflace, a možná dnes již neroste tak rychle, jak se zdá.
• To je důležité, protože ČNB v rozhodování o sazbách sleduje spíše dynamiku než absolutní výši inflace. Dynamika (rychlost růstu) je lepším vodítkem pro budoucnost, a ČNB musí odhadnout hlavně budoucí inflaci, protože její zvýšené sazby začnou „fungovat“ většinou až s ročním zpožděním (pokud vůbec, když je dnešní inflace nákladová, nikoli poptávková). A ten největší strašák – inflační očekávání zaměstnavatelů a zaměstnanců – se tento týden skutečně urval ze řetězu. Čeká se více než šestiprocentní inflace v příštích třech letech.
• Britská inflace je na sedmi procentech – oproti nám krásný výsledek, ale na Británii nejvyšší od roku 1992. Americká na 8,5 procenta. Ale pozor. V USA počítají také „inflaci pohyblivých cen“ – z inflačního koše vyjmou ceny, které se většinou z měsíce na měsíc nehýbou ani v inflačních dobách (třeba kvůli regulacím). Tato „indikativní“ inflace je v březnu na 18,6 procenta, a to dokonce, když z indexu vyjmeme všechny energie a potraviny! To už je tak špatné, že horší zpráva byla už jen jedna. V Německu rostou nyní velkoobchodní ceny tempem 22,6 procent. Jistě, některých maloobchodníků se to nemusí týkat, pokud mají staré dlouhodobé kontrakty za nižší ceny, ale pokud bude situace trvat, tyto ceny se propíší do maloobchodních.
• Ruská inflace je na 17,5 procenta. Tedy podle sci-fi metodiky ruského statistického úřadu. V reálu bylo zvyšování spousty cen zakázáno Kremlem, takže se platí časem, frontami, a černým trhem. Putinkinova vesnice předstírané ekonomiky žije dál.
• Vyhlídky: S korunou proti euru v nejbližším období pohne pouze nějaké zásadní znejistění budoucnosti. Pokud by skutečně došlo k urychlenému odříznutí EU od nějaké ruské energie, trhy uvidí, že východní země mají více ruské ropy či plynu než Západ, uvěří, že to pro českou ekonomiku bude větší problém, a koruna může klesnout. Dolar vůči euru (a tím i koruně) může dnes udělat téměř cokoli. Sorry jako.

Energie: ropa tentokrát zajímavější než plyn

• Cena evropského plynu pomaličku polehoučku během týdne až do čtvrtka klesala z nějakých 107 eur na zhruba 102 eur ve čtvrtek ve dvě odpoledne. Nic zásadního, takový pokles může být fuč za pár hodin. Už to vypadalo na docela nudný zkrácený týden před velikonocemi. Ale pak najednou, kde se vzal tu se vzal, náhlý propad, a do šesti do večera stihla cena klesnou až na 90 eur. O 11 procent za tři hodiny. Je tak dnes levnější než před invazí. Vedle návratu teplého počasí do Evropy to může souviset také s tím, že po německém a rakouském políbení Vladařova prstenu je nyní téměř nemožné, aby se EU odpojila od ruského plynu.
• Ropa už je zase nahoře. Zpátky pod 100 dolary se neohřála a v pátek ráno už byla na 112 dolarech. V USA se otevřely další čtyři vrty. K Zelenému čtvrtku tam byly v provozu 693 vrty, což je o 60 procent více než loni touto dobou, kdy ropa stála 60 procent dnešní ceny. Trhy fungují, jenom to prostě trochu trvá. Spustit vrt je velká investice, a když investorům způsobil covid velké ztráty, nelze se teď divit jejich opatrnosti.
• Ruská ropa: Budeme to teď muset rozlišovat. Světová ropa a ruská ropa budou odteď podobně těžce vzájemně zaměnitelné, jako třeba ropa a plyn. Jde to, ale dře to. Ruský ministr energií tento týden prohlásil, že je Rusko ochotno prodávat spřáteleným zemím (rozuměj: Indii a Číně) ropu „za jakoukoli cenu“. Nyní je typická sleva 30 procent s tím, jak další ropní obchodníci končí s ruskou ropou. Tento týden oznámil ten největší z nich, Vitol, ukončení ruské ropy do konce roku – což mohlo napomoci růstu její tržní ceny. Ono totiž oč bude klesat cena (a množství) ruské ropy, o to více bude stoupat cena neruské ropy. Zase ty tržní zákony…
• Pohonné hmoty: Benzín zlevnil v Česku o korunu. Ano, i v době růstu ceny ropy. Další vyvrácení populárního mýtu „zdražuje se okamžitě, dolů se nikomu nechce“. Součástí ceny benzínu je i cena budoucí nejistoty. Nyní se nejistota paradoxně snižuje, když ropa stále není na dvojnásobku.
• A nyní zprávy ze světa: v Číně s pokračujícími lockdowny zavírají rafinérie, není, kdo by benzín a naftu spaloval. Což je opět špatná zpráva pro Rusko, prodá jim ještě méně své zlevněné ropy. A teď pozor, to může být zajímavé pro cenu světové ropy. Její součástí je cena dopravy. Tankerům je (relativně) jedno, jestli vozí ruskou nebo světovou ropu. Ruskou vozí z Černého moře. Pokud v něm dokáží kýlem nevrazit do stěžňů potopeného křižníku Moskva, do Číny jedou 40 dní, k tradičním odběratelům čtyři dny. K čínskému prodeji tak potřebujete desetkrát víc pendlujících.
• Elektřina: zpomalení tempa růstu oproti předchozímu týdnu, tentokráte nějaká tři procenta. Ale opět, už jsme těmi procenty otupělí. Uvědomme si, co říkáme. Rostla-li by cena čehokoli o tři procenta týdně celý rok, naroste na 465 procent.
• Helium: Vzhledem k tomu, jak je helium potřebné v průmyslu (výpočetní technika, MRI v medicíně), už dávno víme, že jeho užití v party balóncích je svatokrádež. A z nich okamžitě uniká do vesmíru, ani atmosféra helium nezadrží. Spolu s vodíkem je to skutečně jediný „vyčerpatelný“ prvek planety. Těží se spolu se zemním plynem, ale nyní s tím, jak roste cena plynu a všechen se celý honem dopravuje do Evropy na naplnění zásobníků před další zimou, nestíhá se z něj extrahovat tolik helia, jako dřív. Takže helium dochází, a pokud naroste jeho cena dostatečně, zase se zpomalí cesta zemního plynu do Evropy. V moderní ekonomice je prostě všechno propojeno se vším. Ekonomové to vládám říkali už za covidu, aby si s tím zavíráním nezahrávaly. Ano, válka je z tohoto pohledu do samé.
• Vyhlídky: Pokud český ministr zahraničí během nadcházejícího českého předsednictví EU skutečně prosadí svůj slibovaný okamžitý odchod EU z ruské ropy, může být ta neruská i za 150 dolarů, krátkodobě i výš. A ta ruská za 50. A ne dolarů. Rublů.

Petr Bartoň působí jako hlavní ekonom investiční skupiny Natland a na Twitteru píše jako @petr_barton.