Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Česká televize. Michal Šula / MAFRA / Profimedia
,

Nový šéf Rady ČT: Poplatek bych zvýšil alespoň na 150 korun, nového ředitele chci zvolit do léta

ROZHOVOR. Bývalý šéfredaktor zpravodajství České televize Karel Novák je od 16. prosince předsedou Rady ČT. V roce 2017 Novák kandidoval ve volbě generálního ředitele proti pozdějšímu vítězi Petru Dvořákovi. Teď šéfuje orgánu, který Dvořáka a management veřejnoprávní televize kontroluje. V rozhovoru pro HlídacíPes.org říká, že volbu ředitele ČT na další šestileté období chce mít hotovou do prázdnin 2023.

Je podle vás ČT finančně na dně, nebo se dá ještě někde šetřit?

Šetřit se dá vždycky a všude. Jde jen o to, kterou službu omezíte. Ale faktem je, že ČT není v dobré finanční kondici – a ta čísla jsou známá. Já si pamatuji poslední zvyšování koncesionářského poplatku, který byl k 1. lednu 2008 navýšen ze 120 na 135 korun. A když jsem v roce 2017 kandidoval na generálního ředitele ČT, tak jsem upozorňoval, že reálná hodnota poplatku klesla někam ke sto osmi korunám. Dnes je někde na devadesáti korunách a v příštích letech se bude pohybovat kolem šedesáti a méně korun reálné hodnoty poplatku z 1. ledna 2008. Takže v dobré finanční kondici Česká televize v žádném případě není.

Karel Novák. Foto: se souhlasem České televize

Poplatek za ČT? 150 korun je minimum

Na kolik byste poplatek zvedl vy?

Je třeba si uvědomit, že nejde jen o poplatek. Způsobů dofinancování ČT může být více. Jednou cestou je samozřejmě zvýšit koncesionářský poplatek. Druhou je redefinice poplatníka. Technologický pokrok pokročil takovým způsobem, že poplatek počítaný pouze pro majitele televizního přijímače v domácnosti dnes už ztratil smysl. Protože televize se konzumuje v čím dál vyšší míře na mobilních telefonech, na tabletech… Zatímco v roce 2016 byla IPTV (televize přes internetový protokol) v ČR na úrovni pěti procent, tak v současné době je to kolem 25 procent. Vzestup je raketový a je to příležitost, jak redefinicí poplatníka zvýšit příjem. A třetí cestou je reklama. Existuje možnost vrátit reklamu do ČT.

A v jaké výši vidíte tedy poplatek?

Myslím, že 150 korun není nic nereálného. Nic, co by poškodilo domácnosti.

Plus 150 korun? Nebo celkem?

(Smích.) Tak plus 150 korun by bylo velmi komfortní, ale to je samozřejmě neprůchozí. Zvýšení ze 135 na 150 korun je myslím minimum. Dovedu si představit i zvýšení vyšší, ale jak říkám, cest je více a myslím, že redefinice poplatníka je naprosto logická v souvislosti s technologickým vývojem.

Za vás – je cestou návrat reklamy? Bezpochyby by to narazilo na rozhodný odpor soukromých televizí…

Uvědomuji si, že v Evropě existují různé modely. Třeba finská veřejnoprávní televize má kombinaci mandatorních poplatků a reklamy. Já bych radši viděl financování veřejnoprávních médií bez reklamy. Protože když nemáte reklamu, tak jste svobodnější. Nemusíte brát ohled na inzerenty. Čímž neříkám, že když v ČT reklama byla, tak se ohledy braly. Ale dokážu si představit, že by tam mohly vznikat nějaké tlaky. Ostatně si pamatujeme kauzu Sazka z roku 2000. Tehdy byl tlak ze strany tehdejšího vedení Sazky velký, nicméně zpravodajství ani publicistika se tomu tlaku nepodřídily. (Pořad Klekánice v roce 2000 odvysílal reportáž o nekalém hospodaření společnosti. Ta se následně údajně pokusila uplatit redaktora, aby reportáž změnil. Sazka tehdy ČT dokonce zažalovala. Když žalobu soud zamítl, sázková společnost zaplatila celostránkový inzerát v tisku, který osočoval reportéry ČT. Nový ředitel ČT Jiří Janeček se po zvolení za reportáže omluvil. Šéf Sazky Aleš Hušák hrozil, že z ČT stáhne reklamy a vypoví smlouvu o vysílání loterií. Poznámka redakce)

