Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Profimedia
,

Ondřej Fér: „Pijte s rozumem“ je marketingová pošetilost. Alkohol nejdřív ničí právě rozum

Alkoholismus je nadnárodní bestie. Je to nemoc, jejíž příznaky, projevy a dopady jsou stejné na jakémkoliv místě světa, v jakékoliv společnosti. Ve Spojených státech už spočítali, jak vypadá struktura škod a vzniklých nákladů v souvislosti se závislostí na alkoholu. Čísla pro Česko se budou od USA pochopitelně lišit, základní závěry však platí i u nás. Nejsem si ale vědom toho, že by podobný výzkum existoval i pro české prostředí.

Americký výzkum na sklonku minulého století ukázal, že náklady na prevenci závislosti a její léčbu tvoří sotva desetinu celkových nákladů. Jejich celková výše přitom dělá astronomických 184,64 miliardy dolarů.

Je zřejmé, že čím větší péče bude věnována prevenci a léčbě závislosti na alkoholu, tím nižší budou potom ekonomické ztráty způsobené alkoholiky a alkoholičkami.

Poněkud zaseklá prevence

Ve Spojených státech struktura škod způsobených alkoholem vypadala následovně: Nejvýznamnější položku tvořila nižší produktivita práce kvůli vyšší nemocnosti – 87,622 miliardy dolarů.

Následovaly ušlé výdělky kvůli předčasné smrti, nižší produktivita v důsledku alkoholové kriminality, dopravní nehody a tak dále až po sociální náklady. A teď pozor – na prevenci alkoholismu se v USA vynakládalo 7,466 miliardy dolarů.

Tento zlomek nákladů napojených na řešení alkoholismu přitom je jediným způsobem, jak tuto závislost udržet aspoň trochu pod kontrolou.

Statistika jasně dokazuje, že čím důslednější je prevence, tím nižší je počet rizikových pijanů i přímo závislých. Ekonomický zájem tu kráčí ve vzácné shodě se zájmem společenským. Čím střízlivější společnost, tím zdravější společnost, a to v jakémkoliv myslitelném slova smyslu.

Předpokládejme, že česká čísla a trendy by vypadaly parametricky velice podobně jako ve Spojených státech – není důvod, aby tomu tak nebylo. Národní protidrogová politika by tedy měla jako společenský zájem držet jako prioritu prevenci zneužívání alkoholu. To se ale spíše neděje než děje.

Národní strategie sice posílení prevence uvádí jako jednu z priorit, za speciální témata ale považuje problém konopí a kanabinoidů, léčivé přípravky s obsahem psychotropních látek a nadužívání internetu.

Nic proti takovým tématům, bezesporu se jedná o přicházející problémy a je jen dobře, že se jim národní strategie chce věnovat. Prevence alkoholismu se ale jaksi zasekla.

Reklama proti alkoholu

Nejviditelnějším příspěvkem jsou výzvy, aby lidé konzumovali alkohol s rozumem, které najdete na reklamních materiálech na místech, kde neruší nablýskaný marketingový záměr. Zcela stranou ponechávám fakt, že vyzývat lidi, aby pili s rozumem, je opravdu pošetilé. První, o co totiž člověka alkohol připraví, je právě rozum.

Prvním krokem efektivní prevence je v oblasti závislosti stopka vystavená zobrazování alkoholu jako součásti kvalitního života a pozitivních hodnot. Jako příklad bych použil aktuální kampaň jistého pivovaru.

Ta alkoholický nápoj představuje v kulisách závodu. Jeden sportovec v gestu fair play pomůže druhému, a tak přijde o vítězství. Sice nemá medaili, ale zato s novým kamarádem odchází do nejbližší restaurace, kde jim půvabná výčepní věnuje zářivý úsměv a natočí jim dvě piva.

Na odvrácenou stranu nadměrné konzumace alkoholu reklamy pochopitelně nejsou. Mohla by vypadat třeba takto: dva zanedbaní muži žebrají na zastávce hromadné dopravy. Dlouze se na sebe podívají, dají své drobné dohromady a odejdou si koupit láhev nejlevnějšího alkoholu. Poté leží na chodníku ve vlastních výkalech a chodci se jim obloukem vyhýbají.

