Ondřej Neumann: Má stát podporovat soukromá média? Pokud padnou, zůstaneme bezbranní
IN MEDIAS RES. Soukromá média mají nezastupitelnou úlohu v demokratickém systému. Osvícený stát by jim měl v těžkých dobách pomoci. Protože pokud padnou, stane se stát fakticky bezbranným proti vnitřním i vnějším uzurpátorům svobody.
Má – a může vůbec – stát podporovat soukromá média? Tahle otázka budí vášně i obavy o nezávislost médií, kterým by stát nějakým způsobem pomohl. Naposledy se o tom mohli přesvědčit diváci debaty CNN Prima News, ve které se střetli čerstvě jmenovaný vládní zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma a zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra.
Přestřelka na Primě
„(Média) nejsou součástí žádného vládního resortu, když pominu veřejnoprávní, která spadají pod ministerstvo kultury. Ta soukromá pak během covidové krize na rozdíl od jiných odvětví nemohla dostávat žádnou finanční podporu,“ vysvětloval Klíma náplň své práce. Naopak Vávra ostře kritizoval už samotný vznik postu vládního zmocněnce pro média a boj s dezinformacemi.
„Je to prostředek k ovládání médií. Vláda to dokazuje vším, co dělá. Pan Klíma se nechal slyšet, že bude dotovat média. Ta správná. Takže jsme zpátky v době, kdy jsme měli státem sponzorované noviny, což je neskutečné,“ oponoval herní vývojář Vávra, který se v minulosti podílel na vývoji úspěšných titulů, jako jsou Mafia či Kingdom Come: Deliverance.
„Vláda nechce a nemůže kontrolovat média, jsme v demokracii. Neřekl jsem, že chci dotovat správná média, pan Vávra dezinformuje a sám předvádí, jak dezinformace vypadají. Vytrhne se něco, k tomu se něco doplní a pak se to vloží do úst,“ kontroval Klíma s tím, že podle jeho přesvědčení má podpora směřovat k zajištění „plurality médií“. A dodal, že takováto podpora se často vyskytuje ve vyspělých evropských státech a rozhodně se neřídí „náklonností k vládě“.
Faktem je, že v mnoha evropských zemích existují dotační programy pro média dlouhodobě, v jiných vlády podpořily novináře a vydavatele během pandemie koronaviru alespoň formou mimořádné pomoci. Ukázal to jasně Monitoring plurality médií prováděný každoročně od roku 2014 Centrem pro pluralitu a svobodu médií v 27 zemích EU a v pěti kandidátských státech.
Pouze v deseti z 32 hodnocených zemí neexistoval v roce 2020 žádný program podpory pro média. Česká republika je jednou z nich. Dalšími jsou Albánie, Bulharsko, Estonsko, Řecko, Irsko, Malta, Rumunsko, Slovensko a Turecko. Vlády v řadě zemí naopak poskytly v prvním „covidovém roce“ účinnou podporu.
Rakousko navýšilo stávající režim dotací pro média o téměř 35 milionů eur, španělská vláda poskytla 15 milionů eur pro televizní kanály. Lotyšsko uvolnilo 1,2 milionu eur, mimo jiné na pokrytí nákladů na dodání tištěných publikací a na provoz digitálních médií.
Ve Finsku poskytla vláda 7,5 milionu eur na mzdové náklady a honoráře pro freelancery. Francie kromě opatření, jako jsou státem garantované půjčky a nouzový fond, vyčlenila více než 100 milionů eur na zajištění distribuce a posílila svůj „strategický fond pro rozvoj tisku“.
Nepřímé subvence, převážně ve formě daňových výjimek, mohla využít média ve dvou třetinách zkoumaných zemí. V Německu přispěly finančně místním médiím během pandemie i regionální vlády.