Volbu ředitele ČT chci do prázdnin

Na kdy vidíte volbu generálního ředitele ČT? Druhé funkční období Petra Dvořáka končí 30. září 2023…

Odpovím na to matematicky. Ve sněmovně je tzv. malá televizní novela, která zvyšuje počet členů Rady ČT. Ale nikdo neví, jestli projde nebo neprojde. A na začátku července končí tři členové rady. Osobně myslím – ale bude záležet na schválení rady – že bychom měli volit do té doby, než tito tři členové odejdou. Z čistě matematického hlediska z 12 – za předpokladu dovolení člena Rady ČT za Pavla Kysilku – členů Rady je téměř nemožné najít deset hlasů pro zvolení generálního ředitele. Už z 15 to samozřejmě může být problém… Takže bych to viděl do té doby, než odejdou tři zmínění členové rady. Z tohoto pragmatického důvodu. Protože rada musí zvolit. To je teď její hlavní úkol.

Na druhou stranu – noví tři členové budou mít ředitele, kterého nevolili. Když projde novela, bude rada 18členná. Může být šest členů – přesně třetina rady – kteří o řediteli neměli šanci rozhodnout. Není třeba toto vzít v potaz?

Určitě. Ale my nevíme, jestli ten zákon projde. A nevíme, pokud projde, zda se podaří členy rady zvolit. Vždyť dovolit nové členy rady – mezi kterými jsem byl i já – trvalo to rok a čtvrt. A může se stát, že nové členy rady zákonodárci nedovolí a zůstane tam těch dvanáct, i když v zákoně bude psáno osmnáct. A pak nevím, co bude rada dělat, aby zvolila ředitele.

Kolik bude pro volbu nutné hlasů, až bude rada 18členná?

V tuto chvíli to je tak, že pro zvolení generálního ředitele by mělo stačit deset hlasů a pro odvolání 12. Aby odvolání nebylo tak jednoduché. Ale jak říkám – je otázkou, zda se novela schválí a zda se podaří nové členy dovolit.

Ve volbě v roce 2017 jste kandidoval proti Petru Dvořákovi. Očekáváte jeho kandidaturu i příští rok?

Nemohu mluvit za něj. Nevím, jestli bude kandidovat. To je jeho rozhodnutí a já do jeho hlavy nevidím.

Žádné signály z kuloárů? Pro průběh voleb by to byl podstatný moment. Bezpochyby jeho rozhodnutí ovlivní možné kandidáty zvnitřku ČT...

Dost vám rozumím (úsměv). Když jsem proti němu kandidoval, tak jsem byl rozhodnutý – i když mě nikdo nevyhazoval, že v případě neúspěchu jdu pryč. Protože přeci nebudu kandidovat proti současnému řediteli a pak se tam zuby nehty držet. Takže vaší otázce rozumím. Asi by Dvořákova kandidatura uvažování kandidátů zevnitř ovlivnila. Samozřejmě se o tom i mezi kolegy z rady a s insidery bavíme, ale v tuto chvíli nevím, jestli bude kandidovat nebo ne.

Jaké máte vztahy s Petrem Dvořákem? Mezi vaším předsednickým předchůdcem Pavlem Matochou a Dvořákem bylo velké pnutí…

Kdybych je měl definovat jedním slovem, tak korektní. Mě skutečně tehdy Petr Dvořák nevyhazoval, odcházel jsem sám. Nemusel jsem odcházet. On mi nikdy nic neudělal a já jsem – myslím – nikdy nic zásadního neudělal jemu. Takže naše vztahy jsou – upřímně říkám – korektní.

