IN MEDIAS RES. Po nedobrovolném odchodu Marka Wollnera vedení České televize připravilo a zavádí „Deset pojistek proti diskriminaci“. Jednou z nich jsou i organizační změny ve zpravodajství. Ve hře je i omluva, či alespoň vyjádření účasti obětem praktik bývalého dramaturga a šéfredaktora aktuální publicistiky. Všechna zmiňovaná opatření jsou reakcí na výsledky šetření interní komise. 

Před interní komisí, kterou zřídil generální ředitel ČT Petr Dvořák k prošetření obvinění ze sexuálního obtěžování a bossingu vznesených proti Marku Wollnerovi, vypovídalo proti svému nadřízenému minimálně třináct současných i bývalých zaměstnanců a externích spolupracovníků pořadu Reportéři ČT.

Jejich výpovědi popsaly například sahání na krk, stehna či na zadek, či výzvy k „šukání“ a otázky typu: „Jak ty to máš ráda?“

Wollner se hájil tím, že jde o tvrzení typu „jedna paní povídala“ a že je obětí komplotu politiků či bývalých podřízených. Zjištění komise však byla zjevně tak závažná, že Wollner musel ukončit pracovní poměr v České televizi.

Normalizace sexuálního obtěžování a kolotoč šikany: oběti a svědci mluví o práci s Wollnerem

Obě strany tento krok interpretovaly jako vzájemnou dohodu, podle informací HlídacíPes.org však Marek Wollner neměl příliš na výběr. K odchodu dlouholetého šéfa aktuální publicistiky vydala ČT následující prohlášení:

Marek Wollner odchází z České televize… pic.twitter.com/d7HsVRAB1F

— Česká televize (@CzechTV) January 13, 2023

Toto prohlášení se však celkem pochopitelně dotklo všech, kteří sebrali odvahu a šli před komisi svědčit proti ikoně veřejnoprávního vysílání.

„Při oznámení o ukončení pracovního poměru Marka Wollnera Česká televize zopakovala absolutní blábol o tom, že se nestal trestný čin, a dále sdělila, že „při přípravě náročného pořadu mohou vznikat vypjaté situace, které někomu mohou připadat za hranou. (…) I když Marek Wollner v České televizi končí, není možné konstatovat, že by v této instituci existovala opatření, která by sexuálnímu obtěžování a bossingu předcházela, a hlavně, že by takové jednání bylo postihováno a že by byly chráněny oběti tohoto jednání. Naopak se zdá, jako by někteří zaměstnanci České televize tyto jevy kryli a oběti byly vystaveny nepřátelství,“ konstatoval v polovině ledna právník Aleš Rozehnal ve svém komentáři „Sexuální obtěžování je závažné porušování práva. ČT to svými výroky kryje“.

Desaterem proti diskriminaci

Přes vstřícné rozloučení s Markem Wollnerem bylo jasné, že zjevně závažná zjištění vyšetřující interní komise nemohou zůstat bez reakce. Obzvláště, když na vedení Kavčích hor tlačí Rada České televize.

„Je mi líto, že ČT přišla o tak výrazného novináře. Na druhou stranu je Markův odchod asi jediným možným řešením. Zbývá několik otázek. Jak je možné, že to zašlo tak daleko? Nedějí se podobné věci i v jiných redakcích? Jak je nastavená subordinace? Jak je zajištěná ochrana těch, kteří se rozhodli vypovídat? Co s nimi bude dál? ČT musí dále pokračovat v prověřování stavu. Tedy ta věc zdaleka nekončí,“ uvedl pro deník Echo24 člen rady Roman Bradáč. Zmiňovaná vysvětlení budou radní chtít slyšet již na únorovém jednání.

Podle zjištění HlídacíPes.org Česká televize zpracovalo níže uvedené takzvané antidiskriminační desatero. Zaměstnancům je k dispozici na televizním  intranetu.

Deset pojistek proti diskriminaci

Česká televize musí pro každého ze svých zaměstnanců vytvářet takové prostředí, ve kterém se cítí bezpečně a dobře. V návaznosti na nedávné interní šetření v divizi Zpravodajství a sportu se proto ČT rozhodla, že přijme deset nových pojistek, jež nám pomohou tyto principy posílit a jejich případné narušení včas rozpoznat a řešit.