Co doporučuje Rada Evropy
Jinými slovy: státní podpora soukromých médií není ve vyspělé Evropě žádné tabu. Právě naopak. Ukazuje to ostatně i nedávné rozhodnutí Rady Evropy, což je – aby nedošlo k mýlce – organizace zcela nezávislá na Evropské unii. V současné době jsou jejími členy všechny evropské státy kromě Vatikánu, který má statut pozorovatele, Ruska – to bylo vyloučeno v březnu 2022 kvůli útoku na Ukrajinu, Běloruska, Kazachstánu (je kandidátskou zemí) a tzv. „sporných států“ Abcházie, Jižní Osetie, Kosova, Náhorního Karabachu, Podněstří a Severního Kypru. Jinými slovy – všechny slušné a demokratické země starého kontinentu mají v Radě Evropy své zastoupení.
A tahle Rada Evropy, konkrétně její výbor ministrů, vydal 17. března nové doporučení „o podpoře příznivého prostředí pro kvalitní žurnalistiku v digitálním věku“. V něm se jednoznačně postavil za státní podporu médiím – těm soukromým i veřejnoprávním a vyzval členské státy k realizaci této podpory. S tím, že v žádném případě tato podpora nesmí narušit redakční nezávislost na aktuální moci.
A jak že si to Rada Evropy představuje?
1. Daňové úlevy pro vydavatele. Jakékoli daňové výhody nebo osvobození od jiných poplatků by se měly týkat „tradičních“ i online médií a měly by být poskytovány nediskriminačně a transparentně. Redakcím, které najímají nové zaměstnance, lze nabídnout extra pobídky.
2. Daňové a jiné pobídky pro konzumenty médií. A to včetně dotací pro (digitální) předplatné. Kvalitní žurnalistika by totiž měla být dostupná pro každého, bez ohledu na výši příjmů a další socioekonomické překážky. Za tímto účelem by měla být přijata opatření zaručující, že i chudí lidé budou mít přístup k základním informacím, které jim umožní vytvářet a vyjadřovat názory a činit informovaná rozhodnutí o vládě a společnosti.
3. Přímá finanční podpora. Tam, kde nepřímá podpora (např. nižší daně) nestačí, by státy měly zvážit přijetí přímé finanční podpory kvalitní žurnalistiky. Ta by měla směřovat cíleně ke konkrétním typům novinářských postupů nabízejících původní investigaci nebo zpravodajství. Jakékoli dotace nebo jiné formy finanční podpory by měly být poskytovány na základě objektivních, spravedlivých kritérií a zcela transparentně. A rozhodoval by o nich na státu nezávislý orgán. Podpora by podléhala pravidelné kontrole a přezkumu.
4. Podpora investigativní žurnalistiky. Státy by měly v úzké spolupráci s národními sdruženími novinářů, odbory a příslušnými organizacemi občanské společnosti zvážit zřízení národních fondů, grantů a/nebo jiné cílené pomoci investigativní žurnalistice nebo podporu stávajících fondů nebo projektů. Statuty těchto fondů by měly zaručit, že nejsou ziskové, budou provozované nezávislým orgánem a budou řízeny transparentně a odpovědně. Tyto fondy by přijímaly veřejné granty, dotace i soukromé dary.
Inspirace filmovým fondem
Státní podpora soukromým médiím má v tuzemsku řadu odpůrců. Argumentují nejčastěji obdobně jako výše citovaný Daniel Vávra, tedy že by jejím přijetím novináři údajně přišli o nezávislost a šli by na ruku vládě. Za mě je to celé o nastavení podpory a především těch orgánů, které by státní podporu rozdělovaly.
Kupříkladu Státní fond kinematografie každoročně rozděluje mezi tvůrce filmů stamiliony korun. Dělo se tak i za vlády Andreje Babiše. A určitě lze jen těžko tvrdit, že by se tuzemští filmaři kvůli podpoře jakkoliv lísali do přízně majitele Agrofertu a premiéra v jedné osobě.
Jak říkám – je to o nastavení systému a o osobní integritě. Zopakujme: soukromá média mají nezastupitelnou úlohu v demokratickém systému a osvícený stát by jim měl v těžkých dobách pomoci. Protože pokud padnou, stane se fakticky bezbranným proti vnitřním i vnějším uzurpátorům svobody.
