Ondřej Neumann: Marketingový tendr ČRo za 95 milionů se musí opakovat. Agentury ho ignorovaly, nevěřily ve fér hru
IN MEDIAS RES. Komunikační agentury nevěří, že veřejnoprávní Český rozhlas hraje fér. Jeho letní tendr na marketingové služby proto zcela ignorovaly. A to přesto, že poptávané služby za 95 milionů korun na čtyři roky dělaly z výběrového řízení jeden z „tendrů roku“. O zakázku se v srpnu ucházel jediný zájemce a ČRo proto vypsanou soutěž zrušil. Teď se pokouší o repete a vypsal výběrové řízení znovu. Zcela nepochopitelně bez výraznějších změn. Riskuje tím další blamáž.
„Pro komunikační byznys přichází zajímavá veřejnoprávní výzva. Český rozhlas (ČRo) podle zjištění MAM po čtyřech letech tendruje agenturu pro marketingové služby. Vítěz vysoutěží částku 95 milionů korun, opět na čtyři roky. Doposud tyto služby zajišťovala agentura Proximity, která uspěla v poslední veřejné zakázce,“ informoval o současném tendru před týdnem magazín Marketing & Media. Ve zprávě oborového webu však zcela chyběla zásadní informace – že Český rozhlas totožný tendr musel před pár měsíci zrušit.
Nebudeme vyhazovat peníze
Problémy letního tendru jsem předpovídal ještě před termínem podání přihlášek s tím, že „trpělivost některých komunikačních agentur přetekla a jejich šéfové se kromě obligátní „šuškandy“ rozhodli ventilovat své pochybnosti o tendru veřejně – konkrétně přes HlídacíPes.org. CEO Ogilvy Czech Ondřej Obluk to v srpnu řekl docela otevřeně: „Tendru se nezúčastníme, z trhu jsme zaznamenali informace o nadstandardních vztazích stávající agentury a zadavatele.“
Obdobně se pro HlídacíPes.org před více než dvěma měsíci vyjádřil i Marek Slezák, managing director Boomerang Comunication: „Výběrového řízení se neúčastníme. Zaprvé nemáme komplet poptávané služby v domě, což má v Česku koneckonců velmi málo agentur. A zadruhé i kdybychom měli, tak bychom se spíše neúčastnili, protože způsob vypsání a zadání v nás velkou důvěru nevyvolal. A co si budeme povídat, současné vedení ČRo nemá manažersky nejlepší pověst a my upřednostňujeme vždy kvalitní spolupráci před balíkem peněz.“ I Marek Slezák agenturní náklady na účast v tendru odhadl na půl milionu korun.
Nejostřeji své výhrady k výběrovému řízení zformuloval managing director Geometry Prague Martin Pešta. „Prostudoval jsem si historii tendru. Vždy uspěla Proximity. Mám z toho pocit, že bych vydával energii a peníze nadarmo. Od člověka z ČRo navíc máme informaci, že je to přizpůsobené pro Proximity. Umíme poskytnout kompletní služby. Účast jsme zvažovali, ale po získání informací od insidera jsme přestali věřit, že bychom mohli uspět. Naše náklady by byly mezi 300 až 500 tisíci korun.“
Jediný uchazeč
Mluvčí veřejnoprávního rozhlasu Jiří Hošna teď HlídacíPes.org potvrdil, že důvodem k zrušení letního tendru byl mizivý zájem agentur: „Do tendru byla podána pouze jedna platná nabídka. Proto jsme se rozhodli tendr zrušit a vypsat znovu.“
„U tendrů na takto vysokou částku rozhodně není obvyklé, že se přihlásí jen jeden zájemce,“ okomentoval to ředitel Asociace komunikačních agentur Marek Hlavica.
