10 komentářů

1. petrph napsal:

   11.2.2019 (6:40)

   Mimochodem, mnohé osvětluje onen odkázaný článek na jídelny.cz od paní Pokrupové. Doporučuji přečíst podrobně, až do konce.
   Ty příčiny jsou zkrátka naprosto někde jinde, jenže je nelze v oficiálních dokumentech uvádět, protože tím by se přiznalo, že dlouhodobá politika podpory romské komunity (i včetně placených neziskovek) prakticky ztroskotala. Odcituju jen krátký text “
   ., fondy, hradicí nemajetným rodinám školní stravování dětí “ (jsme se snažili využívat… ) leč
   nám nebylo vyhověno, jelikož organizačně bylo vše dosti obtížné a zároveň i z důvodů, že rodiče těchto žáků pobírají vyšší sociální dávky. Oni prostě ty peníze utratí za něco jiného….!

2. Jozef Rodak napsal:

   11.2.2019 (9:31)

   clanok plni ulohu statistickeho konstatovania – len nasledky.

   Co tak sa pozriet na zdroje problemu – priciny?

   1. Zastarale tabulky – normativy. Ak sa objavi kritika, tak SZU zareaguje, ze „je vsechno v poradku“.
   2. Suroviny – nejlevnejsi, pretoze tak kaze rozpocet. Skolska jedalen nemusi mat Michelina. Avsak z margarinu maslo nebude, z chemickeho dochucovadla taky ne.
   3. Kuchari – nejlevnejsi. Ako kazda praca, ktora sa robi nasilne – jej vysledkom je podpriemerna hodnota.
   4. Behavioralny problem – skola deti vobec nevedie k stravovacim navykom. Deti travia v skole cca 50% denneho casu (neratam do toho spanek). Kto iny – ako skola by mala formovat stravovacie navyky? Take navyky sa potom prenasaju – a deti v dospelosti prichadzaju k tomu, ze si nevedia urobit ani maslovy chleba. …
   5. Behavioralny problem c.2: puberta – staci signal, ze jedlo je opruz a to sveze lavinu nechuti. S tymto sa na skolach vobec nepracuje.
   6. Rodina – je jednoduche a pohodlne si doma sadnut po praci a vylozit nohy. Kam sa vsak podela zodpovednost za to, co tak rodic svojim detom poskytuje?

   Ako sa taketo priciny daju vyriesit cenou jedneho obedu za 0,- Kc? … leda populisticky

   • petrph napsal:

     13.2.2019 (4:43)

     Dobrý den, máte sice pravdu, leč i na tomto „drobném“ příkladu je vidět, že praktické věci nelze řešit kombinací politického idealismu a diletantismu plus úřednických postupů, což je ale nyní vydáváno za výhodu naší dnešní
     demokracie.. Zkusím ty Vaše body rozebrat.
     1) Normativy jsou nějaké, protože školy nemají „oslíka otřes se“, ale ani nemohou od rodičů žáků vyžadovat cenu kvalitních obědů v plné ceně. Kdybych dal odhad – kvalitní, chutný i zdravý oběd (žádný michelin) Vás vyjde v restauraci tak na dvě stovky. To by znamenalo pro školní stravování přes 4 000 Kč měsíčně na žáka ), na to skutečně většina rodin (a mít třeba víc dětí) nemá. A ani stát do této výše přispívat nemůže – protože je u nás přes milion žáků- což by znamenalo výdaje kolem 6 miliard ročně – jen na to stravování . Ergo – ty normativy jsou jak jsem se díval, ca 22-25 Kč na dítě a den. To je (bohužel) ta realita, ze které je nutné vycházet.
     2) Viz bod 1 – jenže tady už do to vstupuje ten idealismus – jak politici, tak i idealisticky kategorizovaní úřednicí tuto kvalitní stravu na školách požadují – a to i přesto, že vědí, že se to v rámci stanoveného normativu finančně utáhnout nedá.
     3) Kuchařky – nikoliv nuceně, leč za cenu práce. Žádné kreativní kulinářské umění, leč prostě umět vařit. To zvládne doma jak většina ženskejch, tak i dneska spousta chlapů. Za to zase nějaký horentní plat není (ve fabrice se nadře víc).. Ale – zase by bylo záhodno, aby ta kuchařka ve škole „jenom “ vařila, a nemusela řešit právě tu spoustu organizační práce a úředních předpisů, které se na ně valí seshora–
     4) To jste popsal naprosto přesně, behavioralny problem – skola deti vobec nevedie k stravovacim navykom.“ Jenomže behavioralní není to samé jako idealistický – nestačí jenom říkat dětem, že se mají pravidelně ve školách stravovat a všechno sníst.. Musel by se vypracovat skutečně behaviorální postup, který by ty děti skutečně přijaly. Zatím jsem ho nikde neviděl
     5) To samé na entou.
     6) To samé, jenže s jinými náklady. Protože řekněme že stát má dost peněz, aby si to behaviorální řešení nechal hromadně vypracovat. ale hlavně i realizovat (odhadem. ty náklady budou stovky milionů, možná miliardy). Jenomže chudáci rodiče na tohle určitě nemají, takže jejich metody jsou často nedostačující – a dnešní děti na to kašlou, Tím se vracíme k tomu začátku a politickému idealismu. Nemůžete mít současně děti samostatné a aktivní, které budou v prepubertálním věku chápat a analyzovat společenské problémy – třeba stávkovat proti prezidentovi. A současně tytéž děti jako „hodné“, které budou dle pokynů rodičů a učitelek chroupat mrkvičku protože je zdravá..Musíte si vybrat – buď to nebo to…A jak pokračuje vývoj téhle demokracie, tak elity už si vybraly- Chtějí právě ty aktivní samostatné děti, které se rozhodují samí, i v tom stravování…Místo oběda hambáč, však se jim to bude hodit, až nastoupí někam do nějaké práce (nine to five rat races), a na oběd budou mít reálně tak 5 minut,,,:)))

3. jarmila napsal:

   11.2.2019 (14:33)

   Naprostá pravda, v pátek jsem vyzvedávala ze školy svou 10ti letou vnučku.
   Na můj dotaz co obědvala zněla odpověď nic!!! Nebylo tam údajně nic k výběru.
   Polévka žampionová /houby nejí/ plněné knedlíky se zelím /zelí nejí/ .
   Na dotaz pro nesnědla alespoň omaštěné knedlíky údajně byly polité zelím!!!
   Člověk by je musel proplesknout. Vrátila oběd netknutý!!!!
   Škola by musela vařit hranolky a hamburgery jako v MD

4. teufel3424 napsal:

   11.2.2019 (19:32)

   Problém vzniká už u nejmenších dětí, resp. jejich matek. Když je mutra s dítětem 3 roky doma, může jej snadno naučit jíst všechna běžná jídla, včetně zelí, luštěnin atd. Ale to by musela denně vařit, a ne se nimrat na internetu ve svých problémech a děcka krmit instatním hnusem z lahviček. Když pak dítě ve čtyřech letech uvidí poprvé fazoli, tak ji prostě nechce, protože neví, co to je.
   A školy s tím nic nezmohou. Chtělo by to vyměnit matky.

5. Alice napsal:

   11.2.2019 (20:30)

   Jsem, coby studentka čtyřletého gymnázia, přihlášena do jídelny. Poslední dva měsíce obědy důkladně odhlašuji a začínám řešit definitvní odhlášení z jídelny. Pocházím z rodiny, která měla hospodu a tradice vaření se u nás udržuje pořád. Sním všechno – pokud je to správně připravené. A pardon – česneková polévka, kyselé zelí, vařená čočka a dušená ryba vážně nepatří mezi jídla, nad kterými bych jásala. Jak říkám, nejsem vybíravá, ale kuchyně školních jídelen je otřesná. Znám hodně lidí, kteří do jídwlny nechodí z tohohle důvodu. Spíš než všechno zadarmo bych ocenila, kdyby se to dalo jíst…

   • Jarmila napsal:

     13.2.2019 (16:58)

     Naprosto souhlasím, především zde jde o kvalitu nabízené stravy. Chápu, že za 25 korun to nebude jako z pětihvězdičkové restaurace, ale I presto si myslím, že je možné to nějak ozvláštnit a přinejmenším naservírovat tak, aby to bylo lákavé. Klidně zaplatím o dalších 30 korun navíc za oběd, když se syn na oběd dobře nají a nepřijde mi s tím domů, že celý den nic nejedl, protože se to nedalo jíst.

6. Jarmila napsal:

   11.2.2019 (20:46)

   Mnozí rodiče dnes děti nevedou ke správnému stravování.. Mladé ženy a samoživitelky jdou s dětima do supermarketů a vysedávají v kavárnách a dětem dají do ruk telefony místo toho,aby jim četly nebo šly do přírody. tam jim koupí výživu nrbo něco v KFC a jsou poklizeni. mají to denní zábavu. Škola není povinna učit děti , že mají stravování a někteří toho zneužívají , nejedí a řeknou, že jim to nechutná, protože nejsou zvyklý z domova. Většina rodičů není zodpovědná . měly by školám děkovat a ne si stěžovat na učitele když nemají vychované děti. Zabavit jim TELEFONY ve školách.

7. Franta Kovář napsal:

   11.2.2019 (22:22)

   Taky jsem nechodil do školní jídelny – až na gymplu.
   Důvod? Davy spolužáků, kuchyňská „vůně“, rodiče to zajistili jinak. No, aspoň jsem si ve 14 uměl jídlo ohřát, případně něco jednoduššího uvařit.
   Ještě jeden aspekt – Babiš a spol argumentují, že hladové dítě se hůře soustředí a učí. Obědy se ale podávají téměř výhradně po vyučování, takže by pomohla spíše svačinka (chleba s máslem) zdarma po 1. nebo 2. vyučovací hodině.
   Jak to, že se jídlo vyhazuje, kolik na ministerstvu pracuje výživových poradců? A hygienici, jejichž kontroly jsou prý „utržené ze řetězu“? Akolik jich bylo v 50-tých letech, kdy nám svět údajně školní jídelny záviděl. Já bych spíš řekl, že tehdy tam pracovaly normální ženské, co uměly vařit, a vařily z toho, co bylo a jak uměly. Dnes je tolik předpisů, že koupit mrkev a celer hygienik de facto zakáže (resp. dodatečnými podmínkami zkomplikuje do nepoužitelnosti) a kuchyně vaří z „certifikovaných“ náhražek a polotovarů.

   • Oskar (hanák z Hané) napsal:

     12.2.2019 (16:09)

     Babiš už obědy zdarma pro všechny děti ve školkách a školách (poslední ročník školek a ZŠ) odpískal, místo toho prý bude zvýšena pomoc ve stávající formě o 100 milionů, takže je vlastně „vymalováno“ – zase jeden neplněný slib-vějička na voliče.