Zkrácená verze článku vyšla v tištěné podobě v Týdeníku Forum.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Odtajnění platů v ČT a ČRo je šance i past. V Rakousku to skončilo závistí a hrozbami
Zádušní mše za kreslený humor. Proč mizí z českých novin a časopisů
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
V podstatě je to jedno, jaké je médium, jestli státní, nebo soukromé. Stát dal lidem náhubek a novináři neotiskou pravdu ani jiný než státem tolerovaný názor. Můžou uveřejnit jen to co stát zcenzuroval. Takže svoboda médií je jen iluze, ta opravdu svobodná média jsou v disentu, skrytá a státem zakazovaná a vypínaná. Ať žije totalita, která se zve demokracie. Bohužel, Hlas Ameriky také už není svobodný, takže nezbývá než hledat pravdu v podzemí. V tomto případě je úplně jedno, kdo zkrachuje a kdo ne. I Hlídací pes pozorně hlídá, aby příspěvky do diskuze byly v souladu se státní propagandou. To už tady jednou bylo a jsme na to zvyklí. Nic se nezměnilo, tak se moc Fialova vláda bojí svobody slova, že za jiný názor jde člověk do vězení.
Všeho moc škodí, i moc medií. Proč by vláda měla podporovat někoho, kdo jí napadá, rozděluje občany a způsobuje neagresivním lidem potíže.
Souhlas. Notabene už kdysi nějaký pán, nevím zda žvanil v opilosti říkal každý za své, uběhlo již mnoho času a paraziti stále jen cucají ze „státního cecku“ on ten cecek je v podstatě kapsa daňového poplatníka, a stále jen kňučí a mají málo. Takže je jediné řešení ukažte co umíte a jak se uživíte „svou prací“, to jsem ale napsal blbost že.
Problémem je, jak zajistit, aby veřejná podpora soukromých médií nebyla politicky filtrovaná. Už tak je problém s ČT a ČRo, kdy se o vliv na ně přetahují politické strany, které volí členy kontrolních rad. Nejhůř bylo v devadesátkách, kdy veřejnoprávní média hrála pro ODS a vlády vedené ODS. A ostatně i soukromá média hrála, jak přiznal třeba Martin Komárek, pro ODS a „styděla“ se to čtenářům prozradit a vydávala se za nezávislá a nestranící. Jedním z problémů je dneska ten balík peněz, který povinně dostávají ČT a ČRo a nafukují se jako Otesánek o zbytečné kanály a stanice až přes půlnoc, zatímco občan by část těch peněz mohl svobodně utratit za nějaké neveřejné médium. Na tu přímusovou produkci ČT a ČRo se někdy nedá dívat a nedá se to ohřívání starých polívek poslouchat. A někdy to připomíná politické školení mužstva, které musí povinný plátce strpět, přestože by si třeba předplatil jiné „školení“ .. úsměv.
Jakýkoliv „dotační“ program je druhem korupce a korumpovaná, pardon – podporovaná – média budou závislá na tom, kdo o přidělení dotace rozhoduje. Tak to funguje se všemi dotacemi, tak jednoduché to je, milý Watsone.
Když už chce „osvícený“ stát mermomocí pomáhat, proč např. neochrání weby, které svévolně blokuje jakási neziskovka (nebo co to je) s názvem CZ.NIC?
Bohužel, a že jsem zrovna dneska četl velice brutální článek o islámismu ve Francii, kterýžto stav byl způsoben velice dlouhodobým tolerančním přístupem k tomuto ohrožení, jak ze strany francouzských politiků, elit, aktivistických skupin i většiny médií.
Jinak řečeno, ta francouzská média vůbec neinformovala objektivně (padni komu padni) , a vůbec neplnila svou úlohu vůči čtenářům, jak se zde dokládá, ale naopak, často se podílela na pronásledování, těch kdo tu odvahu tu pravdu napsat našli.
Čili i na tom je vidět, že finanční podpora médií ze státních peněz nemá naprostý smysl , protože soudruh stát ty dotace nebude rozdělovat zcela objektivně a to právě těm, kteří by ta objektivní fakta a upozornění na objektivní rizika, chtěla publikovat, pokud to není v zájmu státu.
A že je spíše rozdá svým Miloušům, kteří budou jeho politiku chválit.
V čem je možná nepochopení, v tomto nejde ale o čistou agitaci/či kritiku konkrétních politiků či stran, ale o daleko širší informace o stavu společnosti a rizicích která jí ohrožují, i v mnohem delších etapách.