Jméno agentury, která jako jediná měla o zakázku zájem, přes výslovný dotaz mluvčí Hošna neuvedl. Z logiky věci ale vyplývá, že se hlásila Proximity Prague, která marketingové služby pro ČRo zajišťuje v posledních letech. Jednak se Hošna netajil spokojeností s odváděnými výkony, druhak šéf Proximity David Sroka v létě z dovolené potvrdil, že Proximity do tendru znovu půjde.
Zrušení tendru je pro ČRo velkým neúspěchem. Mluvčí rozhlasu Hošna v létě HlídacíPes.org řekl, že ČRo přivítá, když se do tendru přihlásí co nejvíce zájemců, „aby bylo z čeho vybírat“. Právě počet uchazečů o zakázku je v tendrech jasným ukazatelem, co si o nich „trh“ myslí. Zda jsou dobře vypsané a zda je šance na férový průběh. Pro srovnání: v roce 2017, kdy byl ještě tendr rozdělen na dvě části, o „nadlinku“ rozhlasu usilovalo šest agentur a o „podlinku“ devět agentur.
Ve stopách Dona Quijota
Přes zjevnou blamáž byl však nový tendr na marketingové služby vypsán v nezměněné podobě. „Parametry nově vypsaného tendru jsou stejné,“ potvrdil Hošna. Český rozhlas tím riskuje opakování neúspěchu.
Zvolenému postupu se diví i Marek Hlavica: „Je to donkichotství. Stejnými postupy nelze dosáhnout jiného výsledku, to ví každý, kdo absolvoval základní školu.“
Mimochodem, šéf Ogilvy už teď hlásí, že jeho agentura – která v minulosti pro ČRo pracovala – se nebude účastnit ani opakovaného výběrového řízení.
A lhůta pro doručení nabídek do opakovaně vypsaného tendru? Vyprší 5. listopadu ve 12:00 hodin.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Poradci ředitele ČT Součka: mediální profesor Jirák i starý známý z Brna
Ivan Štern: Prokleté slovo veřejnoprávní. A proč „každej nemůže bejt chytrej“
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
3 komentáře
Tedy, z čistě laického pohledu, „.. náklady jenom na účast v tendru ca půl milionu“, to je tragédie, když člověk uváží, že se to jistě týká v nějakém poměru všech vyhlašovaných výběrových řízení. Ono by to bylo příliš i kdyby šlo o poctivá výběrová řízení, ale při riziku cinknutí, jsou to vyhazované peníze. A pokud by byl zájem opravdu zlevnit státní zakázky, chtělo by na tom zapracovat, aby se to zjednodušilo a současně zprůhlednilo. Asi tak podobně jako se protlačil registr smluv.
Možná kdyby se toho ujal pan Vystrčil a jeho obdivovatelé v Senátu, udělali by pro tenhle stát víc než ten vejlet na Tchaj-wan.
1) Dost mimo misu, ne? Co s tim ma spolecneho Senat a Vystrcil? Vyhledejte si, co je/neni v kompetenci Senatu. A co s tim maji spolecne „statni zakazky“? CRo je verejnopravni instituce. 2) Kazdopadne bych to nazval – uriznout si pod sebou vetev. Nikdo CRo uz neveri. Zmeni se to, az vypadne ten vyzrany vepr Zavoral?
Vůbec to není mimo mísu.
1) a)V možnostech Senátu to je, protože senátoři mají pravomoc navrhovat zákony a jejich změny. O publicitě ani nemluvě, aby na ten problém mediálně upozornili, debatovali a žádali řešení. Ono totiž, ptát se čistě a jenom po kompetencích, neměla smysl ani na Vystrčilova cesta na Tchajwan – Senát totiž za zahraniční politiku ČR nezodpovídá a neprovádí
1b) Raděi jsem se podíval, ano a právě proto, ČRo jakožto veřejnoprávní instituce spadá v tomto pod stejný Zákon o veřejných zakázkách, právě jako ty „ostatní “ státní instituce…
2) V tom máte jistě pravdu. Otázka zda se to nějak moc změní se změnou vedení. Spíš bych, při podmínkách v této zemi použil termín „Příležitost dělá zloděje“…