Ilustrační foto: Profimedia

Ondřej Neumann: Má stát podporovat soukromá média? Pokud padnou, zůstaneme bezbranní

Napsal/a Ondřej Neumann 28. března 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

IN MEDIAS RES. Soukromá média mají nezastupitelnou úlohu v demokratickém systému. Osvícený stát by jim měl v těžkých dobách pomoci. Protože pokud padnou, stane se stát fakticky bezbranným proti vnitřním i vnějším uzurpátorům svobody.

Má – a může vůbec – stát podporovat soukromá média? Tahle otázka budí vášně i obavy o nezávislost médií, kterým by stát nějakým způsobem pomohl. Naposledy se o tom mohli přesvědčit diváci debaty CNN Prima News, ve které se střetli čerstvě jmenovaný vládní zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma a zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra.

Přestřelka na Primě

„(Média) nejsou součástí žádného vládního resortu, když pominu veřejnoprávní, která spadají pod ministerstvo kultury. Ta soukromá pak během covidové krize na rozdíl od jiných odvětví nemohla dostávat žádnou finanční podporu,“ vysvětloval Klíma náplň své práce. Naopak Vávra ostře kritizoval už samotný vznik postu vládního zmocněnce pro média a boj s dezinformacemi.

„Je to prostředek k ovládání médií. Vláda to dokazuje vším, co dělá. Pan Klíma se nechal slyšet, že bude dotovat média. Ta správná. Takže jsme zpátky v době, kdy jsme měli státem sponzorované noviny, což je neskutečné,“ oponoval herní vývojář Vávra, který se v minulosti podílel na vývoji úspěšných titulů, jako jsou Mafia či Kingdom Come: Deliverance.

„Vláda nechce a nemůže kontrolovat média, jsme v demokracii. Neřekl jsem, že chci dotovat správná média, pan Vávra dezinformuje a sám předvádí, jak dezinformace vypadají. Vytrhne se něco, k tomu se něco doplní a pak se to vloží do úst,“ kontroval Klíma s tím, že podle jeho přesvědčení má podpora směřovat k zajištění „plurality médií“. A dodal, že takováto podpora se často vyskytuje ve vyspělých evropských státech a rozhodně se neřídí „náklonností k vládě“.

Faktem je, že v mnoha evropských zemích existují dotační programy pro média dlouhodobě, v jiných vlády podpořily novináře a vydavatele během pandemie koronaviru alespoň formou mimořádné pomoci. Ukázal to jasně Monitoring plurality médií prováděný každoročně od roku 2014 Centrem pro pluralitu a svobodu médií v 27 zemích EU a v pěti kandidátských státech.

Pouze v deseti z 32 hodnocených zemí neexistoval v roce 2020 žádný program podpory pro média. Česká republika je jednou z nich. Dalšími jsou Albánie, Bulharsko, Estonsko, Řecko, Irsko, Malta, Rumunsko, Slovensko a Turecko. Vlády v řadě zemí naopak poskytly v prvním „covidovém roce“ účinnou podporu.

Rakousko navýšilo stávající režim dotací pro média o téměř 35 milionů eur, španělská vláda poskytla 15 milionů eur pro televizní kanály. Lotyšsko uvolnilo 1,2 milionu eur, mimo jiné na pokrytí nákladů na dodání tištěných publikací a na provoz digitálních médií.

Ve Finsku poskytla vláda 7,5 milionu eur na mzdové náklady a honoráře pro freelancery. Francie kromě opatření, jako jsou státem garantované půjčky a nouzový fond, vyčlenila více než 100 milionů eur na zajištění distribuce a posílila svůj „strategický fond pro rozvoj tisku“.

Nepřímé subvence, převážně ve formě daňových výjimek, mohla využít média ve dvou třetinách zkoumaných zemí. V Německu přispěly finančně místním médiím během pandemie i regionální vlády.

