Peníze pro neziskovky: nejvíc stále dostává sport a charita, miliardy bere inflace
Objem peněz, které jdou ze státního rozpočtu na podporu tuzemských neziskových organizací, se v posledních letech příliš nemění. V reálné hodnotě však příjmy českých neziskovek „z eráru“ silně poklesly; nižší desítky procent ukousla inflace. Naopak bez větších změn je pořadí těch, kdo od státu dostávají nejvíc: vede sport, následují organizace zaměřené na sociální služby a pomoc znevýhodněným.
Na první pohled to na výrazný propad v podpoře neziskových organizací nevypadá. V příštím roce stát počítá s tím, že na „neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím“, jak se příslušná kapitola nazývá, půjde 16,9 miliardy Kč. To je o dvě miliardy méně než vloni a půjde o méně než jedno procento státního rozpočtu.
Kolik jde na podporu neziskových organizací ze státního rozpočtu
(Neinvestiční transfery neziskovým organizacím 2014 – 2023)
ZDROJ: data ministerstva financí
V dlouhodobém srovnání a v reálné hodnotě peněz však o propad jde. Jak upozornila nedávná studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu CERGE, jež srovnává navržené výdaje na rok 2024 a poslední předkrizový rozpočet z roku 2019, inflace za toto období ukrojí z hodnoty peněz 40,6 %. Nominální HDP v časovém srovnání let 2019 – 2024 má vzrůst o 33,9 %
Fotbal, věda, hokej
Velkou část z peněz na podporu neziskového sektoru už tradičně získají sportovní svazy. Národní sportovní agentura má pro rok 2024 přislíbeno 5,8 mld. Kč.
To, jak se v reálném vyjádření mění podpora neziskových organizací v oboru poskytování sociálních služeb, obnovy kulturních památek či podpory divadelních, hudebních a jiných aktivit, ukazuje tento graf CERGE.
Neinvestiční transfery neziskovým organizacím mezi roky 2019 a 2024 (v %)
Se svolením Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu.
V Česku je přes 138 tisíc neziskových organizací a drtivá většina z nich žádnou státní podporu nepobírá.
Poslední úplná data o tom, jaké neziskové organizace a v jaké výši český státní rozpočet naopak podpořil, jsou za rok 2022. HlídacíPes.org si je vyžádal na ministerstvu financí. Potvrzuje se dlouhodobý stav, kdy nejvíce peněz získávají sportovní svazy. Jedničkou je Fotbalová asociace ČR s dotací 538 milionů korun, na třetím místě je Český svaz ledního hokeje s 258 miliony, následují svazy atletů, basketbalistů, volejbalistů a lyžařů. Sportovní dominanci na předních příčkách „narušuje“ sdružení vysokých škol a Akademie věd České republiky CESNET a Horská služba.
Neziskové organizace s největšími příjmy ze státního rozpočtu za rok 2022
ZDROJ: ministerstvo financí
Ministerstvo financí upozorňuje, že sumy nemusejí být zcela přesné, v hlavních relacích ale realitě odpovídají. „Tyto údaje poskytují do informačního systému jednotlivé organizační složky státu na svojí zodpovědnost, proto ze strany Ministerstva financí nelze ověřit jejich správnost,“ podotýká za ministerstvo Stefan Fous z tiskového odboru.
Od lidí a firem jako od státu
Největší objem dotací poskytnutých neziskovým organizacím ze státního rozpočtu i nadále směřuje do oblastí definovaných jako „Sociální věci a politika zaměstnanosti“, „Tělovýchova“ a „Vzdělávání a školské služby“. Tedy do oblastí, kde stát své aktivity deleguje právě na nevládní sektor.
Tomu odpovídá fakt, že nejvíce peněz na „nezisk“ tradičně rozděluje MPSV (vloni přes 6,5 miliardy), MŠMT (přes 2,8 miliardy), Ministerstvo kultury (bezmála dvě miliardy) a v posledních letech Národní sportovní agentura (přes 5,6 miliardy).
Nováčky v nejvyšších patrech co do výše přidělené podpory byly v roce tři neziskové organizace zaměřující se na sociální a zdravotní služby:
Nezisková organizace Za sklem o. s. poskytuje bezplatnou pomoc a podporu osobám s poruchou autistického spektra a jejich rodinám. Vloni otevřela své pracoviště po Brně, Olomouci a Zlíně také v Praze.
Společnost Romodrom poskytuje mimo jiné sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi či sociální projekty zaměřené na dluhové poradenství, podporu zaměstnanosti, bydlení, péči o děti či vzdělávání. Tichý svět se věnuje lidem se sluchovým a kombinovaným postižením.
Kolik ze státního rozpočtu dostávají společensky a politicky aktivní neziskové organizace, jež například Tomio Okamura opakovaně označuje za „parazity přicucnuté na veřejné peníze“, ani to, jaké by to měly být, z dostupných dat vyčíst nelze.
Politickými neziskovkami jsou naopak prokazatelně oficiální think-tanky politických stran, včetně Okamurovy SPD. Jak HlídacíPes.org popsal ve svém nedávném textu, souhrnně tyto think-tanky dostaly z veřejných rozpočtů v součtu 45 milionů korun.
Jednotlivci, firmy a nadace v roce 2022 věnovali v Česku na dobročinné účely téměř stejně jako státní rozpočet: celkem 15,4 miliardy korun, o tři miliardy více než o rok dříve.
