Parkoviště místo historické Schichtovy fabriky? V Ústí řeší, jak zabránit již povolené demolici
V pátek se v Ústí nad Labem mimořádně sejdou zastupitelé, mimo jiné proto, aby jednali o osudu historické správní budovy Schichtových závodů na Střekově. Její část v areálu bývalých Severočeských tukových závodů, dnešní Setuzy, je připravena k demolici. Vlastní ji společnost STZ Developement, která místo ní plánuje vybudovat parkoviště.
Proti demolici vystupuje například opoziční PRO! Ústí, UFO a ODS, bývalí primátoři za ODS Jan Kubata a Petr Gandalovič nebo historik a senátor Martin Krsek. HlídacíPes.org přináší souhrn dokumentů, které se k aktuální situaci váží.
Městské zastupitelstvo
Návrh na svolání mimořádného zastupitelstva podalo 13 zastupitelů z klubů PRO! Ústí, Ústeckého fóra občanů a ODS. Zastupitelstvo se uskuteční v pátek od 12.30 a přímý přenos z jednání je možné sledovat zde.
Jedním ze tří navrhovaných bodů je i „Odvrácení hrozby demolice historické správní budovy Schicht – Setuza“ včetně návrhu usnesení a důvodové zprávy. Usnesení má zavázat radu města k následujícím krokům: „Vstoupit v jednání s majitelem a společně hledat smysluplné využití objektu za pomoci dotačních zdrojů na revitalizaci brownfieldů a předložit zastupitelstvu varianty záchrany tohoto industriálního dědictví, a to včetně možnosti odkoupení objektu do majetku města.“
Celý text návrhu usnesení včetně důvodové zprávy najdete zde.
Situaci kolem plánované demolice shrnul senátor Martin Krsek v následujícím videu:
Odkup a dotační programy
Podle podkladů k jednání, které zastupitelům rozeslal Martin Krsek, je možné na případný odkup budovy využít dotační titul Ministerstva pro místní rozvoj na tzv. brownfieldy. Najdete ho zde.
„V tomto dotačním titulu jsme maximálně zvýhodněni coby region spadající do strukturálně postiženého kraje a navíc spadáme i do hospodářsky a sociálně ohrožených území. Tedy máme nárok na dotaci ve výši 50 % nákladů, dalších 40 % můžeme získat jako bezúročnou půjčku. V součtu to může být až 50 miliónů. Vedle kupní ceny, která je momentálně 29,9 miliónů (s avízem ochoty jednat o slevě), bychom tak byli schopni z dotace zafinancovat i nutné zabezpečení objektu před další devastací,“ píše se v podkladech pro páteční jednání.
Zmíněná částka 29,9 milionu korun je stále aktuální, prodej budovy zajišťuje realitní a finanční kancelář Horák a spol. Inzerát najdete zde.
Trocha historie
Schichtovy závody v Ústí nad Labem byly na přelomu 19. a 20. století největším podnikem svého druhu v Evropě. Stojí na pravém břehu Labe v městské části Střekov. Po druhé světové válce byl majetek Schichtů v Československu znárodněn, avšak jméno zakladatele zůstalo v názvu firmy až do roku 1951. Později vznikl národní podnik Severočeské tukové závody, dnešní Setuza.
„Ten dům je památkou na zlatou éru Ústí nad Labem, kdy tu uvědomělí podnikatelé budovali svá impéria. Schichtovy závody byly největším drogisticko-potravinářským podnikem v Evropě a když v roce 1929 majitelé spoluzakládali Unilever, centrála pro střední a východní Evropu byla právě zde.“
(senátor Martin Krsek)
V části historicky cenné správní budovy Schichtových závodů už o minulém víkendu začaly přípravy na demolici. Jde o starší část přiléhající k samotnému ředitelství z roku 1908. Vedlejší cennější mladší části z let 1911 až 1913 se zatím bourání týkat nemá. Za město má věc na starosti „majetková“ náměstkyně Věra Nechybová (nez.). Ta pro ČTK uvedla, že město jedná o dalším postupu s ministerstvem kultury.
Samotnou demolicí se zabývá stavební úřad, který podle Nechybové město neinformoval. Stavební úřad totiž pod výkon samosprávy nespadá, jde o přenesenou působnost státní správy. „Povolení k demolici objektu, který je velmi zdevastovaný, vybrakovaný a ve špatném technickém stavu, se však týká jeho spodní části. Způsob záchrany cennější horní části budovy je na majiteli,“ uvedla Nechybová.
