Fotografie z loňských Dnů NATO v Mošnově. Ty letošní byly s ohledem na ničivé povodně v kraji zrušeny. Foto: Lukas Kabon/ Anadolu Agency

O obraně Evropy se hodně mluví. Lepší se to, ale koná hlavně Polsko

Napsal/a Robert Břešťan 24. září 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

ANALÝZA. Když měli lidé v rámci debaty o budoucnosti střední Evropy na nedávné pražské konferenci Globsec hlasovat o tom, který ze států je dnes hlavním a nejdůležitějším hráčem regionu, výsledek byl jednoznačný: Polsko. A pokud je nějaká oblast, kde je to obzvláště patrné, je to obrana a bezpečnost.

Pokud jde o postoje k Rusku, Poláci mají ve své většině jasno. Historie je opakovaně poučila, že z Východu nemohou čekat nic dobrého. Odráží se to třeba v nedávných průzkumech veřejného mínění, v nichž si většina Poláků přeje, aby armáda sestřelovala potenciálně nebezpečné objekty, které vstoupí do vzdušného prostoru jejich země.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski to pak pojmenoval zcela otevřeně: Varšava musí střílet ruské rakety nad Ukrajinou dříve, než vstoupí do polského vzdušného prostoru.

Podobná suma jako letos má jít v Česku na obranu i v roce 2025 – pokud ještě nedojde k přesunu výdajů s ohledem na následky ničivých povodní. V důsledku záplav v roce 2002 tehdejší vláda zrušila původně dojednaný stomiliardový nákup stíhacích letadel Gripen.

Z toho, že je to v rozporu s tím, co veřejně opakuje generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, si hlavu nedělá. „Ochrana národního vzdušného prostoru je prvořadá, a to i přes nesouhlas NATO,“ řekl Sikorski nedávno v rozhovoru pro britský deník Financial Times.

Podíl vyšší než USA

Téma nevzniklo „samo od sebe“: bylo reakcí na podezření, že koncem srpna do polského vzdušného prostoru vletěl neidentifikovaný objekt, údajně mohlo jít o ruský vojenský dron. Jeho trosky se ovšem později najít nepodařilo.

To nic nemění na tom, že polský přístup je spíše jestřábí než holubičí. Polsko dokonce v červenci podepsalo s Ukrajinou dohodu, která mu umožňuje sestřelovat rakety nad Ukrajinou, byť polská vláda slíbila, že tak neučiní bez konzultace s ostatními členy NATO.

Přinejmenším v rámci evropských členských států Severoatlantické aliance hraje Polsko čím dál zásadnější roli. Ilustrovat se to dá na jediném číslu: 4,7 %.

Takový podíl svého HDP hodlá dát severní soused Česka na svou obranu v příštím roce (v přepočtu je to zhruba jeden bilion korun). V rámci NATO, které po svých členech vyžaduje nejméně 2% podíl obranných výdajů na HDP, půjde jednoznačně o rekord.

Větší podíl svého rozpočtu nedávají ani Spojené státy, byť v absolutních číslech jsou co do výdajů nedostižné. Obranný rozpočet USA je pro rok 2024 schválen ve výši 886 miliard dolarů.

Pro srovnání: podle staronové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové má EU ambici „vytvořit jednotný trh pro obranu“ s tím, že výdaje EU na obranu mají činit 500 miliard eur. Ovšem nikoli ročně, ale „v příštím desetiletí“.

Nicméně platí, že zodpovědnost za svou národní bezpečnost mají jednotlivé členské státy, pilířem kolektivní obrany EU zůstává NATO.

S vědomím povodní

Z 32 členů Aliance kritérium výše výdajů na obranu neplní v letošním roce osm zemí, vedle Kanady už jen členské země EU: Španělsko, Itálie, Chorvatsko, Portugalsko, Belgie, Slovinsko a Lucembursko.

Podíl výdajů na obranu na HDP (%), srovnání let 2014 a 2024
(na základě cen a směnných kurzů z roku 2015, data za celý rok 2024 jsou odhadem)

ZDROJ: se svolením NATO.int

Jak dokládá další graf, v čase – a s rostoucí hrozbou ze strany Ruska – se však počet zemí s nesplněným domácím úkolem ze sebeobrany letos výrazně snížil:

Kolik zemí plní kritéria NATO
(členských států je 32)

ZDROJ: se svolením NATO.int

Česko se přes dvouprocentní hranici přehouplo po dvou dekádách právě až letos. Vyjádřeno penězi jde o 160 miliard korun.

Podobná suma má jít na obranu i v roce 2025 – pokud ještě nedojde k přesunu výdajů s ohledem na následky ničivých povodní. V důsledku záplav v roce 2002 tehdejší vláda zrušila původně dojednaný stomiliardový nákup stíhacích letadel Gripen.

Budeme-li však nadále počítat se 160 miliardami, třikrát lidnatější Polsko dá na obranu příští rok šestkrát více než Česko.

Nepřekvapí, že vedle Polska berou výdaje na obranu velmi vážně i pobaltské země, které mají Rusko doslova za dveřmi. Kupříkladu litevský ministr obrany Laurynas Kasčiūnas vyzval k navýšení výdajů na obranu své země na čtyři procenta HDP. Už nyní patří Litva a spolu s ní Estonsko i Lotyšsko v tomto směru k premiantům.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)