Plukovník Moravec o chystaném obsazení informoval v pondělí 13. března vládu, ale tady se setkal s despektem a téměř ponižujícím posměchem. Ministr zahraničí František Chvalkovský jeho informace bagatelizoval, dokonce ho okřikl, ať před vládou nehraje divadlo, že je v Berlíně klid.

Taková vládní reakce plukovníka Františka Moravce nemile překvapila a zdrtila. Rozhodl se proto jednat na vlastní pěst a využít nabídku britské Inteligence Service, kterou jemu a přednostovi jeho pátrací sekce Emilu Strankmüllerovi o den dříve v Praze učinil major Harold Gibson – dostat část zpravodajců a důležitých dokumentů do bezpečí na britské ostrovy. Operace Transfer se rozjela na plné obrátky.

Rozkaz spálit tajné dokumenty

Britové na 14. března 1939 zaplatili pro 12 československých zpravodajců mimořádný let holandské společnosti KLM, který oficiálně startoval v rumunské Bukurešti, měl mezipřistání v Praze a Rotterdamu a jeho konečný cíl byl Londýn. Letadlo pro 14 cestujících bylo ale celé vyhrazeno jen pro dvanáct pasažérů, kteří měli odletět z Prahy.

Spolu s nimi se v letadle počítalo i s přepravou části nejvýznamnějších dokumentů, které už od 13. března zpravodajci horečně třídili a připravovali. Do zapečetěných balíků uložili především detailní evidenci živé agenturní sítě, doklady o vývoji vojenského zpravodajství ve 30. letech a také přesně účetně evidovanou korunovou i valutovou hotovost ze zpravodajského fondu. Major Gibson pak zajistil přepravu zbylého množství dalších důležitých dokumentů do Velké Británie diplomatickou kurýrní poštou.

Plukovník František Moravec. Zdroj: se souhlasem VHÚ

Plukovník Moravec začal od 12. do 13. března postupně do plánu zasvěcovat vybrané členy týmu. Podle jeho příkazu o odletu nesměli s nikým mluvit, a to ani s rodinnými příslušníky. Své nic netušící blízké tak zpravodajci museli prozatím nechat ve vlasti. Jejich odchod do exilu se uskuteční později, ještě před napadením Polska.

Těsně před cestou na letiště plukovník Moravec informoval o přesunu do zahraničí své dva nadřízené, kteří mu jeho plán odsouhlasili.

Na palubu dopravního letadla Douglas DC-3 se odpoledne 14. března dostalo v pořádku 11 důstojníků, dvanáctý, major Bohumil Dítě, odlet nestihl, protože měl při návratu ze služební cesty na Slovensku nehodu.

Další tajné a důvěrné spisy na Hlavního štábu, ale i na velitelstvích sborů a většiny divizí, se podle rozkazu začaly v noci ze 14. na 15. března pálit, aby nepadly do rukou nacistů.

„Ve čtvrt na tři ráno 15. března 1939 totiž odposlechli a natočili na válec fonografu  příslušníci zpravodajského oddělení Hlavního štábu armády štábní kapitán Čáslavka s praporčíkem Šlégrem telefonický rozhovor z Berlína mezi prezidentem Háchou a předsedou vlády Beranem. To, co vojáci předvídali, se teď s definitivní platností potvrdilo! Za několik hodin začnou německé jednotky obsazovat zbytek Čech a Moravy…,” přibližuje historik Jindřich Marek z VHÚ dobu horečného ničení důležitých dokumentů.

Němečtí vojáci pak po příchodu nalezli už jen prázdné skříně a trezory. Jak konstatuje historik Jindřich Marek, bohužel ne všude byli tak důslední. Dokonce i na některých vyšších vojenských velitelstvích, např. v Hradci Králové, ale i jinde, docházelo k tomu, že část citlivých dokumentů nacistům do rukou přece jen padla. „Velmi nedůslední byli třeba na  ministerstvu vnitra, kde materiály, bohužel, posloužily nacistům jako dobrý zdroj informací do další etapy.”

Letadlo s Moravcovými zpravodajskými důstojníky odletělo z Prahy v poslední chvíli,  doslova za pět minut dvanáct. Hodinu po odletu totiž  na pražské policejní prezidium dorazil dálnopis z Ostravy se zprávou, že německé vojsko překročilo u Hrušova hranice zbytku republiky a cestou odzbrojuje československé bezpečnostní orgány.

Před devatenáctou hodinou příslušníci Leibstandarte SS Adolf Hitler obsadili tehdejší průmyslovou Moravskou Ostravu. Zbytek území okleštěného státu zabrali nacističtí vojáci hned druhý den, 15. března 1939.

Plukovník František Moravec se svými spolupracovníky pokračoval prakticky hned po přistání v Londýně v úspěšné zpravodajské činnosti, spolupracoval s exilovou vládou a prezidentem Edvardem Benešem. Moravcovo oddělení bylo v kontaktu i s domácími odbojovými skupinami v protektorátu a podílelo se na různých protinacistických akcích, z nichž nejvýznamnější je bezesporu odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.