Od Prahy o krok zpět. Další rozšiřování na východ už EU raději moc neslibuje

Evropská unie sice na summitu v Rize znovu odsoudí ruskou anexi Krymu a dění na východě Ukrajiny, od větší vstřícnosti k rozšiřování na východ ale couvá.

Lze to vyčíst z návrhu závěrečné deklarace summitu Východního partnerství, jehož znění má HlídacíPes.org k dispozici.

Summit proběhne za účasti zástupců EU, členských států unie, Ukrajiny, Běloruska, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžánu a Moldavska ve dnech 21. – 22. května.

Od Prahy zase zpět

Zatímco všechny dřívější summity Východního partnerství, počínaje tím úplně prvním v Praze v roce 2009, slibovaly postupné přibližování k EU, navržené závěry aktuálního setkání v Rize jsou o poznání opatrnější.

Ještě před dvěma lety ve Vilniusu EU otevřeně ujišťovala o podpoře a otevřenosti vůči těm, kdo usilují o pevnější vazby s EU, ve světle ukrajinských událostí volí diplomatické formulace.

„Je suverénním právem každého z partnerů svobodně zvolit úroveň svých cílů a ambicí v aspiraci na vztahu s EU. Je na rozhodnutí EU a suverénních partnerů určit, kdy chtějí pokročit ve vzájemných vztazích,“ stojí v rezoluci.

Na druhé straně se všechny strany ujišťují o síle demokracie, vlády zákona, lidských právech a fundamentálních svobodách i platnosti mezinárodního práva.

„Události na Ukrajině ukázaly, že základní principy suverenity a teritoriální integrity nelze ani v 21. století na evropském kontinentě považovat za samozřejmé. EU je i nadále odhodlána podporovat nezávislost, suverenitu a teritoriální integritu všech svých partnerů,“ stojí v návrhu usnesení s tím, že EU preferuje politické řešení, respekt k nezávislosti Ukrajiny a vyžaduje plnění dohod z Minsku ze září 2014 i února 2015.

„Účastníci summitu neuznávají ilegální anexi Krymu a Sevastopolu Ruskou federací. Jde o porušení mezinárodního práva a přímé ohrožení mezinárodní bezpečnosti,“ stojí dále v usnesení.

Proti ruské propagandě

Významná pasáž je věnovaná vzájemnému obchodu. Od 1. ledna 2016 má začít například platiti dohoda o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou.

Prohloubit by se prý měla i spolupráce v oblasti energetické bezpečnosti, kde by měl významnou roli hrát Ázerbájdžán.

Na programu summitu před samotným summitem už zazněl i návrh toho, jak by mohla Evropská unie společně postupovat proti ruské mediální propagandě.

„Účastníci summitu souhlasí s potřebou silnějšího a strategického komunikačního úsilí zahrnující aktivity EU, členských zemí a dalších partnerů. Zdůrazňují důležitost role médií v demokratické společnosti a potvrzují podporu svobodě médií,“ píše se v návrhu usnesení, jež budou vedle zemí EU schvalovat i zástupci Běloruska, Ukrajiny, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžánu a Moldavska.