Podle ředitelky Fóra dárců Kláry Šplíchalové individuální dárci nejčastěji podporují potřebné a handicapované (zhruba 3,9 miliardy korun), firmy více přispívají na vzdělávání a vědu (celkem daly na charitu 7,8 miliardy korun), nadace pak darovaly 3,7 miliardy korun.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
10 komentářů
Struktura výdajů a adresátů je poslední roky víceméně stálá, tato data jsou všeobecně dostupná, přesto se neustále ozývají hlasy natvrdlých, kteří na neziskovky nasazují a ve své imbecilitě označují za prapůvod všeho zla a volají po jejich likvidaci. Je to slaměný panák prodavačů s horkou vodou, na což alespoň podprůměrně inteligentní jedinec nemůže skočit. Neziskové organizace jsou důležitou součástí společnosti, které mimo jiné poskytují společnosti služby, které by stát buď nedělal, nebo dělal špatně a mnohem dráž. Díky bohu za neziskovky všech barev!
Jednou provždy nehoří, Péťo !
Sport a charita tu byly a fungovaly před zavedením legislativy o neziskovkách a zcela jistě by přežily bez potíží (pokud zrovna ne s nějakým bonusem) i její likvidaci. Nepřežily by, nebo by měly problémy, ty neziskovky, které nic z toho, co uvádíte, nedělají a jen této společnosti systematicky škodí. Greenpeace, Děti Země, Duha, Calla, Česká feministická lobby a spíš stovky než desítky dalších podobných.
Čo si Kefalín prestavujete pod hentým takým „legislativa o neziskovkách“? Všeobecný zákoník občanský z r. 1811, který už používá pojmy spojek a ústav?
Neziskovky byly do našeho právního řádu zavedeny až po Velké Sametové. Já pamatuji diskuse, které se o tom vedly.
Znovu opakuju: ústavy a spolky jako neziskové nepodnikající organizace existují od 19. století, což dokazuje, že si nic nemůžete pamatovat.
Něco takového jistě existovalo, ale převedení všech „občanských aktivit“ na neziskovky a značné posílení jejich vlivu (včetně příspěvků od státu) se dělo až za Havla, kdy ona legislativa nabyla současné, dosti bizarní, podoby.
V tabulce neziskovek je v čele těch dvaceti „nej-neziskovějších dravců“ celkem deset sportovních, které představují asociace, federace, svazy, Kejvalův ČOV & taky Janstova ČUS, jejichž „charitativní náplň“ by normálně uvažující správci státního rozpočtu stěží mohli před veřejností obhájit. Nejštědřeji dotované sportovní byrokracie jsou snad nějaká charita? Nikoliv, to je pouze bezohledná lobbistická mašinérie, proti níž se zatím neodvážila postavit žádná politická garnitura. Ergo, dřív než bude pozdě je třeba redefinovat náplň pojmu neziskový sektor. Celá věc už státu evidentně přerůstá přes hlavu. Aktuálně sport čerpá z veřejných rozpočtů ročně víc než 20 miliard korun, jak uvedl předseda NSA Šebek.
https://forbes.cz/dilci-uspech-cesky-sport-o-penize-neprijde-chybet-mu-presto-budou/
Zrušit všechny politické neziskovky, zejména Člověka v tísni, který v žádném případě v tísni není a vypráskat všechny neziskovky, které „radí“ jak učit děti novým způsobům a bude peněz dost. Kultura si nasebe musí vydělat, jinak ať zanikne! Co není životaschopné je k ničemu. Nač tolik divadel a činoher, když holou řiť můžu vidět kdekoli a nemusím kvůli tomu dotovat představení v divadle! Atd.atd.
Absurdní špičkou „neziskového ledovce“ je Fotbalová asociace ČR s dotací přes půl miliardy korun. Tato instituce ovšem dle zveřejněných informací obdržela na své konto mj. cca 225 milionů Kč za postup reprezentace na mistrovství Evropy 2024. Celé by to tedy dávalo smysl, pokud by o tuto částku byla pokrácena státní dotace a ušetřené miliony rozděleny těm neziskovkám, které žádné reprezentační výdělky nemají. Mimo to špičkové instituce fotbalového byznysu, jako je Ligová fotbalová asociace, svou činnost deklarují jako „fotbalový průmysl“. Evidentně se tedy podstata fotbalového byznysu míjí s podstatou statusu neziskového sektoru. Stává se víceméně parodií primárního významu principu neziskovosti. Proč by měli ti skutečně sociálně potřební doplácet na nekonečné nároky fotbalového průmyslu a ostatních podobných sportovních „neziskových“ parazitů?
Prokristapána, co to je za, s prominutím habaďůru?
Cituji
„..Ministerstvo financí upozorňuje, že sumy nemusejí být zcela přesné, v hlavních relacích ale realitě odpovídají. ??? „Tyto údaje poskytují do informačního systému jednotlivé organizační složky státu na svojí zodpovědnost, proto ze strany Ministerstva financí nelze ověřit jejich správnost,“ …
Naivní občan by předpokládal že ve státním rozpočtu bude uvedena celková SUMA peněz které půjdou na neziskovky, o té pak parlament hlasuje a tato se pak přerozdělí mezi rezorty jak zmíněno. A o této sumě lze vést diskuzi, ale i o tom, kam ty peníze jít mají nebo ne.
Ale jestli jsem správně pochopil co říká pan Fous, tak si sami ty organizační složky státu rozhodují kolik peněz dají na neziskovky (a taky komu). a pouze tuto sumu nahlásí (nikoliv nutně) na MF.
To se ale obávám že v takovém bordelu se ani nic na neziskovkách šetřit nedá. To by i pan Okamura musel obejít všechny ministerstva ,kraje, obce, instituce, a u každého z nich si to ověřovat samostatně.
Ale to nebude dělat ani on, ale ani redaktoři z naprosto a suprově nezávislých médii..