„Zaslali jsme dopis ministrovi kultury s návrhem možnosti využití a s výzvou, aby se připojil k úsilí o záchranu budovy prostřednictvím státních a možná i evropských prostředků.“
(náměstkyně primátora Věra Nechybová)
Náklady na případnou rekonstrukci budovy jsou podle Nechybové pro město příliš vysoké, vedení prý i tak hledá řešení na její záchranu. „Zaslali jsme dopis ministrovi kultury s návrhem možnosti využití a s výzvou, aby se připojil k úsilí o záchranu budovy prostřednictvím státních a možná i evropských prostředků,“ řekla Nechybová. Podle ní by mohlo v budově vzniknout třeba muzeum průmyslové revoluce Severních Čech.
„Myslel jsem, že tuhle primitivní éru, kdy jenom bouráme, máme v Ústí už za sebou. Tohle je barbarství.“
(senátor Martin Krsek)
Dopis bývalých primátorů
S výzvou se na vedení města dopisem obrátili také bývalí ústečtí primátoři za ODS Petr Gandalovič a Jan Kubata. Současného primátora Petra Nedvědického požádali, aby s majitelem budovy vyjednával a vyvinul o maximální úsilí o zachování budovy.
„Historická zástavba bývalého podniku Setuza je vzácnou a nenahraditelnou stopou dynamické industrializace Ústecka v dobách Rakouska-Uherska i Československa. Jde o památku symbolizující prudký průmyslový a sociální rozvoj města. Je třeba udělat maximum pro její záchranu.“
(z dopisu bývalých primátorů Kubaty a Gandaloviče)
Celý dopis najdete zde:
Na otevřený dopis reagoval primátor Petr Nedvědický (ANO). I on tvrdí, že město hledá řešení ve spolupráci s ministerstvem kultury a připomíná, že náklady na rekonstrukci by po případném odkupu výrazně převážily možnosti rozpočtu města Ústí nad Labem.
Odpověď primátora Nedvědického najdete zde:
Památková ochrana
Tento týden zahájilo ministerstvo kultury správní řízení o prohlášení správní budovy památkou. To by ji v budoucnu mělo uchránit před další devastací. Tato ochrana se ovšem nevztahuje na zmíněnou část budovy, na niž již byl vystaven demoliční výměr.
„Ministerstvo bohužel nemělo odvahu do rozhodnutí zahrnout i část objektu, na kterou magistrát města Ústí nad Labem v listopadu 2022 vydal povolení k demolici. Ovšem i tak je to dobrá zpráva. Jednak to brání očekávatelné snaze pokračovat v budoucnu v demolicích i na dalších částech správní budovy, a také to otvírá prostor k vyjednávání s majitelem, aby od demolice upustil,“ říká Martin Krsek.
Celé rozhodnutí odboru památkové péče ministerstva kultury ze 13. února 2023 najdete zde:
Jako důvod k bourání uvádí firma STZ Development, že pro ni dlouhodobě nemá využití a oprava je pro ni ekonomicky nevýhodná. Jednatele Jakuba Malicha citovala na konci ledna letošního roku severočeská mutace deníku MF Dnes. Celou budovu prý nemají v úmyslu bourat: „Od počátku mého působení ve společnosti hledáme s kolegy téma pro uplatnění tohoto bezpochyby výjimečného architektonického počinu, který však už mnoho let chátrá.“
Související články
Hrobky významných Ústečanů dál chátrají. Hlavně kvůli hádkám politiků
„Výsledkem těchto zásahů je velmi špatný technický stav – budova je dlouhodobě nevytápěná, postupně začínají vypadávat okna, neboť tmel se již časem vydrobil. Nejzásadnější problém je však v části historicky přistavované, a to nad starým vjezdem do areálu, kde je významně narušena statika budovy, což je viditelné i pouhým okem,“ řekl deníku Malich.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
7 komentářů
Proč a který úředník stavebního úřadu demolici povolil? Nyní zase budou magistrátní poslanci chytat zajíce za levou zadní nohu. Něco podivného se děje na ústeckém magistrátu!
No vždyť ano, „..„Vstoupit v jednání s majitelem a společně hledat smysluplné využití objektu za pomoci dotačních zdrojů, atd“..
Tak když páni na magistrátě majitelům na všechno přiklepnou dotace, tak se tito jistě dají usmlouvat, že ten barák za t y prachy budou revitalizovať dál. Jen aby je za pár let někdo neudal, že okrádají stát na dotácích…:)…
Schichtové, Baťové a další zakladatelské rody pozvedly celé Česko. Čímž ovšem bránili vítězství socialismu – právě tím VŠESTRANNÝM pozvedáním úrovně podnikatelského prostředí i lidí.
