ANALÝZA. Elon Musk a posléze i Mark Zuckerberg po novém roce oznámili, že přestávají regulovat obsah na síti X, Facebooku i na Instagramu. Někteří evropští politici se teď obávají, že od moderace obsahu sociálních sítích by mohla pod tlakem Donalda Trumpa začít ustupovat i Evropská komise. Ta v tuto chvíli ale naopak zintenzivnila vyšetřování sociální sítě X ohledně možného porušení pravidel Evropského aktu o digitálních službách. Není jasné, jaká opatření proti Muskovi hodlá přijmout. Inspirovat by se mohla třeba v Brazílii – tamní vláda síť X vloni prostě a jednoduše vypla.

Desítky tisíc Němců protestovaly minulý víkend v Berlíně proti krajní pravici. Především proti straně Alternativa pro Německo (AfD), která má podle průzkumů naději získat v nadcházejících parlamentních volbách přes 20 % hlasů.

Strana, jíž se za poslední čtyři roky povedlo zdvojnásobit popularitu, se těší stoupající podpoře nejen části německé veřejnosti, ale také vlivného zastánce ze zahraničí – miliardáře a majitele sociální sítě X Elona Muska. I proti němu na berlínské demonstraci zaznívala protestní hesla.

Elonovi favoriti

Elon Musk totiž týž den prostřednictvím telemostu vystoupil na předvolebním mítinku AfD, kde prohlásil, že „Němci by měli být opět hrdí na svou národnost, hodnoty a kulturu a nenechat ji ředit multikulturalismem.“

Zároveň zmínil, že „děti by neměly nést vinu za hříchy svých rodičů, natož pak svých prarodičů“, čímž pobouřil židovskou komunitu. Možná víc než jeho projev na mítinku ale mnohým Němcům vadí snaha ovlivnit německé volby ve prospěch AfD propagací obsahu podporujícího krajně pravicovou stranu na své vlivné sociální síti X.

Tam měsíc před volbami streamoval rozhovor s předsedkyní AfD a kandidátkou na kancléřku Alicí Weidelovou, kterou označil za „největší naději“ pro Německo a možná i celý svět.

Rozhovor s Weidelovou, která podle kritiků uváděla řadu zavádějících nebo lživých vyjádření, shlédlo podle serveru Atlantic za 24 hodin 45 milionů sledujících, což je mnohonásobně víc, než by mohla mít v jakémkoliv privátním či veřejnoprávním německém médiu.

Žádný jiný z kandidátů takový prostor nedostal. Zavádějící informace nikdo na pravou míru neuváděl. A právě v tom vidí mnozí kritici Muskovo zhoubné vměšování do voleb. „Musk záměrně posiluje ty, kteří se snaží oslabit Evropu,“ řekl na adresu amerického technologického magnáta německý vicekancléř Robert Habeck.

Jako potenciální hrozbu pro demokratický vývoj voleb Muskovo chování vnímají také politologové Carolyn Moserová a Laurids Hempel z německého Institutu Maxe Plancka. Ve své studii, kterou nazvali „Musk, moc a EU: Může právo EU čelit výzvám nekontrolované plutokracie?“ varují před čím dál častějšími zásahy zahraničních aktérů do voleb v evropských státech.

Jako příklad uvádějí nedávné soudem anulované vítězství rumunského nacionalistického a proruského kandidáta na prezidenta Calina Georgescu, jemuž k vítězství v prvním kole prezidentských voleb významně pomohla kampaň na TikToku placená ze skrytých zdrojů, potenciálně i ruských, jak informovaly rumunské tajné služby.

„Demokratické základy evropských společenství jsou podrobeny vážné zkoušce, kdy se zahraniční aktér, ať už válečný zločinec v čele stále brutálnějšího autokratického režimu, nebo technologický magnát, který se stal prezidentským poradcem, snaží ovlivnit evropské voliče pomocí moderních komunikačních kanálů, které se částečně vymykají evropské kontrole,“ píší ve studii Moserová s Hempelem.

Podle nich nejsou členské státy EU na řešení této situace příliš dobře připraveny. „Což je znepokojivé, protože se zdá, že se přinejmenším některé tyto strategie zahraničního vměšování prosazují,“ upozorňují autoři studie.