Že to tak musím připomenout, dneska všichni i v médiích křičí, že Rusko je zločinecký stát (což je pravda), ale ono to zase není tak dlouho co ještě Mutti Merkelová dojednávala právě s Ruskem vlastní plynovod, aby tim zachránila jejich zelenou energetiku. A nikomu v oficiálních médiích se to tam nezdálo divné…
No, na rozdíl od minulého článku se pan Neumann již názorově posunul a výraz „nezávislá“ nahradil pojmem „soukromá“. Což je sice malá úprava, ale podle mne vypuštěním výrazu „nezávislá“, dochází k jinému významovému vyznění článku. Ale opět je zde ona, pro mne nepřekročitelná věc, a to je státní podpora soukromého subjektu. S tím se bohužel nedokážu smířit. A to pomíjím evidentní vliv států na média. Jako majitel soukromého média, které obdrželo příspěvek od onoho páně Neumannova orgánu spravující onen fond, tak budu psát tak, abych ten příspěvek opět obdržel. Sorry, ale takto si nezávislou žurnalistiku opravdu nepředstavuji. Tedy vlastně, soukromou…..
Tak ono to rozlišení je ještě těžší už v otázce, co jsou to vlastně ta média – v dnešní době, když si nějaký webík, nebo i stránku na sociálních sítích, kde bude popisovat události které se doslech jinde a psát k tomu své názory, může vlastně každý. Je to médium, ano/ne, které další podmínky je k tomu třeba splnit.
Jasně, těch právních podmínek je spousta, a už aby je někdo znal si bude muset najmout advokáta, aby za něj ty předpisy prostudoval, sepsal všechny potřebné žádosti, sepsalo se co všechno se dle zákonů musí, nakoupit/pronajmout,…atd a co pak taky soudruh stát se svými orgány může (i třeba na udání) kontrolovat.
To asi páni z HP vědí sami dobře, že to pro redakci není zadarmo (a to, jak pamatuju, když už HP zakládali, tak nějaké zkušenosti z branže měli).
Takže, „nezávislé“ médium skutečně neznamená že to je s nulovými náklady , tudíž bez nějakého štědrého privátního iniciátora /y(ať je označíme jakkoliv) se to asi neobejde. Na reklamách se to dneska uživit nedá.
Ale žebrat o státní, nebo dokonce euráckou podporu? On by si třeba i čtenář mohl myslet, že nezávislé médium by takovou podporu mělo i odmítnout, i kdyby mu jí stát nebo Brusel mabízeli.. Ale doba je zlá…:(
Proč by měl stát dotovat?Když na sebe neumí vydělat,tak jim nezbývá než dělat něco jiného.Stát není dojná kráva!A předtím než začnou žebrat peníze od státu,by měli vysvětlit proč jsou tak nepostradatelní.Když si představím že by z mých daní stát podporoval např.Soukupa,tak mám tlak 300/500!
Zcela konkrétní dotaz na pan Neumanna :
“ Dal byste ze státního rozpočtu příspěvek Parlamentním listům ? “
Prosím o odpověď ANO x NE.
Děkuji.
Takto jednoduše otázka podpory od státu nestojí.
Ale ano. Stojí. Jinak byste do toho vnášel nějaké podmínky, které by někdo určoval apod. Takže děkuji za odpověď. Myslím, že máme po ní jasno.
Jinými slovy : „tomu málo, tomu víc, tomu hodně, tomu nic!“ Zcela zcestné. V duchu výše uvedeného bychom se na to taky mohli dívat jako na útok na svobodu projevu a pluralitu názorů. A tím pádem i jako na svobodu slova a na demokracii. Velmi mi to připomíná onu zde často ostrakizovanou situaci na mediálním trhu v Maďarsku nebo Polsku, jen s opačným znaménkem.
Přesně tak to stojí. Z principu jsou dotace špatně. Stát násilím vezme peníze občanům a pak je dle své libovůle, často podpořené korupcí, přidělí lidem, kteří si to umí zařídit.
Nevím, ale myslím, že tato média mají majitele že zahraničí.