Byli zvoleni nový předseda i nový místopředseda rady – i když Pavel Matocha je též místopředsedou. Čekáte, že se zlepší vztahy rady a vedení ČT? Hodně často to skřípalo a blesky létaly z obou stran…

Samozřejmě to bylo viditelné. Nechci nic říkat k Pavlovi Matochovi, se kterým mám – nebo jsem alespoň do volby předsedy Rady ČT měl – též korektní vztahy. Ale ať odpovím přímo: komunikace mohla být klidnější s tím, aby na veřejnosti ta pnutí nebyla tak viditelná. Samozřejmě budou i s novou radou – jsme kontrolní orgán ČT, takže pnutí určitě budou. Ale budu usilovat o to, abychom si to vyříkali pokud možno co nejvíce uvnitř. Cokoliv jiného škodí jak České televizi, tak radě.

Hraje v tom roli fakt, že předchozí předseda a velká část rady byla zvolena tehdejší „mediální koalicí“ ANO, SPD a komunistů, kdežto vy a „nová parta“ jste byli zvolení hlasy současné koalice?

No u těch „starých“ nevíme, kdo je volil. Ale samozřejmě jsem v médiích spekulace o tom, kdo je volil, zaznamenal. Ale nemyslím si, že to bude hrát nějakou roli. Jsme odsouzeni ke spolupráci v rámci rady. Musíme schvalovat nějaké věci a tomu, doufám, se všichni podřídíme. Tak aby příští rok proběhla volba generálního ředitele a aby proběhly i další věci.

Publicistika ČT by měla ubrat na aktivismu

Při slyšení před poslanci jste kritizoval zpravodajství ČT za „aktivismus“. V čem ho vidíte?

Nekritizoval jsem zpravodajství ČT. Spíše se to vztahovalo na publicistiku. Pokud jde o aktuální publicistiku, není tajemstvím, a jsou to veřejné informace, že zatímco zpravodajství striktně dbá na to, aby v něm nezazněl či nebyl poznat jakýkoliv názor tvůrce, tak aktuální publicistika zaujímá určité názorové stanovisko. Řeší se tam, co tím příspěvkem chceme říci a tak dále. A je otázka, do jaké míry tohle ve veřejnoprávní televizi má být. Působil jsem v redakci aktuální publicistiky a odešel jsem z ČT. Měl jsem k tomu nějaké své důvody, ale uvítal bych, kdyby to tam bylo méně patrné. A teď to není o tom, že by tam nehráli „druhou stranu“, to samozřejmě ne. Ale pořád je tam v pozadí snaha „něco říci“, nějak se vyjádřit ke společenským problémům. A je otázka, do jaké míry to má být v ČT přítomno a do jaké ne.

To je ale hodně, řekněme, neurčité. Asi by bylo nejlepší vysvětlit na nějakém konkrétním případě. Co třeba už pro vás bylo za hranou?  Nechci vás tlačit a argumentovat válkou na Ukrajině, protože tam asi nebudeme chtít po publicistice, aby byla vyvážená ve smyslu, že by brala na stejnou váhu tvrzení Kremlu, nezávislých analytiků nebo ukrajinských představitelů…

To v žádném případě nechci. I podle mediálních teoretiků události jako válka, agrese či vraždy jsou záležitostmi, které se nezpochybňují. A já jsem ten poslední, kdo by v tomto konfliktu požadoval, aby se dávala stejná váha agresorovi a obránci. To v žádném případě. Na tisíc procent ne!

Čeho se tedy váš požadavek týká? Vnitřní politiky?

Není to jen o politice. Třeba „velká rada“ konstatovala porušení vyváženosti u reportáže z 12. června u pořadu 168 hodin. Kde konstatovala, že příspěvek byl jednostranný.

O čem byla reportáž?

O manželství stejnopohlavních párů. Podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Česká televize nezajistila, aby v tomto politicko-publicistickém pořadu bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti. Prostě problematika možného uzákonění manželství pro osoby stejného pohlaví byla prezentována nevyváženě ve prospěch uzákonění takových manželství, jak je uvedeno v usnesení RRTV.

Dobře, ale to se trochu schováváte za usnesení RRTV. Rada ČT se ničím podobným nezabývala?