Co doporučuje Rada Evropy

Jinými slovy: státní podpora soukromých médií není ve vyspělé Evropě žádné tabu. Právě naopak. Ukazuje to ostatně i nedávné rozhodnutí Rady Evropy, což je – aby nedošlo k mýlce – organizace zcela nezávislá na Evropské unii. V současné době jsou jejími členy všechny evropské státy kromě Vatikánu, který má statut pozorovatele, Ruska – to bylo vyloučeno v březnu 2022 kvůli útoku na Ukrajinu, Běloruska, Kazachstánu (je kandidátskou zemí) a tzv. „sporných států“ Abcházie, Jižní Osetie, Kosova, Náhorního Karabachu, Podněstří a Severního Kypru. Jinými slovy – všechny slušné a demokratické země starého kontinentu mají v Radě Evropy své zastoupení.

A tahle Rada Evropy, konkrétně její výbor ministrů, vydal 17. března nové doporučení „o podpoře příznivého prostředí pro kvalitní žurnalistiku v digitálním věku“. V něm se jednoznačně postavil za státní podporu médiím – těm soukromým i veřejnoprávním a vyzval členské státy k realizaci této podpory. S tím, že v žádném případě tato podpora nesmí narušit redakční nezávislost na aktuální moci.

A jak že si to Rada Evropy představuje?

1. Daňové úlevy pro vydavatele. Jakékoli daňové výhody nebo osvobození od jiných poplatků by se měly týkat „tradičních“ i online médií a měly by být poskytovány nediskriminačně a transparentně. Redakcím, které najímají nové zaměstnance, lze nabídnout extra pobídky.

2. Daňové a jiné pobídky pro konzumenty médií. A to včetně dotací pro (digitální) předplatné. Kvalitní žurnalistika by totiž měla být dostupná pro každého, bez ohledu na výši příjmů a další socioekonomické překážky. Za tímto účelem by měla být přijata opatření zaručující, že i chudí lidé budou mít přístup k základním informacím, které jim umožní vytvářet a vyjadřovat názory a činit informovaná rozhodnutí o vládě a společnosti.

3. Přímá finanční podpora. Tam, kde nepřímá podpora (např. nižší daně) nestačí, by státy měly zvážit přijetí přímé finanční podpory kvalitní žurnalistiky. Ta by měla směřovat cíleně ke konkrétním typům novinářských postupů nabízejících původní investigaci nebo zpravodajství. Jakékoli dotace nebo jiné formy finanční podpory by měly být poskytovány na základě objektivních, spravedlivých kritérií a zcela transparentně. A rozhodoval by o nich na státu nezávislý orgán. Podpora by podléhala pravidelné kontrole a přezkumu.

4. Podpora investigativní žurnalistiky. Státy by měly v úzké spolupráci s národními sdruženími novinářů, odbory a příslušnými organizacemi občanské společnosti zvážit zřízení národních fondů, grantů a/nebo jiné cílené pomoci investigativní žurnalistice nebo podporu stávajících fondů nebo projektů. Statuty těchto fondů by měly zaručit, že nejsou ziskové, budou provozované nezávislým orgánem a budou řízeny transparentně a odpovědně. Tyto fondy by přijímaly veřejné granty, dotace i soukromé dary.

Inspirace filmovým fondem

Státní podpora soukromým médiím má v tuzemsku řadu odpůrců. Argumentují nejčastěji obdobně jako výše citovaný Daniel Vávra, tedy že by jejím přijetím novináři údajně přišli o nezávislost a šli by na ruku vládě. Za mě je to celé o nastavení podpory a především těch orgánů, které by státní podporu rozdělovaly.

Kupříkladu Státní fond kinematografie každoročně rozděluje mezi tvůrce filmů stamiliony korun. Dělo se tak i za vlády Andreje Babiše. A určitě lze jen těžko tvrdit, že by se tuzemští filmaři kvůli podpoře jakkoliv lísali do přízně majitele Agrofertu a premiéra v jedné osobě.

Jak říkám – je to o nastavení systému a o osobní integritě. Zopakujme: soukromá média mají nezastupitelnou úlohu v demokratickém systému a osvícený stát by jim měl v těžkých dobách pomoci. Protože pokud padnou, stane se fakticky bezbranným proti vnitřním i vnějším uzurpátorům svobody.


Zkrácená verze článku vyšla v tištěné podobě v Týdeníku Forum.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)