Pravděpodobně se shodneme na tom, že lepší než pravdivá reklama by v tomto případě byla žádná reklama. A přesně k tomu by měla směřovat prvotní snaha o prevenci v Česku.

Alkohol nemá být předmětem reklamy, koneckonců stejně jako cigarety, heroin nebo LSD. Reklamní agentury sice přijdou o část svých rozpočtů, ale společnost by to v důsledku ocenila – a nakonec i ty reklamky jistě přijdou na způsob, jak si ztráty vynahradit.

Například na státem zadané kampani ukazující rizika zneužívání alkoholu.


Autor je marketingový expert a také abstinující alkoholik

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

15 komentářů

  1. Toky napsal:

    Můžete si totálně prochlastat poslední zbytky rozumu, ale klidně můžete vykonávat práci prezidenta.

    • JanaJa napsal:

      no právě…. Dalo by se odpovědět i příslovím o tom jednookém králi.

  2. A. S. Pergill napsal:

    USA mají jiné složení populace než my, a daleko více se tam vyskytují příslušníci etnik s nízkou tolerancí alkoholu, nebo míšenci.
    Alkohol je, pochopitelně, součástí kultury (u národů, které ho po desítky generací konzumují a vypěstovaly si rezistenci, jako jsme třeba my. Paradoxně určitá kultura pití je součástí ochrany před vznikem závislosti.

    Naprosto stejné je to u řady „nebezpečných drog“, dovezených z amerického kontinentu. Ve své vlasti nejsou nebezpečné, protože jejich konzumace je vázána na určité konkrétní příležitosti a je vázána i dalšími pravidly, což dohromady jejich rizikovost snižuje. Do Evropy byly ovšem přivezeny bez této kulturní nádstavby a stal se z nich obrovský problém (a snahy o substituci této kultury „bojovníci proti drogám“ zlikvidovali, čímž celý problém ještě zhoršili, jako prakticky vždy, když něco prosadili).

    Čili prosazování / podporování určité kultury pití (často ověřené staletími) lze považovat za součást prevence alkoholismu jako takového.

    • Jakub napsal:

      Naprosto stejné je to u řady „nebezpečných drog“, dovezených z amerického kontinentu.

      Např.?

      • A. S. Pergill napsal:

        Koka, halucinogenní lysohlávky (a další houbičky), mezkalin, do jisté míry i tabák. Ten indiáni kouřili tak, že ho položili na žhavé uhlíky a inhalovali kouř. Dýmka je vynález až Evropanů (včetně „dýmky míru“ z indiánek).
        Koka se používala (a ve své vlasti používá) výlučně při těžké fyzické práci a pochodech pěšky ve vysokých nadmořských výškách, halucinogeny byly vázány na určité konkrétní náboženské úkony v určitých konkrétních dnech v roce.
        MMCH, ještě v 70. letech natočili francouzští etnografové Maye při obřadním používání lysohlávek. Seděli sice přitom v kostelíku ve slohu koloniálního baroka a na oltáři měli Jana Nepomuckého, ale jinak si počínali stejně jako jejich předkové v předkolumbovských chrámech.

    • petrph napsal:

      Mimochodem, taky doplnme ze v Americe maji uplne ,jiny zdravotni system, takze tam se u spousty lidi zdravotni problemy s alkoholem tolik neresi,kdo by to taky za ne platil..

      • A. S. Pergill napsal:

        Není to tak úplně pravda. I na ryze kapitalistickém základu je možné postavit kvalitní zdravotní zajištění populace. Dokonce kvalitnější než na tom socialistickém. Chudinské špitály, fungující na bázi příspěvků od různých altruistů, fyzických i právnických osob, zpravidla poskytují vyšší úrovni péče než náš Motol. Protože je ty komerční špitály táhnou nahoru. Navíc tlačí dolů ceny léků, zdravotnického materiálu a zdravotnických služeb.
        Průšvihem jsou snahy o nějaký hybrid socialismu a kapitalismu, protože ten zpravidla přinese drastický pokles kvality a současně drastický nárůst ceny. Proto takový „iracionální“ odpor proti sociálfašistické Obamacare. Ta měla jediný reálný dopad – drastický pokles kvality zdravotnických služeb při současném drastickém nárůstu zisků firem, které je zajišťují. Což byl účel – Obama nenávidí USA a jejich občany.

