Pachatelé zločinů z nenávisti se považují za hrdiny a ochránce své kultury, říká studie
Zločiny z nenávisti, v angličtině úderněji nazývané hatecrimes, zahrnují pestrou škálu případů motivovaných „rasovou, národnostní, náboženskou nebo jinou nesnášenlivostí“ – jako je nebezpečné vyhrožování, vydírání či úmyslně ublížení na zdraví. Policie v ČR eviduje ročně zhruba 150 – 200 takových incidentů.
Až na tragické výjimky nemívají tuzemské případy obvykle fatální důsledky. V USA, odkud studie Ligy proti hanobení a pomluvě (Anti-Defamation League) zaměřená na pachatele zločinu z nenávisti pochází, je situace závažnější.
Jen v posledních týdnech média popsala několik smrtelných útoků v Kansasu, New Yorku nebo Pittsburghu – konkrétně tam šlo o vraždu 11 lidi v synagoze.
I když se studie věnuje konkrétně situaci ve Spojených státech, některé postřehy lze použít i v dalších zemích světa, včetně Česka.
Znejistělý bílý muž
Ze studie, podrobné popsané deníkem Washington Post, plyne, že pachateli zločinů z nenávisti jsou ve většině případů „bílí muži, kteří jsou přesvědčeni, že chrání svou kulturu a rasu a považuji za historickou danost, že jsou nadřazeni jiným kulturám či národnostem“.
Studie, zveřejněná též v odborném časopise American Behavioral Scientist, poukazuje na souvislost mezi nárůstem počtu zločinů z nenávisti a politickou rétorikou z americké prezidentské kampaně z roku 2016 napadající menšiny či imigranty.
Mezi faktory, které nárůst zločinů z nenávisti podporují, patří podle expertů zejména ekonomické problémy, rozpad některých průmyslových odvětví a pocit (podpořený například i někdejším zvolením Baracka Obamy prezidentem), že „bílá rasa postupně přichází o svůj dominantní status“.
Zeman a Trump jako omluva
Americká FBI v roce 2016 evidovala 6121 „hatecrimes“ (česká policie za stejné období 175, skoro polovinu případů z toho tvoří paragraf „založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“.
Ospravedlnění svých výpadů proti uprchlíkům a imigrantům hledají podle expertů lidé i ve výrocích vysoce postavených politiků (ať již Donalda Trumpa v USA nebo Miloše Zemana v Česku).
„Rétorika vycházející z Bílého domu dává lidem licenci k napadání těchto lidí,“ cituje Washington Post Daryla Johnsona, někdejšího analytika pro terorismus z amerického ministerstva vnitra.
Významnou roli v šíření zločinů z nenávisti hraje internet a sociální sítě.
Časy, kdy se extremisté mohli cítit na okraji a osamělí, protože lidé stejného smýšlení byli daleko a nedalo se s nimi komunikovat bezprostředně a rychle, jsou pryč.
Komnata plná ozvěn
S nástupem internetu, chatovacích místností a později sociálních sítí získali extremisté nejen novou komunikační platformu, ale i utvrzení v pocitu své nadřazenosti, v tom, že mají pravdu, i v tom, že stejný názor jako oni sdílí i mnozí další.
„Jde právě o ten pocit, že jste součástí velké skupiny stejně smýšlejících. Není to jen nějaká bublina, ale spíše komnata plná ozvěn, v níž jsou lidé bez ustání vystavováni stejně extrémním názorům, jaké zastávají i oni, často i extrémnějším,“ říká Mark Pitcavage, analytik americké Ligy proti hanobení a pomluvě.
Závažnější otázka je, co vede vyznavače extrémních a extremistických názoru a postojů k tomu, aby je nakonec přetavili v praxi.