Proto je nacista Beneš musel zlikvidovat, aby mohl ČSR dokopat k národnímu socialismu; viz jeho vlastní slova: „…nejdůležitějšímu opatření hospodářskému, stanovenému podepsáním dalekosáhlých dekretů o postátnění a znárodnění klíčových průmyslů, o postátnění bank a pojišťoven. Neskrývám si nijak fakt, že se tím dotýkáme struktury dřívější liberální společnosti a že se tu dáváme na cesty, které mají vésti k socialisaci moderní společnosti.“
Celý ten hnus zde: http://www.psp.cz/eknih/1945pns/stenprot/002schuz/s002001.htm
Po převratu jsme mohli majetek vrátit původním vlastníkům, resp. to, co jsme z ukradených podniků nestačili zničit.
Jenže návrat majetku – a tím i návrat rozvoje naší vlasti – zmařil Václav Klaus, jenž měl s Českem jiné plány: Zločinné Benešovy dekrety zrušeny nebyly.
Dodnes sklízíme trpké plody – podivná podnikatelská impéria Babiše a jemu podobných komoušských zbohatlíků prostě nemohou mít podnikatelský étos Schichtů a Baťů.
Poučíme se někdy z vlastních chyb?
Ale takhle snad ne. Za první republiky byla mezi státem a podnikateli symbióza, obě strany se potřebovaly navzájem- Nakonec jak se dá dohledat, už tehdá rozhodovali politici o subvencích právě pro ty podnikatele.
A pokud jde o ten odkázaný velezrádný projev, tak je nutné si taky přečíst kd y a kde se to konalo „..28. října 1945 schůze prozatimního NS, přitomni – Členové vlády: předseda vlády Fierlinger; náměstkové předsedy vlády: Gottwald, , dr Stránský, arm. gen. Svoboda, (a řada dalších),
bod: Potvrzení presidenta republiky (rozuměno Beneše). Vzhledem k té účasti, a taky tomu že k nám přijela vítězně právě Rudá armáda, tak už tehdy muselo být i Benešovi jasné, že ani jako prezident o téhle zemi už tolik nerozhoduje, a těch pár frází byla jen cena za to že ho nechali ve funkci ještě tři roky.
Majetky po převratu jsme, jak dobře víte vraceli, jenomže a pouze původním vlastníkům, tedy fyzickým osobám. Takže kdyby tenkrát Baťovy závody patřily Baťovi, vrátily by se taky.
Jenomže, ke vší smůle, Baťovy závody byly akciovka (stejně jako velké banky, doly, velké výrobní podniky), tudíž ty se nevracely, protože už ani nebylo komu. Ono i dodnes jak známo, je někdy problém dohledat komu vlastně nějaká akciovka patří a kdo v ní rozhoduje..
Každá taková dnešní akciovka má nějakého formálního jednatele a taky nasmlouvaných deset právníků, že se pak ty právní spory o tom co se může nebo nemůže vlečou po soudech řady let…
Vy nejste úplně hloupý, „petrph“.
Takže sám nevěříte tomu, co zde hlásáte, DLOUHODOBĚ, bezostyšně, bez ohledu na všeobecně známá fakta.
Každopádně: Nejdůležitější Benešův projev jste buď nečetl, v obavě, co byste se mohl dozvědět (to je časté chování českých nácků-benešistů), nebo četl, ale doufáte, že ho nečetli Vaši čtenáři – takže jim můžete dál věšet bulíky na nos.
Nehledě na důvody poválečného vzrůstu moci komoušů: Selhání Benešovy (i Masarykovy!) zahraniční politiky ve 30. letech, Benešův odporný kšeft se Stalinem, Benešem iniciovanou etnickou čistkou atd.
Ani nevím, jestli bych chtěl číst myšlenky Vám, Pergillovi a dalším zdejším lžinenávistníkům. Asi ne, v obavě, že by mne mohla zavalit ta černá nicota.
Čest a Nazdar!
Zlatá éra ÚnL skončila po roce 89. Vilu může zachránit je to, že majitel byl Žid. Dnešní politici to klidně nechají zbourat, jako mnohé jiné památné historické budovy v ČR.
Zlatá éra Ústí skončila Benešovou loupeží („znárodněním“) a etnickou čistkou, spáchanou českými komouši a nácky po skončení 2. sv. války.
Češi rozkradli, co mohli, zbytek nechali zchátrat.
Po převratu jsme zmeškali SKVĚLOU příležitost vrátit majetek vlastníkům či jejich dědicům, obnovit tak tradici a rozkvět – příležitost rychleji obnovit komouši a Rusáky poničené Česko.
Dnešní politici – snad – začnou alespoň něco napravovat. Ale zlodějští babišové nezmizeli, čeští komoušové a náckové jakbysmet.
Mimochodem: Zlatý věk už v podstatě prožíváme TEĎ, díky našemu ukotvení v euroatlantické civilizaci. Jen si to nedokážeme dostatečně uvědomit.