PSÍ UŠI. V tyto krásné květnové dny si celá země tradičně připomíná výročí osvobození od nacismu. V praxi to většinou vypadá tak, že se po republice volně pohybují provokatéři cizí moci, ať už domácí, nebo přespolní, kteří by rádi kormidlo vývoje znovu otočili k nějaké té totalitě a bídě. Bylo tomu tak i letos, kdy je situace ještě ozvláštněna přítomností tajemného diplomata s kufříkem a jedem. Tak popojedem, než dorazí tanky.

• Čas osvobození těla je vždy příležitostí se zamyslet, zda byla spolu s ním osvobozena i duše. Starostka Sokolova Renata Oulehlová (Agrofert 2011) ukázala, že i po 75 letech od konce jedné totality a 31 let od konce té druhé to v našich myslích pořád dost skřípe. Na případ, kdy nechala sokolovská radnice z piety odstranit americkou vlajku, upozornil tamní senátor Miroslav Balatka (STAN/Piráti).

Novinky.cz, 8. května

Vyjádření starostky?

„Zpětně uznávám, že to patrně byla chyba. A netvrdím, že jsme lidé, kteří nechybují.“

Pro nás je to příležitost zapátrat, co mohlo být motivací k těžko pochopitelnému kroku. Předběžná opatrnost? Snaha vyjít vstříc předpokládané emoci své voličské cílovky? Hluboce zakořeněná nenávist ke všemu americkému? Nebo jen obyčejná hloupost? Každopádně si můžeme dát malé mentální cvičení, jak na tom naše duše – co se osvobození od ideologických předsudků týče – jsou: Patří americká vlajka k památníku nacistického zajateckého tábora, který osvobodili Američané? Ano, či ne?

Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.

Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.

• K tradicím květnových oslav patří, jak již bylo řečeno, i spanilé jízdy pod vlajkou se srpem a kladivem. Letos ale narazily – se symboly krvavého teroru se v Česku shromažďovat lze, bez roušek a rozestupů ale nikoli.

Policisté na Olšanských hřbitovech dohlíželi pouze na příjezd a odjezd účastníků. Přímo pietnímu aktu jsme přítomni nebyli a nikdo nám dosud možné podezření na nedodržování nařízení vlády neoznámil. Na základě fotografií zveřejněných v médích situaci již prověřujeme. #policiepha

— Policie ČR (@PolicieCZ) May 8, 2020

Čili jsme tak nějak rádi, že si policie a hygiena nakonec účastníky zabuzerují aspoň kvůli těm rouškám, když už to nejde kvůli podpoře protiprávních ideologií. Znáte to – Al Capona taky dostali na daně. Čili malá pokutečka a za rok zase nashle.

• Už to skoro vypadalo, že vláda rezignovala na řízení země a nechala koronavirovou krizi vyřešit lid. Což by nebyla proti posledním dvěma měsícům žádná velká změna, když si člověk odmyslí ty věčné tiskovky. Ale ne, připomněl se předseda strany a vlády Andrej Babiš.

„Ten koronavir změnil náplň práce vlády a konečně jsme to řídili jako rodinnou firmu.“
(Andrej Babiš pro Rádio Impuls, iDnes.cz, 7. května)

Rozdíl mezi státem a rodinnou firmou si ukážeme na několika příkladech. Předně – do rodinné firmy vstupují lidé tak nějak dobrovolně, většinou na základě lásky či podobných iracionálních emocí. Těch osmi a půl milionu lidí, kteří v posledních volbách ANO nevolili, se na vstup do rodinného podniku nikdo neptal. Pokud dál situaci převedeme na rodinnou kasu, vypadá to zhruba následovně: Mámo, tak jsme do února zu grunt prošustrovali náš rodinný rozpočet. Ale je to dobrý, přišel koronavirus, takže se na to zapomene a můžeme prošustrovat ještě dvacetkrát tolik. Chceš se mnou ještě žít?

• Přitom chybělo málo a s jevy jako Andrej Babiš, jeho vláda, střety zájmů a podobně mohlo být definitivně vymalováno. Stačilo, aby ve funkci vydržel o pár měsíců déle věčný rebel Robert Šlachta – a už by se startovaly vrtulníky a povolalo komando na Úřad vlády.

„Na jedné straně si lidi pomáhali, šili si roušky. (…) A na druhé straně jsou tu přisátí nějací zlojedi, kteří i na této situaci si dokáží přihrát malou domů, to mě zlobí.“
(Robert Šlachta v rozhovoru pro XTV, 10. května)

Jenže – nestalo se. Šlachta už je dnes napůl politik, který chodí vykládat moudra po médiích, a napůl propagátor své knihy, na kterou se všichni napjatě těšíme. Takže se může na zlojedy zlobit, ale nic s tím asi už nezmůže. 

Tak klidnou mysl, měl ten Nečas prostě smůlu na čas a místo.

Follow @malecak