O tom, že na severu Sýrie žije Češka, se dozvídáme už v Praze. Těžko věřit. Ale nakonec jsme ji opravdu vypátraly, víme, že se jmenuje Olga, a teď se kodrcáme po prašných cestách kus od Kámišli.

Jaký je život v místech zničených válkou, tvrdými boji s Islámským státem na severu Sýrie a ve městě Kobani? Novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová se o tom přesvědčili napsali reportážní knihu „Islámskému státu na dostřel“. Se svolením autorek publikujeme autorsky vybrané pasáže knihy.

Již sme publikovali: Očité svědectví: Islámský stát řeže hlavy, znásilňuje a prodávají lidi do otroctví

Prodali dům, vzali pět dětí a vyrazili ze Sýrie do Německa. Za tisíce eur

Náš malý peugotek to moc nezvládá, naštěstí s sebou máme místního průvodce – pana Bahriho, který vystudoval petrochemii v Bratislavě, a tak si cestu krátíme československým povídáním.

Olze jsme se nedovolali, a tak jedeme naslepo. Navíc řídí Achtin, který se rozhodně nedá označit za nadaného řidiče. Což se po cestě ještě několikrát potvrdí. Když konečně dojíždíme k hlavní bráně farmy, Markéta vystupuje z auta, aby natočila, jak nás paní Olga přivítá, pokud je doma.

Konec dostihových koní

Máme štěstí a vítá nás manžel paní Olgy, Hosen Jannan. Na první pohled sympatický muž otevírá bránu a vjíždíme do království páru, který se nezalekl blízkosti islamistů a rozhodl se za každou cenu zůstat ve svém domově.

„Seznámili jsme se v Praze, na plese, Hosen studoval zemědělku. Pak jsme žili nějaký čas v Německu, ale na nás je tam všechno moc organizované. Vydrželi jsme tam 20 let a pak jsme se rozhodli, že z toho evropského stresu potřebujeme někam do klidu. Tak jsme se přestěhovali sem,” vypráví Olga v moderně zařízeném domě.

Zrovna pustili proud, a tak si stěžuje, že chtěla začít žehlit – musí využít vzácný okamžik, kdy jde elektřina. Olga je rázná světlovlasá žena, na které je hned vidět, že má pro strach uděláno.

Stěhovat se nechce, v Sýrii jsou spolu 10 let, pět posledních let žijí v domě, kolem něhož vybudovali celou farmu. „Rakety nám padaly na dům, když se Asad rozhodl bezdůvodně bombardovat tuhle oblast. My jsme rozhodnutí se bránit se zbraní v ruce. Když tu žijete, naučíte se ledacos,” naznačuje Olga, jediná cizinka v okolí.

Jejich dům je jako oáza uprostřed ničeho. Cestu k němu lemují olivovníky, před schody málem zašlápnete želvu, kterou tím ovšem naštvete tak, že vás kousne do nohy. Hlavním zdrojem příjmů farmy dřív bývali dostihoví koně.

Hosen jim rozumí jako nikdo široko daleko. Dřív stačilo prodat jedno dobré hříbě a měli na celý rok vystaráno. Válka ovšem dostihy a chov koní úplně zničila. Nakoupili tedy ovce a začali je chovat na maso.

Zatím nás nesežrali

Paní Olgu štve i množství checkpointů na silnicích, které zdržují. A nejen to. „Proč bych měla několikrát během cesty někomu vysvětlovat, kam jedu? Co je jim po tom? Všichni mě tu znají, vědí, co jsem zač,” rozčiluje se.

Území Rojavy pod správou PYD podle ní tak nějak funguje, ale je to organizovaný chaos. Ne všichni v Rojavě podporují PYD, za to prý všichni stojí stoprocentně za YPG a YPJ.

„Jen díky YPG nás Da´iš zatím nesežral. Ale byli tady hodně blízko – dívali jsme se odsud z domu, jak je koalice bombardovala. YPG bojují, neutíkají z boje, a kdo sám nebojuje, rád je podpoří, i my. Když k nám přijdou, dáme, co máme, vždyť nás chrání,” líčí s patrnou vášní v hlase Olga.

Na strach prý nemá čas, musí se starat o farmu. Hosen jde právě ze stáje vyvést jednoho z jejich pěti arabských koní, Olga nám ukazuje malé stromky meruňky, fíky, granátovníky, jabloně. Olga a Hosen nejsou jediní, s kým se dá v Rojavě pohovořit česky.

V Kámišlí žije pan Xalib Derwiš, který v roce 1976 ukončil studia na VUT v Brně. Pak se vrátil do Kámišlí, odkud pochází. Česky už trochu zapomněl, ale snaží se. Přesto nám jeho dcera Jin, lékárnice, raději  tlumočí do angličtiny.

Domek pana Derwiše prozrazuje, že rozhodně  nepatří k bohaté vrstvě. Když se ptáme, jestli s ním můžeme natočit  rozhovor, říká, že se musíme nejprve zeptat manželky, protože ta vládne rodině. J

Jeho děti žijí různě po Evropě, takže spíš než češtinu v poslední době používá angličtinu. Pan Derwiš má jednu dceru  dokonce v Brně. Rodina je s ní v kontaktu přes Facebook.

Pokud si koupíte knihu Islámskému státu na dostřel (cena 189 Kč) autorek Lenky Klicperové a Markéty Kutilové prostřednictvím objednávky přes [email protected], 50 Kč z ceny půjde na pomoc lidem, kteří namísto útěku zvolili obtížnou cestu obnovy svých zničených domovů, a to ve městě Kobani, které bylo zničeno během bojů s Islámským státem. Více o kampani, o knize i autorkách na www.soskobani.cz