Unie mezi kameny

Podle Moserové a Hempela teď bude nutné, aby rozhodovací orgány EU navrhly takovou reakci, která nebude nespravedlivě nebo nepřiměřeně omezovat základní práva, ale zároveň bude účinně chránit demokratické procesy a struktury.

Mnoho evropských norem v oblasti sociálních médií totiž vychází z předpokladu, že příslušné společnosti jednají v dobré víře a ochotně spolupracují, a to i na základě dobrovolných kodexů chování.

„Přesto se zdá, že mnohé technologické společnosti se sídlem v USA mají v nové Trumpově éře menší chuť dodržovat evropské politiky moderování obsahu, což by mohlo vážně ohrozit rámec EU pro správu digitálních technologií a vyžaduje seriózní reakci ze strany evropských právních předpisů,“ píší Moserová a Hempel.

Zároveň upozorňují, že taková reakce nebude politicky a diplomaticky jednoduchá, protože může ohrozit stabilitu dobrých vztahů se Spojenými státy.

„Je zajímavé, že se Evropská komise po Muskově otevřené podpoře AfD prostřednictvím sítě X zdála být zpočátku poměrně neochotná zahájit řízení podle Aktu o digitálních službách (DSA) a údajně rozšířila své vyšetřování platformy X až poté, co se ocitla pod tlakem veřejnosti,“ tvrdí Moserová s Hempelem.

Jednání úředníků Evropské komise vykládají právě jejich snahou o udržení stabilních americko-evropských vztahů.

„Evropská unie se ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny. Riskuje otevřený konflikt s jedním z nejvlivnějších světových technologických aktérů a hlavním poradcem nového amerického prezidenta. Mlčí ale, když jsou zahraničními (soukromými) aktéry potenciálně podkopávány evropské demokratické procesy,“ popisují autoři studie Institutu Maxe Plancka.

To, že Muskova neochota přizpůsobit se evropským standardům pro moderování obsahu sociálních sítí může vést až k diplomatické roztržce, ilustrují příklady z Austrálie a Brazílie, které se s americkým majitelem sítě X dostaly do konfliktu vloni na jaře a na podzim.

Brazilská cesta

V Austrálii se Musk rozhádal v dubnu přímo s premiérem Anthonym Albanesem, poté, co společnost X odmítla ze sítě odstranit záběry z útoku, při kterém 16letý muslim zaútočil v Sydney nožem na biskupa asyrské církve.

Video z útoku během mše se rychle rozšířilo po sociálních sítích. Australská vláda to považovala za „společensky škodlivé a nebezpečné“. Prostřednictvím Australské komise pro bezpečnost internetu vyzvala Muska a další majitele sociálních sítí k odstranění videa z jejich platforem po celém světě. Musk to odmítal s tím, že jde o cenzuru.

Mediální přestřelky, při kterých australský premiér označil majitele sítě X za „arogantního miliardáře, který si myslí, že je nad zákonem, ale také nad obyčejnou slušností“ a Musk zas šéfku komise Julii Inmanovou Grantovou za „komisařku cenzury“ vedly k měsíc trvající napjaté atmosféře. Spor nakonec vyhrála vláda pod pohrůžkou vysokých pokut.

Podobně to dopadlo o pár měsíců později také v Brazílii, kde se Musk dostal do střetu s nejvyšším soudcem Alexandrem de Moraesem kvůli neplnění brazilských zákonů a také zde padala ostrá slova.

Musk nejvyššího soudce v hanlivé kampani označoval jako kriminálníka, zlého diktátora, Voldemorta ze světa Harryho Pottera a dalšími nelichotivými označeními. Moraes zas o Muskovi řekl, že je „psancem, který umožňuje masivní šíření dezinformací, nenávistné projevy a útoky na demokratický právní stát“.

Ke sporu došlo v srpnu poté, co Musk odmítal zablokovat účty příznivců bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, které Moraes označoval za „digitální milice“ kvůli zpochybňování legitimity prezidentských voleb v roce 2022 a šíření dezinformací.