Na to vědci ani studie odpověď nemají. Platí však podle nich pravidlo, že i když ne všichni extremisté jsou pachatelé zločinů z nenávisti, všichni tito pachatelé jsou extrémisté.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
13 komentářů
Myslim, ze je to jasne. Pokud nekdo pretavi svou nenavist do nasilneho cinu, je to psychopat. Nevim, co je na tom vedcum nejasne.
Až na to, že to žádný psychopat není, což vědci vědí.
Psychopat rozhodně jedná jinak a má zcela jiné myšlení.
Psychopat těmito lidmi manipuluje, aby se stali jeho ovcemi.
Sám psychopat dobrovolně neútočí, to jen, když je zahnán do kouta.
V době kdy jsem se potuloval v podsvětí, tak mne přesně tato záležitost velmi zajímala. Proč je někdo dacan. Přímo jsem se těch dacanů ptal, proč to dělají . Například zlodějům bylo jasné, že je stejně chytnou a zavřou. Na přímou otázku jsem dostal přímou odpověď, kdy mi tázaný odpověděl JA JSEM JINÝ NEŽ TY a ty to nemůžeš pochopit. S extremismem je to jistě to samé. Každý máme jiný mozek. Trump a Zeman jsou jen nebezpeční mediální kabaretiéři a my jejich naivní posluchači.
V podsvětí jsem se sice netoulal, leč i ze světové literatury je zřejmé, že tato odlišná kultura se zcela jinými pravidly existuje, a je těmi kdo jí znají (tedy třeba i justicí) všeobecně uznávaná…Můžeme začít třeba od díla pana Victora Huga – a skončit třeba u našeho Františka Němce a jeho novely Alibi (z roku 1931) , začínající poměrně odbornou disputací dvou zlodějů, táty a syna, o tom, zda lze u soudu využít jako obhajobu svědectví o non-faktu . Což může mít pro syna přímo fatální význam, jak dále vyplývá z děje…
Je téměř neuvěřitelné, že teroristické útoky tak zvaných islamistů se stovkami nic netušících obětí „bílých Evropanů“, nejsou uvažovány jako zločiny z nenávisti, z nenávisti vyznavačů islámu – islamistů vůči jinověrců, přestožeislamisté útočí i na pouhé symboly jiných náboženství jako jsou skalní sochy Budhů
(„Buddhové z Bamjánu byly dvě obří sochy stojících Buddhů vytesané do skalního masivu v bamjánském údolí v Afgánistánu. Sochy se nacházely přibližně 230 kilometrů severozápadně od afghánského hlavního města Kábulu v nadmořské výšce okolo 2 500 metrů. Byly vytvořeny v 6. století a stály až do roku 2001, kdy byly zničeny radikální islámsko-politickou skupinou Tálibán, ačkoliv se proti tomu postavilo i množství islámských států“. Zdroj : Referáty-seminárky.cz).
No tak když už jsou tady tolik srovnávány USA s Českou republikou (tzn. země, kde takové aspoň výchozí reálie mohou být dost jiné), tak bychom k tomu mohli pomalu přidat třeba i takový Pákistán… A jak víme třeba i tady ze sousedního článku (o té propuštěné křesťance), tak zrovna tam je hodně takových, kteří mají sklony k páchání nějakých zločinů z nenávisti seksakramentsky blízko. O tom se vůbec, ale vůbec nedá pochybovat…
Zákon kriminalizující občany kteří v rozporu s vládnoucí klikou v zemi vyjadřují jiný názor než si vládnoucí klika přeje je sám zločinecký. K demokracii neoddělitelně patří i právo svobodně nenávidět kohokoliv a cokoliv a takový názor svobodně šířit. USA a my také už dávno nežijeme v demokracii, ale v odporné diktatuře. Je naprosto nehorázné požadovat po občanech aby milovali někoho proto, že má černou kůži nebo proto, že podporuje současnou zrůdnou vládu.
