Pachatelé zločinů z nenávisti se považují za hrdiny a ochránce své kultury, říká studie

Napsal/a Robert Břešťan 13. listopadu 2018
FacebookTwitterPocketE-mail

Zločiny z nenávisti, v angličtině úderněji nazývané hatecrimes, zahrnují pestrou škálu případů motivovaných „rasovou, národnostní, náboženskou nebo jinou nesnášenlivostí“ – jako je nebezpečné vyhrožování, vydírání či úmyslně ublížení na zdraví. Policie v ČR eviduje ročně zhruba 150 – 200 takových incidentů.

Až na tragické výjimky nemívají tuzemské případy obvykle fatální důsledky. V USA, odkud studie Ligy proti hanobení a pomluvě (Anti-Defamation League) zaměřená na pachatele zločinu z nenávisti pochází, je situace závažnější.

Jen v posledních týdnech média popsala několik smrtelných útoků v Kansasu, New Yorku nebo Pittsburghu – konkrétně tam šlo o vraždu 11 lidi v synagoze.

I když se studie věnuje konkrétně situaci ve Spojených státech, některé postřehy lze použít i v dalších zemích světa, včetně Česka.

Znejistělý bílý muž

Ze studie, podrobné popsané deníkem Washington Post, plyne, že pachateli zločinů z nenávisti jsou ve většině případů „bílí muži, kteří jsou přesvědčeni, že chrání svou kulturu a rasu a považuji za historickou danost, že jsou nadřazeni jiným kulturám či národnostem“.

Studie, zveřejněná též v odborném časopise American Behavioral Scientist, poukazuje na souvislost mezi nárůstem počtu zločinů z nenávisti a politickou rétorikou z americké prezidentské kampaně z roku 2016 napadající menšiny či imigranty.

 

 

Mezi faktory, které nárůst zločinů z nenávisti podporují, patří podle expertů zejména ekonomické problémy, rozpad některých průmyslových odvětví a pocit (podpořený například i někdejším zvolením Baracka Obamy prezidentem), že „bílá rasa postupně přichází o svůj dominantní status“.

Zeman a Trump jako omluva

Americká FBI v roce 2016 evidovala 6121 „hatecrimes“ (česká policie za stejné období 175, skoro polovinu případů z toho tvoří paragraf  „založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“.

Ospravedlnění svých výpadů proti uprchlíkům a imigrantům hledají podle expertů lidé i ve výrocích vysoce postavených politiků (ať již Donalda Trumpa v USA nebo Miloše Zemana v Česku).

„Rétorika vycházející z Bílého domu dává lidem licenci k napadání těchto lidí,“ cituje Washington Post Daryla Johnsona, někdejšího analytika pro terorismus z amerického ministerstva vnitra.

Významnou roli v šíření zločinů z nenávisti hraje internet a sociální sítě.

Časy, kdy se extremisté mohli cítit na okraji a osamělí, protože lidé stejného smýšlení byli daleko a nedalo se s nimi komunikovat bezprostředně a rychle, jsou pryč.

Komnata plná ozvěn

S nástupem internetu, chatovacích místností a později sociálních sítí získali extremisté nejen novou komunikační platformu, ale i utvrzení v pocitu své nadřazenosti, v tom, že mají pravdu, i v tom, že stejný názor jako oni sdílí i mnozí další.

„Jde právě o ten pocit, že jste součástí velké skupiny stejně smýšlejících. Není to jen nějaká bublina, ale spíše komnata plná ozvěn, v níž jsou lidé bez ustání vystavováni stejně extrémním názorům, jaké zastávají i oni, často i extrémnějším,“ říká Mark Pitcavage, analytik americké Ligy proti hanobení a pomluvě.

Závažnější otázka je, co vede vyznavače extrémních a extremistických názoru a postojů k tomu, aby je nakonec přetavili v praxi.

Na to vědci ani studie odpověď nemají. Platí však podle nich pravidlo, že i když ne všichni extremisté jsou pachatelé zločinů z nenávisti, všichni tito pachatelé jsou extrémisté.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)