Musk to označil za cenzuru a místo zablokování rozpustil brazilskou pobočku společnosti X a odvolal její právní zástupkyni, čímž však porušil brazilský zákon. Moraes v reakci na to nařídil poskytovatelům internetu síť X zablokovat.

Po měsíci nakonec Musk právní zástupkyni vrátil do funkce, začal splácet pokuty, které státu dlužil a zablokoval i sporné profily Bolsonarových příznivců. Síť X byla poté v Brazílii koncem září znovu spuštěna.

„Brazilci jsou na sociální sítě a jejich vliv obzvlášť citliví, a to především kvůli bývalému prezidentovi Bolsonarovi,“ řekl HlídacíPes.org k tehdejšímu dění Čech žijící v Brazílii Vít Vaníček. Bývalý pravicový prezident Jair Bolsonaro zpochybňoval přes sociální sítě výsledky prezidentských voleb z roku 2022, ve kterých ho těsně porazil levicový kandidát Luiz Inácio Lula da Silva.

„Bolsonaro, podobně jako kdysi Donald Trump, vyzýval přes sítě své příznivce, aby výsledky voleb neuznali a vtrhli do Kongresu, což pak také udělali. Začátkem ledna 2023 vzali útokem víc vládních budov, včetně prezidentského paláce a budovy Nejvyššího federálního soudu. Proto jsou teď na šíření různých kampaní a dezinformací v Brazílii hodně ostražití,“ popisuje Vaníček.

Situaci kolem sporu ohledně sítě X sledoval jen okrajově, platforma podle něj v Brazílii není zas tak populární jako třeba v Česku. To, že se Brazilci dokázali vůči Muskovi vymezit, považoval za zajímavou situaci.

„Brazilská společnost je hodně rozdělená. Lidé na to mají různé názory. Já osobně myslím, že určitá míra moderace je asi v pořádku, protože jinak se šíří různé nesmyslné teorie jako třeba, že homosexualita je nemoc nebo podobně a lidé jsou jednoduše manipulovatelní,“ dodává Vít Vaníček, který v Brazílii žije už desítky let.

Co Evropa zmůže

Podle politologů výsledek Muskova sporu se soudcem Moraesem ukazuje, že národní státy mají v konfliktech s technologickými platformami šanci na úspěch. Na druhou stranu Elon Musk byl vloni i když vlivnou, stále pouze soukromou osobou.

Teď, kdy se podle různých indicií nachází i v roli „neoficiálního poradce“ amerického prezidenta, můžou podobné spory doznat mnohem závažnějšího diplomatického charakteru, varují někteří analytici.

Podle autorů německé studie „Musk, moc a EU: Může právo EU čelit výzvám nekontrolované plutokracie?“  to bude muset brát v potaz i Evropská komise. Nemělo by to ale vést k ústupkům.

V současné chvíli čelí Elon Musk ze strany Evropské komise vyšetřování kvůli netransparentnosti a potenciálnímu matení uživatelů. Do poloviny února by měl komisi dodat dokumentaci k fungování algoritmů na síti X.

„V rámci vyšetřování zahájeného v prosinci 2023 exekutiva EU nově žádá, aby do 15. února platforma X poskytla interní dokumentaci o svém doporučovacím systému, který uživatelům navrhuje obsah a o všech nedávných změnách, které v tomto systému byly provedeny,“ citovala EK agentura Reuters.

Právě informace o tom, do jaké míry majitel sítě zasahuje do jejích algoritmů, aby například upřednostňoval dosah vlastních zpráv nebo zpráv na jejichž šíření, má přednostní zájem, může ovlivnit pochopení a větší transparentnost ohledně případného prosazování jeho politických zájmů. U sítě, kterou užívá přes 350 milionů lidí, je to ze strany Evropské unie legitimní požadavek.

Po rozhovoru s předsedkyní AfD a kandidátkou na kancléřku Alicí Weidelovou začala Evropská komise také zkoumat, jestli i jím neporušila platforma evropský zákon o digitálních službách, a to tím, že by měsíc před německými volbami šířila případné dezinformace.

V případě, že by se ukázalo, že tomu tak bylo, hrozila by společnosti X pokuta ve výši až šesti procent jejího celosvětového obratu.