Foto: AP / TASR / Profimedia

O nepříteli mají konspirační weby jasno, přátele vidí v Rusku. Nově objevují i Čínu

Napsal/a Dominika Urhová 27. srpna 2020
FacebookTwitterPocketE-mail

Pandemie koronaviru – stejně jako každá jiná krize – představovala živnou půdu pro šíření hoaxů a konspiračních teorií. Příležitost si pochopitelně nenechali ujít státní i nestátní aktéři využívající dezinformace k prosazování svých cílů.

Doposud bylo tuto taktikou známé zejména Rusko, z jehož informačního prostoru mimochodem prokazatelně pocházely první konspirační teorie související s koronavirem. V poslední době výzkumníci začali věnovat více pozornosti také způsobům, jakým dezinformační kampaně využívá Čína.

Cílem tohoto textu, vycházejícího z poznatků studie Prague Security Studies Institute, bylo zmapovat, jak byla právě Čína na jaře 2020 popisována na českých webech známých hlavně šířením konspiračních teorií a proruskými postoji.

Jak to ta Čína krásně zvládá

Nejprve je na místě krátce popsat čínský přístup k informačním operacím. Na rozdíl od Ruska byla Čína doposud vnímána jako velmoc snažící se zdůrazňovat hlavně pozitivní rysy fungování vlastního režimu či případnou ekonomickou výhodnost vzájemné spolupráce.

To však rozhodně neznamená, že by nebyla schopná (a ochotná) využívat dezinformační kampaně. To se ukázalo například při protestech v Hongkongu. Sociální sítě Facebook a Twitter nakonec musely zablokovat účty – pravděpodobně řízené čínskými státními orgány – šířící manipulativní zprávy o násilném chování demonstrantů a jejich údajném financování ze strany západních států.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Podle prohlášení Twitteru se čínské orgány snažily „záměrně podkopat legitimitu a politické postoje protestního hnutí.“

V souvislosti s pandemií koronaviru začala být Čína asertivnější i v globálním informačním prostoru. Její diplomaté například opakovali konspirační teorii, podle níž byl virus vyvinut v americké laboratoři a použit jako biologická zbraň proti Číně.

Na sociálních sítích Twitteru a Facebooku se zase zaktivizovala síť účtů sdílejících pozitivní zprávy o přístupu čínského režimu k pandemii.

Mezi prosincem 2019 a březnem 2020 tyto profily publikovaly více než 7 000 příspěvků (většinou v anglickém jazyce) týkajících se koronaviru. Jedním z jejich významných témat byly dodávky zdravotnických pomůcek do zemí zasažených pandemií (tedy i do České republiky). Na těchto účtech byly také hojně sdíleny články médií známých šířením dezinformací a propagandy jako je Sputnik nebo RT.

Jak se tyto globální trendy projevily v České republice? Na osmi webech známých šířením konspirací a proruskými postoji bylo na jaře 2020 publikováno celkem 113 textů věnujících se primárně Číně.

Představuje to přibližně čtyři procenta z více než dvou a půl tisíce článků publikovaných v daném období. Může se zdát, že to není mnoho, ale sledované weby tak dění v Číně věnovaly přibližně stejnou pozornost jako například hodnocení výkonu české vlády v době pandemie.

Čínské autority – zejména vědci – pak byly také relativně často citovány i v textech obecnějšího charakteru zabývajících se vlastnostmi koronaviru nebo šířením této nemoci.

Kde hledat nové přátele

V tuzemských textech zmiňujících Čínu se objevovaly různé názorové pozice. V 73 článcích byla Čína líčena pozitivně. Zejména byla zdůrazňována její ochota pomoci ostatním zemím zasaženým pandemií anebo schopnost zvládnout situaci doma.

Pozitivně naladěné texty byly publikovány zejména na webech Sputnik CZ (40 článků) a Nová Republika (18 článků). Na ostatních platformách se naopak častěji objevovaly texty vůči Číně kritické, jichž bylo za sledované období publikováno 38.

Jejich autoři poukazovali například na to, že čínské orgány svým laxním přístupem způsobily rozšíření nemoci po celém světě, nebo kritizovali kvalitu dodávaných zdravotnických pomůcek.

Rétorika sledovaných webů se však výrazně změnila v textech věnovaných rozepřím mezi Spojenými státy a Čínou. V nich byla zřetelná – pro tyto platformy standardní – antiamerická pozice.

USA byly líčeny negativně ve120 článcích a relativně často se tak dělo právě v souvislosti s jejich přístupem vůči Číně. Prezident Donald Trump a jeho administrativa byli například kritizováni za neopodstatněné spekulace o vytvoření viru v laboratoři ve městě Wu-chan, které byly vnímány jako součást hybridního útoku vůči Číně.

Objevilo se také několik desítek textů opakujících konspirační teorii (šířenou i čínskými orgány) obviňující USA z vyvinutí viru a jeho zavlečení do Číny při příležitosti Světových vojenských her v roce 2019.

Shrnuto: Čína byla v souvislosti s koronavirem pro české weby šířící konspirace důležitým tématem. V přístupu k tomuto tématu se však jednotlivé platformy lišily. Objevovalo se jak pozitivní hodnocení výkonu čínského režimu doma a oceňování jeho pomoci jiným státům, tak kritika této země za neschopnost zabránit šíření viru.

Opětovně se tedy ukazuje, že platformy šířící konspirace jsou sice schopné se shodnout na společném nepříteli – kterým jsou zpravidla Evropská unie a USA – ale již hůře se jim hledá pozitivní alternativa.

Do této chvíle ji do jisté míry představovalo Rusko. Je ale možné očekávat, že v reakci na vyostření čínsko-amerických vztahů vzroste u českých konspirátorů i obliba Číny. Pandemie koronaviru pak může patřit k okamžikům, kdy tento trend odstartoval.


Autorka působí jako projektový asistent v Prague Security Studies Institute.

Nová kniha HlídacíPes.org

Publikace vyjde v omezeném nákladu. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.

Kniha nebude ve volné distribuci. Lze ji získat pouze jako poděkování za dar v minimální výši 599 Kč.

Knihu začneme distribuovat krátce před 17. listopadem 2024.

Více o knizePořídit knihu
QR kód
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)