Pavel Kysilka: 2017 bude rokem zlomu
1 DÍL SÉRIE PŘÍLEŽITOSTI A VÝZVY 2017. Rok 2016 byl rokem změn, rok 2017 nám ukáže, co je za horizontem. Platí to jak o politice, kde svět vstoupil do neznámých populistických vod, tak i o ekonomice. Tam, tvrdí kupříkladu Bank of America, přinesl loňský rok vrchol likvidity nerovnosti globalizace a deflace. Podrobnosti diskutovali publicista a konzultant Roman Chlupatý a předseda správní rady 6D Academy Pavel Kysilka. Jako tradičně nabízíme jejich hlavní teze.
Teze 1:
2017 může být přelomový rok. 2016 naznačil mnohé trendy, které se mohou letos naplno rozjet či projevit. V oblasti sociální je to určitě rozevírání názorových, hodnotových a kulturních nůžek mezi vzdělanější nebo intelektuální částí zemí, kterým říkáme západ, a mezi většinovou populací. V oblasti ekonomiky to pak rozhodně bude další divergence a to mimo jiné v oblasti měnové. Navíc hlavně v Evropě vidíme nepříjemnou dělící linku mezi severozápadem a jihovýchodem, která se v roce 2017 určitě může manifestovat menší nebo větší krizí v zemích jako je Itálie. V neposlední řadě pak nesmíme zapomínat na to, že nás čeká volební rok během kterého se vše zde zmíněné – a ještě víc – může nějak projevit. Jak nám přitom ukázal Brexit nebo prezidentské volby ve Spojených státech, může k tomu dojít způsobem, na který nebudeme úplně připraveni, a který nám tak připraví řadu překvapení.
[alter-eko-discussion thesis=“1″]
Teze 2:
Začíná rok kreativity i destrukce. K stavění nového a bourání starého dochází v podstatě pořád. Jsou ale určité epochy a etapy ve vývoji všech civilizací, kdy se toto zkoncentruje do poměrně krátkého časového horizontu; a právě v tom teď žijeme. I proto bude dobře se naučit v byznysu, politice i normální intelektuální sféře rozlišovat mezi tím, co je dlouhodobější trend, kterým prostě neotočíme, protože je hlubinný, a mezi tím, co jsou krátkodobé nahodilosti. Do těch dlouhodobých záležitostí kupříkladu určitě patří digitální revoluce, otevřená brána do nové epochy (a když říkáme epocha, tak mluvíme o několika dekádách). Na druhou stranu se určitě objeví některé nahodilosti, které budou zaplňovat první stránky novin, což mohou být volby, řešení některých krizí – ať už bankovních nebo ekonomických – a další věci, na které se možná jednou budeme dívat jako na epizody typu uprchlické krize a tak dále.
[alter-eko-discussion thesis=“2″]
Teze 3:
Připravte se na bod českého zlomu. Nesmírně důležité bude jak se “zabarví” nový americký prezident. Stejně tak je třeba sledovat, jak dopadne Brexit, což je nejen civilizační záležitost. V Británii je spousta českých investic a země je naším čtvrtým nejvýznamnějším partnerem. Doma nás pak čeká volební rok. Bylo by přitom vhodné nejen sledovat konkrétní jména a tváře, ale také začít využívat politiku jako zrcadlo, které ukazuje, jak lidé přemýšlí, z čeho mají obavy a čím žijí. Volby prostě mohou být analytickým nástrojem, který nám pomůže se zorientovat a začít správně komunikovat, otevírat témata, o kterých se teď často mlčí, protože jsou riskantní a spojená se spoustou nejistot. To, co dnešnímu světu chybí, je právě velmi otevřená komunikace bez politických korektností, pojmenovávání věcí pravými jmény. Už to, že se něco správně pojmenuje, totiž snižuje míru nejistoty, která je jen málokdy dobrá.
[alter-eko-discussion thesis=“3″]
Celý rozhovor Romana Chlupatého s předsedou správní rady 6D Academy Pavlem Kysilkou si můžete poslechnout ZDE.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Voda, válka, výroba: tři výzvy, kterým bude Česko čelit
Český byznys v roce 2017 čeká Rubikon. Kdo a proč se v něm (ne)utopí?
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
1 komentář
No právě, problém v tom, že rok 2016 nebyl rokem změn, ten byl pouze iniciací změn. Ty změny teprve nastanou, stejně jako mnohé závažné problémy nebyly v roce 2016 (vy)řešeny, ale pouze odsunuty na daší rok(y).
Takže skutečně se lze obávat že tyto změny se krizově budou projevovat současně, se synergickými efekty.
A nelze tedy vůbec předpokládat, že by šlo každou z nich řešit nějak rozumně, demokraticky a pluraritně,jak autor píše „.. otevřená komunikace bez politických korektností, pojmenovávání věcí pravými jmény“.. naopak se dá předpokládat, že všechny privilegované elity se budou se vší silou svého vlivu této „otevřené komunikaci bránit“.
Mimochodem, právě zakládaný Úřad absolutní pravdy pod direkcí ministra vnitra jasně ukazuje, že stát o jakoukoliv pluraritní komunikaci se svými oponenty nestojí. „Prostě napíše že lžou a jeto“