IN MEDIAS RES. Hned dva američtí mediální magnáti zablokovali podporu, kterou jejich zaměstnanci chtěli vyjádřit Kamale Harrisové v souboji s Donaldem Trumpem o Bílý dům. Novináři rozhodnutí nesou velmi nelibě, celebrity přející kandidátce Demokratické strany ho odsuzují, čtenáři prý houfně odhlašují předplatné. 

Když majitel Seznam.cz Ivo Lukačovič letos v květnu avizoval na sociální síti X návrat zpravodajského webu Seznam Zprávy k „pravicovému zaměření“, okamžitě za svůj post schytal kritiku, že jako majitel zasahuje do redakční nezávislosti novinářů.

Zcela neoprávněně. Na ideové nasměrování média má jako vydavatele výsostné právo a nijak tím nenarušuje redakční nezávislost.

Velmi pregnantně to formuluje například etický kodex vydavatelství Economia: „O základním zaměření titulů, jejich pozici v rámci trhu a způsobu výroby obsahu rozhoduje představenstvo vydavatele. Koncepci titulu i jeho work flow (proces tvorby obsahu se zapojením autorů, editorů, grafiků, korektorů a dalších rolí) předkládá představenstvu šéfredaktor. Odsouhlasená koncepce se stává závazným rámcem pro redakční práci. Vydavatel garantuje redaktorům plnou svobodu k novinářské tvůrčí práci v rámci zaměření titulu a schválené koncepce.“ Více jsem o Lukačovičem ohlášeném „nakolejení doprava“ psal v tomto komentáři:

Ondřej Neumann: Ivo Lukačovič není spokojený se svými novináři. Chce, aby psali více pravicově

Bezosova otočka

Teď ve Spojených státech Amerických Jeff Bezos, jeden z nejbohatších mužů světa, zakladatel Amazonu a majitel deníku The Washington Post, čelí tvrdé kritice za to, že prý zabránil publikaci článku, který měl podpořit Kamalu Harrisovou v souboji s Donaldem Trumpem.

Proti miliardáři se bouří celebrity podporující demokraty jako je například Stephen King, Leonardo DiCaprio nebo Mark Hamill. Podle televizní stanice CNBC tento krok přerušil dlouhotrvající tradici volebních doporučení Washington Post, která pravidelně směřovala ve prospěch kandidátů demokratické strany.

Bezos přitom deník vlastnil už v roce 2016, kdy list v redakčním komentáři podpořil demokratickou prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou v jejím souboji s republikánem Donaldem Trumpem. Redakce tehdy napsala, že Clintonová může být skvělou hlavou státu, její kandidaturu prý podpořila „bez váhání“.

Deník Trumpa ostře kritizoval i v roce 2020. Bezosovo rozhodnutí se zdá být překvapivé i vzhledem k dřívějším konfliktům s Trumpem, který jej jako prezident označoval za svého protivníka, píše Daily Mail.

Po deníku Los Angeles Times jde už o druhé americké noviny, které na příkaz svého majitele zablokovaly podporu Harrisové. Majitel The Los Angeles Times, mediální magnát Patrick Soon-Shiong, podobně zarazil plánovanou podporu Harrisové, což přimělo tři členy redakční rady podat výpověď. Dcera mediálního magnáta vysvětlila, že rozhodnutí bylo motivováno postojem Harrisové k válce v Pásmu Gazy, konkrétně její podporou Izraele.

Bezos a jeho Washington Post ale pochopitelně přitahují daleko vyšší pozornost, než Los Angeles Times. „Rozhodnutí nepublikovat přišlo od majitele deníku a zakladatele Amazonu Jeffa Bezose,“ tvrdí několik zdrojů. Vysvětlení tohoto nečekaného rozhodnutí nabídl výkonný ředitel deníku Will Lewis.

„The Washington Post nebude vydávat doporučení prezidentského kandidáta v těchto volbách ani v budoucnosti,“ uvedl Lewis s tím, že se deník vrací ke svým kořenům jako „nezávislý novinový zdroj“.

„Strašná chyba“

Neotištění již připraveného článku na podporu Harrisové vyvolalo silnou odmítavou reakci mezi novináři i čtenáři. Někteří zaměstnanci se rozhodli odejít z redakce, čtenáři ve velkém ruší předplatné. K pondělnímu večeru stoplo digitální předplatné přes 200 tisíc lidí, tedy osm procent z 2,5 milionu předplatitelů, mezi nimiž jsou i ti, kteří pravidelně odebírají tištěné vydání.

