Investujte u nás miliony, výměnou dostanete naše občanství: donedávna běžná praxe hned několika zemí Evropské unie postupně končí – i v důsledku ruské války proti Ukrajině. Posledním ostrovem tohoto přístupu zůstává Malta. Další dvě donedávna kritizované země – Kypr a Bulharsko – i po nátlaku Bruselu od prodeje občanství za peníze ustoupily. V Bulharsku nyní právě kvůli udělování zlatých pasů vyšetřují šéfa tamní investiční agentury.

Jen mezi lety 2011 a 2019 využilo jak režimů občanství, tak pobytových víz pro investory v EU v součtu nejméně 130 tisíc lidí.

Nyní možnost koupit si občanství některé ze zemí EU funguje už jen na Maltě. Kypr již žádné nové žádosti nepřijímá, Bulharsko kontroverzní systém (kdy občanům třetích zemí stačila k zisku občanství i investice ve výši jednoho milionu eur) zrušilo a tamní prokuratura – jak upozornil server Euractiv – nyní vyšetřuje bývalého šéfa bulharské investiční agentury a současného člena dozorčí rady státní Bulharské rozvojové banky Stamena Janeva.

Jde zároveň o jeden z mála případů, kdy bulharská prokuratura stíhá vysoce postavené úředníky. Systém „zlatých pasů“ byl jedním z důvodů, proč se dosud Bulharsko nestalo součástí schengenského prostoru.

Závažné bezpečnostní riziko

Podmínkou pro zlatý pas na Maltě je investice ve výši 650 tisíc eur (aktuálně zhruba 15,5 milionu korun), pronájem či koupě nemovitosti. Za uznatelnou investici se přitom považuje i nákup vládních dluhopisů. Vyřídit občanství pak lze vyřídit již zhruba za rok.

Maltskou občankou se takto stala třeba Irina Abramovičová, exmanželka ruského miliardáře Romana Abramoviče žijícího dlouhodobě v Londýně. Jak vloni napsal britský deník Guardian, je jen jednou z 851 bohatých Rusů, kteří prostřednictvím kontroverzního programu získali maltské občanství. Mimochodem, sám Abramovič si v roce 2021 dokázal zajistit – poté, co neuspěl se žádostí v Británii – portugalský pas.

Rusko začalo umožňovat svým občanům získat druhé občanství od roku 2014. Podle Bruselu systém zlatých víz využívali především právě bohatí Rusové a Číňané.

„Z etického, právního a hospodářského hlediska to je problematické a představuje to závažná bezpečnostní rizika,“ varoval už před časem Evropský parlament. Občanství EU podle něj „nesmí být zbožím, jež členské státy mohou nabízet k prodeji“.

Dalších dvanáct zemí EU – včetně České republiky – umožňuje investorům zažádat si o takzvané zlaté vízum; ta ale na investory mimo EU kladou vyšší požadavky a nezaručují jim získání občanství, jen povolení k pobytu. To Brusel za problematické nepovažuje, požaduje ale, aby se pravidla v rámci EU sjednotila.

Firmy s ruskými vlastníky

V České republice musí jít o ryze podnikatelskou investici v minimální hodnotě 75 milionů korun, která vytvoří minimálně 20 nových pracovních míst a úřady kladou i řadu dalších podmínek. Česko nedává a ani nikdy v minulosti nedávalo možnost si trvalý pobyt, natož občanství, otevřeně koupit.

A například i počet víz udělených k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání pro občany Ruské federace v posledních letech v Česku setrvale klesal, stejně jako žádosti o ně. V roce 2020 podnikatelské vízum získalo jen osm Rusů, o rok později pouze čtyři.

Poté, co vloni Rusko zaútočilo na Ukrajinu, navíc česká vláda rozhodla, že ruským a běloruským občanům – s přesně definovanými výjimkami například pro návštěvy rodinných příslušníků – nebude vydávat žádná víza. Odvolala také souhlas s provozem generálních konzulátů Ruska v Karlových Varech a Brně a zavřela i své konzulární úřady v Petrohradě a Jekatěrinburgu.

Také počet v Česku působících firem s dohledatelnými vlastníky z Ruské federace v posledních letech klesá. Zatímco třeba v roce 2007 v Česku vzniklo více než 900 takových společností, vloni, po začátku války a zavedení sankcí proti Rusku, jich vzniklo jen dvanáct – nejméně od roku 1994.