Zabývala, a to pořadem Newsroom ČT24, kdy v reportáži zaznělo obvinění určité skupiny lidí z dezinformací kvůli covidu. Víte, označit někoho za dezinformátora, a nedat mu ani prostor k vyjádření, může ničit kariéry. A pozor! Nemluvím o malíři pokojů Jakubu Netíkovi, kterým někteří lidé z ČT argumentují. Mluvím například o lidech z uskupení Zdravé fórum, kteří působí v odborných skupinách Národního institutu pro zvládání pandemie (tyto skupiny vytvářejí odborná doporučení a stanoviska pro Ministerstvo zdravotnictví, pozn. red.). Přitom členy těchto odborných skupin, včetně sympatizantů a podporovatelů právě Zdravého fóra jako MUDr. Hana Zelená, PhD., Doc.MUDr. Martin Balík, PhD. nebo Doc.RNDr. Arnošt Komárek, PhD. jmenoval ministr zdravotnictví. Navíc k peticím Zdravého fóra se v minulosti připojili i ústavní činitelé jako 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička, nebo nově zvolený senátor Jan Pirk a další. Nechci teď upřednostňovat jedno odborné stanovisko před druhým, jen tím říkám, že není možné během deseti vteřin někoho profesně zničit, když ten samý člověk je ministrem zdravotnictví jmenován – z důvodu své odbornosti – členem ministerské poradní skupiny.

Mluvil jste o svém angažmá v aktuální publicistice ČT. Předpokládám, že jste pracoval s Markem Wollnerem. Ten nyní čelí nařčení ze sexuálního obtěžování a bossingu v rámci ČT. Je to téma pro radu? Navrhnete radě, aby se o to zajímala?

Tomu se nedá úplně vyhnout. Navíc podle informací z médií – i interních informací – probíhá vnitřní vyšetřování ČT. Určitě by bylo dobré, kdyby dal radě generální ředitel nějakou informaci, až to bude skončené. Proto k tomu nechci teď nic říci. Komise vznikla nedávno a teď budou svátky… Ale dovedu si představit, že někdy v únoru bychom dostali informaci o tom, jak to skončilo.

To zní dost pasivně. Ptal jsem na případné aktivní kroky. Jestli zprávu budete vyžadovat, jestli se třeba budete zajímat o to, jaké jsou pracovní podmínky v ČT. Protože kdyby se nařčení byť i jen zčásti potvrdilo, tak byl zjevně porušen pracovní řád… Je to vůbec v kompetenci rady?

Myslím si, že to co se tam vyšetřuje, se týká obecných zákonných norem v ČR. Nejen pracovního řádu. Rada je kontrolní orgán a má za povinnost řešit, nebo se zajímat, chtít vysvětlení o všech věcech, které nejsou v souladu se zákony ČR. Ale já to teď nepředjímám – jen odpovídám na vaši otázku. Ano, nejpozději na únorovém zasedání Rady se na to určitě zeptám. Jakým způsobem to dopadlo. Ale nechci do toho vstupovat, nechci to vůbec hodnotit. Budu po generálním řediteli určitě chtít informaci – a myslím si, že i moji kolegové – jak to šetření dopadlo. Protože rada se o tyto věci zajímat prostě musí.


Karel Novák

od 16. prosince 2022 – předseda Rady ČT
2022 – Head of Strategic Development, RAILMARKET.com
2022 – výkonný manažer Asociace poskytovatelů personálních služeb
2019–2021 – ředitel strategického rozvoje zpravodajství Active Radio
2014–2017 – vedoucí dramaturg Zpravodajství ČT
2011–2014 – šéfeditor programu ČT24
2010–2011 – šéfredaktor Redakce zpravodajství ČT
2004–2010 – šéfredaktor Redakce zpravodajství ČT TS Ostrava
2002–2004 – šéfredaktor Redakce zpravodajství ČT
2000–2002 – zástupce šéfredaktora Redakce zpravodajství ČT
2000–2002 – vedoucí vydání pořadu Události
1999–1999 – vedoucí vydání pořadu „21“
1998 – vojenská prezenční služba
1996–1997 – vedoucí vydání pořadu Události a „21“
1994–1996 – redaktor ČT
1988–1989 – operátor výpočetního střediska MÚZO


Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře