Nulová tolerance nenávisti. Ambasador USA v Česku o „odpudivém antisemitismu“

„Je velmi smutné a bolestné vidět něco takového na univerzitní půdě, ale nevěřím, že to reprezentuje americkou mládež jako celek. Přiznávám ale, že jsem tím znepokojen,“ říká k projevům antisemitismu na amerických univerzitách v důsledku války v Gaze americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet. V rozhovoru pro HlídacíPes.org mluví i o tom, proč je pro něj osobně důležité téma nezávislých médií a mediální gramotnosti.

Americký velvyslanec Bijan Sabet se svého pražského úřadu ujal letos na konci ledna. Stihl zažít dva české prezidenty, navštěvuje regiony, jedná s politiky a netají se tím, že zde lobbuje za zájmy amerických firem. Na vrcholu zájmu je nyní Westinghouse a jeho nabídka na výstavbu reaktoru v Dukovanech a také plánovaný nákup 24 letadel F-35 pro českou armádu.

„Nemám křišťálovou kouli a nevím, jak dopadnou volby v příštím roce. Věřím však, že naše země budou mít silné vztahy bez ohledu na to, kdo bude americkým prezidentem. My i vy jsme ostatně měli různé prezidenty,“ říká ambasador Sabet v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Rozhovor děláme v Ústí nad Labem, tedy v regionu, který je také příkladem takzvaných zpravodajských pouští. To je pojem, který je společný jak Česku, tak regionům v USA, a jde o oblasti s omezeným přístupem k důvěryhodným a komplexním zprávám a informacím, kde chybí kvalitní regionální žurnalistika. Nakolik i tohle podle vás přispívá k rozdělování společnosti, nedůvěře v demokracii, v média?

Každá demokracie, aby byla odolná, potřebuje zdravá, nezávislá média. Taková, jež jsou nejen svobodná a kvalitní a pomáhají poskytovat důvěryhodné informace, ale která také pomáhají vytvářet mediálně gramotné a angažované obyvatelstvo. A v zemi, kde nemáte svobodná a nezávislá média, takoví lidé nebudou. Demokratická společnost, a právě i lokální komunity, by měly nezávislá média podporovat.

Mezi priority své práce velvyslance jste zařadil právě i „podporu svobodných médií a poctivé novinářské práce“. Proč je to téma pro vás osobně tak důležité?

Protože to vím z vlastní zkušenosti. Byl jsem raným investorem v několika společnostech působících v oblasti sociálních médií, byl jsem i svědkem dalšího vývoje a měl jsem možnost to sledovat z první řady. Ale když se vrátím ke své práci velvyslance tady v České republice, podpora svobodných nezávislých médií je jedna z priorit naší práce. Angažujeme se v řadě grantů zaměřených na mediální gramotnost, přivážíme sem odborníky ze Spojených států, kteří se zaměřují na témata dezinformací a propagandy. To je zásadní téma. Samozřejmě platí, že tyto problémy nevyřeší žádné mávnutí kouzelnou hůlkou. Podmínkou je mnohostranný přístup k nezávislým médiím, k mediální gramotnosti i k řešení kybernetické bezpečnosti.

Antisemitismus je odpudivý. Je velmi smutné a bolestné vidět něco takového na univerzitní půdě, ale nevěřím, že to reprezentuje americkou mládež jako celek. Přiznávám ale, že jsem tím znepokojen.

Čím si vy sám vysvětlujete přesvědčení části lidí, že Země je placatá, nebo třeba že Američané nikdy nebyli na měsíci, že útoky z 11. září byly naplánováné CIA a podobně?

Myslím, že třeba teorie placaté Země kdysi začala jako vtip a až postupem času se z ní stala konspirační teorie. Teď už to tedy dobrý vtip není. Dnes obvykle podobné konspirační teorie začínají u malé skupiny lidí na internetu, nicméně konspirační teorie existují asi od počátku lidstva. Jenže teď máme jednoduchou možnost spojit se s ostatními a podobné „informace“ se šíří lavinovitě, rychle, bez ověření a z nedůvěryhodných zdrojů. Někdy to může být celkem nevinné, jindy to ale může mít obrovský dopad. Patrné je to prakticky po celém světě. Jedním z negativních důsledků je, že pak lidé jednají zkratkovitě na základě neověřených, smyšlených informací. Případně si jako voliči prostě řeknou, že už nedokážou rozlišit, co je fakt a co je fikce, a dojdou k závěru, že se demokratického rozhodování raději nebudou vůbec účastnit. To je znepokojující.

Nyní jste v pozici diplomata, ale máte dlouhou byznysovou historii. Sám jste už zmínil, že v roce 2007 jste řídil investici společnosti Spark Capital do Twitteru. Zpětně viděno – vadí vám, že jste vlastně pomohl vyrůst jedné z důležitých platforem, která vedle běžné komunikace slouží i k šíření nenávisti, rozdělování společnosti?

Když jsem se začal angažovat v Twitteru, zaměstnával deset lidí a v celých USA měl pár tisíc uživatelů. Ta idea byla – a podle mne stále je – ušlechtilá. Šlo o propojení zdrojů informací s publikem, které k nim dosud nemělo přístup. Už jsme mluvili o tom, že je řada míst na světě mediálně nepokrytá, nebo je tam pozornost médií v podstatě nulová a vy najednou díky sociálním médiím můžete vidět fotografie a popis konkrétních problémů, třeba i korupce, nějakého zneužívání moci. Na počátku také stála vize propojení mezi zábavou a dalšími aktivitami, které běžné zpravodajství přehlíží. Faktem je, že se ukázalo, že to byl naivní pohled a samy tyto platformy nevěnovaly pozornost rizikům zneužívání těchto sítí, neměly zabudované systémy pro to, aby odlišily, kdo je důvěryhodný, kdo ne, kdo je ověřený a kdo ne. A dnes zažíváme důsledky tohoto stavu.

Nicméně v konečném důsledku stále věřím, že platformy jako je Twitter – dnes X – i Facebook mohou pořád přinést více dobra než negativních důsledků, i když se s negativy nyní všichni potýkáme. Platformy nás rozhodně nespasí a je na demokratické společnosti, aby našla cesty, jak se bránit, jak zvyšovat mediální gramotnost, kritické myšlení, jak zapojit lidi. Musíme investovat do našich vlastních komunit, aby byly vzdělanější ve vnímání, co je pravda a co ne. To je myslím zcela nezbytné.

Nemám křišťálovou kouli a nevím, jak dopadnou volby v příštím roce. Věřím však, že naše země budou mít silné vztahy bez ohledu na to, kdo bude prezidentem. My i vy jsme ostatně měli různé prezidenty…

Není žádné tajemství, že jste dlouholetým příznivcem americké Demokratické strany, podporujete ji i finančně, v roce 2020 jste přispěl i na Bidenovu prezidentskou kampaň… Obáváte se toho, že by se americkým prezidentem znovu stal Donald Trump?

Otázce rozumím a chápu její důležitost. Za těch deset měsíců, co jsem v České republice, mi tuto otázku pokládá mnoho lidí. Vnímám ji jako odraz toho, že lidem záleží na dobrých vztazích mezi Spojenými státy a Českou republikou. Každopádně nemám křišťálovou kouli a nevím, jak dopadnou volby v příštím roce. Věřím však, že naše země budou mít silné vztahy bez ohledu na to, kdo bude prezidentem. My i vy jsme ostatně měli různé prezidenty. Já sám jsem se stihl i v té krátké době setkat se dvěma českými prezidenty. Jsem přesvědčen, že transatlantické vazby budou pokračovat a budou se rozvíjet. Nedávno byl ministr zahraničí Jan Lipavský v mé rezidenci a prohlásil, že americko-české vztahy nikdy nebyly silnější. S tím souhlasím, velmi mne to těší a věřím, že to bude pokračovat – i v souvislosti s obchodními vazbami.

K nim se právě dostáváme. Mezi své priority řadíte obrannou spolupráci Česko – USA, jadernou energetiku, kde se firma Westinghouse uchází o projekt dostavby jaderné elektrárny, a také prodej letadel F-35 české armádě… Jakou část vaší práce velvyslance vám zabere aktivní lobbing za zájmy amerických firem v Česku?

Pro nás je to priorita. Hospodářské vztahy podporují naši společnou prosperitu a jsou důležitým aspektem každého partnerství. Je tu Amazon, jsou tu i další skvělé americké firmy. Pomáhali jsme obchodním delegacím z USA, které mají zájem podnikat v České republice. Naopak ministr průmyslu Josef Síkela vedl letos na jaře velkou obchodní delegaci českých firem do USA – a byla velmi úspěšná. V loňském roce vzrostla ekonomická výměna meziročně myslím o 20 % a letos to bude pravděpodobně více. Dělá to teď zhruba dvanáct miliard amerických dolarů, což je asi desetinásobek toho, co bylo v 90. letech. A věřím, že to může být ještě lepší.

Je dobře, že Česká republika podniká další kroky k modernizaci armády a svých vojenských schopností díky přijetí zákona o dvouprocentních výdajích na obranu.

Chystá se – třeba právě i v souvislosti s byznysovými zájmy Westinghouse a Lockheed Martin (výrobce letadel F-35) – oficiální návštěva českého premiéra či prezidenta v Bílém domě? Takové pozvání je považováno za velmi prestižní a bývá i přesvědčovací metodou u podobných byznysových zájmů…

Nadnesl jste dvě velmi důležitá témata. Westinghouse a jaderná energie a letouny F-35… Jako členové NATO jsme byli velmi potěšeni, že se Česká republika rozhodla usilovat o pořízení těchto 24 stíhacích letounů. Jednak proto, že věříme, že budou sloužit jako páteř českého letectva po celá desetiletí, ale také proto, že budou v rámci NATO plně interoperabilní a kompatibilní. Ostatně na letouny F-35 přešlo i mnoho dalších členů NATO, což nás velmi těší. Je také dobře, že Česká republika podniká další kroky k modernizaci armády a svých vojenských schopností díky přijetí zákona o dvouprocentních výdajích na obranu. Naše dvě země také začátkem letošního roku podepsaly dohodu o obranné spolupráci. To jsou významné milníky a úspěchy, na které bychom měli být všichni velmi hrdí.

Pokud jde o jadernou energetiku, Westinghouse je dodavatelem jaderného paliva pro české jaderné elektrárny a nyní na konci října podal nabídku na stavbu nového reaktoru. Byl jsem u slavnostního přestřižení pásky při otevření jejich kanceláře, je to velmi velká priorita a doufáme, že Westinghouse v tendru uspěje.

Kromě toho je tu spousta dalších oblastí pro spolupráci v oblasti jaderné energetiky a energetiky obecně. Konec konců energetická bezpečnost je nezpochybnitelně spojena s národní bezpečností. Takže bychom rádi byli partnerem, kterého si vyberete, pokud jde o jadernou energetiku, a jsme odhodláni pro to udělat maximum.

A co tedy ta možnost oficiální cesty do Bílého domu pro českého premiéra či prezidenta?

Premiér Fiala a prezident Biden se setkali na začátku tohoto roku ve Varšavě. Prezident Biden se setkal i s představiteli Bukurešťské devítky, jejíž jste součástí. Pokud jde o oficiální návštěvu Bílého domu, k tomu teď není co oznámit. Ale samozřejmě nás těší, že se v obou zemích setkala ministryně obrany Černochová s naším ministrem obrany. Stejně tak se potkávají ministři zahraničí a i nadále se budeme zasazovat o co nejvyšší součinnost.

Určitě bychom se měli zaměřit na to, aby antisemitismus v jakékoli podobě neměl sebemenší podporu.

Zanedlouho to budou dva roky od začátku války na Ukrajině, nyní přibyl konflikt mezi Izraelem a hnutím Hamás na Blízkém východě. Obáváte se toho, že by se tyto zatím lokální konflikty mohly dále rozšířit?

Pro všechny je prioritou udělat vše pro to, aby se konflikty dále nerozšířily. Mám tím na mysli nelegální invazi Ruska na Ukrajinu a to, co vidíme v posledních 20 měsících: jejich brutální agresivní válku útočící na suverenitu Ukrajiny. Podobné je to s útokem Hamásu v Izraeli: stejná hrůza, stejný útok na souseda, kterého se snaží nepřítel zničit. I tam jsme byli svědky masového zabíjení, ztrát na životech nevinných lidí. Odsuzujeme hrůzné útoky Hamásu ze 7. října. A to, aby se podobné činy dále nešířily, je priorita.

Sám jste působil na amerických univerzitách, mimo jiné ve správní radě Boston College. Co se to děje ve vztahu k Izraeli na kampusech amerických vysokých škol? Vidíme tam i otevřené projevy antisemitismu…

Antisemitismus je odpudivý. Je velmi smutné a bolestné vidět něco takového na univerzitní půdě, ale nevěřím, že to reprezentuje americkou mládež jako celek. Přiznávám ale, že jsem tím znepokojen. Odmítáme a odsuzujeme antisemitismus. Určitě bychom se měli zaměřit na to, aby antisemitismus v jakékoli podobě neměl sebemenší podporu.