        • petrph napsal:

          Ale já chápu jak ten americký systém funguje, jenomže i tak konstatuji, že takovou kvalitu aby „u každého léčili všechno“ jak u nás, to nejni. Čili zrovna, v případě potíží s alkoholem se chudákům asi moc nevěnují, když ty prachy potřebujou na složitější případy..

          • A. S. Pergill napsal:

            Pokud dotyčný nemá ten alkohol spojený se sociálními konflikty apod., tak ho neřeší, což je asi rozumné.
            Nicméně socialistické zdravotnictví v rozvinuté podobě (což jsme tu měli, a kam nás EU vrací) je daleko horší a cíleně na řadu chorob zcela rezignuje a nechává lidi umírat jako mouchy.

  3. Manitius napsal:

    Vždy, když nám, obyčejným konzumentům alkoholu radí abstinující alkoholik, je to katastrofa. To, že jste si alkoholem zruinovali život, je vaše věc. Nepřenášejte svou zkušenost na nás.

  4. petrph napsal:

    Že bych tedy opravil, ona ani není pravda, že by bylo pouze zobrazováno používání alkoholu jako součásti kvalitního života a pozitivních hodnot.
    Naopak, řada kulturních, mediálních děl ukazuje i onu stinnou stránku Dokonce, přechod od toho pozitivního k negativnímu je otázka času, což i ta kulturních díla zachytit umějí.

    Tudíž, pokud se hovoří o té navrhované , státem zadané kampani, tak by šlo pouze o nereálnou marketingovou zkratku, kterou divák ani přijmout nemusí. Jak to ostatně ukázal český film Parta hic (zájem o náhradu piva mlíkem se nedostavil)..

    Na druhou stranu – pokud se už mluví o UeSeJ a nízkých nákladech na prevenci alkoholismu (7,466 miliardy dolarů je opravdu málo), Tak si taky připomeňme velice silná hnutí proti alkoholu v USA i Anglii, v 19. a počátcích 20.století (a existovala i u nás, a později ) založena čistě na křesťanských a komunitních základech. Která ovšem svou činnost a onu potřebnou propagaci šířila přímo osobně mezi lidmi, a to prosím naprosto zadarmo, jen ze svého přesvědčení..

    Tedy, ani mne nepřekvapuje, že se právě o těchto hnutích nemluví dnes, když se přece tvrdí, jak jsou ta dnešní, moderní občanská hnutí naprosto potřebná, a že skrze ně si ti „moderní lidé“ formulují své požadavky vůči státu.. Pravděpodobně, tedy požadavek ochrany společnosti před alkoholem k nim nepaří..

    A pokud je tedy skutečně potřeba /což se jistě popřít nedá/, tak ať si ho soudruh stát zaplatí sám – tedy alespoň v tom, že si na to najme a zaplatí komerční marketingové agentury. No vlastně proč ne, třeba i na to dostane nějakou dotaci z EU dostaneme..

  5. wenkovan napsal:

    Kdyby najednou vypadly státu všechny příjmy z prodeje alkoholu a tabáku, tak by tu ránu finance asi neustály. Proto je situace právě taková, jaká je.

  6. Neznámý Čtenář napsal:

    Samé kecy. Mnozí lidé chlastaj, protože je svět tvrdej, zlej, nudnej a nespravedlivej a snaží se z něj utýct aspoň na chvíli do krásnějšího pohodovějšího světa hospod a kamarádů a chlastu. A né každý, kdo si sem tam dá je alkoholik. Co se týká ekonomických škod, také byste mohl spočítat kolik lidí prodej alkoholu zaměstnává a kolik se vybere na daních.

    Mimochodem, jsem také abstinující alkoholik a řadu let nepiju. A nikomu, kdo není alkoholik do toho nekecám. Vlastně ani tomu, kdo je.

  7. Sumo64 napsal:

    Cokoliv byste dneska chtěl dělat s rozumem, tak by Vám to nějaký aktivista či progresivista nejraději zatrhl. Vlastní rozum se nenosí. Dál nečtu.

  8. sangre napsal:

    Tento článek by povinně měli číst denně všichni zákonodárci. A také je potřeba zcela odstranit jakýkoliv alkohol z poslanecké kantýny. Mnohé zákony svědčí o tom, že je alkohol skutečně připravil o rozum.

Přidávání komentářů není povoleno