To je ale smutné, zneužívat sociologické studie k politickým denunciacím. Ono je sice pravda že jak napsáno v úvodu „..„jsou bílí muži, kteří jsou přesvědčeni, že chrání svou kulturu a rasu a považuji za historickou danost, že jsou nadřazeni jiným kulturám či národnostem“ – ovšem toto je samo o sobě definice kolonialismu z 19.století, kterou – jak (alespoň intelektuálům) dobře známo, pojmenoval pan Kipling ve své básni Břímě bílého muže – a takto se v mnoha souvislostech alibisticky používá dodnes…(Jak jinak se asi zdůvodňuje přítomnost našich vojáků v Afghánistánu).
Čili, bohužel ty hluboké rozpory – a zejména v USA byly jsou a ještě budou – a jsou i mediálně šířeny samotnou americkou kulturou „osamělých strážců společnosti“ . Na to totiž nepotřebují nějakého Trumpa, na to jim stačí aby se pravdivě naučili vlastní historii, a taky pár dní (a nocí) sledovali své filmové hrdiny na x programech v bedně. Tedy bohužel, navíc, a to je poměrně časté, neměli své vlastní a dost smutné zkušenosti s multikulturní společností..
Naše přítomnost v Afgánistánu se zdůvodňuje snahou o kolonizaci resp. úvahami o nadřazenosti? Nesmysl, jsme tam přece z jiného důvodu, který byl jasný i jinak jednoduššímu prezidentu Buschovi ml.: válka s terorem.
A co myslíte těmi „dost smutnými zkušenostmi s multikulturní společností“? USA mají spíš dost smutné zkušensoti s rasismem a snahy o nadřazenost, proto dnes jako multikulturní společnost mají pravidla, jaké mají (oschrana menšin atd.)
Uveďte jeden příklad Afgánce, který za posledních 20 let spáchal v Evropě nebo USA teroristický čin. Bin Ládin byl bohatý saudský Arab, většina vedoucích členů Al-Kájdy pak Egypťané, Maročané, Tunisané a opět saudští Arabové.
Boj proti okupantům a vojáci NATO v Afganistánu už 17 let nikým jiným pro místní nejsou,je zcela pochpitelný a logický.
No… Pokud jde o ten terorismus v Evropě, tak „malé ryby“ by se mezi těmi Afghánci našli (třeba vloni nebo předloni, jak ten Afghánec v Německu napadl, s pokřikem „Alláhu akbar!“, sekerou ty čínské turisty ve vlaku a němečtí policajti ho zastřelili). A navíc pokud jde o migranty, tak zrovna v případě Afghánců se připomínalo, že u nich byly dost nápadné sklony k tomu, co se ani nehodnotí jako terorismus, ale prostě jako taková násilná kriminalita – což pak ale zase může budit podezření, že u nich tedy může existovat nějaký kolektivní nepřátelský pocit vůči Evropanům (že by se chtěli mstít za tu okupaci, na které se podílí i evropské státy?) anebo že jde prostě o nejhorší sebranku (podobně jako se v případě těch Afričanů, migrujících do Evropy, připomínalo nebo odhadovalo, že jde často o propuštěnce z věznic, psychiatrických léčeben apod.)…
Ale tak je taky jasné, proč Američané v roce 2001 vpadli zrovna do Afghánistánu. Vždyť přece zrovna tam, pod ochranou Tálibánu, měl bin Ládin a al-Kájda svojí základnu.
Ale no jistě že ano. Pokud by snad považovali Afghánistán za svéprávný moderní stát, už dávno by předali obranu státu místní vycvičené armádě a policii.. Jenže vzhledem k tomu že ho nepovažují.. musí tam ty armády nechat a rozhodovat v obraně za něj.
No a pokud se týče špatné zkušenosti s multikulturní společností , tim jsem myslel osobní zkušenost, když ho vezme třeba někdo klackem přes hlavu..
A co když ty „zločiny z nenávisti“, páchané, jak jinak, bílými rasisty, nejsou zločiny z nenávisti, ale zločiny ze strachu? Ze strachu o sebe, o svoji rodinu, o budoucnost svých dětí?