1. Informace

Vědět co a jak je základ. Všichni musíme dokázat lépe rozpoznat závadné nebo diskriminační chování. A musíme také vědět, co v případě, že na něj narazíme, dělat. ČT proto posílí informovanost zaměstnanců v tomto ohledu a začlení téma do vstupního školení zaměstnanců.

2. Prevence

Vedoucí pracovníci, kteří zodpovídají za podřízené útvary, musí umět včas detekovat riziko diskriminačního chování tak, aby mu dokázali předcházet. ČT s nimi bude proto aktivně pracovat s cílem rozvíjet jejich kompetence v dané oblasti.

3. Kontrola

ČT zavede pravidelné roční kontrolní šetření, jehož cílem bude zjišťovat, zda zaměstnanci zaregistrovali, přímo či nepřímo, takové jednání, které by bylo možné označit za diskriminační nebo jinak nevhodné. Šetření bude mít formu dotazníků, samozřejmě anonymních.

4. Kam se obrátit?

Už od 1. 1. 2023 byla rozšířena působnost ombudsmana ČT. Mohou se na něj tak obracet i zaměstnanci s podáními z důvodů diskriminace. Tato podání může ombudsman prošetřovat i prověřovat. Zaměstnanci budou moci ombudsmana kontaktovat emailem či telefonní linkou.

5. Rychlá reakce

Pokud ČT dostane takový podnět na nevhodné chování, který bude vyžadovat hlubší interní šetření, bude moci ombudsman využít bez zbytečných odkladů nově zřízenou stálou poradní komisi, složenou z odborníků.

6. Pomoc psychologa

Pokud se kdokoli ze zaměstnanců ČT dostane do situace, že bude v důsledku diskriminace či jiného nevhodného chování ze strany kolegů potřebovat psychologickou pomoc, bude se moci bezplatně obrátit na externí, tedy nezávislou, poradenskou linku psychologa.

7. Odborný poradce

Česká televize využije služeb sociálního psychologa, který jí pomůže zrevidovat stávající opatření a kompetence vedoucích pracovníků tak, aby byla ČT na řešení případných diskriminačních jevů dobře připravena.

8. Organizační změny

Jedním z preventivních kroků je eliminace situací, kdy se u jedné osoby kumulují pravomoci, a tedy se oslabuje přirozená míra seberegulace a nezávislé kontroly na ní/m. ČT proto upraví organizační struktury tak, aby k takovým situacím docházelo jen ve výjimečně opodstatněných případech.

9. Modelová řešení

Česká televize dá všem zaměstnancům k dispozici manuál s přesně sepsanými postupy pro řešení konfliktních situací a soupis modelového řešení diskriminačního chování v ČT.

10. Změny v divizi Zpravodajství a sportu

ČT přistoupí k organizačním změnám, které napomohou rozložit kompetence, pravomoci a odpovědnosti mezi více zaměstnanců.​

Zdroj: Česká televize

Omluva obětem? Čekáme na šetření Fridrichové

„Některé ze změn, jako například rozšíření působnosti ombudsmana, jsou již platné, jiné jsou v přípravě, jako například úprava organizační struktury, školení zaměstnanců, psychologická pomoc nebo manuál pro řešení konfliktních situací,“ upřesnila na dotaz HlídacíPes.org mluvčí ČT Karolína Blinková.

Od 1. ledna mohou zaměstnanci a externisté hlásit možnou diskriminaci veřejnoprávnímu ombudsmanovi.  „Od té doby, co je v platnosti „desatero“, se na mě nikdo neobrátil,“ řekl na dotaz HlídacíPes.org ombudsman Čestmír Franěk.

Ředitel divize Zpravodajství a sportu Zdeněk Šámal zatím o chystaných změnách v podřízených útvarech mluvit nechce.

A co oběti diskriminace, kteří vypovídali proti Marku Wollnerovi a po jejichž osudu se ostatně ptal i radní Roman Bradáč? Dočkají se omluvy od České televize, případně jiného vyjádření účasti?

„Zvažujeme nějaké vyjádření ve vztahu k nim. V tuto chvíli ovšem netuším jaké. Ještě čekáme na výsledek od druhé komise,“ odpověděla na dotaz HlídacíPes.org mluvčí Blinková s odkazem na šetření obvinění Nory Fridrichové.

Právě mail Nory Fridrichové stál na počátku vyšetřování Marka Wollnera, ten naopak z bossingu posléze obvinil Noru Fridrichovou. Podle Blinkové druhá komise dosud závěr svého šetření generální řediteli Petru Dvořákovi nepředložila.