Zaměstnanecké odbory The Washington Post Guild na to konto vydaly prohlášení: „Jsme hluboce znepokojeni rozhodnutím nepodpořit žádného kandidáta.“ Odboráři uvedli, že redaktoři již připravili podporu Harrisové, kterou podle jejich zdrojů zrušil sám Bezos.

Bývalý výkonný šéfredaktor Martin Baron označil tento krok za „zbabělost“: „Trump to bude vnímat jako pozvánku k dalšímu zastrašování majitele Bezose,“ uvedl Baron podle britského deníku Daily Mail.

Rozhodnutí také vedlo k rezignaci několika významných osobností deníku, včetně dlouholetého člena redakce Roberta Kagana a členů odborového svazu Washington Post Guild. 18 sloupkařů listu se podepsalo pod prohlášení, v němž rozhodnutí označili za „strašnou chybu“ v době, kdy „jeden z kandidátů prosazuje postoje, které přímo ohrožují svobodu tisku a hodnoty obsažené v ústavě“.

Novináři Bob Woodward a Carl Bernstein, kteří společně rozkryli kauzu Watergate, jež v roce 1974 vedla až k pádu prezidenta Richarda Nixona, nynější rozhodnutí nepodpořit žádného z kandidátů označili za ignorování „zdrcujících reportážních důkazů deníku Washington Post o hrozbě, kterou Donald Trump představuje pro demokracii“.

V sobotu ředitel Lewis vydal prohlášení, v němž uvedl, že některé zprávy o rozhodnutí deníku byly „nepřesné“. Bezos podle něj „neobdržel, nečetl a nevyjádřil se k žádnému návrhu“ na podporu prezidentské kandidatury. „Jsme nezávislé noviny a měli bychom podporovat schopnost našich čtenářů udělat si vlastní názor,“ uvedl.

Návrat ke kořenům

Ať už publikování komentáře doporučujícího volbu Harrisové stopnul Bezos osobně, nebo jde o rozhodnutí vedení vydavatelství, jedná se o počin značně nešťastný. Že se vydavatelství „vrací ke svým kořenům“ a nepodpoří ani žádného kandidáta, mohlo novinářům oznámit v dostatečném předstihu.

Učinit tak krátce před volebním 5. listopadem a po sepsání komentáře doporučujícího volbu Harrisové je dobrovolným naběhnutím si na pomyslné vidle. A může být dotčenými oprávněně vnímáno jako zasahování do redakční svobody.

Hranice mezi redakční svobodou a právem majitele vydávat médium podle svého osobního nebo byznysového nastavení je velmi tenká. Nejen v Americe a nejen v časech vrcholící vyhrocené předvolební kampaně.

Podle mého názoru Bezos i další vydavatelé na rozhodnutí, že ve volbách nepodpoří jejich deník ani jednoho z kandidátů, mají nárok a nijak tím nezasahují do redakční svobody. Stejně jako má nárok Lukačovič „nakolejovat“ svůj web doprava.

Vysvětlení Jeffa Bezose

V každoročních veřejných průzkumech důvěry a reputace se novináři a média pravidelně propadají na samé dno, často těsně nad Kongresem. Ale v letošním Gallupově průzkumu se nám podařilo klesnout pod Kongres. Naše profese je nyní nejméně důvěryhodná ze všech. Něco, co děláme, zjevně nefunguje.

Dovolte mi analogii. Hlasovací automaty musí splňovat dva požadavky. Musí přesně počítat hlasy a lidé musí věřit , že hlas počítají přesně. Druhý požadavek je odlišný a stejně důležitý jako první… (Celé prohlášení v originále ZDE.)

Problém ovšem je, jakým způsobem to Bezos učinil a na kdy svůj krok načasoval. Pokud by Bezos dejme tomu letos na jaře oznámil, že letos jeho list nikoho nepodpoří, protože nechce dávat všanc deklarovanou nezávislost média, bylo by vše v naprostém pořádku – prostě (slovy kodexu Economie) učinil rozhodnutí o „základním zaměření titulu“.

Pokud ovšem on nebo jím jmenované vedení vydavatelství zarazí vydání již napsaného konkrétního komentáře vyjadřujícího podporu Harrisové, jedná se o zásah do výsostných vod redakce. A nic na tom nemění ani chvatně oznámené nové vykolíkování hřiště, rozuměj „základního zaměření titulu“.

Jeden z nejbohatších lidí planety Jeff Bezos má právo rozhodnout, zda jeho list podpoří či nepodpoří jednoho z kandidátů boje o Bílý dům. Způsob, jakým to udělal, z něj však činí hlupáka, který silně poškodil pověst svého „zboží!“.